13. srpna 2020
Rakety SLS teprve čekají na svou premiéru, ale inženýři už nyní pomýšlejí na jejich další vývoj. Ten bude probíhat na několika frontách a se změnami se počítá i u pomocných urychlovacích stupňů. Ty budou zpočátku využívat tuhé pohonné látky, ale po několika letech přijde jejich vylepšená verze – zatím však není s jistotou rozhodnuto, zda půjde o motory na tuhé či kapalné pohonné látky. Aby se mohli inženýři dobře rozhodnout, potřebují k tomu informace, které získají prostřednictvím zkoušek. Dnes se proto podíváme na záznam jednoho takového testu.
Zkouška proběhla 6. srpna letošního roku na Marshallově středisku v alabamském Huntsville. Zážeh trvající 22 sekund proběhl na testovacím motoru na tuhé pohonné látky s průměrem 60 centimetrů. Při tomto konkrétním testu se zkoušela účinnost nového čisticího roztoku.
Zdroje informací:
https://www.flickr.com/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/…/images/630258main_PB114-N2-005_full.jpg
Rubrika 
Štítky: 
Nahrávání ...
SLS je dobrá jako zajišťovací varianta, aby se aspoň něco dělo, pokud by žádná jiná varianta na stole nebyla – a jako taková bude taky používána, ale právě jen do té doby, než se na stole objeví něco jiného a lepšího (SH/SS).
Jinak tvrdit, že i SpaceX vývoj trvá dlouho, jak se tu sem tam podobné náznaky a výroky objevily, to je, s prominutím, naprostá kravina. V minulých letech měli u SpaceX jiné priority (FH, pilotovaný Dragon) a Starship vyvíjeli jen jako okrajovou záležitost. Teď už ale mají všechno, o co v předchozích letech usilovali, a sám Musk dal Starshipu nejvyšší prioritu, takže si myslím, že se brzy budou dít věci. A vlastně se už dějí; nejde jen o ten 150 metrový skok SN5, ale stačí se podívat, jak to vypadalo na Boca Chica před rokem či dvěma, a jak to tam vypadá teď…
Ja ze ponekud zvlastne zeptam, jak to vlastne je s temi boostery pro SLS. Nekde jsem cetl, ze ty kapalinove boostery by daly stroji neprimerene zrychleni. Cili jsem to chapal tak, ze je v podstate rozhodnute a ze resenim budou nejake advanced SRB.
Stejný důvod („vyšší tah stupně by překročil mezní hodnoty Orionu a jeho servisního modulu“) byl uveden v odůvodnění rozhodnutí, kterým MSFC loni v říjnu zamítlo alternativní horní stupeň pro SLS od Blue Origin (návrh Blue Origin nesplnil tři ze sedmi analyzovaných kritérií). To však byl horní stupeň, u kapalinových boosterů pro SLS jsem tento důvod nikde neviděl.
Zásoba segmentů SRB z doby raketoplánu stačí na osm letů SLS. Pokročilé boostery mají mít v každém případě zvýšené schopnosti oproti stávajícím SRB. V příštím roce má být mezi NASA a společností Northrop Grumman podepsána smlouva na dodání segmentů a související technickou podporu integrace boosterů pro SLS č. 4 až 9. Podrobnosti smlouvy mají být finalizovány v příštím roce. Zatím NASA tu devátou SLS v připravované smlouvě nijak nevysvětlila. Připadá mi to, jako by v měl rámci smlouvy probíhat vývoj nových postranních vzletových stupňů a jako by měl být tento vývoj dokončen výrobou letových kusů pro SLS č. 9.
Podrobnosti o návrhu pokročilých boosterů od Northrop Grumman jsou tady:
https://ntrs.nasa.gov/citations/20190002126
(v odkazované stránce je dole PDF soubor „20190002126.pdf“)
Tedy dovolil bych si doplnit, že to, co testovali, byl nový roztok na čištění trysky. Tj. motor zůstane jak je, jen uklízečka dostane místo Cifu něco jiného 🙂 . A těch 60cm (24″) je průměr motoru, délka je 20 stop.
Ten roztok tam doplním a velikost přeformuluju. Myslel jsem si, že je to z toho popisu a videa jasné.
To je OK, já jsem prostě večer, utahaný, koukal na to video a říkal si – jak 60 centimetrů…. to má tak 3 metry… až tak po 10 minutách mi to došlo. A jinde na webu to bylo víc rozepsané.
