Když máte práce až nad hlavu, hodí se vám každá ruka ochotná pomáhat – a stejně to chodí i když jsou ty ruce 400 km nad Zemi na ISS. Astronauti na stanici totiž obsluhují široké spektrum vědeckých experimentů, které jednou lidstvu umožní pronikat hlouběji do Sluneční soustavy, ale také zlepší život na Zemi. Když na ISS přiletěli dva noví astronauti – Robert Behnken a Douglas Hurley, který 30. května odstartovali na pilotovanou testovací misi lodi Crew Dragon od SpaceX – navýšil se počet členů 63. dlouhodobé expedice na pět. Díky tomu je k dispozici více času na výzkumné činnosti.

„Tyto ruce navíc jsou důvodem, proč je program komerčních lodí pro posádku tak důležitý pro plánovače výzkumu,“ říká Bryan Dansberry z Johnosonova střediska v Houstonu, který má na starosti výzkum na ISS a dodává: „Každý vlastník firmy nebo majitel domu chápe důležitost úkolů spojených s údržbou a čištěním, které jsou nezbytné k tomu, aby všechno fungovalo hladce. Čím více rukou máte, tím více času můžete věnovat úkolům, díky nimž bude vaše firma úspěšná. V našem případě to znamená více vědeckého výzkumu v jedinečné laboratoři, kterou je vesmírná stanice, kde se provádí více experimentů a demonstrací technologií.“

Během pobytu na ISS mají Behnken a Hurley své prioritní úkoly – především spojené se zkouškami lodi Crew Dragon pro její certifikaci v rámci programu CCP (Commercial Crew Program). Kromě toho ale oba muži pomáhají ostatním členům posádky – americkému veliteli 63. expedice Chrisi Cassidymu a ruským kolegům Anatoliji Ivanišinovi a Ivanu Vagnerovi, kteří během této expedice obhospodařují 240 experimentů – ať už nových nebo průběžně probíhajících. „Tempo vědeckého výzkumu je rodinným stříbrem ISS,“ říká Beau Simpson, manažer činností s vybavením, který pracuje v Payload Operations Integration Center na Marshallově středisku v Huntsville, stát Alabama. Jeho pracoviště je vědeckým střediskem, kam se sbíhají jak údaje od výzkumníků z celého světa, tak od astronautů na ISS, kteří dohlíží na experimenty.

Jeslti něco tým specialistů z tohohle centra ohromilo, pak to byla ochota a snaha Hurleyho a Benhnkena zapojit se do vědeckého výzkumu, ačkoliv podstupovali komplexní a složitý výcvik na Crew Dragon. „Jsou to ostřílení piloti, ostří kluci oddaní misi pro NASA,“ uvedl Simpson a dodal: „Na kosmické prostředí si rychle zvykli a hned zapadli do našeho kolotoče.“ Pomohli třeba zahájit dvě nové studie. Obě se týkají experimentu Electrolysis Measurement, který se zaměřuje na to, jak gravitace ovlivňuje vznik plynů při elektrolýze.

V rámci tohoto elektrochemického procesu vznikají bublinky, které mohou pomoci upravit tlak v různých zařízeních – třeba v kouscích kůže používaných pro doručení medikamentů. Hurley se také podílel na výzkumu Capillary Structures, který studuje chování směsí kapalin a plynů pro systémy podpory života nové generace, které by lépe recyklovaly vodu, či odebíraly oxid uhličitý z kabiny stanice či kosmické lodě. Behnken také připravuje zařízení Plant Habitat-02, což je komora s kontrolovaným prostředím pro pěstování jedlých rostlin, což je věc, která bude při dlouhodobých kosmických misích nezbytná.

Integrace nových členů posádky do víru vědeckého výzkumu je výsledkem několikaměsíční práce plánovačů z Marshallova střediska, Johnsonova střediska a zapojených vědců z celého světa. „Plánování vědeckých činností a výcvik posádky se dělá s předstihem půl roku,“ říká Lori Meggs, hlavní manažerka komunikace s vybavením z Marshallova střediska pro 63. dlouhodobou expedici. Nastavené tempo nikdy nepolevuje. Týden před startem každé expedice dodají plánovači finální verzi pokynů, které krok za krokem provedou posádku všemi vědeckými činnostmi.

V té době už plánovači používají software pro plánování činností. Jde o interaktivní databázi, která je aktualizována v reálném čase a obsahuje instrukce pro každý experiment a úkol na stanici. Díky tomuto pomocníkovi je možné pečlivě naplánovat všem členům posádky výzkumné aktivity, cvičení, volný čas i spánek. Pozemní týmy plánovačů se také připravují na možnost odkladů startů z nejrůznějších důvodů – třeba jako když měl první Crew Dragon startovat už 27. května. „Měli jsme několik záložních harmonogramů, které byly založeny na různě dlouhých možných odkladech,“ vzpomíná Simpson a dodává: „Tyhle zálohy se pak používají pro začlenění našich plánů do výsledného harmonogramu. Jinými slovy – jaké úkoly by měla aktuální posádka stanice dělat, pokud by byl přílet Boba a Douga opožděn?“

Jak říká Simspon, naplánovaný harmonogram je základ. Posádka i pozemní kontroloři jej kontrolují v průběhu celého dne – očima hypnotizují červenou čárku, která jim říká, kde by v tuto chvíli měli být. Pro tento postup se mezi pracovníky vžilo označení „pronásledování červené čárky“, přičemž je potřeba říct, že posádka pravidelně zvládá dokončovat své úkoly s předstihem.

„Posádka pak může využít neplánovaný čas, jak se jim líbí. Máme ale k dispozici seznamy, kterým říkáme „bylo by dobré, kdyby“. Jde o nekritické úkoly, které lze kdykoli provádět. Kdykoli dokončí plánovanou práci, může si každý vybrat činnost ze seznamu, dokud nepřijde čas pro jejich další úkol,“ říká Meggs a dodává: „Pro ně i pro nás je to zábavné odlehčení. zajímá nás, které položky ze seznamu vyberou, což nám dává nahlédnout do jejich zájmů a preferencí.“

Běžný denní plán každého astronauta počítá se šesti a půl hodinami naplánovaných úkolů – tedy vědecké experimenty a údržba stanice, dále jsou zde dvě denní plánovací schůzky s NASA a jejími partnery, dvě povinné hodiny tréninku ke zmírnění účinků mikrogravitace na kosti a svaly. Vše zakončuje osm a půl hodiny vyhrazené pro dobrý noční spánek. Druhý den posádka vstane a udělá to znovu a tak pořád dál celé měsíce. „Máme na ISS skvělou posádku,“ říká Meggs a dodává: „Opravdu si to užívají a my žijeme s nimi. Je úžasné být součástí historie, kterou oni píší na oběžné dráze.“

Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/iss063e022060_1.jpg
https://live.staticflickr.com/65535/50016757323_bcf1dadbbf_k_d.jpg
https://www.nasa.gov/…/experiments/explorer/Images/Plant%20Habitat1.jpg
https://www.nasa.gov/…/thumbnails/image/iss_score_software_screengrab.jpg