sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Josef Aschbacher

Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.

Artemis Accords

Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.

Solestial

Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.

OneWeb

Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.

Zeno Power

Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.

Arabsat

Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.

Varda Space Industries

Společnost Varda Space Industries oznámila, že 13. května úspěšně přistála její návratová kapsle W-3 v Jižní Austrálii, čímž dokončila svou třetí misi. Mise W-3 se zaměřila na shromažďování dat pro vojenský hypersonický výzkum.

Aspera

NASA 14. května oznámila, že společnosti Rocket Lab zadala zakázku na vynesení mise Aspera raketou Electron. Start je naplánován nejdříve na první čtvrtletí roku 2026 ze startovacího komplexu 1 společnosti na Novém Zélandu.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Na Enceladu je fosfor – další úlovek sondy Cassini

Sonda Cassini u Saturnu zakončí v roce 2017 svou úžasnou misi.

Mezinárodní tým vědců se pustil do analýzy dat, která nasbírala americká sonda Cassini. Zjistili přitom, že uvnitř na sůl bohatých ledových zrníček vyvrhovaných z měsíce Enceladu do okolního prostoru se nachází stopy fosforu, tedy chemického prvku, který je nezbytný pro život. Ledový měsíc Enceladus je znám tím, že se na něm nachází podpovrchový oceán a voda z něj tryská skrz praskliny ledové krusty v gejzírech, které se nachází u jižního pólu. Tyto výtrysky pak napájí ledovými částicemi saturnův prstenec E (slabší prstenec nacházející se na vnější části výrazných prstenců).

Prstence Saturnu
Prstence Saturnu
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Sonda Cassini během své vědecké mise u tohoto plynného obra mezi roky 2004 a 2017 prolétla skrz vyvržený materiál i prstenec E bezpočtukrát. Vědcům se nyní podařilo zjistit, že ledová zrnka obsahují pestrou směs minerálních i organických látek včetně ingrediencí aminokyselin, které jsou spojeny se životem, jak jej známe. Fosfor je ze všech esenciálních biogenních (pro život nezbytných) chemických prvků nejméně zastoupený v přírodě a doposud zde nebyl detekován. Tento prvek je základním stavebním kamenem DNA, která nese genetickou informaci. Fosfor se nachází v kostech savců, buněčných membránách i oceánském planktonu. Tento prvek je také klíčovou součástí molekulárních zdrojů energie, které se nachází ve všech formách pozemského života. Můžeme tedy směle prohlásit, že by bez něj život nemohl existovat.

Výtrysky na Enceladu
Výtrysky na Enceladu
Zdroj: http://www.esa.int

Už dříve jsme zjistili, že oceán na Enceladu je bohatý na mnoho různých organických látek,“ říká Frank Postberg, planetolog z Freie Universität Berlin, který vedl novou studii publikovanou 14. června v časopise Nature a dodává: „Nyní však tyto nové výsledky odhalují jasný chemický podpis významného množství solí fosforu v ledových částicích vyvržených do vesmíru výronem z malého měsíce. Je to poprvé, kdy byl tento esenciální prvek objeven v oceánu mimo Zemi.“ Dřívější analýzy ledových zrnek z Enceladu odhalily obsah sodíku, draslíku, chloru, uhlíkatých sloučenin a počítačové modely naznačují, že by podpovrchový oceán mohl být mírně zásaditý, přičemž všechny tyto faktory hrají do karet podmínkám obyvatelnosti.

Přístroj CDA (Cosmic Dust Analyzer)
Přístroj CDA (Cosmic Dust Analyzer)
Zdroj: http://saturn.jpl.nasa.gov/

Pro nejnovější studii se vědci rozhodli využít data prostřednictvím projektu Planetary Data System, který NASA vytvořila jakožto dlouhodobý archiv digitálních datových produktů získaných z amerických planetárních misí. O celý archiv se aktivně starají planetologové, kteří pečují o jeho užitečnost a využitelnost celosvětovou planetologickou komunitou. Konkrétně se autoři studie zaměřili na data z přístroje Cosmic Dust Analyzer, který na sondě Cassini analyzoval ledové částice vyvržené z Enceladu do prstence E.

