Generální inspektor NASA: Náklady na SLS rostou

T+8 min 14 s, výška 157 km. Motory RS-25 jsou vypnuty a sestava ICPS/Orion se odděluje od centrálního stupně SLS. Centrální stupeň poté setrvačností vystoupá do výšky 1600 km.

Nosná raketa Space Launch System, která se má stát páteří amerického programu Artemis bude používat pomocné urychlovací bloky na tuhé pohonné látky od firmy Northrop Grumman a hlavní kyslíkovodíkové motory od firmy Aerojet Rocketdyne. V úterý vydal úřad hlavního inspektora NASA zprávu, podle které by náklady na vývoj tohoto nosiče měly v době premiérového startu dosáhnout více než 18 miliard dolarů. Program je již nyní ve dvouletém skluzu oproti původním plánům a cena vzrostla oproti očekáváním o dvě miliardy dolarů. Na vině jsou jak technické komplikace, tak i změny požadavků, ale i výkony dodavatelů. V roce 2023, kdy mají v SLS letět první lidé, by mohly náklady na program SLS atakovat hranici 23 miliard dolarů.

SLS Block 1B

SLS Block 1B
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

Od prosince 2019 NASA přislíbila 14,8 miliard dolarů na program SLS a očekává se, že do data zahájení projektu Artemis I utratí celkem 17,4 miliard dolarů,“ uvádí zpráva, kde se dále píše: „Kromě nákladů na Artemis I tyto částky zahrnují přípravu na Artemis II a III, vývoj nových motorů a vylepšené pomocné urychlovací bloky. Od ledna 2020 však NASA předpokládá, že datum zahájení startu Artemis I sklouzne na jaro 2021, tedy o dva roky později, než bylo původně plánované datum startu, přičemž celkové náklady na program SLS se do té doby zvýší na 18,3 miliard USD.

Při auditu v říjnu 2018 kancelář generálního inspektora vinila za většinu současných zpoždění „management, technické a infrastrukturní problémy způsobené většinou špatným výkonem společnosti Boeing“. Zatímco Boeing a další hlavní dodavatelé SLS provedli změny ke zlepšení výkonu, generální inspektor v úterý uvedl, že NASA „nadále bojuje se správou nákladů a harmonogramu programu SLS“.

Orion pro Artemis I v budově O&C, 11. listopadu 2019

Orion pro Artemis I v budově O&C, 11. listopadu 2019
Zdroj: https://pbs.twimg.com

V rámci programu Artemis by měli astronauti přistát u jižního pólu Měsíce do konce roku 2024, což je termín určený administrativou prezidenta Trumpa, přičemž dříve se s přistáním počítalo až o 4 roky později. Posádka se má k Měsíci dostat v lodi Orion od firmy Lockheed Martin na raketě SLS, kterou po startu poženou k obloze dva urychlovací motory – mimochodem nejsilnější doposud postavené urychlovací bloky.

Prvotní verze rakety SLS, označovaná jako Block 1, vyvine při startu tah 3 991 tun, o který se kromě urychlovacích motorů od Northrtop Grumman postarají čtyři vylepšené motory RS-25, které zůstaly po éře raketoplánů. Pro první tři starty má být SLS vybavena horním stupněm ICPS na kryogenní pohonné látky určené pro jeden motor RL-10. Verze Block 1 má být vysoká 98 metrů, přičemž na nízkou oběžnou dráhu dopraví 70 tun nákladu a k Měsíci pak 26 tun.

Po verzi Block 1 má přijít vylepšená varianta Block 1B se silnějším horním stupněm EUS (Exploration Upper Stage), který bude mít 4 motory RL-10. Vývoj SLS vygraduje verzí Block 2, která dostane vylepšené motory na tuhé pohonné látky a silnější hlavní motory. Tento nosič bude vážit 5 443 tun a k Měsíci dopraví více než 45 tun nákladu.

Plánovaný vývoj rakety SLS.