Ale myslím, že člověku se zapnutým mozkem to muselo dojít hned 🙂
Ale rozhodně díky za postřeh. 😉
Cítím z toho takovou beznaděj a frustraci, jako že karavana výroby SLS musí táhnout dál i když oázy potřebnosti a užitečnosti už neexistují nebo rychle mizí.
Tak, jistě, StarShip zatím uletěla jen 150 metrů a oběžná dráha je daleko, ale je to pořád o 150 metrů víc než SLS.
Ale pokud vše půjde jako dosud, přežije jen jedna z těchto dvou raket, ta levnější a flexibilnější.
Už je to únavné. Pod každým takovým článkem se najde vlákno, které založí nějaký milovník velikého Elona a mlátí se zde prázdná sláma v podobě nepodložených informací.
Pan Majer to toleruje, ačkoliv v jiných případech je pozoruhodně důsledný a rychlý… Inu, „Měř stejným metrem“ se říká…
V tomto případě musím skřípat zuby, protože diskutující diskutuje o tématu – srovnává SLS (o které je článek) se Starship. A ano, opravdu se vždy snažím všem měřit stejným metrem. To, že to tak někteří nemusí cítit není můj problém.
Souhlasím s HM, že Vaše nekorektní slova o 150metrovém náskoku nejprve Starhopperu a nyní StarShipu před SLS jsou už únavná. Sám víte, že StarShip není ekvivalentem SLS, protože sám o sobě má nosnost nula tun na LEO. Víte, že SLS nemá vývojovou testovací sérii, ve které by se podle výsledků demonstračních skoků prováděly změny a vylepšení dalších vývojových prototypů. Víte, že na testovacím stanovišti ve Stennisově středisku probíhají testy letového exempláře centrálního stupně SLS, který je přímo určený pro kosmický let, konkrétně pro vynesení kosmické lodi k letu na oběžnou dráhu Měsíce a zpět. Víte, že se zde týmy učí pracovat s tímto reálným letovým hardwarem určeným pro kosmickou misi a že polovina testů již byla dokončena. My zase dlouhodobě víme o Vaší frustraci a o tom, že se na misi Artemis I netěšíte. Je to ale jen Váš problém, nemusíte nám to pořád dokola opakovat.
Mně nad tím rozum zůstává stát a nechápu myšlení těchto lidí.
Posměšně srovnávat narychlo postavenou maketu, určenou především k testu motoru a možná nádrže (protože to je zatím jediné, co v daném případě reálně existuje) s v podstatě dokončeným systémem, který podstupuje už velmi pokročilou fázi testů před prvním letem, to chce fakt odvahu…
O to větší pod článkem o jednom z prvních testů připravované _nové_ verze urychlovacích stupňů, které mají nahradit ty _reálně_existující_.
Jak píšu nechápu a už mě to nebaví.
Plně souhlasím, že tohle se srovnávat nedá. SLS udělá hodně dobré práce, než se Super Heavy Starship dostane do nějakého provozuschopného stavu. Ta cesta bude ještě hodně dlouhá.
Přesně tak. Nedávno to srovnával Everyday Astronaut. Bylo vidět kolik toho je již pro SLS vyrobené. Nádrže, boostery, motory, Oriony, avionika, servisní moduly, rampa … versus jak daleko je Superheavy/Starship. Ve srovnání s SLS je vlastně úplně na začátku, jen je rozdíl v tom, že tuto fázi dělala NASA převážně v kancelářích a softwarech, SpaceX ji dělá na dvorku v Boca Chica.
A když přihlédneme k tomu jak dlouho trval schvalovací proces pro Crew Dragon (a taky jeho vývoj), tak nechci dělat nějaké závěry, ale rok 2024 a mise na Měsíc … no nevím.
Na konec bych chtěl podotknout, že loni na konci léta Elon Musk sliboval 20 km skok v říjnu. Řekl bych, že mu to letos možná vyjde ..
Já třeba naopak tu frustraci a beznaděj naprosto chápu. Program SLS vychází z osvědčených dílů, takže vlastně šlo jen je poskládat trochu jinak, nevymýšlet nic nového a začít rychle létat. Bonusem měla tedy být nejen rychlost tohoto řešení, ale i nízká cena.
Kde jsme dneska? Je to víc jak deset let (papírově devět), ale zatím se stále nelétá a cena? No ta se taky tak nějak nepovedla, protože se blížíme papírovým 20 miliardám a reálných 25 miliardám dolarů. Pěkná to sumička, která zahučela zúčastněným firmám, které si hrají na tomto písečku.
Potud tedy fakta.
