11. května 2020 
Nejbližší mise opakovaně použitelného armádního miniraketoplánu X-37B má začít 16. května startem na raketě Atlas V z Mysu Canaveral. Již nyní jsme se dozvěděli, že malý stroj na své palubě ponese více experimentů než při jakékoliv své dosavadní misi. Mezi experimenty se navíc najdou i dva náklady pro NASA, nebo malá družice pro kadety Akademie vzdušných sil. Oznámení experimentů přišlo minulý týden souběžně s potvrzením termínu startu 16. května. Miniraketoplán postavený firmou Boeing byl v průběhu minulého týdne přivezen k obslužné věži VIF (Vertical Integration Facility) u rampy číslo 41, aby mohl být instalován na vrchol rakety Atlas V od firmy United Launch Alliance.
X-37B připraven na další misi
Zdroj: https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/
Nepilotovaná kosmická loď je uložena v aerodynamickém krytu, který ji bude chránit i v první fázi letu. Na oběžné dráze pak X-37B rozloží své fotovoltaické panely, které mu budou zajišťovat dodávku elektrické energie. Až se čas jeho mise naplní (klidně i po více než dvou letech od startu), měl by přistát na stejné ranveji, kam dosedávaly dnes již vysloužilé americké raketoplány.
„Tato šestá mise je velkým krokem vpřed pro celý program X-37B,“ přiznává Randy Walden, výkonný ředitel Air Force Rapid Capabilities Office a dodává: „Bude to první mise X-37B, která využije servisní modul pro experimenty. Začlenění servisního modulu do mise nám umožňuje rozšířit schopnosti stroje a pojmout více experimentů než mohla kterákoliv dřívější mise X-37B.“ Servisní modul je připojen k zadní části miniraketoplánu a poskytuje dodatečný prostor pro experimenty a další systémy. Samotný X-37B měří na délku 8,9 metru a ve svém těle ukrývá nákladový prostor.
Barbara Barrett, sekretářka letectva uvedla, že Air Force Rapid Capabilities Office navázala spolupráci s Kosmickými silami Spojených států a také Výzkumnou laboratoří amerického letectva a toto partnerství se má projevit už na aktuální misi X-37B. „V dnešní době elektronů sledují vesmírné systémy bouře, lokalizují uvízlé motoristy, ale i transakce s kreditními kartami včetně časových razítek a sledují dodržování smluv,“ uvedla Barrett a dodala: „Tato mise X-37B bude demonstrovat inovace našeho oboru a bude hostit více experimentů než jakékoli předchozí mise. Tento start také dokazuje spolupráci ministerstva, která posouvá hranice pro opakovaně použitelné vesmírné systémy.“
X-37B při ukládání do aerodynamického krytu.
Zdroj: https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/
Vzápětí dodala, že šestá mise miniraketoplánu maximalizuje jeho mimořádné možnosti. „Tahle důležitá mise bude hostit více experimentů než jakýkoli předchozí let X-37B, včetně dvou experimentů NASA,“ uvedla Barrett minulý týden ve středu a dodala: „Jeden experiment je destička se vzorky, která hodnotí reakci vybraných materiálů na podmínky v kosmu. Druhá studie zkoumá vliv záření okolního prostoru na semena.“ Na palubě ale nejsou jen experimenty pro NASA. „Třetí experiment je od Naval Research Laboratory a jeho úkolem je transformovat sluneční energii do mikrovln a pak sledovat přenos této energie na Zemi.“
Na oběžné dráze má X-37B uvolnit i malou družici pojmenovanou FalconSat 8. Ten postavili kadeti Air Force Academy ve spolupráci s Výzkumnou laboratoří amerického letectva. Malá družice nese na své palubě pět experimentálních přístrojů. Její provoz bude zajišťovat Space Operations Squadron vyčleněná z již zmíněné akademie. V prohlášení, které letectvo vydalo v průběhu minulého týdne, stojí: „že bude pokračovat ve využívání X-37B a další mise budou stavět na rostoucí spolupráci s partnery experimentů ze šesté mise.“
Miniraketoplán X-37B před svou první misí.
Zdroj: http://spaceflight101.com
Doposud bylo realizováno pět misí X-37B, které trvaly celkem 2 865 dní. Tento minirakeotplán je někdy označován též jako OTV (Orbital Test Vehicle) a i nadále zůstává pod hlavičkou letectva. Nově zřízené Kosmické síly zodpovídají za jeho start, činnosti na oběžné dráze a přistání. „Schopnost prověřit nové systémy na oběžné dráze a pak je vrátit na Zemi je pro program X-37B unikátní. Umožňuje díky tomu Spojeným státům efektivněji vyvíjet kosmické prostředky nutné k zachování převahy v kosmickém prostoru,“ uvedlo letectvo v prohlášení.
