Pokud technika a počasí dovolí, tak nosný letoun VMS Eve v neděli vynese miniraketoplán VSS Unity do výšky zhruba 13,4 km, kde dojde k odhození a následně zážehu hybridního raketového motoru, který dopraví VSS Unity na suborbitální dráhu. Stroj se má poté vrátit na ranvej základny Spaceport America. Piloty VSS Unity této ostře sledované mise budou Dave Mackay a Michael Masucci, Kelly Latimer se pak postará o VMS Eve. V miniraketoplánu ale budou kromě dvou pilotů i čtyři pasažéři – zakladatel skupiny Virgin, Richard Branson, hlavní instruktorka výcviku ve Virgin Galactic, Beth Moses (ta zažije již druhý let), dále Colin Bennett, hlavní provozní inženýr Virgin Galactic a Sirisha Bandla, viceprezidentka pro vládní záležitosti a výzkumné činnost. Firma Virgin Galactic zatím neoznámila, kdy přesně má dojít ke startu, ale oficiální přímý přenos má naplánovaný začátek v 15:00 SELČ. Bude tedy potřeba sledovat průběžný vývoj.
Náš přenos ze startu spustíme zhruba čtvrt hodiny před plánovaným odhozením, ale přesný čas zatím není znám. Pokud máte zájem zapojit se do chatu, nebo Vám nefunguje přehrávání ve vloženém okně, klikněte sem a dostanete se na stránku přenosu na Mall.TV. Pokud máte s přehráváním problém, zkuste jej spustit v tzv. anonymním okně prohlížeče.
EDIT 11. 7. 16:45
Letoun vzlétnul. Ke shozu by mělo dojít kolem 17:30. Náš přenos začne v 17:15.
EDIT 11. 7. 16:35
Letoun je stále na zemi, ale měl by odstartovat každou chvíli. Ke shozu by mohlo dojít kolem 17:20. Náš přenos by tedy začal kolem 17:05.
EDIT 11. 7. 12:05
V avizovaných 15:00 mělo dojít ke vzletu VMS Eve, ale to již neplatí. Z důvodu problémů s počasím se vše odkládá o hodinu a půl.
Zdroje obrázků:
https://images.ctfassets.net/…/c9a9d949fa2ea2cd36a4877b80348cd5/UNITY22_CREW_1.jpg
Start je odložen na cca 16:30 SELČ.
Díky za aktualizaci.
No, takze – gratulujem k uspechu.
Skoda technickej kvality virgin prenosu – v podstate to moc pre divakov nebolo, pretoze vsetko podstatne sa odohralo mimo kamery, ale nevadi.
Věřím, že to u dalších přenosů doladí. 😉
A hlavně, že se let podařil. 🙂
Děkuji za pěkný přenos! Hezky připravené, jak je na kosmonautix zvykem: vyvážený mix základních informací a zajímavostí, moc příjemné!
(A těším se někdy na konec – kvůli omezením MALL TV musím teď čekat, abych viděl posledních pár minut…)
Mohu se jen zeptat na jednu takovou věc, co v prostředí fanoušků té či oné firmy je příliš výbušná otázka? Na kosmonautixu doufám ve věcnou odpověď 🙂
Jestli tomu dobře rozumím po fyzikální stránce, tak jelikož neletí na oběžnou dráhu, tak mohou získat pocit mikrogravitace jen profilem letu – myslím, že se mu říká prabolický – je to tak? Je to tedy úplně stejný princip, jako létá NASA už několik desítek let v rámci tréninku nejen astronautů – a předpokládám i další jako ESA apod. Čili na té výšce vlastně vůbec nezávisí? Kromě teda výhledu z okénka 🙂 Nebo ta výška umožňuje něco navíc, třeba délku trvání té mikrogravitace?
(To se mi ale z fyzikálního principu nezdá.)
Já že pak by byla z hlediska ceny ještě pro ty vědce tato možnost, něco mezi tímto letem a tou pádovou věží 🙂
Děkuji za odpověď.
Díky za pochvalu.
A k Vaší otázce – ano, stav mikrogravitace se dá simulovat i v letounech letících po speciální dráze. Důležité je, že tyto lety do výšky několika desítek kilometrů umožňují delší trvání tohoto stavu „volného pádu“
Co se Vám nezdá na tom, že by větší výška měla znamenat delší dobu v mikrogravitaci? Když hodíte kámen metr vysoko, spadne dřív, než když ho hodíte deset metrů vysoko. Až na odpor vzduchu je ten kámen po celou dobu letu v prostředí mikrogravitace. V letadle jde o pár desítek sekund, ve SpaceShipTwo několik minut.
Z hlediska pasažéra to bude asi takový rozdíl jako mezi jízdou na malé horské dráze v okresním městě a na té největší, jaká byla postavena. Nejde jen o mikrogravitaci, ale i přetížení při startu a návratu do atmosféry, pocit chodu extrémně silného motoru za zády (letadlo NASA má pro tyto účely v podstatě normální motory jako cestovní letadlo) a ano, i ten výhled.
I z vědeckého hlediska jde o celkem zajímavou oblast, která je pro letadla a balóny moc vysoko a pro satelity moc nízko. Přitom právě tam probíhá většina interakce kosmického záření se zemskou atmosférou.
Uvidíme, kam se to posune.
