ŽIVĚ: Odhalení rakety Neutron

Společnost Rocket Lab vstoupila na trh s raketovými nosiči poměrně nedávno, ale přinesla do odvětví tolik potřebný svěží vítr. Jejich raketa Electron na trhu našla uplatnění, a o zákazníky rozhodně není nouze. Společnost ovšem nezůstává na místě a snaží se dále posouvat, jednak je v plánu opětovné použití prvních stupňů raket Electron, a od března tohoto roku, také víme, že se chystá úplně nový nosič. Má být výkonnější, opakovaně použitelný a dokonce i schopný vynášet lidskou posádku. Tím vším má být Neutron a právě dnes bychom se o něm měli dozvědět mnohem více podrobností, protože ředitel společnosti Peter Beck chystá veřejně dostupný živý přenos s dalšími podrobnostmi. Očekávání jsou velká. Proto jsme se rozhodli, že Vám z této události zprostředkujeme živě psaný přenos, který začíná právě teď.

Vůbec poprvé by měly zaznít informace o designu, plánovaných materiálech, pohonu, opětovné použitelnosti a celkové architektuře rakety Neutron. Vysílání události začíná ve 14 hodin a můžete ho sledovat anglicky přímo na youtube, a navíc pro vás bude na této stránce připraven česky psaný textový přenos, o který se budou starat Dušan Majer a Karel Zvoník. Stránku nemusíte obnovovat, nové příspěvky se vám budou ukazovat automaticky.

Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/FFd3M3D

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

13 komentářů ke článku “ŽIVĚ: Odhalení rakety Neutron”

  1. baykanur napsal:

    Tato prezentace mi připomněla, co bych chtěl, aby Evropa udělala, konkrétně: odpalovací zařízení prvního stupně založené na Themis (ocelová nádrž) a Prometheus (metanový motor); a poslední stupeň pro vysoké oběžné dráhy odvozený od Vega E (velmi ekonomický kompozitní stupeň, snižuje celkové náklady z 5 milionů EUR na méně než 1 milion) a na Mira (malý metanový motor schopný vícenásobného zážehu a fungovat jako služba modul pro znovupoužitelné vesmírné letadlo Space Rider).

    Vzhledem k tomu, že první stupeň je určen pro tahovou raketu 10 t a poslední stupeň pro tahovou raketu 3 t, je zapotřebí přepracování tohoto stupně. Kromě toho by mohl být žádoucí mezistupeň, který by zpočátku mohl být poháněn pouze jedním Prometheem (nebo mnoha Mira) a v budoucnu (po naučení se s prvním stupněm) by bylo možné jej obnovit pomocí jednoho nebo dvou Mira jako re. – vstupní tryska.

    Tato raketa by mohla vynést na oběžnou dráhu až 3 orbitální laboratoře Space Rider nebo jeden větší Space Rider (o celkové hmotnosti 10 t) a doufejme, že by byla schopna vynést na oběžnou dráhu malou posádku.

    Mira a Themis už mají za sebou roky experimentování… poslední stupeň Vega (poháněný Mirou) a Prometheus nedávno zažily inauguraci svých příslušných testovacích stolic pro první horké testy.

  2. Jan Jancura napsal:

    Díky za článek. Zajímavá koncepce, zdá se mi optimální, doufám že se jim ji podaří zrealizovat. Mají pro to zkušenosti z Electronu. Zdá se mi však její nosnost pro pilotovanou loď dost malá, ale uvidíme.

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Nosnost 15 tun (v režimu jednorázového použití stupně) by na nízkou oběžnou dráhu stačilo. Prakticky všechny pilotované kosmické lodě dneška jsou lehčí.

      • Jan Jancura napsal:

        To určitě ano, já spíš myslel na případ s opakovatelně použitelným 1. stupněm. Zajímalo by mne, zda v tom případě chtějí vyvíjet i tu pilotovanou loď. V tom případě by ty pilotovaná a nákladní verze měly vycházet ze stejného základu (jako Dragon) a pak by ta opakovatelnost byla asi nutná.

      • vik_tor napsal:

        Vzdyt pilotovanu Sojuz vazi 7500 kg. 8000 kg pro pilotovanou lod na LEO je OK

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Ono není vhodné chodit u pilotovaných misí s nosností až na krev, je vhodné mít nějakou rezervu. Ale je fakt, že kdyby se Sojuz zmenšil, aby nebyl pro tři lidi, tak by tam rezerva vzniknout mohla.

    • Vojta napsal:

      U pilotované verze bych se nebál ani tak o hmotnost lodě (zmenšený Dragon pro dva to unést musí), ale spíš o, to, jak ji namontují, když je celý druhý stupeň i s nákladem pod aerodynamickým krytem. Teoreticky mohou jít stylem Starship, že se záchranou během startu se počítat nebude, ale i tak je potřeba nějak řešit nastupování na rampě. OK, i průlezy v krytu jsme viděli, ale to mi v tomto případě připadá zvláštní. A dá se taky vyrobit Frankensteinovo monstrum podobné Atlasu se Starlinerem, které umožní i tu záchranu při poruše nosné rakety. Nakonec je tu varianta Starship, u které by kryt úplně vyhodili a loď spojili s druhým stupněm možná odhazovatelným jako servisní modul. Pokud se do toho opravdu pustí, bude o zábavu postaráno.

      • Jan Jancura napsal:

        S tou záchranou u pilotované verze to bude zajímavé, jak to vyřeší. Nechci zde hádat.

  3. Homer napsal:

    Vyzerá to pekne. Ak som dobre rozumel, v roku 2025 by sme to mohli vidieť naživo?

  4. tonda napsal:

    Hezký kluci,děkuji!Dobrý nápad!Jen těch informací bylo málo,spoustu dalších otázek se vyrojilo,ale to je tak vždycky,když se prezentuje něco nového.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.