Téměř tříměsíční zastavení činnosti na Marshallově středisku kvůli zabránění šíření COVID-19 pravděpodobně způsobí odsun startu rentgenového teleskopu IXPE (Imaging X-ray Polarimetry Explorer). Ten měl podle původního plánu startovat v květnu 2021, ale jak uvedl zástupce NASA, nyní se stále počítá se startem v příštím roce, ale již v nějakém pozdějším měsíci. Teleskop IXPE má vynášet Falcon 9 z Kennedyho střediska na Floridě. Úkolem teleskopu bude měřit polarizaci vysokoenergetického rentgenového záření, sbírat data, která astronomům umožní studovat prostředí v okolí černých děr, neutronových hvězd a pulsarů – mimořádně hustých zhroucených pozůstatků, které zbyly po explozi obřích hvězd.

Astronomové věří, že IXPE odhalí rotaci černých děr a přinese i nové objevy o extrémních magnetických polích v okolí zvláštního druhu neutronových hvězd, takzvaných magnetarů. Aby bylo možné dosáhnout potřebné přesnosti měření, bude IXPE vybaven trojicí identických rentgenových teleskopů. Ty budou využívat konstrukce, která se po startu vysune z těla observatoře na čtyřmetrovém rameni. Sestava zrcadlových modulů (vznikající na Marshallově středisku) se bude nacházet na druhém konci tohoto ramene a postará se o zaostření rentgenových paprsků do detektorů, které dodá Italská kosmická agentura ASI.

Paul Hertz, šéf astrofyzikální divize NASA uvedl 23. června, že práce na sestavování zrcadel na Marshallově středisku v alabamském městě Huntsville jsou opožděny. Středisko bylo v březnu uzavřeno pro všechny pracovníky kromě těch, kteří byli nezbytní k chodu střediska, přičemž šlo o reakci na zvýšený výskyt COVID-19 v blízkém okolí. Poté, co byly vypracovány nové bezpečnostní protokoly, mohly se týmy začít vracet k práci koncem května. To se týkalo i pracovníků na zrcadlech.

Hertz ve své prezentaci při zasedání poradního výboru NASA pro astrofyziku uvedl, že projekt IXPE byl „pravděpodobně ze všech misí programu Explorer zasažen nejvíce“. Tento program sdružuje malé až střední mise určené k řešení otázek v astrofyzice a heliofyzice. „Je to kvůli tomu, že nás COVID-19 zasáhl v době, kdy jsme na Marshallově středisku integrovali zrcadla a to je kritická fáze,“ uvedl Hertz a dodal: „Když tedy Marshallovo středisko zavřeli na tři měsíce, tak se na této kriticky důležité fázi neudělalo vůbec nic.“

Naštěstí však aspoň nějaká práce na IXPE mohla pokračovat. Firma Ball Aerospace z města Boulder v Coloradu nepřetržitě pracovala na stavbě těla teleskopu IXPE. Italští odborníci stihli dokončit svou práci na detektorech, které jsou již připraveny k odeslání do USA. Přesun proběhne, až aktuální omezení cestování dovolí členům italského týmu doprovodit jejich hardware vstříc jeho integraci do teleskopu.

„Kolektivní bezpečnost našeho týmu je i nadále prvořadou prioritou,“ uvedla Molly Porter, tisková mluvčí NASA a dodala: „Pomalu a metodicky pokračujeme v obnovování kriticky důležitých činností, které se nedají dělat mimo pracoviště. To obnáší i několik úkolů souvisejících s výrobou zrcadlových modulů pro IXPE na Marshallově středisku. Stále vyhodnocujeme dopady COVID-19 na harmonogram i náklady mise.“

Tým odborníků z Marshallova střediska sestaví, zkalibruje a otestuje zrcadla předtím, než dojde k jejich odeslání do firmy Ball Aerospace, kde proběhne jejich integrace do družice. Jak již bylo uvedeno, NASA ohledně COVID-19 a IXPE neřeší pouze zpoždění, ale i dopady na rozpočet mise. „IXPE se dostala do tříměsíčního zpoždění,“ uvedl Hertz a dodal: „Stalo se to hned při fázi maximálního nasazení. Nemohli jsme dokončit práci, odvolali jsme zaměstnance. Nejenže to byl zásah do harmonogramu, byl to také zásah do rozpočtu.“

NASA v lednu 2017 rozhodla, že se právě IXPE stane dalším projektem v programu Small Explorer. V té době agentura předpokládala náklady v hodnotě 188 milionů dolarů – tato suma měla pokrýt vývoj družice a jejího vědeckého vybavení, raketu a dva roky provozu. Vloni NASA podepsala dohodu se SpaceX, která měla za vynesení na použitém Falconu 9 dostat 50,5 milionu dolarů. IXPE bude vážit 335 kilogramů a Falcon ji vynese na velmi neobvyklou dráhu – bude se nacházet 540 km vysoko, ale sklon oběžné dráhy bude pouze 0,2° vůči rovníku. IXPE tedy bude přelétávat stále prakticky přímo nad rovníkem, což má svůj důvod – družice se tak vyhne průletům přes Jihoatlantickou anomálii. Jedná se o oblast, kde se vnitřní Van Allenův radiační pás nejvíce přibližuje k povrchu Země.

Jak již bylo řečeno, projekt IXPE doplatil na COVID-19 ze všech projektů řady Explorer asi nejvíc. Ostatní projekty z této řady byly zasaženy mnohem méně. Program GUSTO, tedy balón pro vysoké vrstvy atmosféry pro infračervená měření mezihvězdného média, zůstává stále v platném harmonogramu, který počítá s vypuštěním z Antarktidy v prosinci 2021. Start družice SPHEREx je stále plánován na rok 2024, kdy má vyrazit na misi určenou k průzkumu galaxií a hledání náznaků přítomnosti ledu, který mohl na planety dopravit život.

Hertz uvedl, že dva hlavní dodavatelé pro misi SPHEREx nemohli kvůli pandemii COVID-19 zahájit práce podle původního harmonogramu. To sice způsobilo určité zdržení, ale mise SPHEREx je teprve v časné vývojové fázi a nikoliv v etapě vrcholného sestavování a testování jako je tomu u IXPE. „Zatím je příliš brzy na vyhodnocení, jak zpoždění způsobená koronavirem ovlivní rozpočet NASA pro astrofyzikální mise,“ uvedl Hertz a dodal: „My vlastně ani nevíme, jaký ten dopad nakonec bude, protože neznáme jaký bude další vývoj situace v celém státě a jak se budou naši průmysloví i akademičtí partneři zotavovat z pandemie a vracet zpět do práce. U některých misí jako je IXPE, je to vidět jednoduše, protože tam je vše jednoznačně dáno.“

Přeloženo z:
https://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/wp-content/uploads/2020/07/ixpe_spcrft_16x9.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/08/ixpe.png
https://www.spacefoundation.org/…Polarimeter%20Explorer%20IXPE%20Mission.pdf
http://www.asdnews.com/NewsImages/b/47228/47569_O.jpg