Zdravim Vas, Vojto. Souhlasim s Vami, ze 90 km je pro balony a letadla prilis vysoko. Obcas – ale jen kratce- se tam dostavaji „sounding rockets“ – suborbitalni rakety, ktere se pouzivaji mj. i pro vedecke ucely v biologii a materialove fyzice. Ty, ktere pouzivame v DLR, letaji do vysek kolem 260 km. Cely let trva zhruba 10 minut, mikrogravitace 6 minut. Pri letech s lidmi tyto nase konkretni rakety nelze pouzit kvuli velkemu pretizeni (20g) pri startu. Bransonuv postup se startem z letadla povazuji za ekonomicky rozumny. Raketovy motor tak nemusi umet fungovat pri atmosferickem tlaku, nizke aerodynamicke namahani v tak ridke atmosfere (>15km) je take vyhodou.
Dovoluji si oponovat, ze v 90 km vysce dochazi k vetsine interakci kosmickeho zareni se zemskou atmosferou. K nejvetsi ionizaci (nejvetsimu poctu interakci) dochazi v tzv. Pfotzer (Regener-Pfotzer) maximu. To se nachazi velmi priblizne 20 km nad povrchem Zeme. Tomu udaji mohu docela dobre verit, mame vlastni mereni (DLR), ktera to dokazuji.
Děkuji za odpovědi. Proč se mi to nezdálo je tím, že jsem uvažoval pořád jen o tom profilu letu, nepřidal jsem si k tomu to prodloužení volným pádem. Z toho přímého přenosu se mi nezdálo, že by padali volným pádem tak dlouho, ale je to možné, po apogeu pak ta rychlost opravdu lineárně rostla poměrně dlouho.
Až bude přenos zase přístupný, tak se kouknu ještě jednou.
A také jsem pořád v napětí, jestli to ukázali až po vystoupení posádky po přistání 🙂 To mi přijde jako milý rozdíl oproti dlouhodobým orbitálním letům: přímo z ranveje vystoupí cestující jako z letadla, žádné vynášení ochablých těl… Tak bych to rád viděl, ale přitom nevím, jestli to v přenosu je. MALL TV umí člověka napínat 🙂
V přenosu zazněly velmi dobře připravené a zajímavé informace. Vadí mi, že ani teď v noci není dostupný záznam ve FullHD, ale pouze nějaký „auto“ stěží 480p. Pokud jde o zážitek, tak mi u tohoto konkrétního přenosu vadí, že nebyl dán prostor komentářům a emocím, hodně by pomohlo nechat občas originální zvuk a překládat, co se tam děje. Určitě je těžké komentovat a zároveň poslouchat originální stream, ale takto poté, co jsem sledoval živě originální a teď viděl „český“ mi vadí zcela vyputý zvuk a jen čeština. Obecně to je věc, kterou se snažím v přenosech upřednostnit. Těžko říct, co je pro zdejší diváky lepší, to by museli říct sami.
Se záznamem byl problém, jelikož se mi během přenosu odpojilo OBS od serveru a připojilo se až po asi 10 sekundách. Tím pádem byl záznam poškozen a musel se docela složitě opravovat. Jsem proto rád, že je k dispozici a systém postupně vytvoří vyšší kvality.
Ohledně originálního zvuku – osobně mi přijde spíše rušivý. Nevím, zda by v originálním přenosu zazněla nějaká cenná informace.
Mám takú otázku. V záberoch bolo vidieť že majú na chrbtoch batohy. Na čo slúžia? Padák? To sa mi zdá dosť nepravdepodobné.
Já bych naopak řekl, že to pravděpodobné je. Padák se sice nehodí pro závěrečnou fázi letu, ale v době stoupání nosného letounu by se určitě v případě problémů hodil.
Taky bych řekl, že je to padák. Ale měl jsem za to, že je to hlavně kvůli závěrečné fázi letu. Po skončení činnosti raketového motoru je to „jen“ kluzák a ten má za úkol doletět na letiště a přistát na dráze. Pokud by v důsledku nějakých technických potíží (popř. počasí, ale to se u takto krátkých letů asi nestane) došlo k situaci, že nebude schopen doletět na letiště, tak opuštění letounu na padácích mi přijde jako jednoduchá, levná a léty prověřená varianta. Ten cca třídenní výcvik je také dostatečný pro základní ovládání padáků (pokud to není křídlo a otevře se to „samo“, tak je to v podstatě jen o troše cviku při dopadu, aby si nezlomili nohy :-)). Jediný možný problém by mohl být s tím, jak přesně letoun opustit a nezabít se při tom o křídla nebo jinou část letadla.
Rovněž děkuji za komentovaný „živák“. Měl jsem smůlu, nechytl jsem začátek ale už jen vrchol a sestupnou fázi.
Live přenos běžel i s oslavnou „tiskovkou“ a dekorování na na jejich YT stránce Virgin Galactic:
https://www.youtube.com/channel/UClcvOr7LV8tlJwJvkNMmnKg
Jak bude sílit konkurence, předpokládám delší balistické lety – on takový oblet části Země by nebyl k zahození.
Ještě ke tvaru motorové trysky. Odhaduji, že její asymetrie má udělovat vektor tahu otáčející nosem stroje nahoru, manévrování se pak omezí na let vzhůru po otevřené spirále.
Je to správná úvaha?
Shozem z letadla pracoval před 60 lety experimentální raketový letoun X 15 který testoval rychlost ale také se dostal na okraj vesmíru.Pokud se namýlím tak jedním z pilotů byl i N.Amstrong.8 pilotů obdrželo titul astronaut.Nevím zda cena opravdu odpovídá zážitku z letu.No necháme se překvapit.