Sbalený rover Perseverance

Konec dubna byl pro tým starající se o rover Perseverance opravdu mimořádně nabitý. Není to tak dávno, co jsme se na našem webu věnovali připojení technologického demonstrátoru dvourotorového solárně poháněného vrtulníku Ingenuity, ke kterému došlo 9. dubna. Další milník následoval 14. dubna, kdy byl na Kennedyho středisku na dvou přístrojích roztočen sestupový stupeň plně natankovaný 400 kilogramy hydrazinu, který zde bude fungovat jako jednosložková pohonná látka. Účel otáčení byl stejný jako před několika týdny v případě samotného roveru – přesně určit těžiště a případně vyvážit tuto konstrukci.

23. dubna pak došlo v budově Payload Hazardous Servicing Facility ke spojení složeného vozítka a sestupového stupně, který zajistí poslední fázi sestupu k povrchu. Bylo to jejich vůbec poslední plánované spojení. Pokud se nic nepokazí, tak k jejich rozpojení dojde až těsně nad povrchem Marsu. Jen o několik dní později, 29. dubna byla sestava roveru a sky-crane spojena se zadním aerodynamickým krytem (aeroshell backshell). V tomto krytu se nachází nejen padáky, ale také systémy, které se použijí během sestupové sekvence.

Rover Perseverance po spojení se sestupovým stupněm

Rover Perseverance po spojení se sestupovým stupněm
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Až rover 18. února 2021 vstoupí do řídké atmosféry Marsu, přijde ke slovu nejprve tepelný štít. Po dostatečném zpomalení se aktivují padáky, které zajistí další snížení rychlosti. V závěrečné fázi se sestupový stupeň oddělí od zadního aerodynamického krytu a motoricky sníží rychlost klesání na méně než 3 km/h. Zhruba 20 metrů nad povrchem se rover oddělí od sestupového stupně, který jej na nylonových lanech spustí na povrch kráteru Jezero. Vozítko následně přesekne šňůry a sky-crane odletí pryč.

Vozítko o velikosti srovnatelné s roverem Curiosity nese na své palubě sedm různých vědeckých přístrojů, které vznikly v rámci programu Mars Exploration Program. Rover při své astrobiologické misi bude pátrat po stopách dávného života, pomůže porozumět vývoji klimatu na Marsu a jeho geologii. Odebere také vzorky, které se za několik let při jiné misi dopraví na Zemi.

Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/mary_rover_2_0.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/mary_rover_1.jpg

Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

18 komentářů ke článku “Sbalený rover Perseverance”

  1. Vaclav napsal:

    Škoda, že to Evropa vzdala. Je to o to mrzutější, že pokračovali i ti Arabové. Dávat se dohromady s Ruskem, které u Marsu prakticky nedokázalo nic podstatného, byl asi chyba. To co chtěli byrokrati tímto spojenectvím ušetřit spolknou odklady a navíc ruské sondy jsou nanejvýš nespolehlivé.

    • Dušan Majer napsal:

      Je lepší odložit misi než riskovat její neúspěch. Srovnání s Al Amal není zrovna na místě – jde o úplně jiný level.

      • pbpitko napsal:

        Mne by bolo milejšie keby teraz havaroval náš lander než ako keby mal havarovať ruský. Aspoň by sme sa možno poučili na našej chybe, na ruskej sa nič nenaučíme. Vôbec si nie som istý či by sme sa poučili aspoň to. že s Ruskom to proste nejde.

        • Dušan Majer napsal:

          Vůbec nejlepší by bylo, kdyby neselhal žádný lander. 😉

        • Jiny Honza napsal:

          No pokud to dobře chápu, tak ten ruský lander se z docela velké části dělal v Itálii a i trochu jinde v Evropě. Což vzhledem k úspěchu posledního evropského landeru není o moc lepší zpráva.

          Mám pocit, že z velkou část neúspěchů v kosmonautice posledních několika let mají na triku programátoři a jejich kontrola. Tedy až na SpaceX, která software umí a momentálně se učí svařovat nerez. 🙂
          Nějak mě nenapadá jak se poučit třeba ze selhání Schiaparelli nebo Starlineru. Ano, můžete opravit tu konkrétní chybu. Jenže tým, který udělal podobnou hovadinu, je schopný prakticky čehokoli a podobných bot může být v kódu dalších deset. Navíc s každou opravou vzniká další chyba.

