Česká simulace letu na Měsíc (1/2)

K. Bernardová s vlajkami participujících zemí

Kořeny nápadu právě proběhlého izolačního experimentu AQUAKOSMOW 10 na jihu Čech, ve Slověnickém mlýně, sahají do začátku roku 2016, kdy se tři čeští vědci domluvili na pokusu znovu obnovit kosmický sociální výzkum v České republice. Po velmi náročných třech letech se to podařilo Dr. Kateřině Bernardové Sýkorové, psycholožce, vývojové a výzkumné pracovnici s tehdy malým týmem KOSMOW, který svým přístupem a prací natolik zaujal vedení Institutu biomedicínských problémů ruské akademie věd v čele s prof. Olegem Orlovem, americkou NASA, působící v témže institutu pod vedením prof. Williama Palowského, že byl přijat k účasti na mezinárodním projektu kosmického výzkumu a jeho účast v něm je potvrzena až do roku 2027.

Historie českého sociálního výzkumu

Podívejme se nyní trochu do historie. Těm, kdo se o českou stopu v  sociálních izolačních experimentech zajímají, není třeba představovat projekt „Štola 88“, což byla simulace kosmického letu k Marsu probíhající v bývalé razící štole v Tišnově u Brna. Na projektu se, kromě českých výzkumníků, podíleli i vědci z Institutu biomedicínských problémů akademie věd (IBMP RAS) v Moskvě. Projekt vytvořil a vedl sociolog a sociální psycholog PhDr. Jaroslav Sýkora, otec výše zmíněné Kateřiny Bernardové, jenž měl bohaté zkušenosti v oblasti biopsychosociálních výzkumů nejen u letectva české armády.

sociolog a sociální psycholog PhDr. Jaroslav Sýkora

sociolog a sociální psycholog PhDr. Jaroslav Sýkora
zdroj: soukromý archiv K. Bernardové

V týmu, který se poté účastnil i mnoha významných mezinárodních projektů, např. Mars 500, Mars 105, HUBES, SFINX ad. působila také Dr. Iva Šolcová, tehdy zástupkyně J. Sýkory, Doc. Dr. Josef Dvořák, špičkový český odborník na kosmické lékařství, Dr. Zdeněk Drahota, ředitel Fyziologického ústavu ČSAV, kde s jeho významnou podporou vznikla první laboratoř zaměřená na tento druh kosmického výzkumu.
V 90. letech se k týmu připojil Doc. Dr. Radvan Bahbouh, který je autorem metody Sociomapování, ředitelem společnosti QED GROUP, kterou založil a dosud vede, a též vedoucím katedry psychologie na Filozofické fakultě UK Praha.
Tuto metodu měla K. Bernardová možnost rozvíjet celých 25 let v „uniformovaném světě“, nejprve v rámci české vězeňské služby, poté dlouhé roky v Armádě České Republiky v rámci expertní činnosti terénního výzkumného pracoviště velení armády a vrcholového vedení Ministerstva obrany ČR, které působilo v běžných mírových podmínkách na domácí půdě, ale i v zahraničí při vojenských misích mírového i bojového charakteru v Bosně a Hercegovině, Kosovu, Iráku, i Afghánistánu. V těchto extrémních podmínkách, a na velkém množství respondentů, si mohla ověřit, že metoda funguje nejen jako technika diagnostická, ale i intervenční. Sociomapování tedy může pomáhat či doslova zachraňovat životy lidí kdekoliv, kde je skupina lidí umístěná po delší dobu v izolovaném prostoru, mimo jiné také při vesmírných misích, na něž upřela K. Bernardová více svou pozornost. Tato metoda byla součástí filozofického přístupu a nové koncepce sociálního výzkumu zaměřeného na fungování lidí, který Dr. Bernardová v prostředí českých ozbrojených sil koncem 90. let vytvořila a se svým tehdejším týmem roky ověřovala a rozvíjela.
Plk. PhDr. Kateřina Bernardová v době, kdy působila jako vojenská psycholožka, vývojový a výzkumný pracovník, vedoucí expertních pracovišť v rámci Ozbrojených sil ČR. Afghánistán, Logar, léto 2010