Plánovaný vývoj rakety SLS.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

Manažeři NASA dlouho věřili, že se jim podaří vypustit první SLS na nepilotovanou testovací misi ještě před koncem letošního roku, ale už na konci roku 2019 bylo jasné, že dojde k odkladu na rok 2021. Mise Artemis II, která dopraví k Měsíci astronauty, je zatím plánována na rozhraní let 2022 a 2023, přičemž v roce 2024 má dojít v rámci mise Artemis III k výše uvedenému přistání na Měsíci.

Skoro až kýčovitě krásná fotografie centrálního stupně rakety SLS na testovacím stanovišti B-2.

Skoro až kýčovitě krásná fotografie centrálního stupně rakety SLS na testovacím stanovišti B-2.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Centrální stupeň rakety SLS pro misi Artemis I je nyní na Stennisově středisku ve státě Mississippi, kde je ukotven na stanovišti B-2. Tady během šesti měsíců podstoupí celou řadu komplexních zkoušek, které vyvrcholí testovacím zážehem všech motorů v plné délce hoření. Pokud půjde vše dobře, bude ve druhé polovině letošního roku centrální stupeň přepraven na Kennedyho středisko, kde proběhnou předstartovní přípravy.

Na základě svého dosavadního přezkumu nákladů na SLS generální inspektor „zjistil, že program překročil svůj základní závazek agentury (ABC – Agency Baseline Commitment) – tedy náklady a harmonogram závazků vůči Kongresu, podle nichž je program hodnocen – nejméně o 33 procent při konci fiskálního roku 2019.

Zmiňovaných 17,4 miliardy dolarů do Artemis I obsahuje 6 miliard na vývojové náklady, které NASA nezahrnula jako součást svého závazku. Překročení nákladů ve výši 2 miliard dolarů bylo způsobeno řadou problémů, včetně technických problémů při budování stupňů Boeingem, problémů s výstelkou v pomocných motorech a vývojem nových kontrolérů motorů RS-25. Zpráva uvádí pět doporučení pro zlepšení hlubšího pohledu NASA na náklady programu a dodržování federálních zákonů (včetně oznámení Kongresu, když je základní závazek agentury pro daný program překročen o 30 procent nebo více). Podle oficiální odpovědi NASA s těmito doporučeními souhlasila.

Přeloženo z:
https://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
https://i.ytimg.com/vi/5stO7ZAQHvk/maxresdefault.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/…/Screen-Shot-2017-11-03-at-12.11.18-350×274.png
https://pbs.twimg.com/media/EJI-OW-XUAA6GJl.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/05/2018-05-08-182957.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/s20-005_core_stage_installation_2718.jpg

Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

22 komentářů ke článku “Generální inspektor NASA: Náklady na SLS rostou”

  1. Vaclav napsal:

    Inu raketa chudého muže. Úporná snaha ušetřit převzetím pochybné koncepce a motorů raketoplánu stavěných na opakované použití se nyní mstí. Plánované výkony jsou nic moc, 26 tun k Měsíci a v druhé verzi 45 tun stále pokulhává za Saturnem 5, který před padesáti lety dal v základní verzi 50 tun.

    Zřejmě neznají starou moudrost, která praví : Co se zdá zprvu levné je v konečném výsledku velmi drahé.

  2. Ivo napsal:

    Můj otec mě vždycky říkal jedno přísloví: „Nejsem tak bohatý, abych si mohl dovolit levné věci“. K tomu se váže ještě další přísloví, ale to zde nemohu publikovat (hovoří s v něm o levném exkrementu).

    Toto výše uvedené přísloví v tomto případě pro SLS platí dvojnásob. V zájmu šetření se dlouhé roky staví něco, co bude nejdražším průšvihem v historii NASA. Dokonce i drahý systém STS bledne závistí nad cenou SLS.

    Ano, asi to v roce 2022 přece jen nakonec odpálí a asi to i snad bude fungovat. Proč píšu to? No protože to je strašný bastl různých technologií od různých dodavatelů což jednak vše neskutečně prodražuje a jednak vidíme v praxi, že je to špatně a přináší to jen prodražování a problémy (Boeing MAX + Starliner).

