24. října 2020
V předchozím díle jsme si ukazovali vědecké přístroje, které měla sonda na palubě. V rámci naší minisérie vám dnes nabízíme předposlední setkání se sovětským programem Fobos. Popíšeme si v něm jak probíhal let obou téměř identických sond. Ačkoliv se z videa může zdát, že sondy nesplnily svůj hlavní úkol, příští díl Vám ukáže, že po vědecké stránce byly velmi úspěšné.
Pokud Vám nefunguje přehrávání ve vloženém okně, klikněte sem a dostanete se na stránku pořadu na Mall.TV. Pokud máte s přehráváním problém, zkuste jej spustit v tzv. anonymním okně prohlížeče.
Vesmírná technika vychází na MALL.TV každý pátek .
Kromě Vesmírné techniky najdete na internetové televizi MALL.TV i další pořady Kosmonautixu. Každý den zde vycházejí Vesmírné zprávy, které informují o dění v kosmonautice. Také zde najdete živě a česky komentované přímé přenosy startů raket pod názvem Vesmírné starty.
Pokud si chcete prohlížet tyto pořady přímo v aplikaci na svém telefonu, tabletu nebo na chytré televizi, zde je návod jak naladit MALL.TV
Rubrika 
Štítky: 
Nahrávání ...
Pane Majere. Nerad odbíhám od tématu, ale bohužel musím konstatovat, že videa, vnořená do stránky, už na některých (mnohých) kombinacích OS a prohlížečů opět nefungují. Na mall.tv zřejmě něco „vylepšovali…“ Takže jsme se po určité době normálního provozu možná vrátili tam, kde jsme několik let již byli.
Nic ve zlém, ale pro některé uživatele je tento poskytovatel platformy pro streamování opravdu přinejmenším únavný a já bych se nebál říci, že i otravný…:-(
Proto je v každém článku odkaz přímo na Mall.TV, aby se uživatel v případě takových problémů jediným klikem dostal na místo, kde ty problémy s vloženým přehrávačem nebudou.
Úspech alebo nie, jedna vec je istá – priebeh tých misií ukazuje typický ruský „šlendrián“. Odosielanie zlých príkazov, vypustenie sond s testovacím neprepáleným softwarom…
Môžu mať výborné technické nápady a niekoľko výbornych vedcov sa môže veľmi snažiť, ale celkovo chýba pocit zodpovednosti za vlastnú prácu. Rusi nemajú technický, ale kultúrny problém.
To bych podepsal.
Jen pro zpestření. Právě jsem dočetl kapitolu „Lépe je o tom snít“ v knize „Dům v Bretani“ od Marty Davouze. Výstižnější popis současného Ruska jsem snad ještě neviděl.
Osvětlí to i neúspěšně úspěšné problémy ruské kosmonautiky. Takové prostě Rusko je.
Je vidět, že Vám to politicky správně myslí 🙂
Tak pominu, ze mise k Marsu maji jistou miru neuspesnosti.
Samotne mise probehly v dobe sovetskeho rezimu,v dobe kdy se stavela prvni modularni stancici na LEO na svete, a az do ISS to byla jedina nonstop obydlena stanice na svete. Tak jestli je to ukazka „kulturniho“ slendrianu…
Jinak ten „typicky“ postsovetsky resp. rusky slendrian byl dobry treba k udrzeni ISS v pilotovanem rezimu v dobe odstavky resp. ukonceni provozu STS.
Ještě bych si dovolil připomenout, že v prvním díle jsou též označeny jako úspěšné ruské sondy Mars 2,3,5 a 6. To také není pravda. V komentáři jsem na tehdy upozornil.
No je tedy pravda, že formulace v psané části „Ačkoliv se z videa může zdát, že sondy nesplnily svůj hlavní úkol, příští díl Vám ukáže, že po vědecké stránce byly velmi úspěšné.“ je poněkud nešťastná. Myslím, že z videa je skutečně zcela jasné, že sondy svůj hlavní úkol nesplnily. O jedničce se vůbec bavit nemusíme a dvojka se sice na orbit Marsu dostala, ale plánované velmi blízké průlety kolem Phobosu se nekonaly a výsadky modulů samozřejmě také ne. Takže ono to, že nesplnily hlavní úkol, skutečně není sen, ale holý fakt 🙂
Ano, ta formulace není šťastná. Já ale nejsem autor článku a diskutuji pouze o obsahu videa. A mohu prozradit a uklidnit, že ani v dalším videu jsem takovou formulaci pro obhájení vědeckých výsledků z F1 a F2 nepoužil 🙂
Já ale nijak nenarážel na diskusi výše, můj příspěvek je samostatný a nezávislý 🙂 Osud obou Fobosů a především jejich modulů mě kdysi dost mrzel. Pamatuji si, jak nějakou dobu před startem se v ABC objevil celostránkový obrázek se sondou nad Phobosem, jak právě vysazuje moduly a i laserový paprsek pálící do povrchu. Což mě tehdy mohutně fascinovalo a pak přišlo zklamání.
To že nedošlo na použití přístroje LIMA-D byla opravdu velká škoda, protože byl ve své podobě unikátní a také proto, že se na něm významně podílelo Československo.
Ještě bych si dovolil vrátit se k tzv. Synchronizačním manévrům s měsícem Phobos. Nenašel jsem nikde jaké dráhy sondy byly jejich výsledkem. Byl tři : 7.7., 15. a 21.3.1989. Vzhledem k tomu, že nejbližší snímky Phobosu jsou ze vzdálenosti 191 km, tak byl zřejmě výsledek synchronizace prabídný. Poslední spojení se sondou bylo 25.3.1989, poté „zhasla“.
