Vesmírná technika: Vědecké přínosy programu Fobos

VT_2020_44

Minule jsme se podívali podrobně na mise Fobos 1 a Fobos 2. Dnes povídání o tomto sovětském programu zakončíme. I když je program sond Fobos veřejností považován za fiasko, vědecké výsledky určitě nebyly bezvýznamné. Sonda Fobos 2 měřila magnetické pole Marsu, určila chemické složení povrchu nebo zmapovala teploty na rudé planetě.

Pokud Vám nefunguje přehrávání ve vloženém okně, klikněte sem a dostanete se na stránku pořadu na Mall.TV. Pokud máte s přehráváním problém, zkuste jej spustit v tzv. anonymním okně prohlížeče.


Vesmírná technika vychází na MALL.TV každý pátek .

Kromě Vesmírné techniky najdete na internetové televizi MALL.TV i další pořady Kosmonautixu. Každý den zde vycházejí Vesmírné zprávy, které informují o dění v kosmonautice. Také zde najdete živě a česky komentované přímé přenosy startů raket pod názvem Vesmírné starty.

Pokud si chcete prohlížet tyto pořady přímo v aplikaci na svém telefonu, tabletu nebo na chytré televizi, zde je návod jak naladit MALL.TV

Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

13 komentářů ke článku “Vesmírná technika: Vědecké přínosy programu Fobos”

  1. Vaclav napsal:

    Program Fobos je nejen považován veřejností a dovolil bych si doplnit i obecně, za fiasko, ale dokonalým fiaskem také byl, neboť k hlavnímu cíli mise se ani nepřiblížil a vedlejší cíle zkoumal jen krátkodobě. Když přiletěl k Marsu byl tento již dávno před ním zkoumán porobně americkými družicemi a landery na povrchu celá léta, nikoli necelé dva měsíce jako v případě F-2. Všechny zásadní objevy v soustavě Marsu udělali Američané. Že některé z nich F-2 upřesnil, či rozvinul, je dáno tím, že Rusové vycházeli z amerických poznatků, příkladem je magnetické pole Marsu. Když znali výsledky amerických měření bylo hračkou postavit citlivější přístroj.
    Historie zná jiné neúspěšné sondy které učinili zásadní a převratné objevy a nikoho ani nenapadne je adorovat jako /vědecky/ úspěšné. Příkladem je hned americký Pioneer-1, ten objevil vnější pás záření u Země o které neměl nikdo ze špičkových vědců ani tušení.
    Jestlipak program Fobos jako vědecky úspěšný hodnotí státy které na sondách měli své přístroje, které si ani „neškrtly“, příkladně Francie?

    Je samozřejmé, že naměřené údaje byly mimořádně cenné a jsou stále hodny všeobecného obdivu, ale mise jako celek naprosto a zásadně selhala.

    Pro odlehčení mě napadlo na závěr citovat bonmot Oldřicha Nového v klasické filmové komedii Dívka v modrém, když hodnotil svůj výkon na hraběcím plese, ale rozmyslil jsem si to, to by mnozí ani náhodou neskousli.

    • Tomáš Kohout napsal:

      Václave, co nám to děláte? Kdyby to bylo poprvé, tak by se to asi dalo přejít. Ale mnohé vaše komentáře včetně tohoto vás neustále přibližují k banu. Máte štěstí, že v redakci je pár dobrodinců, kteří se vás zastali a chtějí vám dát ještě šanci. S každým podobně manipulativním komentářem jich však ubývá. Byl by velký problém trochu ubrat na kontroverzi a snažit se spíše o to, aby pod články probíhala vstřícná a věcná diskuse? Děkuji

  2. zvejkal napsal:

    Otvorit clanok na kozmonautixe je vzdy pekny zazitok, nieco nove, nieco zaujimave, nieco poucne.

    Zial, a to sa uz opakujem, otvorit si diskusiu na kozmonautixe je ako otvorit staru plechovicu kyslej kapusty na vine.

    Jednoducho smrdi. Zial. Je mi to luto, ale ja osobne to uz neviem ignorovat. Jeden magor mi tu znechutil nieco, za cim som sem chodil roky a uzival si to.
    Mozno je chyba vo mne, neviem. A mozno nie som sam.

    Majte sa pekne, bolo mi potesenim.

    • Dušan Majer napsal:

      Věřte mi, že to v redakci řešíme a snažíme se najít cestu. Zkuste tomu dát ještě šanci. 😉

    • Martin Gembec napsal:

      Rád bych podpořil Dušanova slova – pan Václav je zde v diskuzi elementem, který své překroucené názory prezentuje za obecně známá fakta a vědecky podpořené výsledky výzkumu vesmíru nebo Sluneční soustavy. Tak tomu ale není a často jde jen o nepřesné a nebo neúplné pohledy na danou problematiku. Tak je tomu i v případě mise Fobos a je na zváženou, zda by nebylo jednodušší mu udělit ban.

      Píšu s naprostým klidem, že nejen mě by tu jeho příspěvky nechyběly a věřím, že si to přečte a uvědomí. Raději žádné komentáře, než takové.

      K misi Fobos a jejím přínosům
      – stanovení intenzity mag. pole Marsu na 20 % intenzity pozemské
      – detailní spektrum povrchu Phobosu od 0,32 do 3,2 mikrometrů (ukázalo na heterogenní povrch)
      – hmotnost Phobosu je 1,08 +- 0,01 . 10^7 kg, hustota 1,95 +- 0,1 g/cm3 (rel. porézní), albedo povrchu 7 %
      – snímky ukázaly další dosud neznámé krátery a rýhy
      – recyklace CO2 v atmosféře Marsu: ve výšce nad 12 km dochází k adsorbci na ledových krystalech
      – zjištění, že na povrchu Marsu převažují váté uloženiny před skalním podkladem a že zde jsou hydratované minerály
      – hloubka kaldery Pavonis Mons podle pohlcování CO2 je 5,9 km

      Zdrojem je Říše hvězd 9/90, takže ne vše je z hlediska dneška asi pravda, ale raději bych takováto fakta, než řeči o fiasku, a já osobně bych takové příspěvky mazal.

    • Tomáš Kohout napsal:

      Chyba ve vás není. Komentář výše (a některé další od stejného autora) skutečně k chuti číst diskuse příliš nepřispívají. Jak vidíte, chceme zjednat nápravu. Jen o jedno žádám, pejorativní označování diskutujících, byť s jejich komenty nesouhlasíte, prosím nepoužívejte. Díky

  3. Vaclav napsal:

    Cíle každé mise do kosmu jsou, pomineme-li politický, dva :
    a/ inženýrský – dostat to nahoru a do cíle mise ve funkčním stavu.
    b/ vědecký – v cíli mise provést plánovaná měření.
    Nechť si každý položí otázku zda byly splněny.

  4. Spytihněv napsal:

    Díky za objektivně pojaté video. Fobos sice opravdu nelze považovat za velmi úspěšný program, ale dvojka přece jen přinesla nějaká dálková měření, když už se nepodařilo vysadit moduly. Jen bych měl výhradu k tomu, že Mars 96 a Fobos-Grunt byly „neúspěšné“. Je to samozřejmě pravda, ale jsou různé druhy neúspěchu. Faktem je, že tyto dvě mise skončily absolutní katastrofou a nepřinesly vůbec nic, tedy s výjimkou následných sporů mezi ruskými vědeckými a technickými týmy a také bych jako zpestření připomněl celkem stylové vyjádření jistého ruského důstojníka v ruské televizi, který obvinil americké radary na Havaji, že ony můžou za to, jak skončil Fobos-Grunt 🙂

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.