Zánik druhého stupně Sojuzu
Byl zachycen v Rusku. Jednalo se o stupeň rakety Sojuz 2.1b, která vynesla družice OneWeb. 22. března 16:15
Rok: 2020
-
-
Kosmotýdeník 392 (16.3. – 21.3.)
Máme za sebou dalších sedm dní, které jsou poněkud odlišné od těch týdnů, na které jsme normálně zvyklí. I hlavní téma Kosmotýdeníku, který shrnuje dění v kosmonautice za poslední týden, bude věnováno aktuálním dopadům světové pandemie koronaviru COVID-19 na kosmický výzkum. Podíváme se, jaké má pandemie aktuální dopady na programy NASA. Věnovat se však budeme i dalším tématům, od startů Falconu 9 a Sojuzu 2-1b, až po novou globální mapu planetky Bennu. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
-
Dnešní výročí: rekordní mise Valerije Poljakova
Přesně před 25 lety se na svou rodnou planetu vrátil ruský kosmonaut Valerij Poljakov. Završil tím svou 437 dní trvající misi na kosmické stanici Mir. Jeho rekord dodnes nikdo nepřekonal. 22. března 8:00
-
Start Sojuzu byl úspěšný
Agentura Roskosmos oznámila, že se všech 34 družic OneWeb oddělilo na správných drahách. 22. března 1:25
-
ŽIVĚ A ČESKY: Sojuz s družicemi OneWeb
Společnost OneWeb nezahálí a pokračuje v budování své družicové sítě, která má zákazníkům umožnit vysokorychlostní přístup k internetu s celého světa. V posledních hodinách se sice objevují informace, které spekulují o možnosti bankrotu celé firmy, ale věřme, že to OneWeb zvládne. V sobotu v 18:06 by mělo dojít k vypuštěních dalších 34 družic, které se pomocí vlastních motorů přesunou na dráhu ve výšce 1200 kilometrů. Ačkoliv se bude startovat z Bajkonuru, půjde o start pod hlavičkou firmy Arianespace. Tento start si pochopitelně nenecháme ujít a rádi Vám jej nabídneme živě a s českým komentářem.
-
Dnešní výročí: devátý Ranger
Před 55 lety odstartovala poslední sonda řady Ranger k Měsíci. Na Zemi odeslala 5814 snímků. 21. března 7:00
-
Alfred Merrill Worden (1932-2020)
V letech 1968 až 1972 se 24 odvážných mužů vydávalo k našemu nejbližšímu souputníkovi, aby splnili odvěký sen snílků, fantastů, básníků a vědců, kteří toužili po tom, abychom zblízka pohlédli do tváře Luny. Jejich řady za posledních pět desetiletí nikdo nerozšířil. K velké škodě a ostudě celého lidstva byl lunární pilotovaný program jen solitérem, který zůstal osamocen a nikdo se ve stopách oněch odvážných astronautů do dnešních dnů nevydal. A jak postupně řídnou řady exkluzivní skupiny lidí, kteří na vlastní oči viděli něco, co nikdo před nimi ani po nich neměl šanci spatřit, lidstvo přichází o jedinečný zdroj postřehů, faktů a inspirujících příběhů. Nebude to dlouho trvat a o tom, jaké to je – sledovat odvrácenou stranu Měsíce nebo šlapat po tisíciletém prachu lunární krajiny, budeme jen číst v knihách, protože nezbude nikdo, kdo by nám mohl tuto zkušenost vyprávět z první ruky. Dosud jsme se mohli odvolávat na dvanáct astronautů, kteří cestu k Měsíci podnikli a jsou ještě mezi…
-
Perseverance má odběrný mechanismus
Startovní okno roveru Perseverance se otevírá za necelé čtyři měsíce a tak je nejvyšší čas, aby se tento šestikolový průzkumník Marsu dočkal dalšího milníku. Před jeho transportem z kalifornské JPL na floridské Kennedyho středisko začátkem února z něj byly některé prvky odstraněny. Začátkem března specialisté do roveru integrovali dva systémy, které budou hrát klíčovou roli při sběru, uchování a eventuálně i při návratu prvních vzorků z jiné planety na Zemi – těmi systémy je zásobník vrtacích bitů (Bit Carousel) a samotný odběrný mechanismus (Adaptive Caching Assembly).
-
Trnitá cesta k teleskopu WFIRST
NASA očekává, že příští rok vybere nosič, který v roce 2025 vynese teleskop WFIRST (Wide Field Infrared Survey Telescope), další astrofyzikální observatoř v ceně několika miliard dolarů. Projektu hrozilo od administrativy prezidenta Trumpa zrušení, ale na konci února projekt prošel klíčovým hodnotícím procesem. WFIRST se stane další vlajkovou lodí astronomie, což je titul, který se v současné době používá pro Dalekohled Jamese Webba. Jeho start je naplánovaný na rok 2021 a zažil již několik odkladů a masivní navýšení rozpočtu.
-
Výzkum pěny na ISS
V pátek 6. března nainstalovala americká astronautka Jessica Meir na ISS nový experiment a už 9. března z něj přicházely první snímky. Jako náhledový obrázek jsme vybrali jeden z prvních snímků pěny, která vznikla v zařízení Fluid Science Laboratory v evropském modulu Columbus. Experiment Foam-Coarsening vyvinula pro ESA společnost Airbus a fotky ukazují, že jednotlivé komůrky drží dobře kapalinu a vznikají i bubliny. Tahle fotka asi ještě vědcům moc neřekne, ale vědci z řídícího střediska v Belgii budou s pomocí dalších snímků sledovat experiment a jeho chování během nastavovací fáze. Po ní přijde na řadu sběr vědeckých dat, která pomohou vědcům lépe porozumět procesu vzniku pěny.
Naše podcasty
Doporučujeme
