Experti z NASA a firmy Boeing pokračují ve vyšetřování problémů, které potkaly ventily v pohonném systému servisního modulu lodi Starliner. Tyto závady byly objeveny před plánovaným nepilotovaným letem OFT-2 , který měl v srpnu zamířit ke stanici ISS. „Jsem hrdý na práci, kterou dělají naše spojené týmy,“ uznal Steve Stich, manažer programu Commercial Crew Program z Kennedyho střediska na Floridě a dodal: „Jde o komplexní závadu, která se týká nebezpečných látek a citlivých částí lodi, které nejsou snadno přístupné. Proto sázíme na metodický přístup k efektivnímu průzkumu.“
Boeing prokázal úspěšné fungování ventilů, když použil cílený ohřev dané oblasti nebo metody založené na změně průchodu elektrické energie. Řešení, které začalo na rampě, pokračovalo v obslužné věži a nyní probíhá v přípravné hale na Kennedyho středisku, vyústilo v pohyb všech původně trucujících zaseklých ventilů až na jeden. S ním se totiž záměrně vůbec nehýbalo, aby mohl být později důkladně analyzován pro nalezení základní příčiny problémů.
Zdroj: https://blogs.nasa.gov/
Většinu možných příčin se již expertům podařilo vyloučit. Jisté tedy je, že závada nijak nesouvisí s avionikou, letových softwarem ani kabeláží. Boeing určil za nejpravděpodobnější příčinu reakci okysličovadla (oxid dusičitý) se vzdušnou vlhkostí, čímž vzniká kyselina dusičná. Ačkoliv se ještě musí tato možnost důkladně prověřit, zdá se, že týmy jsou si dost jisté. Začala proto souběžně příprava činností, které mají tento problém vyřešit a zabránit jeho opakování. V dalších týdnech proběhnou dodatečné testy celé lodi i jejích systémů, aby bylo možné lépe porozumět faktorům, které mají na celou situaci vliv. Stejně tak se bude muset ověřit, že byly nápravné kroky úspěšné.
Boeing již v září dokončil částečné rozebrání tří vadných ventilů z manévrovacích raketových motorů OMAC (Orbital Maneuvering and Attitude Control) a v dalších týdnech plánuje vyjmout další tři ventily z lodi OFT-2 pro podrobnější analýzu. Zároveň se pracuje na vyhodnocení dodatečných testů, které by měly napodobit původní selhání ventilů. Boeing již vytvořil několik možných scénářů dalšího vývoje. Výsledky testů rozhodnou o tom, který z nich se uplatí v praxi. Cílem všech těchto scénářů je definitivně vyřešit objevený problém a zabránit tomu, aby se opakoval na dalších misích. Zmíněné scénáře jsou značně rozdílné – začínají na drobných konstrukčních změnách existujících částí servisního modulu a končí výměnou celého servisního modulu za jiný, který se již vyrábí. Každá možnost bude závislá na datech, která by experti měli získat v dalších týdnech.
„Bezpečnost lodi Starliner, našich zaměstnanců a členů posádek, je nejvyšší prioritou všech týmů,“ uvedl John Vollmer, viceprezident a programový manažer programu Starliner a dodal: „Nyní věnujeme dostatek času tomu, abychom tento systém připravili na úspěch při misi OFT-2 a všech budoucích misích Starlineru.“ Potenciální startovní okna mise OFT-2 jsou zatím analyzována odborníky z NASA, Boeingu, firmy ULA a floridského kosmodromu. Tým aktuálně pracuje s možností startu v blíže neupřesněném období v první polovině roku 2022. Vše bude záviset na připravenosti hardwaru, harmonogramu startů raket a dění na stanici ISS.
Přeloženo z:
https://blogs.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://blogs.nasa.gov/…/246/2021/10/KSC-20210712-PH-BOE01_0001_small.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/wp-content/uploads/2021/08/oft2transfer-1.jpg
Nebylo by lepší oprášit Gemini či Apollo s moderní elektronikou? Vždyt to létá na stejném principu, není to žádný raketoplán.
Obnovit celý výrobní řetězec je extrémně složité a nahrazování součástek za modernější je ještě složitější.
