Ačkoliv na palubě suborbitálního nosiče New Shepard nebyli žádní lidé, zaslouží si náklad svou pozornost. V tomto plně znovupoužitelném stroji totiž letěly technologie od NASA, soukromých firem i akademických pracovišť. Program Flight Opportunities agentury NASA podpořil šest letových testů nákladů na této misi, která proběhla 26. srpna na základně firmy Blue Origin v západním Texasu. New Shepard je pro NASA navíc jen jedním z různých testovacích zařízení, které agentura podporuje. Díky těmto pestrým zkouškám je možné provádět rychlé změny v konstrukci experimentů a tím hbitě pokračuje jejich vývoj.
„Tento druh opakovaného letového testování je přesně to, k čemu je program Flight Opportunities určen,“ říká Christopher Baker, vedoucí celého programu, který probíhá na rámci Ředitelství vesmírných technologií (STMD – Space Technology Mission Directorate) v ústředí NASA ve Washingtonu a dodává: „Využití několika různých prostředků k rychlému vývoji technologií je důležité nejen pro dosažení cílů NASA, ale také pro maximalizaci dopadu těchto inovací ve vesmíru i tady na Zemi.“
Technologie přesného přistávání pro bezpečné dosednutí
Zdroj: https://www.nasa.gov/
Jedním z testovaných zařízení je soubor senzorů pro přesné přistávání. Za projektem SPLICE (Safe and Precise Landing Integrated Capabilities Evolution) stojí výzkumníci NASA, kteří využili agenturního programu Game Changing Development. Navigační systém projektu SPLICE tvoří velmi výkonný počítač, lasery, kamera a další senzory. Je navržen tak, aby pomohl landeru určit přesnou pozici a rychlost během sestupu k povrchu tělesa (ať už Měsíce či třeba Marsu). Několik prvků programu SPLICE už letělo na New Shepardu v říjnu 2020 – tehdy ještě v rámci kontraktu s firmou Blue Origin pod křídly programu Tipping Point. Dodáním dat z prvního letového testu systému SPLICE umožnil aktuální let dále vylepšit tuto technologii agentury NASA, která nyní bude lépe připravena na budoucí testy na Měsíci. To je případ navigačního Dopplerovského lidaru projektu SPLICE, který byl vyvinutý na Langley Research Center v Hamptonu (stát Virginia). Ten má totiž jisté místo na dvou komerčních bezpilotních landerech v rámci programu CLPS.
Inovace měření pohonných látek
Zdroj: https://www.nasa.gov/
Kevin Crosby a jeho tým z Carthage College využili zkušenosti z dřívějších testů při parabolických letech, aby zlepšili technologie pro měření hmotnosti pohonných látek. Výzkumníci chtějí zlepšit přesnost měření úrovní pohonných látek v kosmickém prostoru, což je znalost, která může být pro některé mise kriticky důležitá – zejména pak během dynamických procesů jako jsou zážehy motorů v závěrečných fázích mise. Aktuální test umožnil týmu vyhodnotit nové metody měření množství pohonných látek, které podporují měření hmotnosti kapalin při rozličných tlacích. „Úspěšně jsme prokázali, že naše technologie je lepší než současné systémy, a to jak při laboratorních testech, tak při parabolických letech umožněných programem Flight Opportunities,“ řekl ještě před letem na New Sheaprdu Crosby a dodal: „Při nadcházejícím letu New Shepardu chceme ukázat, že stejného výkonu můžeme dosáhnout i při simulaci doplňování paliva na oběžné dráze. Díky zkušenostem s parabolickým letem jsme si mnohem jistější, že těchto cílů dosáhneme.“
Metoda kosmické recyklace odpadků
Zdroj: https://www.nasa.gov/
Mladí zaměstnanci Kennedyho střediska na New Shepardu otestovali možnost převodu odpadů na plyn v rámci projektu OSCAR (Orbital Syngas/Commodity Augmentation Reactor). Testované zařízení má za úkol převést odpadky (včetně biologických odpadů) na směs užitečných plynů – ať už jde o oxid uhličitý, vodní páru či metan. Astronauti by pak mohli přebytečné plyny bezpečně vypouštět do okolí kosmické lodi, nebo je využívat jako materiál pro výrobu užitečných látek – ať už jde o vodu, kyslík či dokonce pohonné látky pro rakety. Tato recyklační technologie by mohla výrazně snížit objem a hmotnost odpadu během dlouhodobých misí. Stejně tak by bylo možné zmenšit množství startů ze Země a zároveň by se podpořil udržitelný směr pilotované kosmonautiky. První letový test systému OSCAR dal výzkumnému týmu data o tom, jak mikrogravitace ovlivňuje procesy, které umožňují tepelný rozklad odpadků v reaktoru. Aktuální test pak poskytl dodatečná data a pomohl prověřit technologie konverze systému OSCAR.
Další technologie na palubě:
- Velkokapacitní zařízení pro práci s kapalinami: Výzkumníci ze Southwest Research Institute využili této mise k pokračování svého výzkumu zařízení, které by dokázalo využít povrchového napětí k vytvoření efektivnějšího přečerpávání kryogenních látek.
- Průzkum elektrostatické interakce regolitu: Zařízení od University of Central Florida je navrženo k charakterizaci elektrostatické dynamiky a chování regolitu pro zlepšení bezpečnosti lunárních misí.
- Suborbitální biologické snímkování: Na základech dvacetiletých zkušeností s výzkumem rostlin v mikrogravitaci se vědci z University of Florida pustili do výroby systému pro autonomní snímkování ve vysokém rozlišení, který by našel využití u biologických vzorků během přechodů mezi různými úrovněmi gravitace.
Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/E9t5cEBVUAIe2dd?format=jpg&name=4096×4096
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/bo-splice-computer.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/mpg_diagram.jpg
https://kosmonautix.cz/?p=111968&preview=true
Pekné. Ja by som sa však spýtal, či je možné takto podrobne sledovať aj čínsky vesmírny program.
Tak mi to príde, že každý týždeň niečo vypustia do vesmíru.
Určite aj oni robia kopec zaujímavých vecí, len nikde sa o tom nepíše.
Sú oni naozaj takí utajení, že nič nezverejňujú?
Čína je v rámci možností sdílná u svých vědeckých misí – třeba Tiangong, Tianwen 1 či Chang’e. Programy sledování Země jsou na tom však z hlediska informovanosti mnohem hůře.