Plk. PhDr. Kateřina Bernardová v době, kdy působila jako vojenská psycholožka, vývojový a výzkumný pracovník, vedoucí expertních pracovišť v rámci Ozbrojených sil ČR. Afghánistán, Logar, léto 2010
zdroj: soukromý archiv K. Bernardové

Mezinárodní výzkumný projekt SIRIUS 2016-2024

Díky bohatým předchozím zkušenostem, získaným především v rámci vedení terénních pracovišť a řízení výzkumných projektů v rámci českých ozbrojených sil, a též díky plynulé letité spolupráci se svým otcem, podala v lednu 2016 vědeckou přihlášku do mezinárodního projektu SIRIUS k rukám ředitele IBMP RAS prof. Olega Orlova. V březnu 2016 byla do mezinárodního projektu přizvána, a tím započala další etapa kosmického výzkumu českých vědců zaměřeného na fungování lidí ve specifických podmínkách vesmíru, byť český tým tvořila pouhá trojice vědců (J. Sýkora, R. Bahbouh, K. Bernardová). Jedná se o sérii izolačních experimentů. Nejprve 17 dní, pak 4 měsíce, 8 měsíců a nakonec budou realizovány tři roční vesmírné mise simulující vesmírný let k Marsu. Čeští vědci jsou zapojeni do tohoto projektu od samého počátku, nyní vstoupí do třetí etapy projektu, která začne letos v listopadu. Budou mít možnost analyzovat chování a prožívání šestičlenné genderově smíšené posádky umístěné v nadzemním experimentálním komplexu (NEK), simulátoru rakety, umístěném v Moskvě ve výše zmíněném institutu. Projekt je zaměřen na komplexní analýzu lékařské, biologické, psychofyziologické, psychologické a psychosociální podpory členů posádek vesmírných expedic. Pracuje na něm mnoho týmů z jedenácti států světa.

Po ukončení druhé etapy SIRIUS měl český tým možnost pracovat s kosmonauty Roskosmosu a americké NASA
Rusové byli možnostmi nově pojatého sociálního výzkumu i metody Sociomapování nadšeni, protože podobně zaměřený výzkum je, v rámci kosmického bádání o člověku a skupině, mezinárodně ojedinělý. Díky podpoře českého týmu, ze strany vedení institutu IBMP, mohli čeští vědci také pracovat ve fázi po ukončení mise i s kosmonauty Roskosmosu, Evgeny Tarelkinem, Anastasiou Stepanovou, Dariou Zhidovou, Stefanií Fedyai a s astronauty NASA, Reinholdem Povilaitisem a Allenem Mirkadyrovem.

Posádka SIRIUS-19 uvnitř nadzemního experimentálního komplexu (NEK) Horní řada zleva: Stefanie Fedyai, Anastasia Stepanova, Daria Zhidova Dolní řada zleva: Allen Mirkadyrov, Evgeny Tarelkin, Reinhold Povilaitis

Posádka SIRIUS-19 uvnitř nadzemního experimentálního komplexu (NEK)
Horní řada zleva: Stefanie Fedyai, Anastasia Stepanova, Daria Zhidova
Dolní řada zleva: Allen Mirkadyrov, Evgeny Tarelkin, Reinhold Povilaitis
zdroj: Oleg Voloshin (IBMP), převzato z nasa.gov/content/sirius


Nyní je vhodná chvíle představit sociální výzkum dle K. Bernardové a Sociomapování R. Bahbouha, o které se instituce zaměřené na studium vesmíru začaly v roce 2016 intenzivně zajímat.

Sociální výzkum a Sociomapování

Sociální výzkum dle K. Bernardové je jakási pomyslná „trojnožka“, protože je zaměřen na tři oblasti – za prvé na úroveň životní a pracovní spokojenosti lidí, za druhé na strukturu a dynamiku vztahů a vazeb ve skupině či týmu a za třetí na různé specifické oblasti, jako je např. únava, odpočinek a další faktory. Čtvrtou pomyslnou „nohou židle“ je oblast fyzické připravenosti a tělesného zdraví, kterou autorka považuje, podobně jako v české armádě, za nutnou složku biopsychosociálního přístupu ke zkoumání člověka a lidské skupiny.
V rámci druhé zmíněné oblasti používá K. Bernardová metodu Sociomapování, kterou sledovala a dále sleduje vývoj vztahů a vazeb v jakékoliv situaci, při výcviku či bojových situacích v armádě, během vesmírného letu, či při jakékoliv činnosti běžné lidské profese. Během vesmírné mise se sledují pomocí dotazníku interakce mezi lidmi, na základě kterých se pak vytváří sociomapy, graficky velmi srozumitelné mapy lidských vztahů a vazeb, ale i jejich změny, tedy dynamika. Tyto sociomapy se dají připodobnit k obrazu meteorologických synoptických map.