          • pave69 napsal:

            Tak dalo by se z toho poučit, že ty nejlepší lidi musíte mít na testování a oni musí vymyslet scénáře, které software komplexně ověří. Třeba to, že u Starlineru přišli na špatné mapování trysek ještě před jejich zážehem, ve mě křesá jiskru naděje.

          • Jiny Honza napsal:

            No, z mého pohledu je softwareové selhání Schiaparelli i Starlineru tak zásadní, že to vlastně nejde omlouvat nedostatečnou kontrolou. To není o jedné chybě, přetečení proměnné nebo chybě při převodu jednotek. To je o koncepci. Pokud mám k dispozici mnoho vstupů a chyba jednoho z nich mi způsobí katastrofu, je něco špatně už v návrhu algoritmů.

            To že u Starlineru nakonec povolali „rozumné“ a dotáhli misi je sice pozitivní. Jiskřička naděje. Jenže digitální technika měla být stoprocentní náhrada analogových poruchových systémů. A dneska to vypadá, že analogový hodinový strojek je řádově spolehlivější než IT tým vedený schopným a nadějným manažerem.

          • pbpitko napsal:

            „Tedy až na SpaceX”,
            zvlášť ak si spomeniem na to kráne booom CD pri ktorom sa ukázalo že najnebezpečnejšou časťou CD je paradoxne jeho záchranný systém. Ešte že tam nikto nebol, ináč by po ňom nezostal ani chĺpok na pochovanie. U Starlineru ak by tam boli kozmonauti boli by sa v pohode vrátiť na Zem.

          • Dušan Majer napsal:

            Proto se ty zkoušky dělají, aby se odhalily problémy a mohly se odstranit před nasazením do služby.

          • Risa123 napsal:

            Upřímně bych vyhýbal hodnocení kódu, který jsem neviděl. Přesto nebo spíše, protože jsem programátor. Nemůžete vědět jestli je chyba v koncepci, mohla být správná, ale provedení se pokazilo. Snažit se hodnotit kód, který jste neviděli je dost ošementné.

          • Jiny Honza napsal:

            Risa123:

            Tak kód jsem samozřejmě neviděl, vycházím jen ze zpráv o příčinách těch průšvihů. Ty mohou být zkreslené nebo zjednodušené. Ale pokud nejsou, nepustil bych ten tým ani k programování automatické pračky. No té především ne.

  2. Kamil napsal:

    Ty bílé návleky na kolech poletí taky?

  3. Vaclav napsal:

    Za dva měsíce, které zbývají do tří startů v letošním okně k Marsu, se máme na co těšit. Starty do vzdáleného kosmu jsou vždy vrcholem kosmonautiky a nejsou tak časté.
    Kosmické dálavy jsou vskutku nepředstavitelné, k Marsu, který je vlastně za humny se poletí rychlostí zhruba 3,5 km/s přímou drahou osm měsíců a poté musí vše bez chyby fungovat.
    Bude to napínavé, než se ale nové sondy v cíli řádně předvedou a zabydlí bude k využití následujícího okna 2022 na kosmodromu připravena i naše Evropsko-ruská mise ExM.

  4. HM napsal:

    Ten vrtulníček je fascinující. Bude to skvělá „hračka.“
    Příznám se, že týmu jeho tvůrců a pilotů závidím.
    Škoda, že podle dostupných informací počítají s maximální výškou letu jen 10 metrů. Nabízí se nechat ho při posledním testu vystoupat co to dá, podle mě by to bylo zajímavé… Nebo ho nechtějí zničit a počítají s tím, že by jej využili i nad plán?

    Možná je omezuje i komunikace přes ZigBee?

    • Jiny Honza napsal:

      Souhlasím, je to nejzajímavější část celé výpravy. Ale bude to dost na hraně, aby to celé vůbec letělo, o přistání nemluvě. A nabíjení tím „směšným“ FV panýlkem bude taky legrace. Ale takhle má vypadat opravdový průzkum.

      Mimochodem, docela by mě zajímaly parametry kamery na tom dronu. Něco mi našeptává, že kamery Mastcam-Z budou v mnoha parametrech jen blednout závistí. Ale třeba se pletu :-).

  5. pbpitko napsal:

    11.05.2020 : 66 dní do otvorenia okna a 313 dní do pristátia na Marse.

  6. Vaclav napsal:

    Jen pro zajímavost : Na Marsu včera naměřil InS +1°C !

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.