Rok: 2020

  • Crew Dragon a Starliner na cílové rovince

    Crew Dragon a Starliner na cílové rovince

    Program komerčních dopravců, kteří se pomalu ale jistě chystají vynášet posádky k Mezinárodní kosmické stanici, je v cílové rovince. Nyní se rozhodne o mnohém a pro celý program je to pravděpodobně nejdůležitější okamžik. V posledních týdnech a měsících se celý proces výrazně posunul k vysněnému cíli, kterým zůstává první posádka, která bude soukromou lodí vynesena k ISS a zároveň také start první pilotované lodi z USA od dob uzemnění raketoplánů. Administrátor NASA, Jim Bridenstine, nedávno přinesl dvě prohlášení o aktuálním stavu ve společnostech SpaceX a Boeing. Pojďme se tedy podívat na to, jak na tom obě společnosti jsou. Mnoho informací v článku pak zaznělo při posledním zasedání panelu ASAP, který hodnotí připravenost obou pilotovaných lodí k prvnímu letu s posádkou.

  • ŽIVĚ: První evropský start letošního roku

    ŽIVĚ: První evropský start letošního roku

    První letošní start rakety Ariane 5 klepe na dveře. Nejsilnější evropská raketa by měla ve čtvrtek večer našeho času vynést dvě telekomunikační družice – indickou a evropskou. Právě evropský Konnect si zaslouží významnou pozornost. Jde o první družici, která vznikla v rámci programu, který má zajistit, že evropské firmy budou zásobovat trh telekomunikačních družic konkurenceschopnými produkty. Tato družice pokryje svým signálem Evropu a Afriku a o její vývoj se postarala firma Thales Alenia Space, provozovat ji bude společnost Eutelsat a dohled nad celým projektem držela agentura ESA.

  • Zrod rakety Alpha

    Zrod rakety Alpha

    V počátcích letů do vesmíru se velmoci předbíhaly ve velikosti a síle svých raket. Zato v současnosti je trend spíše opačný. Nejvyužívanější rakety patří do střední třídy a ekonomicky zajímavé začínají být i malé kosmické nosiče s kapacitou do cca 1 tuny na nízkou oběžnou dráhu, protože družice této váhové kategorie zažívají doslova boom, který má na svědomí hned několik faktorů, ale asi největším z nich je samozřejmě cena a tedy i dostupnost. Prakticky to znamená, že již dnes jsou větší univerzity schopny vyrobit si vlastní družici a díky tomu roste poptávka po vhodných nosičích, jejíž počet logicky stále stoupá. Provozovatelé malých družic byli přitom ještě do nedávna odkázáni na sdílené a drahé starty na větších nosičích. Jenže situace se mění a v budoucnu bychom mohli být svědky více startů za rok malých nosičů, než těch velkých. Že tato myšlenka není žádná utopie, ukazuje i nová raketa Alpha společnosti Firefly Aerospace.

  • Ruský Orel se dává nesměle do pohybu

    Ruský Orel se dává nesměle do pohybu

    Nová ruská kosmická loď známá dříve jako Federace a dnes jako Orel by měla v roce 2021 dostat finanční podporu. Roskosmos pro ni plánuje osm miliard rublů (necelé 3 mld Kč, nebo 116 mil EUR). Podle dostupných informací se zdá, že Rusové nejprve postaví dva testovací exempláře. První kus by měl jakýmsi prototypem, který pomůže v roce 2023 vyzkoušet kompatibilitu s raketami Angara A5 a Jenisej. Druhý exemplář má být dokončen v roce 2028 a měl by už představovat plně použitelnou loď pro letové zkoušky i ostré mise. Podle všeho se zdá, že v srpnu až září 2023 by mohl prototyp lodi letět na raketě Angara A5. O rok později má následovat nepilotovaný test a v roce 2025 má Orel dopravit kosmonauty na ISS. Těžkotonážní raketa Jenisej by mohla letět v roce 2028, o rok později má prý zamířit k Měsíci a v roce 2030 by měla umožnit ruským kosmonautům přistát na lunárním povrchu.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Špionážní družice

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

  • Cape Canaveral

    Navzdory letošnímu poklesu počtu raketových startů z kosmodromu Cape Canaveral pokračují americké Vesmírné síly v úsilí o zajištění výrazně vyšší frekvence startů. Součástí těchto plánů je také přidělení dalšího odpalovacího stanoviště společnosti Blue Origin.

  • Google

    Společnost Google oznámila, že se jí podařilo úspěšně spustit model umělé inteligence na procesoru určeném pro datová centra, který byl umístěn na palubě družice. Jde o první významný krok v úsilí společnosti zjistit, zda by infrastruktura pro výpočty umělé inteligence mohla v budoucnu fungovat i ve vesmíru.

  • Lightspeed

    Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