Vztahy a vazby zobrazené uvnitř vojenské jednotky Armády české republiky nasazené do mezinárodní mise ISAF v Afghánistánu (Sociomapa prezentována v r. 2013 na mezinárodní konferenci „Empowering team“ v Praze, hotel Hilton.

Vztahy a vazby zobrazené uvnitř vojenské jednotky Armády české republiky nasazené do mezinárodní mise ISAF v Afghánistánu (Sociomapa prezentována v r. 2013 na mezinárodní konferenci „Empowering team“ v Praze, hotel Hilton.
zdroj: soukromý archiv K. Bernardové

Zkušený odborník dokáže z takových map predikovat i vývoj vztahů a vazeb ve skupině či týmu, což je zejména důležité pro dlouhodobé izolační pobyty lidí v extrémních podmínkách. Např. když hrozí ve skupině konflikt, je okamžitě povolán psycholog, který může vhodně zasáhnout i na dálku, ještě před eskalací potenciálně náročné mezilidské situace. Sociomapování je tedy diagnostický, intervenční, ale i prognostický nástroj umožňující okamžitý zásah ku prospěchu dané skupiny a sociální atmosféry v týmu. Unikátností metody je její dlouholeté ověřování v běžných i v bojových situacích v české armádě, ale i u běžných civilních profesích a společností či institucí.
Při představení nového přístupu k sociálnímu výzkumu i metody Sociomapování rozpoznali odborníci z Ruska, Evropy i Ameriky potenciál a jistou unikátnost v Česku pojatého sociálního výzkumu i metody Sociomapování, proto český tým KOSMOW ke spolupráci přijali. Svou roli jistě sehrála skvělá zkušenost v oblasti mezinárodní spolupráce s týmem J. Sýkory, která trvala bezmála 30 roků!

AQUAKOSMOW 10

Dr. Bernardová chtěla v rámci příprav na další kosmický výzkum udělat analogovou studii k projektu SIRIUS, jak sama řekla, „takový malý český SIRIUS“. Z tohoto důvodu oslovila významné české potápěče – Mgr. Davida Vondráška s týmem a Michala Doktora, potápěče a majitele lomu na jihu Čech. Ti sestavili tým pro simulovanou vesmírnou misi na Měsíc a zpět s tím, že byli po dobu deseti dní izolováni v podvodním kesonu v hloubce 13 metrů pod vodní hladinou ve Slověnickém mlýně, kde plnili tzv. vědecké úkoly podobné reálným úkolům kosmonautů a astronautů při jejich skutečných vesmírných misích.

Díky značné podpoře týmu KOSMOW, od roku 2017, ze strany Dr. Václava Kobery, ředitele Oddělení kosmických aktivit Ministerstva dopravy (nyní i předsedy správní Rady Agentury EU pro Kosmický program), který se stal v rámci MD ČR v roce 2019 aplikačním garantem návrhu na finanční podporu, díky zájmu a veliké podpoře týmu ze strany Mgr. Dagmar Healey, ve smyslu konzultačním a mentorském, v té době rovněž pracovnicí na MD ČR, vytvořil tým KOSMOW návrh na grantovou podporu, kterou předložil české technologické agentuře. V červnu 2019 se podařilo tuto podporu získat od Technologické agentury ČR v rámci Éta. Největší podporou týmu KOSMOW se však stala a dosud je, a to již od roku 2018, „mateřská“ Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, katedra sociálně právní, v čele s bývalým děkanem Doc. Dr. Jaroslavem Koutským, kde pracovně působí čtyři členové výzkumného týmu KOSMOW.
Český vědecký tým KOSMOW (odtud název současného projektu AQUAKOSMOW 10) K. Bernardová, postupně rozšířila z původních třech osob na dnešních 12 kmenových odborníků a mnoho externích spolupracovníků, institucí a firem. Činnost týmu je zaměřena multidisciplinárně, interdisciplinárně, čili mezioborově a s nutným prolnutím všech oborů, v rámci myšlenky biopsychosociálního přístupu ke zkoumání člověka a malé sociální skupiny. V září 2020 přizvala K. Bernardová do týmu i Bc. Pavla Boháčka, jehož zájem se váže ke kosmické medicíně, a který přispívá svými erudovanými články na Kosmonautix.

