Čína se úterním startem dočkala dokončení své družicové navigační sítě. Start družice Beidou-3GEO3 pomocí rakety Dlouhý pochod-3B/G2 (Y68) proběhl 23. června ve 3:43 SELČ z rampy LC2 na kosmodromu Si-čchang. Celý let včetně vypnutí třetího stupně a dosažení parkovací dráhy proběhly podle plánu. Družicová série Beidou-3GEO (Beidou-3G) představuje doplnění navigačního systému Beidou družicemi na geostacionární dráze – realizuje se v rámci třetí vývojové fáze navigačního systému Beidou. Tato série měla zajistit dokončení rozšiřování původně pouze čínského systému na globální pokrytí.

Družice samotná je postavena na platformě DFH-3B a disponuje fázovanou anténou pro navigační signál a laserový retroreflektor. Je také vybavena pohonným systémem pro usazení na finální dráze. Při startu tato družice váží zhruba 4 600 kg. Celý navigační systém Beidou navrhla a postavila Čína nezávisle na ostatních zemích a také jej sama provozuje. Argumentuje jak národní bezpečností, tak i ekonomickými a sociálními výhodami. Družicová část systému funguje nonstop bez ohledu na počasí a umožňuje uživatelům na celém světě vysokou přesnost určení polohy a času.

Společně s vývojem samotného navigačního systému připravila Čína i řadu služeb, které na tento systém přímo navazují. Tyto produkty našly uplatnění v oblastech jako je komunikace, mořský rybolov, hydrologické sledování, předpověď počasí, průzkum, mapování a geografické informace, prevence lesních požárů, synchronizace času pro komunikační systémy, potlačení následků katastrof, nouzové pátrání a záchrana a mnoho dalších.

Navigační družicový systém je veřejným zdrojem pro celý svět a navazuje tak na současný trend kompatibility různých projektů. Čína v tomto směru razí myšlenku, že Beidou sice vybudovala, ale je určen celému světu. Čína také často zmiňuje vztah navigačního systému k obnovené Hedvábné stezce a aktivní rozvoj mezinárodní spolupráce.

Beidou je kompatibilní i s ostatními navigačními systémy. Čína se snaží komunikovat s ostatními zeměmi, oblastmi i nadnárodními organizacemi, aby promovala svůj navigační systém, který podle jejích slov může sloužit celému světu a přinést výhody pro celé lidstvo. Čína původně systém Beidou vyvíjela tak, aby vyhovoval jejím národním potřebám a postupně definovala vývojovou strategii se třemi úrovněmi.

V rámci první fáze měly být vypuštěny první družice, od roku 2000 měly zajišťovat pokrytí Číny. Následovalo vypuštění druhé řady družic, které do konce roku 2012 zajistily pokrytí asijsko-pacifické oblasti. Kolem roku 2020 měla být dokončena třetí fáze umožňující celosvětové pokrytí, což se podařilo. Celkem tedy systém Beidou tvoří 27 družic na střední oběžné dráze, 5 na geostacionární dráze a tři družice IGSO pro kompatibilitu původního regionálního systému. Nyní tedy Beidou nabízí globální služby stejně jako GPS, GLONASS či Galileo.

První čtyři družice Beidou byly vypuštěny mezi roky 2000 a 2007, přičemž byly postaveny na platformě DFH-3. O dopravu na geostacionární dráhu se postaraly rakety Dlouhý pochod 3A. První družice (Beidou 1A) startovala 30. října 2000 a 20. prosince téhož roku ji následovala Beidou 1B. Následující družice, tedy Beidou 1C, byla vypuštěna 24. května 2003 a Beidou 1D přišla na řadu 2. února 2007. Všechny 4 starty proběhly z rampy LC2 na kosmodromu Si-čchang. Tato první čtveřice tvořila experimentální regionální systém se třemi družicemi v ostrém provozu a čtvrtá byla záložní.

Fáze Beidou-2 byla dalším krokem vpřed. Nový systém využíval družice na geostacionární dráze pro zpětnou kompatibilitu s dříve vypuštěnými družicemi, ale také družice na jiných drahách – střední a skloněné geosynchronní – aby umožnil postupné pokrytí celého světa. Družice s generickým označením Beidou-2G a Beidou-2I byly postaveny na platformě DFH-3 s plánovanou životností 8 let.

Družice Beidou-2 M1 (též Beidou-1) byla vypuštěna 13. dubna 2007 z rampy LC-3 na kosmodromu Si-čchang pomocí rakety Dlouhý pochod 3A. První družice řady Beidou-2 určená pro geostacionární dráhu byla Beidou-2G2 alias Beidou-2. Ta startovala 15. dubna 2009 z rampy LC-2 na raketě Dlouhý pochod 3C. Následovaly další dvě geostacionární družice – Beidou-2G1 ‘Beidou-3’ a Beidou-2G3 ‘Beidou-4’. Ty byly vypuštěny 16. ledna a 2. června 2010 pomocí raket Dlouhý pochod 3C.