    Nevím, jestli se v roce 2024 dostanou na Měsíc lidé pomocí SLS, ale mám nedobré tušení, že v té době už to bude možná poslední let a definitivní konec SLS, protože tady budou jiné systémy, které zajistí dopravu mnohokrát levněji.

    • majomusk napsal:

      Presne ako hovoríte.Nevedno,či sa roku 2024 dosanú na Mesiac.Asi neskôr a bude potom ešte pár misií a koniec.Megapredražené a zdĺhavé.Zrušia to kvôli nákladom,ak sa nič nezmení a v tom čase už bude lacné a silné nosiče.

    • Zargos napsal:

      Aktuální vývoj nenasvědčuje tomu,že by tu v roce 2024 byl připravený k použití nějaký srovnatelný nosič k SLS.

      SLS není znovupoužitelná s ohledem na rizika s tím spojená a návratnost,neboť při plánované frekvenci letů by byla jistě velmi dlouhá. Ostatně Elon nám teprve ukáže,jak jednoduchá či složitá znovupoužitelnost v této třídě nosičů je.

      Zároveň za SLS stojí řada pracovních míst,takže vyrábět se jednoduše bude do té doby,dokud ti lidé místo ní nebudou stavět něco jiného.

      Náklady zvýšené,ovšem v rámci rozpočtu jsou to drobné po kapsách,např. USAF bude kupovat 100 až 200 stealth bombardérů B-21 Raider při ceně za kus 656 mil. USD tzn. až za 130 mld. USD. a že by se daly najít o dost dražší položky.

      SLS je prostě sázka na jistotu,chceme silný nosič,poskládáme jej z toho,co máme a známe.

    • ldx napsal:

      Ty problémy ale způsobili především politici, kteří chtěli jednak co nejlacinější řešení a jednak neustále měnili plány a rozpočty. A k tomu samozřejmě ještě to, aby se udržela zaměstnanost u firem, které stát nechce nechat padnout nebo z nich propouštět. A tyhle obří firmy s žádným inovativním řešením jako SpaceX nebo Sierra Nevada nepřijdou, na to mají příliš obrovský byrokratický aparát, kde se kreativita moc nepěstuje…

      A pak to dopadá takovýmto slepencem. Ale přesto mi to vychází tak, že teď už nezbývá než to dokončit tak jak to je, nějaké změny se mohly dělat tak před 5 lety…

    • Hawk napsal:

      Dal bych typovacku, ze jine systemy nebudou ani v roce 2030.
      Bez nejakeho silne dotovaneho statniho kosmickeho programu se proste neuzivi. CZ-9(dokonceni 2029/30) ma smysl pokud bude lunarni pilotovany pogram, SLS ma smysl pokud bude Artemis/Gateway. Jinak je to o nicem, kam s tim chcete stabilne rozume litat,aby se udrzely vyrobni linky v chodu?

      Starship je myslim si Muskova nakladnejsi hracka, neco jako pro Bezose New Glenn, roky vyvoje nehraji roli, vyjde vyjde, nevyjde nevyjde, resp. spise dokud bude Musk a SpaceX bude vyvoj Starship pokracovat a SpaceX pojedou dale, dokud bude veleuspesna F9 konkurenceschopna.

      Ale jak jsem psal nize, jestli bude hluboka ekonomicka recese ci spise krize, nezbude z velkych projektu statnich kosmickych agentur kamen na kameni.

  3. Hawk napsal:

    V porovnani s federalnim rozpoctem se nejedna o zadne velke naklady, je to drobny plivanec. Pilotovana mise na/k Mesici neco stoji, s tim se dalo pocitat.
    Jedna se navic o exluzivni dopravni sytem, nikdo jiny podobnym zarizenim nedisponuje.
    Bohuzel bude cim dal popularnejsi ,presneji receno populistictejsi, tento program zrusit, karantetni opatreni odpovidajici spise sireni plicniho moru poslou pravdepodopne svetovou ekonomiku a tim i americkou do kolen. Za teto situace provozovat v demokraticke zemi lety na Mesic, kdyz neni napr. na zdravotni peci a zakladni vzdelani se dost dobre neda.