Viz příspěvek výše, který vám to objasňuje.
Skutečně nemohu věřit tomu co čtu a poslouchám. Již věta, “ že by se prý mohlo zdát, že sondy nesplnily hlavní úkol“ je naprosto zcestná. Nejen, že sondy hlavní úkol nesplnily ale první k Marsu ani nedoletěla, fungovala necelé dva měsíce, což mohlo být tak 5 mil.km od Země a druhá zase pro změnu fungovala necelé dva měsíce na dráze kolem Marsu a k Fobosu se nejen ani nepřiblížila, ale nedokázala se ani dostat do roviny jeho dráhy.
Demonstruji :
29.1.1989 vstoupila F-2 na dráhu kolem Marsu a byly oznámeny její parametry :
850/79750 km a sklonem 1,00°
Ještě téhož dne byly parametry opraveny na hodnoty uvedené ve videu.
Jelikož cílem sondy bylo setkání s Měsícem Fobos, jehož dráha má sklon k rovníku 1,093°, je nezbytnou nutností aby rovina dráhy sondy s rovinou dráhy měsíce byla totožná. Za tím účelem se sonda neúspěšně celkem 4x pokusila sklon své dráhy opravit, hodnoty jak dále uvádím jsou vypovídací a jejich výsledky kontraproduktivní :
1. korekce – 1.2.1989 – 867/81.357 – sklon 0,866°
2. korekce – 5.2.1989 – 858/81.328 – sklon 0,865°
3. korekce – 8.2.1989 – 850/81.344 – sklon 0,864°
4. korekce -11.2.1989 – 841/81.358 – sklon 0,863°
Poslední funkční řídící počítač zřejmě již mlel z posledního a nedokázal odchylku mezi rovinami drah eliminovat. Pátou korekcí bez ohledu na to, že se nepodařilo srovnat roviny bylo razantně zvýšeno periareum a poněkud snížen rozdíl rovin.
5. korekce – 14.2.1989 – 6.408/81.346 – sklon 0,876°
Poslední korekce byla labutí písní celé mise. Při ní bylo razantně sníženo apoareum a opět neúspěšně korigován úhel rovin. Výsledná dráha byla o cca 250 km níže než dráha měsíce, ale opět narostlý rozdíl ve sklonu drah by stejně znemožnil stíhání měsíce.
6. korekce – 18.2.1989 – 6.409/6.145 – sklon 1,260°.
Vzdálenosti na které se sonda k měsíci 3x přiblížila 800,350 a 191 km nebyly výsledkem setkávacího manévru ale pouhým míjením dvou těles na drahách s rozdílným sklonem.
Pozn.: čerpáno z encyklopedie Mgr.A.Vítka.
Pane Václave, nastudujte si malinko o nebeské mechanice, pusťte si znovu díl o konstrukci sond Fobos, spočítejte si energetickou náročnost a možnosti synchronizačních manévrů s měsícem Fobos. Dejte sem výsledek s jednoimpulzním manévrem, který dostane sondu ze záchytné oběžné dráhy do stejné roviny a 50 m od povrchu Fobosu. Děkuji.
Je hezké co sonda mohla či měla udělat, ale důležité je že toho mnoho neudělala a k měsíci se nepřiblížila na potřebnou vzdálenost 50m ani náhodou a ani nemohla, neboť u Marsu vydržela pouhých několik týdnů a pak „zhasla“.
Václave, vy jste nesplnil domácí úkol a nespočítal jste si to. Ano, sonda se k Fobosu na 50 metrů nedostala, protože se odmlčela dříve (27.3.), než mohla provést další motorické manévry, které by ji k němu blíže dostaly pro potřeby odhození povrchové aparatury (4.4.) a nejbližší průlet (7.4.). Já jsem vás tím domácím úkolem chtěl navést na to, abyste si spočítal a tedy následně i pochopil, že nešlo navést sondu Fobos 2 jedním jednoduchým manévrem k měsíci Fobos. Proto to přibližování probíhalo postupně (což je vidět na výpisu vybraných parametrů oběžné dráhy sondy) a pokračovalo by dále i koncem března a začátkem dubna. Tedy to, že proběhlo několik manévrů, které jste vypsal a to že žádný z nich nemá parametry finální dráhy není špatně, je to tak, jak to mělo být. Diskuze s vámi mě přestává bavit, protože si jedete svoji a nad věcí nepřemýšlíte, resp. se nenecháte ani navést k jejímu pochopení. Je však nutné vaše komentáře vyvracet, aby po vás nezůstávaly na internetu bludy, případně aby jich bylo co nejméně.
nešlo by to bez invektiv a podsouvání nenapsaného ? Pokud si moje příspěvky přečtete s chladnou hlavou zjistíte, že jen komentuji výsledné dráhy z nichž je patrno že se sonda neúspěšně pokoušela srovnat roviny drah. Pokud bylo cílem sondy letět ve formaci s měsícem 50metrů od jeho povrchu, nutně musely být jejich oběžné dráhy v jedné rovině, jinak to prostě nejde.
Dovolil bych si ještě poznámku, že manévr pro srovnání roviny drah je náramně jednoduchý, ovšem vyžaduje přesnou orientaci sondy a přesný, směrově i energetiky impuls.