Týden jsme zažívali večeře v deseti lidech. Naši noví členové posádky Klim a Julija celý den natáčeli své filmové scény a tři kosmonauti jim pomáhali – a dokonce hráli kosmonauty. Nemůžeme se dočkat, až uvidíme výsledek! Tradicí na stanici je společná večeře alespoň jednou týdně. Je příjemné vidět po pěti měsících nové tváře a slyšet nové příběhy. Slouží jako taková rozcvička před tím, než se za pár týdnů vrátíme do společenského života my. Zdroj: flickr.com

Ruská pětka, neboli skupinová fotografie všech členů posádky, kteří se sešli zhruba na týden. Pjotr Dubrov vlevo dole a Anton Škaplerov v modrém nad ním zůstávají na ISS. Julija Peresild a Klim Šipenko uprostřed se vrátili na Zemi s Olegem Novickým v bílém. Zdroj: flickr.com

Nastává loučení před odletem Sojuzu MS-18. Zdroj: flickr.com

Rozbor instrukcí před oblékáním do skafandrů a odletem. Zdroj: flickr.com

Pánové samozřejmě nejdřív pomohli do skafandru dámě. Zdroj: flickr.com

Julija zde v detailním záběru vypadá, jakoby relaxovala, ale asi je to spíše dílo okamžiku, kdy je zachycena se zavřenýma očima. Zdroj: flickr.com

Loučící se Klim Šipenko. Zdroj: flickr.com

Odlet Sojuzu MS-18 se odehrál nad noční stranou Země. Zde jej vidíme u modulu Nauka, kde kotvil. Thomas zmínil zajímavou věc, že to je pro něj první den ve vesmíru bez Olega, s kterým strávil 372 dní v kosmu. To znamená, že spolu byli na ISS i při předchozí dlouhodobé misi. Utíká to. Zdroj: flickr.com

Detailní pohled na odlétající Sojuz MS-18 zpředu. Zdroj: flickr.com

Odlétající Sojuz MS-18 zešikma. Zdroj: flickr.com

Sojuz MS-18 nad Zemí. Zdroj: flickr.com

Odlétající Sojuz MS-18 nad horizontem Země. Zdroj: flickr.com

Často se říká, že hranice jsou z vesmíru neviditelné, ale to platí hlavně ve dne. V noci jsou některé z nich obzvlášť nápadné, jako tady mezi Indií a Pákistánem. Ale nejsou to jediní sousedé, kteří osvětlují své hranice. Zdroj: flickr.com

Víry v oblacích vypadají jako rybka ztracená v moři mraků. Zdroj: flickr.com

Výskyt takových vírů je nepochybně známkou, že se zde nachází ostrovy. A opravdu. Za nimi vznikají ony víry a kousky jasné oblohy. Zdroj: flickr.com

Atoly na snímku jsou známé ostrovy Francouzské Polynésie – Raiatea (dole) a Taha’a. Zdroj: flickr.com

Na tomto kompozitním snímku vidíme atol Huahine, který se nachází asi 30 km východně od atolu Raiatea ve Francouzské Polynésii. Zdroj: flickr.com

Na tomto snímku se přesouváme severovýchodním směrem skrz Tichý oceán do oblasti Cookových ostrovů. Zde je atol Penhryn. Zdroj: flickr.com

Ve sbírce atolů se dále objevuje Lighthouse Reef nedaleko pobřeží Belize. Pozorný čtenář si jistě pamatuje, že tuto část pobřeží jsme v jednom z minulých dílů zaměnili s Kubou. Zdroj: flickr.com

Jižně od Lighthouse Reef při pobřeží Belize leží atol Glover’s Reef. Zdroj: flickr.com

Banco Chinchorro je atol při pobřeží poloostrova Yucatan v Mexiku. Zdroj: flickr.com

Oblast Salt Lake City je opravdu dobře pojmenovaná. Stačí se podívat do jeho okolí na slaná jezera, solné pánve, jako je Bonneville, a podobně. Zdroj: flickr.com

