Rok: 2020

  • Druhá rampa na Novém Zélandu

    Druhá rampa na Novém Zélandu

    O tom, že na novozélandském poloostrově Mahia provozuje společnost RocketLab svou první a zatím jedinou aktivně využívanou startovní rampu už asi všichni čtenáři vědí. Žádnou novinkou jistě není ani skutečnost, že druhá rampa pro rakety Electron vyrostla na východním pobřeží v USA ve Virginii a premiérového startu by se mohla dočkat ještě letos. Firma RocketLab se ale nechce zastavit u dvou ramp a buduje i třetí exemplář. Ten vzniká na Novém Zélandu v těsné blízkosti první rampy. Až bude rampa s označením Launch Complex 1 Pad B dokončena, umožní firmě eliminovat čas potřebný k přípravě místa startu na další misi. Dva starty tak bude možné provést s rozestupem v řádu hodin.

  • Svět nad planetou (86. díl)

    Svět nad planetou (86. díl)

    20. února 1999 oslavil Mir své 13. narozeniny – přesně před tolika lety byl totiž vypuštěn základní blok stanice. K tomuto výročí měl komplex a také jeho obyvatelé dostat dárek: ke startu se chystala vskutku mezinárodní posádka složená z Rusa, Francouze a Slováka, přičemž dva prvně jmenovaní měli na stanici zůstat coby část nové směny. Slovák měl zase po několika dnech doprovodit dosavadního velitele stanice domů. A stávající palubní inženýr si měl pobyt na Miru prodloužit a figurovat také v nadcházející expedici. Slunce bylo ještě schováno za obzorem, když se z velké budovy, kterou na Bajkonuru nazývají „ploščadka 254“ vynořily tři shrbené postavy ve skafandrech. Po nezbytném hlášení Státní komisi trojice nasedla do autobusu a byla převezena na „ploščadku 1“, což pro změnu není nic jiného, než slavná Gagarinská rampa. Tam kosmonauty opět čekalo několik oficiálních úkonů a pak už mohli nastoupit do výtahu a nechat se vyvézt ke špici rakety, kde na ně čekal jejich stroj – Sojuz TM-29.…

  • Rokot znovu ožije

    Rokot znovu ožije

    Když 26. prosince loňského roku vzlétla z kosmodromu Pleseck raketa Rokot se třemi družicemi Goněc-M a družicí BLITS-M, bylo jasné, že končí éra této rakety. Ukrajina, na které se vyrábí část dílů pro tyto nosiče, totiž jejich vývoz do Ruska zakázala. Netrvalo to dlouho a objevily se informace, že se Rusové této malé rakety nevzdají a připraví raketu Rokot 2, která by měla všechny palubní systémy vyrobené v Rusku. Nyní se věci evidentně dávají do pohybu, protože ministerstvo obrany již podepsalo dohodu s Chruničevovým výrobním střediskem. Oproti původním plánům se ale mění název – místo Rokotu 2 se má jednat o Rokot-M.

  • Vrcholí nejdelší pozorování Parker Solar Probe

    Vrcholí nejdelší pozorování Parker Solar Probe

    9. května letošního roku zahájila americká sonda Parker Solar Probe svou zatím nejdelší vědeckou pozorovací kampaň. Sonda v té době již měla za sebou čtyři průlety nejnižším bodem dráhy kolem Slunce a 9. května před svým pátým průletem aktivovala své přístroje 100 milionů kilometrů od Slunce, tedy o 62 milionů kilometrů dále než dříve. Čtyři soubory přístrojů na její palubě budou sbírat data nepřetržitě až do 28. června, což je výrazně delší období než běžná 11 dní dlouhá měřicí okna.

  • Superdetailní pohled na záložní lokalitu Osprey

    Superdetailní pohled na záložní lokalitu Osprey

    26. května provedla sonda OSIRIS-REx nízký průlet nad lokalitou Osprey, která se nachází na planetce Bennu. Během tohoto průletu probíhala důkladná měření této oblasti z malé výšky, aby bylo možné ji podrobně zmapovat. Hlavní slovo měla kamera PolyCam, která zvládla vytvořit 347 snímků. Ty se po odeslání na Zemi použily k vytvoření mimořádně podrobné mozaiky, která v originálním rozlišení (20 237 × 12 066 pixelů a 202 MB!) nabízí unikátní detaily – jeden pixel odpovídá pouhým 5 milimetrům!

  • Kosmotýdeník 403 (1.6. – 7.6.)

    Kosmotýdeník 403 (1.6. – 7.6.)

    Máme tady další nedělní poledne a s ním vychází tradiční přehled událostí v kosmonautice za uplynulých sedm dní. V dnešním Kosmotýdeníku se vypravíme opravdu daleko, když společně s Hubbleovým kosmickým dalekohledem nahlédneme nejdál, kam až jsme kdy viděli. Společně s tímto pohledem posuneme vznik galaxií zase o kousek do minulosti. V dalších tématech nás čeká například další součástka nového ruského metanového motoru, anebo ohlédnutí za významnými momenty mise Crew Dragonu při druhé demonstrační misi. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • NOAA

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

  • MAVEN

    Podle závěrů vyšetřování NASA byla pravděpodobnou příčinou ztráty její marsovské sondy MAVEN, k níž došlo téměř před rokem, softwarová chyba počítače a vadný gyroskop.

  • Voyager Technologies

    Společnost Voyager Technologies uvedla, že je s akvizicí společnosti Astrobotic, která vyvíjí lunární přistávací moduly, spokojena. Zároveň se připravuje na start své příští mise.

  • Špionážní družice

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