Petice za vesmírný program EU
“More than ever, we need a strong EU Space Programme“ – Víc než kdykoli dříve potřebujeme silný kosmický program EU – více na change.org . 21. dubna 15:15
Rok: 2020
-
-
Svět nad planetou (79. díl)
Do roku 1998 vstupoval Mir v relativně ucházející kondici a přesto, že se stále ještě nepodařilo zprovoznit poškozený modul Spektr, po několikaměsíční pauze v létě předchozího roku, kdy se veškerá činnost zaměřila na záchranu stanice a obnovení její provozuschopnosti, běžel vědecký program na plné obrátky. Ovšem jestliže samotná stanice větší problémy nezažívala, o stavu financování jejího provozu se to samé říci nedalo. RKK Energija do roku 1998 vstoupila mimo jiné s deficitem 670 milionů rublů, které dlužila státní kosmická agentura RKA. Ani perspektiva neměla být o mnoho růžovější – v tomto roce měl být ukončen program Shuttle-Mir, který do kasy ruské strany nalil během zhruba pěti let 400 milionů dolarů. Energija coby provozovatel Miru se nyní musela spoléhat na vrtkavou přízeň zákonodárců a exekutivy a také na mezinárodní partnery. Už v roce 1997 se ruské straně dostalo tolik potřebné finanční injekce ze strany francouzské kosmické agentury CNES, která v rámci dlouhodobé spolupráce od Rusů již poněkolikáté zakoupila křeslo na Sojuzu…
-
Starlink poletí o den dříve
Kvůli lepšímu počasí v místě startu i přistání neodstartuje Falcon 9 ve čtvrtek, ale už ve středu ve 21:37 SELČ. 20. dubna 23:30
-
New Horizons spojí síly s pozemskými astronomy
Astronomové již dlouho měří paralaxy – jde (zjednodušeně řečeno) o efekt, který způsobuje, že se pozice blízkého objektu (v tomto případě hvězdy) mění podle místa, odkud pozorujeme. Tato měření se pak dají použít k výpočtům vzdáleností hvězd. Jsme ale na webu o kosmonautice, jak to tedy souvisí? Hodně! Už za pár hodin – v průběhu 22. a 23. dubna totiž sonda New Horizons provede snímkování dvou nejbližších hvězd – Proximy Centauri a Wolf 359. Nebude je ale snímkovat sama – ve stejné době se totiž na tyto blízké hvězdy zaměří i pozemní observatoře i amatérští astronomové. Do projektu se dokonce můžete zapojit i vy sami! Výsledkem by měla být unikátní a rekordní měření paralaxy na vzdálenost skoro 8 miliard kilometrů.
-
Dnešní výročí: Aryabhata
19. 4. před 45 lety vynesl sovětský Kosmos 3M z Kapustina Jaru první v Indii vyrobenou družici pojmenovanou po matematikovi z 5. stol. n.l. 20. dubna 14:00
-
Zahrajeme si lakros na Titanu?
Společnost Honeybee Robotics vyvinula systém odběru a transportu vzorků, který je schopen sám provádět měření, není závislý na gravitaci, poradí si i s lepivými substancemi a je flexibilní z hlediska pracovního prostředí.Tento systém je navržen tak, aby mohl pracovat na různých tělesech – ať už mají či nemají atmosféru. Nová fáze přelomového planetárního výzkumu vyžaduje přístup k podpovrchovým vzorkům a potřebuje tedy získat potřebný materiál pro analýzu. NASA již vytvořila několik misí, které mají za úkol odebrat povrchový materiál a doručit jej k palubním analytickým přístrojům. Tyto odběrné systémy však spoléhají na gravitaci, která zajistí přesun vzorku z lopatky či vrtáku do analytického přístroje. Tato osvědčená metoda se ale dostává do úzkých, pokud má pracovat s lepivými materiály.
-
NASA uvažuje o obřím radioteleskopu na Měsíci
Tento článek leží na pomyslném pomezí našeho tematického okruhu. Běžně o plánech na nové radioteleskopy neinformujeme, jelikož se zabýváme kosmonautikou a nikoliv astronomií. Nicméně projekt, který před pár dny představila NASA, má s kosmonautikou hodně společného – obří radioteleskop má totiž vzniknout na odvrácené straně Měsíce. Tahle observatoř pro radiové vlny by měla podle agentury NASA ohromné výhody ve srovnání s pozemskými radioteleskopy, nebo družicemi na oběžné dráze Země. Pokud by takový teleskop vznikl, mohl by pozorovat vesmír na vlnách s vlnovou délkou větší než deset metrů (tedy méně než 30 MHz)! Tyto vlnové délky jsou zemskou ionosférou odraženy a tudíž pro lidstvo konvenčními metodami nedosažitelné.
-
Kosmotýdeník 396 (13.4. – 19.4.)
Další týden minul rychlostí rakety a je čas na pravidelný souhrn kosmonautických událostí. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na teleskop CHEOPS, který úspěšně dokončil testovací fázi a nyní přechází k operační misi. Právě jeho vědecká činnosti je velmi očekávaná vědeckou komunitou. Dále se podíváme na souhrn návratu posádky Sojuzu MS-15 zpět na Zemi, včetně několika zajímavých snímků z jejich cesty. Nevynecháme ani dění kolem Crew Dragonu, Starship, anebo se podíváme na přípravu nové japonské rakety H3. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
-
Dnešní výročí: vesmírná geodézie
Před 25 lety byla ze stanice Mir vypuštěna německá družice GFZ 1 (Geo Forschungs Zentrum Potsdam 1), kterou vynesla raketa Sojuz-U. 19. dubna 7:00
-
Záchranný motor pilotovaného Orionu
Kosmická loď Orion bude při startu vybavena záchrannou věžičkou, která ji v případě nebezpečí odnese pryč od rakety SLS. Tato věžička bude tvořena třemi typy motorů na tuhé pohonné látky. Největší z nich je motor únikový, který zajistí samotné vzdálení lodě od rakety. Tento motor pro první pilotovanou výpravu v lodi Orion již dorazil na Floridu. Tahač s transportním kontejnerem vyjel z areálu firmy Northrop Grumman v Promontory (stát Utah) a 13. dubna dorazil na Kennedyho středisko. Únikový motor pro misi Artemis II nyní na Floridě čeká celá série zkoušek, které ověří jeho připravenost.
Naše podcasty
Doporučujeme