Však to oprášili. Mrkněte někde, co bylo vyvrcholením letu Gemini 8 – zaseklý ventil palivového systému. A SpaceX bouchl Dragon při testu taky kvůli neočekávanému chování palivového systému. Hyperbolická paliva jsou velmi záludná, řečeno slušně. Musk ví, co dělá, že se jim u Superheavy snaží vyhnout, jak to jen jde. Jakože bohužel u lodě s lidskou posádkou, která má manévrovat ve vesmíru, se jim prakticky nedá vyhnout, nebo jen za cenu takových komplikací, které mohou dopadnout ještě o dost hůř.
Možná by bylo dobré řeči o hrdosti odložit na vhodnější dobu. Jestli to čtu správně, tak náprava zabere řádově měsíce a na opakovaný start se téměř ztrácí v budoucnosti.
Taky si to myslím.
Aj v Amerike začínajú niektorí používať európsky prístup k riešeniu problémov – nevadí že to nefunguje, sme hrdí, že spolupracujeme.
Chyby nikdo nezakrývá a nikdo z nich nemá radost. Ta spokojenost se týká toho, jak fungují vyšetřovací týmy.
Jde o celkový kontext, nejen o dílčí úspěchy. A v celkovém kontextu opravdu není důvod plácat se po ramenou.
Konečně to že týmy pracují je snad očekávaný (ne-li minimální) standard. K hrdosti je přece jen třeba trochu víc…
Spíš bych řekl, že jim chtěl poděkovat za jejich práci a možná i za vyšší pracovní nasazení. Těžko říct, nevidím do toho.
Je na tom spíš zřetelný rozdíl národních povah. Češi mají rádi sebemrskačství a Američané jsou za každou cenu pozitivní a hledí do budoucna.
Chyby a neúspěchy jsou součástí procesu..pokud je dokáží odstraňovat a směřují dopředu at se u toho klidně poplácávají po ramenou. I malý pokrok je lepší než v tom bahně přešlapovat na místě a na všechno nadávat.
SpaceX vybuchl Crew Dragon a už za rok letěl s lidmi. Boeing bude řešit víc než dva roky pouze software a pár blbých ventilů, aby mohl Starliner konečně letět alespoň bez lidí. Docela kontrast.
Pro mě je v tomhle Boeing velkým zklamáním.
Myslím si, že po OTF zafungovalo pravidlo Čím víc se v tom vrtáš, tím víc chyb objevíš. A aktuální problém s ventily může odhalit další balík souvisejících problémů. Dovedu si představit, že to může skončit výměnou celého servisního modulu.
Pane bože ja tak neznášam demagógiu tohoto typu. Veď porovnávate úplne rozdielne situácie.
Velmi těžko se dají najít srovnání jedna ku jedné… Každopádně opravdu si myslíte, že kdyby byly role prohozené (Starliner by vybuchl pro testovací misi a Crew Dragon by měl problémy se softwarem a ventily), tak že by SpaceX trvala náprava přes dva roky a Boeingu jen rok?
Stačí se podívat na celý Commercial Crew kontrakt. SpaceX i Boeing začaly ve stejnou dobu, Boeing měl výrazně více peněz a přesto má dnes SpaceX v podstatě tři roky náskok (DM-1 v roce 2019 versus OFT-2 v roce 2022)! Tak jaká demagogie?
Vy apriori predpokládate, že keď niečo vybuchne je to vačší a náročnejší problém ako zaseknuté ventily niekde na neprístupnom mieste, pritom to može byť úplne naopak a všetko ostatné je len keby.. Netušíte, ako náročné je zistiť príčinu, netušíte, či sa to dá konštrukčne opraviť bez toho, aby bolo treba predizajnovať polku lode.
Súhlasím s Vami, že nájsť príklad 1:1 je náročné a asi nemožné. Tak prečo potom takéto prirovnávania, ktoré vždy kulhajú na jednu nohu dávate?
No ono umístit ventily tak, aby byly nepřístupné na lodi, která má být opakovatelně používána je docela odvaha.
I když pominu ventily, tak skoro dva roky trvalo jen řešení softwarových problémů Starliner. A ano, to mi opravdu přijde jako snadněji řešitelný problém než výbuch lodi, vyšetřování příčiny, přepracování palivového systému a nahrazení celé lodi jiným kusem.
Software kozmickej lode je trocha nieco ine nez bezny SW beziaci nam na pocitacoch. Prakticky po kazdej stranke. Kedze sa leti s ludmi na obeznu drahu a kazde zlyhanie v podstate znamena stratu posadky, software (cely system) podlieha najvyssiemu rezimu Safety Integration Level.
