7. října 2020 
Čínská kosmická agentura uvolnila dvě fotografie sondy Tianwen-1 – první čínské mise k Marsu. Snímky pořídila kamera, kterou sonda odhodila do okolního prostoru během přeletové fáze. Ta v tomto případě trvá sedm měsíců a sonda je tak zhruba v polovině cesty. Kamera určená k odhození byla vybavena dvěma širokoúhlými objektivy a měla za úkol pořizovat každou sekundu jeden snímek. O přenos dat na Zemi se pak postarala sama sonda Tianwen-1, na kterou kamera údaje odeslala během vzdalování od sondy. Na fotkách vidíme fotovoltaické panely, nebo talířovitou vysokoziskovou anténu. Bílá část je pouzdro určené ke vstupu do atmosféry Marsu vybavené tepelným štítem ukrývající čínské vozítko určené k průzkumu rudé planety. Na snímcích je také vidět (byť trochu špatně) čínská vlajka.
Snímky byly zveřejněny na Čínský národní den, takže je vidět, že těmto fotkám Číňané přisuzují velký význam. Mise Tianwen-1 odstartovala 23. července letošního roku na nejsilnější čínské raketě Dlouhý pochod 5. Do dnešních dní provedla dvě drobné korekce dráhy a všechny její systémy jsou připraveny na zážeh, který ji v únoru příštího roku umístí na oběžnou dráhu kolem Marsu. Z této dráhy pak sonda provede průzkum nadějných lokalit pro přistání, který bude trvat dva až tři měsíce.
Sonda Tianwen-1 vyfocená odhozenou kamerou zhruba na půli cesty mezi Zemí a Marsem.
Zdroj: https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/
Poté se od orbiteru oddělí přistávací pouzdro s landerem a roverem, které vstoupí do atmosféry a pokusí se přistát. Pokud to zvládne, stane se Čína třetím státem, který zvládl měkce přistát na Marsu – po Sovětském svazu a Spojených státech amerických. Zároveň má šanci stát se teprve druhým státem světa, který na Mars vysadil své vozítko. Orbiter bude ve své práci pokračovat i po oddělení přistávacího pouzdra – jeho mise je plánována nejméně na jeden marsovský rok (cca dva roky pozemské). Šestikolové vozítko čerpající energii z fotovoltaických panelů by podle čínských úřadů mělo fungovat zhruba 90 dní. Mise Tianwen-1 má umožnit globální průzkum Marsu, měřit chemické složení kamenů a regolitu, případně pátrat po stopách podpovrchové vody, studovat magnetosféru planety i její atmosféru. Orbiter a rover se také zaměří na počasí na Marsu a na vnitřní stavbu planety.
Přeloženo z:
https://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/2020/10/6785035.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/2020/10/6785036.jpg
Rubrika 
Štítky: 
Nahrávání ...
Snímky mají i vypovídací hodnotu o stavu sondy, konfiguraci sestavy a orientaci v prostoru.
Jak podle těch fotek poznáte cokoliv ohledně orientace v prostoru? Nevidím tam žádnou hvězdu ani jiný záchytný bod
Je tam Slunce.
Na presné zistenie orientácie (aj pozície) v 3D priesore potrebujete minimálne 3 body. Slnko nestačí. Na základe toho viete iba uhol naklonenia voči slnku.
Hm Slunce nevidím
Slunce tam samozřejmě není vidět, ale jeho paprsky putují prostorem rovnoběžně a pokud vrhnou stín lze tento nasimulovat na Zemi a máte přesnou polohu sondy. Počítače takový úkol hravě zvládnou.
Pokud na Zemi dorazila tato fotografie, byla velmi pravděpodobně odeslána směrovou anténou. Tedy o poloze sondy mají vcelku jasnou představu.
Tato fotografie je propaganda 🙂
R.
Slovo propaganda má pro mne trochu hanlivý nádech. Na tohle se více hodí výraz jako propagace. 😉
Přesně tak. Nic o sondě asi nepoví, než je z telemetrických dat známé. Je to propaganda. Ale musím říci, že hezká propaganda. To víte, na sondu se vydalo spousty peněz a ta presentace před národem je prostě nutná. Jak v USA, tak v Rusku i Číně.
Jak jsem už psal jinému diskutujícímu, slovo propaganda má pro mne trochu hanlivý nádech. Na tohle se více hodí výraz jako propagace. 😉
Ne že bych se slovu propaganda v souvislosti s Čínou vyhýbal, třeba kdyby Tianwen zahrála Internacionálu nebo vezla bustu soudruha Maa, což by oboje bylo o ničem a technicky primitivní. Ale vyhodit do prostoru kameru a udělat si selfie byla nejen překvapivá a zajímavá akce, ale i další malý úspěch v rámci čínských misí. Za mě dobrý.
Jasně, p. Majer, propagace je lepší a přesnější výraz.
Za tohle pí-ár Číně tleskám.
Tak tomuhle říkám překvapení. Buď tady tu kameru a záměr s ní tajili a nebo jsem nedával pozor. Nápad to samozřejmě není původní, ale vyšel na výbornou.
Paráda!
Díky za článok! 🙂
Rádo se stalo. 😉