Letiště Paříž Vatry a zemědělská krajina v okolí, typická nejen pro Francii, ale i další země bývalého západního bloku. Rozdíl ve velikosti polí je nejlépe patrný na Znojemsku na hranicích s Rakouskem. Zdroj: flickr.com

Zemědělská krajina ve Španělsku. Zdroj: flickr.com

Zemědělská půda v Kanadě je rozdělená na malé kousky. Vypadá jak Matrix. Zdroj: flickr.com

Příklad využití zavlažování v okolí řeky a v blízké poušti. Zdroj: flickr.com

Příkladem využití závlah je i okolí řeky Amudarja. Stejné je to i v případě blízké řeky Syrdarja, kterou jsme si představovali nedávno. Obě řeky byly využity k pěstování bavlníku a do značné míry kvůli tomu vyschlo Aralské jezero. Zdroj: flickr.com

Toto už je typické zemědělství v poušti, jaké jsme si představovali již několikrát. Stačí k němu zdroj podzemní vody. V případě artézských pánví je zdroj vody často i desítky i více kilometrů daleko. Zdroj: flickr.com

Thomas telefonuje do FAO – organizace pro výživu a zemědělství (Food and Agriculture Organisation). Šestiměsíční život téměř bez čerstvých potravin umocní váš pocit, jak velký význam má potravinová bezpečnost a zdravý životní styl. Zdroj: flickr.com

Mount Ruapehu je z velké části pokrytá sněhem. Nachází se na severním ostrově Nového Zélendu, v zemi elfů, trpaslíků a orků, pokud jste fanoušky Pána prstenů. Pro Thomase v zemi výjimečně dobrého ragbyového týmu. Zdroj: flickr.com

Mount Ruapehu doslova rozbíjí oblaka putující kolem. Vpravo je menší Mt. Ngauruhoe a Mt. Tongariro. Zdroj: flickr.com

Krásný detail Mt. Ruapehu. Zdroj: flickr.com

Mt. Taranaki. Téměř dokonale kruhová, působí zde jako rozražeč mraků. Zdroj: flickr.com

MLM Tower. To není nový mrakodrap. Jde o nový modul ISS (MLM-U Nauka). Zde se tyčí do nebes, nebo z nebes? Zdroj: flickr.com

Poznáváte Bloba? To je ta krabice, o níž již byla řeč. Žijí zde malé potvůrky a naším cílem je porovnat, jak se vyvíjí v porovnání s těmi ve francouzských školách. Zdroj: flickr.com

Aki vstřikuje tekutinu, která reaktivuje vývoj embryonálních buněk ve vaku. Vědci se zajímají o to, jak se ve stavu beztíže mění velmi raná stádia embryonálního vývoje savců. Polovina vzorků zůstane ve stavu beztíže a druhá polovina bude umístěna do odstředivky, což napodobí zemskou tíži. Jedná se o poměrně standardní techniku identifikace faktorů, které ovlivňují experimenty. Zdroj: flickr.com

Jedno z hnízd kabelů, které bylo nutné minulý týden rozplést kvůli aktualizaci celé sítě stanice. Úkol, který měl být v návalu optimismu původně splněn během několika hodin. Nakonec jsme na něm s Markem strávili téměř celý den! Budeme si to pamatovat… Zelený drát na zelené tlačítko, červený drát na červené tlačítko 😉. Zdroj: flickr.com

Scéna ze života v ruském segmentu stanice. Oleg pracuje na údržbě modulu. Zachycen byl den před odletem s návštěvníky Julií a Klimem, kteří dokončili natáčení svých filmových scén. S jeho odletem už nic nebude jako dřív. Konec Mise Alpha se ještě nikdy nezdál tak blízko; nová posádka se očekává za několik dní a náš odlet by měl následovat velmi brzy! Zdroj: flickr.com