„Dny někdy začínají VELMI brzy na ISS. Už v 6:00 krevním testem na lačno“, komentuje úvodní snímek francouzský astronaut Thomas Pesquet. „Jsme vyškoleni, abychom zvládli odběr sami na sobě, nebo s ním pomohli kolegům. Já si tedy odběr dělám raději sám, protože když se spletu, mohu to vyčítat jen sám sobě. Vzorky poté míří do mrazničky. Máme tu hned tři ve Francii vyrobené mrazáky MELFI (jednoduše Minus Eigty-Degrees Laboratory Freezer for ISS – mínus osmdesátistupňový laboratorní mrazák pro ISS). Zbývá se jen pořádně probudit.“ Zdrojem textu k obrázkům je Thomasův Flickr.
Seriál článků obsahující fotografie z paluby kosmické stanice dospěl do „Kristových let“ a může za to právě Thomas, který se vrátil na ISS po pěti letech (jeho předchozí mise Proxima proběhla v roce 2016, kdy jej na stanici dopravil Sojuz, nyní přiletěl v Crew Dragonu). Jeho osobitý přístup k popisu života na stanici a neotřelé fotografie Země nás kdysi vedly k založení seriálu článků a vy tak dnes můžete prožít další týden na ISS.
Enjoyed watching the match on orbit with @Thom_astro!
Congrats to the players, staff and supporters for both teams for playing a great game.
Now let’s get ready for the @JRTopLeague Finals! 🏉 https://t.co/annab6buPb— 星出 彰彦 (JAXA宇宙飛行士) (@Aki_Hoshide) May 23, 2021
Zde je anketa o váš nejoblíbenější, nebo pro vás jinak nejzajímavější snímek:
[poll id=“52″]
Zdroj informací:
https://www.flickr.com/photos/thom_astro/
Zdroje obrázků:
https://www.flickr.com/photos/thom_astro/51200930187/
https://www.flickr.com/photos/thom_astro/51200985053/
https://www.flickr.com/photos/thom_astro/51199854546/
https://www.flickr.com/photos/thom_astro/51194196305/
https://www.flickr.com/photos/thom_astro/51197452776/
https://www.flickr.com/photos/thom_astro/51197452696/
https://www.flickr.com/photos/thom_astro/51196976930/
https://www.flickr.com/photos/thom_astro/51195200387/
https://www.flickr.com/photos/thom_astro/51195592879/
https://www.flickr.com/photos/thom_astro/51200563895/
Mne by zajímalo, jak takový krevní test probíhá. Ve stavu beztíže – tam prý nejde jednoduše zastavit krvácení. Takže asi nějaký drobný mikroskopický vpich a speciální náplast?
Jak by probíhal větší odběr? Sám by to asi astronaut nedal. Podobně, jako si to neumí sama píchnout ani profesionální zdravotní sestra. Najít správný skon a směr žíly podle citu (v ukazováčku obvykle) to lze jen druhé osobě.
Ve vyspělých západních zemích s tím samozřejmě problém nemají. Tam na to mají přístroje, které jim změří a ihned promítnou na ruku vykreslení zobrazovacím laserem žíly dle sklonu (spádu), hloubky a směru. I tak musí mít zdravotní sestra cit v ruce. Ty starší ho nemají, jejich vpich bolí jako kráva a jsou po nich modřiny. Ty mladé ho mají, na škole je to naučili a jejich vpich není cítit a nikdy není žádný problém. Přesto si myslím, že cit v rukou „zázračných“ sestřiček žádný přístroj nenahradí a české zdravotnictví nemá milión na zakoupení takového přístroje pro byť jednu zdravotní sestru.
https://encrypted-tbn0.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcRXTt0eAbf4CsOziKQLRB4cVBgDH_7Q5kCfKZrmT6FuQHvdpOFqxGO9rNgeiMpS_ADIfMI&usqp=CAU
Tady to máte vysvětleno. https://www.youtube.com/watch?v=mUuRzZbM4uY&ab_channel=EuropeanSpaceAgency%2CESA
Díky moc za odkaz. Jak vidno, astronauti to mají nacvičené a perfektně znají směr, hloubku, úhel a postup, jak mají jehlu vpichnout.
Můj obdiv.
Každý má žíly jiné, každému vyhovuje jiný úhel, sklon a postup vpichu, proto není divu, že si to musí dělat sami. Kdyby to si to dělali navzájem, museli by mít ty schopnosti, které má „mladá“ zdravotní sestra.