Firma Boeing postavila dva exempláře miniraketoplánů X-37 určené k letům na oběžnou dráhu. Celý program začal pod vedením NASA, v roce 2004 přešel pod agenturu DARPA a o dva roky později pod letectvo. První start přišel v dubnu 2010, přičemž první čtyři starty zajistily rakety Atlas V a zatím poslední vzlet byl na Falconu 9. Aktuální mise odstartuje opět na Atlasu V, který nebude mít žádné pomocné urychlovací bloky na tuhé pohonné látky a jeho aerodynamický kryt bude mít průměr 5,4 metru. Díky použití jednomotorového horního stupně Centaur dojdeme k tomu, že půjde o konfiguraci 501.
X-37B po první misi OTV-1
Zdroj: spaceflight101.com (kredit: Boeing)
„Technologie prověřované v tomto programu zahrnují pokročilé navádění, navigaci a řízení, systémy tepelné ochrany, avioniku, struktury a těsnění odolná vysokým teplotám, opakovaně použitelné izolační materiály, lehké elektromechanické letové systémy, pokročilé pohonné systémy, pokročilé materiály a autonomní orbitální let, návrat do atmosféry a přistání,“ uvádí letectvo v tiskové zprávě.
Na šestou misi orbitálního miniraketoplánu se těší i John “Jay” Raymond, velitel kosmických činností amerického letectva: „Celý tým kolem X-37B i nadále představuje hbité, obratné a vpřed mířící využívání technologií, které potřebujeme jako národ ve vesmírné oblasti. Každý start představuje významný milník a pokrok, z hlediska toho, jak rychle a pohotově budujeme, testujeme a nasazujeme vesmírné možnosti.“
X-37B po přistání na Floridě.
Zdroj: https://pbs.twimg.com
Přeloženo z:
https://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/2020/05/200506-F-XX000-0000.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/2020/05/200506-F-XX000-0004.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/2020/05/200506-F-XX000-0003.jpg
http://spaceflight101.com/wp-content/uploads/2017/06/otv1b_boeing-photo.jpg
http://www.spaceflight101.com/uploads/6/4/0/6/6406961/2436836_orig.jpg
https://pbs.twimg.com/media/C_OkqlvUIAAmJ1l.jpg:large
Rubrika 
Štítky: 
Nahrávání ...
Je podivné, že firma, která dokáže postavit nepochybně špičkový křídlatý stroj, má potíže s relativně jednodušší kosmickou pilotovanou lodí na LEO.
Podivné to vůbec není. Každý projekt je v něčem unikátní a nedá se říct, že když firma zvládne projekt A, tak musí logicky zvládnout i projekt B, který se třeba někomu zdá jednodušší.
Mě se zdá spojení „relativně jednodušší“ a „pilotované“ poněkud nešťastně zvolené.
tak on ten tym nemusí již existovat
korporáty mívají období sekání nákladů
Také se vždy pozastavím nad tím, že tolik let používají tento superstroj „jakoby“ bez problému.
A že by neměli už od začátku plány na jeho většího brášku? Syn mi říkal, že snad mají i už dlouho vyrobený drak.
Fascinuje mě, jak dlouho dokáže pobývat v kosmu a jak rychle ho dovedou vypravit na další misi.
Nepřišel by vývoj jeho pilotované verze levněji než Crew Dragon a Starliner dohromady?
Třeba mohl už několik let obsluhovat ISS.
Dříve se uvažovalo o verzi X-37C, která měla být pro pasažéry. Ale nevím nic o tom, že už by se pro ni začal stavět hardware. Ono je vždy složitější vzít nějakou existující strukturu a předělat ji na pilotovaný stroj. V to mají CD i Starliner výhodu, že jejich plány byly od začátku zaměřené na pilotovanou loď.
Podle té velikosti je pro posádku hodně malý, leda by tam byly sedačky jako v Mercury. A nemá záchranný systém, takže ono by to asi tak jednoduše upravit nešlo. Navíc větší raketoplán má SNC, ten měl být pro posádku, ale nakonec není, možná i právě kvůli bezpečnosti.