Družice Beidou-5 (též Beidou-2 I1) se 31. července 2010 stala první družicí na skloněné geosynchronní dráze – o její vynesení z rampy LC3 kosmodromu Si-čchang se postarala raketa Dlouhý pochod 3A. V roce 2010 následovaly další dva starty družic řady Beidou-2. 31. října startovala Beidou-2G4 ‘Beidou-6’ (Dlouhý pochod-3C z rampy LC2) a 17. prosince přišla řada na Beidou-2 I2 ‘Beidou-7’ (Dlouhý pochod-3A z rampy LC3).

Další tři družice této série mířily na skloněnou geosynchronní dráhu a všechny tři vynesly v roce 2011 rakety Dlouhý pochod 3A. Beidou-2 I3 ‘Beidou-8’ startovala 9. dubna z rampy LC3, Beidou-2 I4 ‘Beidou-9’ letěla 26. července z rampy LC2 a Beidou-2 I5 ‘Beidou-10’ se dočkala 1. prosince z rampy LC3. Budování systému ale pokračovalo i v dalším roce. Beidou-2G5 ‘Beidou-11’ startovala 24. února 2012 na raketě Dlouhý pochod-3C z rampy LC2.

Významný milník přišel 29. dubna 2012, kdy raketa Dlouhý pochod-3B/G2 vynesla z rampy LC2 poprvé dvě družice Beidou najednou – konkrétně to byly Beidou-2M3 ‘Beidou-12’ a Beidou-2M4 ‘Beidou-13’. První pokus se osvědčil a tak 18. září přišel další dvojitý start – Dlouhý pochod-3B/G1 vynesl družice Beidou-2M5 ‘Beidou-15’ a Beidou-2M6 ‘Beidou-14’. K vyhrazenému startu jediné družice sáhla Čína 25. října 2012, kdy Dlouhý pochod-3C vynesl z rampy LC2 družici Beidou-2G6 ‘Beidou-16’.

V letech 2013 a 2014 neproběhly žádné starty věnované síti Beidou – další na řadě byl až Beidou-3 I1-S (Beidou-17), který otevřel třetí generaci. Z rampy LC2 jej vynesla raketa Dlouhý pochod-3C/YZ-1 a jeho úkolem bylo prověření systémů třetí generace. I další starty byly ve znamení družic určených k prověření nové fáze programu Beidou. Dlouhý pochod-3B/YZ-2 vynesla 25. července z rampy LC2 družice Beidou-3 M1-S (Beidou-18) a Beidou-3 M2-S. Následovala družice Beidou-3 I2-S (Beidou-20) vypuštěná 29. září raketou Dlouhý pochod-3B z rampy LC3. Poslední ověřovací družicí třetí generace byla Beidou-3 M3-S (Beidou-21) vypuštěná 1. února 2016 raketou Dlouhý pochod-3C/YZ-1 z rampy LC2. Družice určené k validaci systémů třetí generace otevřely dveře do další fáze projektu Beidou. Ve třetí fázi se počítalo se třemi družicemi na geosynchronní dráze, třemi na skloněné geosynchronní dráze a čtyřiadvaceti na střední dráze, přičemž došlo také k zavedení nových frekvencí signálů.

V roce 2016 ještě byly vypuštěny dvě družice pro druhou fázi – Beidou-2 I6 (Beidou-22) letěla 29. března na Dlouhém pochodu-3A z rampy LC2 a Beidou-2G7 (Beidou-23) byla vypuštěna 12. června raketou Dlouhý pochod-3C/G2 z rampy LC3. Rok 2017 přinesl pouze jediný start navigačního systému Beidou – raketa Dlouhý pochod-3B/G1 vynesla z rampy LC3 družice Beidou-3MEO1 (Beidou-24) a Beidou-3MEO2 (Beidou-25).

Rok 2018 byl ale o poznání bohatší – byli jsme svědky hned deseti startů různých typů družic Beidou. Družice Beidou-3MEO7 (Beidou-26) a Beidou-3MEO8 (Beidou-27) vynesl 11. ledna Dlouhý pochod-3B/YZ-1 z rampy LC2 a 12. února následoval start rakety Dlouhý pochod-3B/YZ-1 také z rampy LC2. Nákladem byly družice Beidou-3MEO3 (Beidou-28) a Beidou-3MEO4 (Beidou-29). Hned 29. března přišel start Dlouhého pochodu-3B/Y2 z rampy LC2 s družicemi Beidou-3MEO9 (Beidou-30) a Beidou-3MEO10 (Beidou-31).