To spomaluje uz samotny proces pisania kodu, pretoze ma niekedy az absurdne poziadavky na kontrolu toku kodu. Dalsou zmenou je proces testovania, kedy sa robi formalny testing na urovni kazdej jednej funkcie. Kazdej jednej. Nemam paru, kolko funkcii ten soft ma, ale kazda jedna funkcia je pravdepodobne popisana tak, ako ked ste na zakladnej skole na matike popisovali funkcie oborom hodnot a definicnym oborom a „prenosovou funkciou“. Tam musi byt jasne, aky vstup generuje aky vystup, ake vystupy z tej funkcie smu vypadnut a ake z nej nikdy nevypadnu, preco generuje vystup aky generuje a ze realna funkcia sa sprava podla toho popisu.
Nad tym je potom testovanie zhruba podobne unit testingu, ale ovela podrobnejsie (opat pre vsetky mozne scenare). Dalsou specialitkou je, ze lod Starliner je fyzicky objekt, ktoreho chovanie je mozne modelovat simulaciami, takze nemala cast toho software-u bude fyzikalna simulacia lode, jej pohonneho systemu a prostredia v ktorom sa pohybuje (zrejme vratane rakety). Do tejto simulacie potom vstupuju realne namerane a ziskane hodnoty o polohe a zrychleni a simulacia vie potom vygenerovat vystupy pre ovladanie pohonneho systemu. Simulacii takeho typu tam bude mnoho, mechanickych, elektrickych, simulacii pohonneho systemu. To umoznuje robit nejaku diagnostiku za behu a plnit telemetriu. Ich vyvoj je dost pomaly proces, pretoze ma niekolko etap. Ak nieco museli menit aj v simulaciach, mali co robit.
No a dalsim krokom je potom proces reviews a certifikacii. To tiez nieco trva. Software-in-loop testy, Hardware-in-loop testy a postupne integracne testy. Dva roky je na to este celkom kratka doba. A potom treba pocitat s obmedzenim toho, ze letovy pocitac tej lode je urcite aspon dve dekady stary (letovy pocitac na 737Max pochadza z 2. polovice 90. rokov), takze nemohli pridavat kod len tak hala bala, dost dobre by sa im do letoveho pocitaca nevosiel.
Z jakého důvodu předpokládáte v komentáři níže, že softwarové problémy jsou lépe řešitelné než výbuch lodi. Já si dokážu představit, že by software byl větší problém.
To mne vede k otázce, proč Boeing nepožádá prostřednictvím NASA Space-X o pomoc jejich specialisty. Je evidentní, že Space-X pracuje mnohem rychleji a efektivněji na odstraňování problémů. Chápu, že jsou konkurenti, ale může se stát i jim, že dojde k nějaké katastrofě a budou nuceni zastavit lety buď Falcon nebo Crew Dragon.
Osobně si myslím, že každá firma si v tomto směru šetří své know-how.
Odpoved je jednoducha – protoze je to konkurence!
Stejne tak by Boeing problemy s MAXem asi tezko resil s odborniky z Airbusu.
„Bezpečnost lodi Starliner, našich zaměstnanců a členů posádek, je nejvyšší prioritou všech týmů,“ uvedl John Vollmer…
Aktuálně je to nejbezpečnější loď a dokud nepoletí, tak to tak bude i nadále.
Mna skor zarazilo to, ze vzdusna vlhkost zreagovala s okyslicovadlom. To v podstate medzi riadkami hovori, ze ten ventil bol netesny a bud sa dostala vlhkost k okyslicovadlu, alebo okyslicovadlo k vzdusnej vlhkosti.
Ano, okysličovadlo mohlo unikat. Ale jen v malém množství, což samo o sobě takový problém není.
Ja som to pochopil tak nejako, ze hlavna snaha je hlavne o tom tie ventily utesnit, alebo vyriesit to, ako zabranit ich dalsej korozii bez nutnosti rozobrat polku lode. Problem to inac ale asi je. Okyslicovadlo je asi toxicke (ASTP s tym mali problem) a predpokladam, ze lod nebola natankovana nejako extremne dlho, aby okyslicovadlo malo prebytok casu pocas ktoreho mohlo ventily korodovat. Nejake aspon minimalne dotesnenie je potrebne, kedze tie ventily sa zasekli za +- standardnych operacnych podmienok a bez nejakej zmeny ci uz na ventiloch, alebo na zachadzani s lodou by sa z toho mohol stat bezny problem.