Dream chaser nie je pre posádku hlavne pre to, lebo nik nezaplatil vývoj verzie pre posádku. Aj nákladná verzia sa dokončí len vďaka tomu, že NASA ho vybrala na zásobovanie ISS a zaplatila vývoj. Ak to niekto v budúcnosti zaplatí, môže byť aj verzia pre posádku.
Co si mám představit pod experimentem jehož „úkolem je transformovat sluneční energii do energie mikrovlnné / radiofrekvenční a pak sledovat přenos této energie na Zemi.“?? To přece není vůbec nic nového a dělá to částečně téměř každé umělé kosmické těleso.
Ve zdroji nebylo více uvedeno.
No a co si tedy pod tím představit?
Těžko říct, víc jsem k tomu nenašel.
Ani já nevím, o co přesně má jít. Ale vypadá to na pokus s přenosem energie jako takové, tedy test principu solární kosmické elektrárny. Fotovoltaické panely vyrobí elektrickou energii, ta je vyzářena pomocí mikrovln směrem k pozemnímu přijímači, kde je opět transformována na elektřinu. To není něco, co dělá každé umělé těleso, nejde o radiovou komunikaci, ale o přenos silové elektrické energie.
Od Michalova komentáře jsme se o tom ještě bavili a text, který je tam teď, je výsledkem mých úprav. Původní formulace byla jiná.
Tedy nic ve zlém, ale přečetl si autor po sobě ty překlady anglického textu?
Ano, sám jsem je překládal. Pokud se vám nějaký překlad nezdá, napište a mohu jej upravit.
Pardón, reakce viz. jiný thread níže..
No, mě vyprovokovala hlavně následující věta: „V dnešní době elektronů sledují vesmírné systémy bouře, lokalizují uvízlé motoristy…“
Nejspíš je to jen překlep, ale já fakt nevím, co to je „dnešní doba elektronů.“
Ke zbytku jen můj názor: Doslovný překlad z AJ alespoň na mě působí rušivě, protože čeština je prostě jiný jazyk, do kterého to je někdy třeba tak trochu převyprávět. Já pak takový text čtu a občas nevím, jestli to je česky nebo ne…
Jinak díky za článek, těší mě, že raketoplány nejsou tak úplně mrtvé. To na co jsem upozornil jsou víceméně detaily.
Tohle zrovna není překlep. V originální přímé řeči to bylo: In today’s age of electrons. Nemyslím si, že je dobré snažit se do přímé řeči zasahovat a upravovat ji podle svého. U normálního textu tak klidně zasáhnu, ale u přímé řeči se snažím být co nejvíce doslovný.
Doslovný překlad nefunguje. V lepším případě působí text podivně, ale rozumíte tomu. V tom horším rozumíte jednotlivým slovům, leč celek nedává smysl.
Říkat dnešní době „věk elektronů“ je jako v hodině češtiny označovat 20. století stoletím páry. Vám, pane Majere jsem již jednou psal, že slovo „radiofrekvenční“ není slovo. Anglický výraz „radio frequency (RF)“ znamená česky elektromagnetické (spektrum, záření). Můj názor dále odmítáte a slovo nadále používáte. Není se proto příliš divit, že tomu i velice erudovaní lidé nerozumějí.
Jak psal jiný komentář, překlad je nutno pro určité koncepty převyprávět, neboť originální jazyk používá jiné vyprávěcí schéma, než Čeština. Pro určité slovní hříčky je potřeba nalézt vhodné případy nám známé. Chápu, že je na to potřeba mít příslušnou úroveň znalostí AJ.
P.S. „Age of electron“ má být nejspíš narážka na marvellovský „Age of Ultron“. Prostě taková legrácka, kterou může překladatel klidně vypustit.
Díky za názor. Já se obecně snažím nedělat překlady slovo od slova. Taky se místy dopustím nějaké úpravy – třeba rozdělím dlouhé souvětí na kratší věty a změním strukturu vět. Ale u přímé řeči jsem konzervativnější. Zrovna ten věk elektronů mi přišel takový originální, svěží a trochu hravý. Ale plně respektuji, že tohle je o tom, jak to člověk cítí a sto lidí má sto chutí.
To „age of electrons“ mě taky pobavilo. Buď je to nějaká hodně zakuklená narážka, kterou nechápu, nebo je to sekretářka toho druhého druhu… 🙂
Já to obecně chápu jako jiný (byť specifický) výraz pro dobu elektronickou.
To je tak blbý, že se to určitě rozšíří. 🙂
Škoda že ho nevidíme startovat častěji
O to víc si to pak užíváme. 😉