Pokud jde o konkurenci, tak se tady většinou naráží na SpaceX. Na začátek by bylo vhodné poznamenat, že SpaceX na svůj projekt SS/SH dostalo nějaké drobné třeba na vývoj motoru, ale v porovnání s SLS jsou to drobky.
Jako druhé se tady propírá to, že jsou teprve na začátku. Na toto lze namítnou dvě věci, jednak je to firma, která pravidelně léta na orbitu, umí se vrátit jak s prvním stupněm, tak s nákladem i lidmi. Druhá věc je, kdy začal vývoj SS/SH, koncept se sice řeší někdy od roku 2011, ale samotný reálný vývoj začal někdy kolem roku 2017.
Dále si musíme uvědomit, že SpaceX jde úplně jinou cestou, tedy dělá něco, co ještě nikdo předtím nezkoušel. Tak jak je SLS slepenec starých technologií, které jsou více či méně oprášeny a inovovány, tak SS/SH se pouští do neprobádaných oblastí. Jde především o pohon a palivo a pak o materiál trupu a plnou znovupoužitelnost.
Výše tady někdo uváděl, co už všechno SLS má a co SS/SH nemá. Problém je v tom, že to tak úplně není pravda. Nejdříve co SpaceX má. Je to především avionika a znalost ovládání více motorů najedou a pak je to reálně fungující motor, který už dokonce párkrát letěl. Ano jistě jen kousek a jen krátce, ale pořád to znamená, že je to reálně fungující motor a že se nepracuje na tom, aby vůbec fungoval, ale spíše na tom, aby byl lepší, lehčí a účinnější. Dále má SpaceX velké zkušenosti s přistáváním, což je u projektu SS/SH zcela zásadní. Ono i když výrobní cena cena SS/SH bude někde na desetině ceny SLS, tak je škoda ji použít jen jednou, tento luxus si může dovolit jen NASA.
No a nakonec co tedy vlastně SpaceX nemá? Je to primárně trup jako takový, který jez materiálu který zatím nikdo v takovém měřítku k danému použití nepoužil. To je to, proč se staví prototypy a hledá se cesta k co nejlehčímu, ale současně pevnému provedené a to je taky důvod, proč se hledá touto cestou a ne u PC, protože prostě nejsou praktické zkušenosti. Další věc co SpaceX nemá jsou reálná letová data, kterými by nakrmili své počítače, aby mohli chystat letový software. Poslední pak co chybí je tepelná ochrana a celý postup návratu. v Případě SH je to vlastně docela jednoduché a použijí se známé principy z F9, ale v případě SS je to něco, co opět nikdo nikdy nezkoušel. Nezbývá tedy než za pár milionů dolarů postavit zkušební loď a hledat cestu jak ji dostat na zem.
Až tedy zase budete vynášet SLS do nebeských výšin a hanit SS/SH, že je to vlastně jen hračka a zatím to nic neznamená, tak se zkuste reálně zamyslet nad tím, co vlastně reálně chybí ku skutečným letům a porovnejte to se snahou vylepšit booster pro SLS. Nakonec zjistíte, že to srovnávat nelze, SLS je hračka NASA na jedno použití kdežto SS/SH je koncept jak se dlouhodobě dostat do vesmíru za zlomek nákladů SLS.
Frustrace je na miste, vyvoj SLS trva opravdu dlouho, ale jinde to je podobne, Cina planuje zprovoznit CZ-9 az nekdy kolem roku 2030, ruska Jenisej je maximalne narysovana na papire, ESA se pro jistotu o nic takoveho ani nepokousi a spoleha jako vzdy se vsim narocnejsim na USA.
Starship nelze brat moc vazne, uzitecne na tom projektu je, ze vyprodukuje nove technologie a postupy, ale v rutinnim provozu to v dohledne dobe neuvidime, tech prekazek na ceste je spoustu.
Kazdy kdo je fanda lunarniho ci marsovskeho pilotovaneho programu by sem mel modlit za uspech SLS, pokud nevyjde nebude pak na dlouhou dobu nic, Cina to bez americke konkurence zabali take, konecne na dlouhou dobu si vystaci se svou modularni stanici.