Dlouhý pochod-3A vynesla 9. července z rampy LC2 družici Beidou-2 I7 (Beidou-32) a 29. července se Dlouhý pochod-3B/YZ-1 vydal z rampy LC3 s družicemi Beidou-3MEO5 ‘Beidou-33’ a Beidou-3MEO6 ‘Beidou-34’. 24. srpna letěly družice Beidou-3MEO11 ‘Beidou-35’ a Beidou-3MEO12 ‘Beidou-36’, 19. září Beidou-3MEO13 ‘Beidou-37’ a Beidou-3MEO14 ‘Beidou-38’ a 15. října Beidou-3MEO15 ‘Beidou-39’ a Beidou-3MEO16 ‘Beidou-40’. Všechny tři starty využily raket Dlouhý pochod-3B/YZ-1. 1. listopadu přišel čas rakety Dlouhý pochod-3B/G2 z rampy LC2 s družicí Beidou-41 (Beidou-3GEO1 – Beidou-3G1Q). Nabitý rok 2018  zakončil start rakety Dlouhý pochod-3B/YZ-1 z rampy LC3 s družicemi Beidou-3MEO17 ‘Beidou-42’ a Beidou-3MEO18 ‘Beidou-43’

V roce 2019 pokračovalo budování systému – 20. dubna odstartoval Dlouhý pochod-3B/G2 z rampy LC3 a vynesl družici Beidou-3IGSO-1 (Beidou-44). 17. května pak následoval start rakety Dlouhý pochod-3C/G3 z rampy LC2 s družicí Beidou-2G8 (Beidou-45) a 24. června přišel start rakety Dlouhý pochod-3B/G3 z rampy LC3 s družicí Beidou-3IGSO-2 (Beidou-46). Dvojitého startu jsme se dočkali 22. září, kdy raketa Dlouhý pochod-3B/YZ-1 vynesla z rampy LC2 družice Beidou-3MEO23 ‘Beidou-47’ a Beidou-3MEO24 ‘Beidou-48’.

Družice Beidou-3IGSO-3 (Beidou-49) byla vypuštěna 4. listopadu z rampy LC2 pomocí rakety Dlouhý pochod-3B/G2 a 23. listopadu vynesl Dlouhý pochod-3B/YZ-2 z rampy LC2 družice Beidou-3MEO21 ‘Beidou-50’ a Beidou-3MEO22 ‘Beidou-51’. Poslední start pro Beidou v roce 2019 přišel 16. prosince, kdy Dlouhý pochod-3B/YZ-1 vynesl z rampy LC3 dvě družice – Beidou-3MEO19 ‘Beidou-52’ a Beidou-3MEO20 ‘Beidou-53’. 9. března 2020 startoval z rampy LC2 Dlouhý pochod-3B/G2 s družicí Beidou-54 (Beidou-3GEO2 – Beidou-3G2Q) a 23. června přišel poslední start – Beidou-3GEO3 vynesla raketa Dlouhý pochod-3B/G2.

Navigační systém Beidou podporuje dva typy základních služeb – RDSS a RNSS. V rámci režimu RDSS (Radio Determination Satellite Service) je pozice uživatele vypočítána pozemní stanicí pomocí doby, kterou signál geostacionární družice potřeboval k cestě tam a zpět. Tento režim navíc umožňuje i posílání krátkých zpráv a garantuje zpětnou kompatibilitu s Beidou-1, komunikaci přes zprávy, informační spojení a rozšířené pokrytí.

Režim RNSS (Radio Navigation Satellite Service) je velmi podobný těm, které používají systémy GPS a Galileo. Je také navržen tak, aby dosahoval podobných parametrů. Systém nabízí civilním uživatelům přesnost určení polohy na 10 metrů, rychlostí na 0,2 m/s a času na 50 nanosekund. Armádě a dalším autorizovaným uživatelům pak poskytuje vyšší přesnost.

Přeloženo z:
https://www.nasaspaceflight.com/

Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/EbKaQbsUEAAycM-?format=jpg&name=900×900
https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/…1be0f587a2e2a95d890f658ed3fdde43&oe=5F17C81F
https://pbs.twimg.com/media/EbKaQbqUcAAZxNP?format=jpg&name=medium
https://pbs.twimg.com/media/EbKaQbuU8AAj1sc?format=jpg&name=medium
https://pbs.twimg.com/media/EbKaQdFU0AEIW3s?format=jpg&name=medium
https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/…27ba7caf52cc58ed1682d2d7bb2aa9b3&oe=5F17521B
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2020/06/NSF-2020-06-15-23-27-27-677.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2020/06/NSF-2020-06-15-23-28-59-565.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2020/06/NSF-2020-06-15-23-28-10-946.jpg
http://space.skyrocket.de/img_sat/bd-3m-s__1.jpg