Do projektu AQUAKOSMOW 10 přijali pozvání i významní zahraniční vědci z Moskvy, např. Dr. Vadim Gušin, Dr. Alla Vinochodová z IBMP RAS se svým týmem, též prof. Alexander Choukér, ředitel Kliniky Ludwiga Maxmiliána z Mnichova, který se zabývá se svým týmem analýzou hladiny stresových hormonů v biologickém materiálu. V tomto případě probíhal odběr slin u členů posádky AQUAKOSMOW 10 po celou dobu experimentu.
Z českých vědců byl do projektu přizván tým z Psychologického ústavu ČSAV se zaměřením na kognitivní procesy a stavy člověka, též pracovníci z ČVUT (Ing. Lenka Maierová) a společnosti SPECTRASOL (Hynek Medřický), kteří se zabývají cirkadiánními rytmy a jejich vlivem na spánek.
K projektům SIRIUS i AQUAKOSMOW potřeboval výzkumný tým KOSMOW (složenina slov Kosmos a Moskva) vědecké a technické vybavení, vhodnou lokalitu a zejména potápěče, schopné takovýto náročný úkol zvládnout. Zmíněný Mgr. David Vondrášek z Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy (FTVS, UK), katedry úpolových sportů, potápěč, instruktor s mnoha „atestacemi“, včetně potápění do ledové vody severních států, nejen, že zajistil i další potápěče, ale doporučil Michala Doktora, který disponoval vhodnou lokalitou a kesonem, který se pro potápěče posléze stal na 10 dní jejich obydlím, útočištěm a simulovaným habitatem na povrchu Měsíce.

Bóje prozrazuje umístění habitatu ve 13 metrech pod vodní hladinou

Bóje prozrazuje umístění habitatu ve 13 metrech pod vodní hladinou
zdroj: archiv autora


Příprava samotného projektu započala 26. 8. 2020 a byla „ukončena“ simulovaným startem rakety dne 24. 6. 2021 ve 12.00 hodin SELČ. Všichni účastníci experimentu se sešli ve Slověnickém mlýně, kde v zatopeném lomu čekal pod hladinou habitat na své nové obyvatele. Dne 5. 7. 2021 byla v cca 13.00 hodin izolace osob v experimentu ukončena jejich vynořením. Experiment jako celek skončil 6. 7. 2021 v 16.00 hodin. Nyní nastane po všech stránkách náročná etapa statistického zpracování vědeckých dat a jejich analýza. Nejen čtenáři Kosmonautixu se mohou těšit na další zajímavé informace i na foto a video dokumentaci z další fáze experimentu.

V dalším článku bude popsáno, jak samotná simulace vesmírné mise AQUAKOSMOW 10 probíhala, a jaké výstupy byly získány.

ČLÁNEK MÁ POKRAČOVÁNÍ…

Informace byly zpracovány na základě rozhovoru s Kateřinou Bernardovou, dalšími členy týmu Kosmow a dodaných podkladů k projektu AQUAKOSMOW 10.

Org. informace:
Řešitelé:
1. Univerzita J.E. Purkyně, katedra sociálně právní, Ústí nad Labem, výzkumný tým KOSMOW
2. Společnost QED GROUP Doc. Dr. R. Bahbouha
3. Univerzita Karlova, katedra psychologie, Praha
4. Psychologický ústav AV ČR
5. ČVÚT ve spolupráci s firmou SPECTRASOL
6. Institut biomedicínských problémů Ruské akademie věd, Moskva, Ruská federace
7. Klinika Ludwiga Maxmiliána, Mnichov, Německo

Zdroje obrázků:
soukromý archiv K. Bernardové
fotografie pořízené autorem článku v místě konání experimentu
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/a94o6023.jpg

Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.