Každá raketa potřebuje náklady, které by mohla vynášet. Je proto potěšující vidět, že oba nové evropské nosiče získaly další zakázky. Lehká raketa Vega-C má společně se svou předchůdkyní, raketou Vega, nově zajištěný kontrakt na vypuštění dvou družic PLATiNO 1 a 2, které jsou určeny ke sledování zemského povrchu – radarovému i optickému. Zakázek se dočkala také nová evropská těžká raketa Ariane 6, která má nově zajištěno vynesení dalších navigačních družic pro evropský systém Galileo. Obě nové rakety již míří k závěrečným testům a u obou je reálná možnost, že bychom jejich premiérový start mohli zažít v roce 2022.
Začneme zakázkou pro Ariane 6, na jejímž využití pro vynesení zmíněných osmi družic Galileo se dohodly agentury ESA a EUSPA. První dvojici družic má společnost Arianespace vynést ještě letos, což povede k plnému provozu otevřených služeb systému Galileo. V letech 2023, 2024 a 2025 budou následovat celkem tři starty, v rámci kterých budou vyneseny zbývající družice první generace, což také zlepší stabilitu systému. Celkově půjde o 13. – 16. start s družicemi Galileo, který obstará společnost Arianespace. Ta se postarala o vynesení všech dosavadních družic tohoto systému.
Agentura EUSPA (European Union Agency for the Space Programme) si vybrala Arianespace, aby vynesla čtyři nové družice evropského navigačního systému. Touto dohodou také EUSPA přebírá roli při uzavírání kontraktů na starty družic Galileo od agentury ESA. Ta tak doposud činila z pověření Evropské komise a i nadále bude technicky zapojena do zajištění těchto startů. Aktuální dohoda také navazuje na dohodu, kterou ESA uzavřela v říjnu 2021. Ta se týkala vynesení čtyř družic, které měly dokončit vypouštění družic Galileo první generace.
Starty proběhnou z kosmodromu CSG ve Francouzské Guyaně. Po prvním startu ve druhé polovině letošního roku, kdy budou vyneseny družice Galileo z dřívější objednávky, druhém startu Sojuzu v roce 2022 budou na oběžnou dráhu dopraveny první dvě družice z nejnovější dohody. Další tři mise mají ve zmíněných letech 2023, 2024 a 2025 vynést vždy po dvou družicích Galileo. „Chtěl bych poděkovat agenturám ESA a EUSPA, ale i Evropské komisi, že nám i nadále svěřují své družice,“ uvedl Stéphane Israël, generální ředitel společnosti Arianespace a dodal: „Jsme velmi hrdí na to, že můžeme opět pomáhat EU při zavádění jejího vlastního globálního družicového navigačního systému. Tato dodatečná zakázka pro službu Galileo znovu potvrzuje úkol, který byl společnosti Arianespace přidělen – zajistit Evropě spolehlivý přístup do kosmického prostoru.“ Každá z těchto družic Gallileo o hmotnosti necelých 730 kg bude postavena firmou OHB System AG v německých Brémách. Osm nových družic, kterých se kontrakt týká, se připojí k 28 družicím Galileo, které byly doposud vypuštěny, ale i ke dvěma, které mají být začátkem tohoto roku vypuštěny z kosmodromu CSG.
Nové zakázky se dočkala také malá raketa Vega-C. Ta by se měla v letech 2022 a 2024 společně se svou předchůdkyní, raketou Vega postarat o vynesení družic PLATiNO 1 a 2. Tyto družice jsou určené ke sledování Země a mají obíhat po sun-synchronní dráze. Konkrétně se bude jednat o družice postavené na víceúčelové družicové platformě postavené v Itálii, která je vybavena čistě iontovým pohonem. Tato platforma by mohla najít široké uplatnění v různých aplikacích – od optického pozorování, přes komunikaci, vědecký výzkum až po pátrání po lidech v nouzi.
Firma Arianespace získala od společnosti SITAEL, jejímž konečným zákazníkem je Italská kosmická agentura ASI, zakázku na vynesení družic PLATiNO 1 a 2 na oběžnou dráhu v letech 2022 až 2024 na raketách Vega a Vega C. Družice PLATiNO 1 bude mít na palubě radar se syntetickou aperturou (SAR) pracující v pásmu X, zatímco PLATiNO 2 ponese optický a tepelný snímač. „Jsme velice hrdí na tuto novou smlouvu o vypuštění. Podtrhuje totiž schopnosti Arianespace (zde s pomocí raket Vega a Vega C) uspokojit potřeby institucí za nejkonkurenceschopnějších podmínek, a to i pro velmi náročné mise v hmotnostní třídě 100-500 kg,“ uvedl Stéphane Israël a dodal: „Tato dohoda rovněž dokazuje schopnost společnosti Arianespace podporovat rozvoj nových kosmických iniciativ, které si stanovily vlády a evropské instituce.“
Jak již bylo uvedeno výše, platforma PLATiNO má představovat univerzální moderní víceúčelovou platformu postavenou výhradně z italských technologií, která se hodí pro celou řadu aplikací – ať už radarových či snímkovacích se zárukou optimálního rozlišení. Za tímto účelem je vybavena palubním počítačem schopným přijímat a zpracovávat velké množství snímků. Platforma PLATiNO vznikla díky dočasnému konsorciu společností SITAEL, Leonardo, Thales Alenia Space (společný projekt mezi Thales – 67% a Leonardo – 33%) a Airbus Defense and Space. Tato platforma také zajišťuje snížení vývojových a provozních nákladů na mimořádně konkurenčním trhu. Podporuje také strategické umístění italského průmyslu v celém odvětví, kde vznikají nové vesmírné systémy, jako jsou megakonstelace.
Přeloženo z:
https://www.arianespace.com/
https://www.arianespace.com/
Zdroje obrázků:
https://www.czechspaceportal.cz/wp-content/uploads/2020/11/308_nosice.jpg
https://www.esa.int/…/17059183-1-eng-GB/Galileo_in_Maxwell_chamber.jpg
https://upload.wikimedia.org/…/Ariane_62_and_64.svg/1200px-Ariane_62_and_64.svg.png
https://spacenews.com/wp-content/uploads/2017/12/rsz_platino.jpg
https://www.esa.int/…/22274114-1-eng-GB/Industry_cooperation_to_build_Vega-C.jpg
nejaky nevidim českou vlaječku na vyrobních dílech
Já vidím českou vlajku v symbolické šestce na Ariane 6.
ano víme,ale klatovská firma ATC Space vyrabí díly už i na Ariane 5 a není v popisu složení rakety