Nový termín Starlinku
Start Falconu 9 proběhne nejdříve v pátek 17:17 SELČ. Počasí na tento den i na sobotu dává zatím 60% pravděpodobnost. 8. července 22:40
Start Falconu 9 proběhne nejdříve v pátek 17:17 SELČ. Počasí na tento den i na sobotu dává zatím 60% pravděpodobnost. 8. července 22:40

Původně mělo ke startu Falconu 9 na tuto misi dojít koncem června, ale objevená závada na jednom motoru Merlin na prvním stupni způsobila odklad až na začátek července. Pokud se tedy nic nepokazí, měli bychom se ve středu v 17:59 SELČ dočkat startu z rampy 39A. Čeká nás použití prvního stupně, který má za sebou již čtyři starty a i tentokrát se pokusí o přistání. Nákladem je 57 družic pro síť Starlink, se kterými poletí i dvě družice Black Sky Global určené ke snímkování Země. Pokud tedy budete mít čas a chuť, přijměte naše pozvání ke sledování našeho komentovaného přenosu.
Před 9 lety odstartoval z rampy 39A KSC k poslednímu letu (STS-135) raketoplán Atlantis se 4 člennou posádkou, s pilotem Dougem Hurleyem. 8. července 9:40
Vozítko Opportunity („Oppy“), které zkoumalo Mars dalších 14 let, odstartovalo 8. 7. 2003 pomocí rakety Delta II 792H z rampy 17B na Cape Canaveral. 8. července 7:30

Izraelská vláda společně s firmou Israel Aerospace Industries provedly v pondělí předem neoznámený start průzkumné družice Ofek 16. K jejímu vynesení na nízkou oběžnou dráhu použili nosnou raketu Šavit 2. Ofek 16 je malá družice určená ke snímkování a měla by izraelskému ministerstvu obrany poskytovat snímky s vysokým rozlišením. Samotné jméno Ofek (אופק) je hebrejský výraz pro horizont a používá se pro všechny izraelské armádní družice bez ohledu na jejich úkoly – řadí se sem tedy družice demonstrační, ale i optické-snímkovací či radarové.

Vědecký výzkum na Mezinárodní kosmické stanici nezadržitelně pádí vpřed a je tedy čas si představit, na čem astronauti pracovali v pondělí 6. července. Jako obvykle nepůjde o soupis všech činností, pouze o výběr nejzajímavějších momentů. Jako již tradičně si ukážeme nejen samotnou vědeckou činnost astronautů, ale i všechny dalších aktivity, které jsou potřeba k udržování ISS v chodu. V současné době totiž má posádka na starost přípravu na odlet kosmické lodi Progress.

Bez ohledu na to, zda se Energiji podaří získat peníze na další etapu pilotovaného letu Miru, probíhaly přípravy, které počítaly jak s variantou, že se peníze podaří sehnat a bude možné k Miru poslat další expedici, tak s variantou, že se žádná expedice konat nebude a Mir bude v roce 2000 sveden z orbity. První varianta vyžadovala jeden nový Progress a jeden Sojuz, smutnější alternativa počítala pouze se startem Progressu. Stavba a příprava nákladních a transportních lodí trvá dlouhé měsíce a proto i konkrétní lodě, se kterými se pro rok 2000 počítalo, musely být zhotoveny v předstihu. V říjnu 1999 byly oba dva stroje dohotoveny a přepraveny na Bajkonur k testům. Na konci prosince byl Sojuz na Bajkonuru zakonzervován, protože jeho start závisel jak na plnění finanční stránky smlouvy mezi Energijí a Gold & Appel (která byla ke cti posledně zmiňované společnosti do puntíku dodržena), tak na úspěšném startu Progressu a jeho připojení k Miru. Sluší se ovšem dodat, že…

Evropský experiment ERSA (ESA Radiation Sensors Array) bude po umístění na stanici Gateway sledovat radiaci a díky tomu přinese vědcům cenné informace. Půjde o nejdále od Země umístěný evropský experiment související s pilotovanými misemi. V řecké mytologii byla Ersa, dcera Dia a Selene, bohyní rosy a jejím nevlastním bratrem byl Hermes. Tyto mytologické souvislosti na experiment ERSA docela dobře sedí. HERMES je totiž zkratka projektu s názvem Heliophysics Environmental and Radiation Measurement Experiment Suite. Tento projekt vede NASA a má pracovat na stejné misi. ERSA tak doplní americký program Artemis zaměřený na návrat lidí na povrch Měsíce.
Dnes ráno byl z letecké základny Palmachim úspěšně izraelským Ministerstvem obrany a firmou IAI vypuštěn raketou Shavit-2 výzvědný satelit Ofek-16. 6. července 7:30

Mnoho vyspělých kosmických agentur v posledních letech obrací svou pozornost k Měsíci a Evropa nechce zůstat pozadu – naopak. ESA by ráda hrála na povrchu našeho souputníka významnou roli. Evropský lunární lander by to měl umožnit – má být navržen tak, aby umožnil různé typy misí s různými náklady. Celý projekt je nyní ve fázi intenzivních studií a pokud bude schválen, přejde rovnou do režimu plnohodnotného kosmického projektu. Na loňském zasedání ministrů členských zemí Space 19+ byly ke studiím schváleny dvě varianty nákladu – doručení logistických zásob pro pilotované mise na povrchu Měsíce a samostatná evropská vědecká mise na povrchu Měsíce, která může být spojena s dopravou vzorků na Zemi. Pro naše pravidelné čtenáře není tento projekt nový – už vloni jsme vydali článek o evropském lunárním landeru Heracles. ESA zřejmě toto jméno opustila, neboť nově tento projekt označuje pouze jako European lander.