  4. Mario napsal:

    Je to smutné že peniaze ktoré sa mohli využiť na vedu sa takto zbytočne míňajú. SLS je jedinečná a v dobe plánovania nebolo nič podobné a oprášiť Saturn5 by bolo oveľa drahšie a časovo náročnejšie ak nie aj nemožné. Pokračovať sa už musí aby sa schopnosti SLS čo najviac využili. Ešte aby konečne odsúhlasili presun Europa Clipper aby sa co najlepšie využila. Každopádne ďalšie vylepšovanie a  využívanie SLS bude náročné. Dúfam že po skončení SLS sa NASA stane zákazníkom a nechá dopravu súkromným firmám. Konkurencia bude v tom case dostatočná aby NASA znova nebola za dojnú kravu ktorá ochotne zaplatí viac.

  5. racek napsal:

    No jo, problém, který se dal čekat. I Rusové chtěli s tou Naukou ušetřit. Jak už tady píšeme několik let.
    Na druhou stranu, parametry jsou pěkné a konec konců, raketa nebude asi nejdražší částí programů spojených s SLS. Projekt Měsíc, těžké sondy k planetám, součást systémů pro let na Mars, nejsou to nádherné perspektivy? Samozřejmě, když to někdo zaplatí, že.
    Potíže Boeingu začínají být opravdu velké, a začínají tak nějak najednou a zpočátku nevinně. Je něco shnilého ve státu dánském… tedy boeingovském. A nic neočekávaného. Firma je už příliš velká a prakticky neřiditelná. Skončí to asi restrukturalizací, čím dříve tím lépe. Zaměstnance má zkušené a kvalitní. Teď jen umět s nimi zacházet, že.

    • gendibal napsal:

      Nejsem si jistý, nakolik má Boeing kvalitní zaměstnance. Má kvalitní byrokraty, kteří se dokonale vyznají ve firemní kultuře, vědí, jak efektivně dojit peníze pro sebe, své oddělení či divizi, kteří dovedou přes PR zdůvodňovat svou nepostradatelnost, zvyšovat svůj rozpočet, a kteří se dokonale orientují v problematice kdo, jak, s kým, proti komu atd.
      Kvalitní konstruktéry, vynálezce ale nemá, žalostné výsledky Starlineru a dopravních letadel jsou toho důkazem. Každý takový člověk by byl v daném molochu cizorodým prvkem, přičemž cizorodý prvek musí být z organismu v zájmu zachování tohoto organismu a jeho struktury vypuzen. Po dobrém či po zlém. A to se také děje, ti opravdu kvalitní už jsou jinde, kde našli příležitost pro své uplatnění a seberealizaci.

      • KarelT napsal:

        S těmi byrokraty a úředníky to bude asi pravda, nadruhou stranu že by neměli vůbec žádné kvalitní konstruktéry a inženýry se mi nezdá. To by težko postavili něco tak Hi-tech a složitého jako je kosmická loď. Výsledky Starlineru nebyly rozhodně žalostné, na to o jak složitou jde věc. Spíš jde o to že na jednoho inženýra připadá X manažerů a byrokratů. Což je zásadní výhoda ve SpaceX, kde je inženýr víc než manažer.

      • Piranha napsal:

        Nebo byrokratický MQ-25 (tankovací dron pro námořní stíhačky) 😀

        Ach jo, proč je hranice mezi fanouškovstvím a zaslepeným fanatismem tak úzká ? SpaceX je mladá a svěží firma, zejména proto, že má mladé, idealistické zaměstnance a firma je chudá jak kostelní myš.

        V okamžiku kdy SpaceX zbohatne tak se i z ní stane chamtivá korporace. I kdyby Elon byl svatý, tak čím chytřejší a schopnější zaměstnance má, tím větší riziko že se mu vymknou z kontroly. Koneckonců jak je vidět na Starlinku, tak SpaceX ve vidině peněz už taky začíná dělat etické kompromisy (upřímně design Starlinku je neuvěřitelně bezohledné brute force řešení bez špetky elegance).

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.