S SLS-Orionem se da jiz podnikat hodne veci za LEO, jak u Mesice, tak u Marsu, viz moje tapeta s marsovskou verzi Gateway:
https://www.lockheedmartin.com/en-us/products/mars-base-camp.html
Ivo: nevšiml jsem si, že by tady někdo vyzvedával SLS do nebes, nebo vyloženě hanil SS/SH. To že jsou teprve na začátku není hanění. Někteří zarytí fanoušci jsou svým překrucováním už únavní. Revoluční koncept ke sice hezká věc, ale jak dopadne je věc druhá. A fanoušci dělají jako že už se lítá (a před čtyřmi roky „létali“ s RedDragonem na Mars). Ne, nelítá, takový VentureStar byl rovněž revoluční, DC-X uměl přistávat vertikálně už před 30-ti lety, atd. Akorát se řada řešení ukáže jako velmi problematická k tomu to dotáhnout do konce s požadovanými parametry. Ano, doufejme že se podaří dotáhnout něco z SS/SH do použitelného stavu, protože těžký nosič s cenou výrazně nižší než SLS by možnosti kosmonautiky velice rozšířil. I kdyby nakonec nebyl pilotovaný, nebo nestál „zlomek“ ceny ale třeba čtvrtinu, pořád by to byl přínos.
Nemyslím si. Fandím SX a v tom co dělají jsou dobří, ale faktem je, že bez spousty práce a poznatků podobných lidí jako pracují třeba právě na SLS by nemohli vůbec nic dokázat. SX je dobrá v tom vzít existující znalosti a zkušenosti, vhodně je doplnit, zkombinovat a postavit levnou funkční raketu. Pokud by, ale jiní neinvestovali spoustu času a peněz do zkoumání i slepých uliček, nebylo by z čeho čerpat a na čem stavět. SLS je připravována v možná zastaralém,pomalém a drahém režimu spolupráce s NASA, ale to neznamená, že lidé jenž na tom pracují se mají cítit zbyteční. SLS možná poletí nakonec jen párkrát, protože se objeví levnější raketa, ale není to práce zbytečná stejně jako není zbytečná práce všech na SN1-SN??, když teprve nějaká SNXX bude skutečně spolehlivě lítat a všechny předchozí jim spolehlivě vybuchnou.
Klasický pohled typu vybuchnou. Asi nechápete, že to vybuchování není proto, že by to neuměli, ale proto, že hledají cestu, aby byla co nejlehčí konstrukce rakety. Pokud by to neřešili a udělali by ji na jedno použití, pak by dávno mohli být na oběžné dráze, ale toto není směr, kterým chce jít SpaceX, protože by je jeden let stál řádově kolem 100 milionů dolarů a to je prostě pořád hodně moc i když oproti SLS je to jen zlomek nákladů.
Spíš vy jste nepochopil. Obojí je cesta.Já dobře rozumím, že je to způsob vývoje. Jen jsem porovnával frustraci, která může být obdobná a nebo vůbec žádná.Protože když dělají práci dobře posouvají nás vpřed i když každý jiným postupem. I kdyby celou SLS nakonec použili jen párkrát pořád tam bude spousta práce na kterou mohou navázat společnosti jako SX a čerpat z ní. SX to dobře chápe na rozdíl od některých jejich fanoušků. SX by bez NASA a jejich zkušeností získaných „dlouhým, drahým a neefektivním vývojem“ nedokázala vůbec nic. SX potřebuje i ty inženýry kteří to zkoušeli a neuspěli, protože i to jsou data ze kterých lze vycházet.
Ano, je to únavné, ale ne mou vinou. Únavný je především vývoj SLS. A frustrace je vidět z celé diskuse zde, žádný z pánů tu nehýří nadšením a optimismem nad skvělostí SLS.
Samozřejmě teď i já doufám, že se vývoj SLS zdaří a párkrát poletí, protože opak by znamenal krach programu Artemis, čili toho nejzajímavějšího od NASA za 50 let.
OK, příště se pokusím podívat na SLS s nadšením, nadějí a pozitivně.
„Samozřejmě teď i já doufám, že se vývoj SLS zdaří a párkrát poletí, protože opak by znamenal krach programu Artemis, čili toho nejzajímavějšího od NASA za 50 let.“
Vývoj SLS pro první tři kosmické mise byl ukončen a nosné rakety jsou už v další fázi. Určitý vývoj probíhá pro čtvrtou misi, například vývoj nových rozpouštědel určených k čištění trysky SRB pro eliminaci neočekávaných změn ve výkonu motoru, o jejichž testování je tento článek. 🙂
Možnost použití nového rozpouštědla pro čtvrtou misi SLS je zmíněna zde:
https://blogs.nasa.gov/artemis/2020/08/06/nasa-motor-test-helps-evaluate-new-sls-materials/
Psy vrčia a štekajú, karaván nerušene kráča ďalej. Karavána dôjde do cieľa, psy budú ďalej vrčať a štekať.
🙂