Při průletu sondy Cassini prstencem E bylo analyzováno mnohem více ledových částic než při průletu jen přes výron, takže vědci mohli prozkoumat mnohem větší počet měření složení. Díky tomu objevili u některých z těchto zrnek vysoké koncentrace sodných solí kyseliny fosforečné – tyto molekuly obsahuje chemicky vázané atomy sodíku, kyslíku, vodíku a fosforu v různých počtech.

Chemické vzorce některých sodných solí kyseliny fosforečné
Chemické vzorce některých sodných solí kyseliny fosforečné
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/

Spoluautoři studie z Evropy a Japonska poté v laboratoři provedli experimenty, které měly ukázat, že oceán na Enceladu obsahuje fosfor obsažený v různých ve vodě rozpustných druzích fosforečnanů v koncentracích nejméně stokrát vyšších než v pozemských oceánech. Dodatečné geochemické modelování prokázalo, že hojnost fosforečnanů může být i na dalších ledových oceánských světech ve vnějších částech naší soustavy – především těch, které se zformovaly z původního ledu, který obsahoval oxid uhličitý a kde má kapalná voda snadný přístup k horninám.

Kryovulkanismus na Enceladu zdroj: jpl.nasa.gov
Kryovulkanismus na Enceladu
zdroj: jpl.nasa.gov

Vysoké koncentrace fosforečnanů jsou výsledkem interakce mezi tekutou vodou bohatou na uhličitany a horninami na oceánském dně Enceladu, k čemuž může docházet i na jiných oceánských světech,“ říká spoluautor studie, Christopher Glein, planetolog a geochemik ze Southwest Research Institute v texaském San Antoniu a dodává: „Tato klíčová složka by mohla být dost hojná na to, aby podpořila život v oceánu na Enceladu. Je to fascinující objev pro astrobiologii.

Ačkoliv je vědecký tým nadšen, že Enceladus obsahuje stavební kameny života, Glein zdůrazňuje, že na tomto měsíci (ani nikde jinde ve vesmíru kromě Země) nebyl nalezen život: „Mít k dispozici suroviny je základ. Ale jen tohle samo o sobě nemusí stačit k tomu, aby mimozemské prostředí opravdu hostilo život. Zda tedy v oceánu Enceladu vznikl, je stále otevřená otázka.“ Mise sondy Cassini skončila v roce 2017, kdy sonda plánovaně shořela v atmosféře planety. Data, která v předešlých letech nasbírala, však budou pro vědce bohatým zdrojem ještě několik desítek let. V době, kdy byla sonda Cassini vypuštěna k Saturnu, bylo jejím úkolem studovat planetu, její měsíce a prstence. Tato mise spadající do kategorie vlajkových lodí však díky špičkovému přístrojovému vybavení nakonec dělala objevy, které ovlivňují mnohem více oborů než pouze planetologii.

Vnitřní struktura měsíce Enceladus.
Vnitřní struktura měsíce Enceladus.
Zdroj: https://www.nasa.gov
Překlad: Dušan Majer

Tento nejnovější objev fosforu v podpovrchovém oceánu Enceladu připravil půdu pro to, jaký by mohl být potenciál obyvatelnosti ostatních ledových oceánů ve Sluneční soustavě,“ uvedla Linda Spilker, vědecká pracovnice mise Cassini z Jet Propulsion Laboratory v jižní Kalifornii, která se na studii nepodílela a dodala: „Teď, když víme, že tam je tolik složek potřebných pro život, se nabízí otázka: „Existuje život i mimo Zemi, možná v naší Sluneční soustavě?“ Mám pocit, že přetrvávající odkaz sondy Cassini bude inspirací pro budoucí mise, které by nakonec mohly odpovědět právě na tuto otázku.

Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia03883-nohuygens.jpg
https://photojournal.jpl.nasa.gov/jpeg/PIA03550.jpg
http://www.esa.int/…/17568049-1-eng-GB/Enceladus_jets_and_shadows.jpg
https://saturn.jpl.nasa.gov/…/instrumentscassinicda/images/cda2b.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/07/Monosodium_phosphate.png
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/eb/Disodium_hydrogen_phosphate.png
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/64/Trisodium_phosphate.png
http://www.nasa.gov/images/content/210670main_Enceladus%20Plume.tif
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/enceladus_cross-section.jpg

Štítky:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.