SpaceX se chystá na efektní zkoušku Crew Dragonu

O tom, že je fajn, když má kosmická loď pro posádku záchranný systém, asi není potřeba dlouze spekulovat. A pro příklad ani nemusíme chodit do vzdálené minulosti – stačí si vzpomenout na 11. října 2018 a start rakety Sojuz FG s kosmickou lodí Sojuz MS-10. Nick Hague a Alexej Ovčinin se zachránili jen díky tomu, že záchranný systém jejich lodi zafungoval správně. I loď Crew Dragon, kterou připravuje SpaceX, tedy musí disponovat prostředkem, který by v případě nestandardní situace odnesl kabinu s lidmi pryč od nebezpečné rakety. 18. ledna bychom se měli dočkat zkoušky tohoto systému za letu – půjde tedy o takzvaný In-Flight Abort Test, zkráceně IFA.

Falcon 9 pro zkoušku In-Flight abort test čeká na statický zážeh.

Falcon 9 pro zkoušku In-Flight abort test čeká na statický zážeh.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Každému startu SpaceX předchází vývoz rakety na startovní rampu, simulace předstartovních činností spojená s tankováním nádrží a zakončená několikasekundovým statickým zážehem. Nejinak tomu bylo i v případě této zkoušky, která rozhodně nemá za úkol dosáhnout oběžné dráhy. SpaceX vyvezla raketu Falcon 9 na startovní rampu 39A už 9. ledna a její zaměstnanci začali provádět tradiční předstartovní činností. Z této historické rampy, která zažila starty raket Saturn V či raketoplánů, odstartoval naposled Falcon Heavy 25. června 2019 a znovu zde zaburácely motory až 11. ledna, kdy SpaceX provedla statický zážeh Falconu 9 pro aktuální test IFA.

Statický zážeh Falconu 9 před zkouškou záchranného systému lodi Crew Dragon za letu.

Statický zážeh Falconu 9 před zkouškou záchranného systému lodi Crew Dragon za letu.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Za zmínku stojí skutečnost, že Falcon podstoupil předstartovní simulaci a zážeh bez lodi Crew Dragon. Jistě, SpaceX od nehody družice Amos-6 provádí statické zážehy bez aerodynamického krytu, ale tohle pravidlo má své výjimky. Třeba mise s družicemi Starlink většinou dělají zážeh s připojeným aerodynamickým krytem a stejně tak byl v lednu loňského roku na Falconu při statickém zážehu připojený Crew Dragon určený pro nepilotovanou misi DM-1. V sobotu v 16:10 našeho času se od paty rampy 39A vyvalil dým, který jednoznačně prokázal, že zážeh proběhl. Pozorovatelé v okolí se podle množství kouře domnívají, že tento zážeh trval o trochu déle než obvykle, zřejmě proto, aby firma důkladně otestovala všechny systémy. Zanedlouho se na Twitteru objevilo tradiční oznámení o provedení zážehu.

Po zážehu byly z Falconu odčerpány pohonné látky a raketa mohla být sklopena do horizontální polohy a zamířila do nedaleké montážní haly. Zatímco lidé u počítačů vyhodnocují data nasbíraná při statickém zážehu, technici se spolu s dělníky pustí do připojování Crew Dragonu k hornímu stupni rakety. Tedy, abychom byli přesní, ten horní stupeň je vlastně jen zjednodušená rozměrová a hmotnostní maketa – to se týká především absence motoru Merlin 1D Vac. Jak se dočtete níže, během zkoušky by se skutečný druhý stupeň stejně nedostal ke slovu a tak je zbytečné s sebou tahat plnohodnotný druhý stupeň.

První stupeň B1046 se chystá na svou čtvrtou a poslední misi.

První stupeň B1046 se chystá na svou čtvrtou a poslední misi.
Zdroj: https://i.imgur.com/

První stupeň, který obslouží tuto mimořádnou misi, má označení B1046 a bude to jeho již čtvrté použití. Jde o skutečně zajímavý kus techniky – právě tento první stupeň obsloužil v květnu 2018 misi Bangabandhu-1, což bylo vůbec první použití finální vývojové verze Block 5. Podruhé tento stupeň letěl v srpnu 2018 s družicí Merah Putih a zatím poslední mise přišla v prosinci 2018 na misi SSO-A.

Tato zkouška měla podle původních plánů proběhnout zhruba v polovině roku 2019 a vyrazit na ni měla kabina Crew Dragonu, který v březnu 2019 pobýval v nepilotované verzi několik dní u ISS a pak se bez problémů vrátil na Zemi. V rámci příprav na zkoušku úniku od rakety bylo potřeba provést statické zážehy manévrovacích motorků Draco i hlavních únikových motorů SuperDraco. 20. dubna byly bez problémů otestovány motory Draco, ale zlomek sekundy před zážehem motorů SuperDraco došlo k explozi, která zničila celou kabinu.

Bylo jasné, že celý program nabere několikaměsíční zpoždění – jednak kvůli vyšetřování, které bude hledat příčinu nehody, dále kvůli nutnosti zapracovat zjištěné nedostatky a také i kvůli tomu, že se pro tuto zkoušku bude muset použít loď původně plánovaná pro pilotovanou testovací misi DM-2. V červenci byly představeny výsledky vyšetřování a v listopadu příslušně upravená loď složila reparát, když zvládla statický zážeh motorů SuperDraco, což byla nezbytná propustka k aktuální zkoušce.

Motory SuperDraco slouží lodi Crew Dragon jako záchranná věžička v případě hrozícího nebezpečí.

Motory SuperDraco slouží lodi Crew Dragon jako záchranná věžička v případě hrozícího nebezpečí.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/

U Crew Dragonu zajistí únik od nebezpečné rakety motory SuperDraco, o kterých jsme se již zmínili výše. Ty jsou na lodi umístěny ve čtyřech svazcích po dvou motorech. Jde o motory na hypergolické pohonné látky spalující oxid dusičitý a monometylhydrazin. Tento motor dokáže vyvinout tah 71 kN při tlaku ve spalovací komoře 6,9 MPa a specifickém impulsu 235 s. K výrobě motorů SuperDraco se od roku 2013 používá 3D tisk, který nahradil dříve používané odlitky, čímž se urychlila celá příprava. Tištěné díly bylo potřeba otestovat a do července 2014 tak tyto motory podstoupily více než 80 zážehů s celkovou délkou hoření přes 300 sekund, čímž dokončily svou prověřovací fázi.

Motory SuperDraco během přípravy lodi Crew Dragon.

Motory SuperDraco během přípravy lodi Crew Dragon.
Zdroj: https://www.teslarati.com/

Vraťme se ještě k samotným zkouškám záchranného systému. Ten je totiž možné ozkoušet dvěma metodami – únikem ze startovní rampy a únikem za letu. Každá zkouška má své výhody, ale i komplikace. Při testech úniku z rampy musí záchranný systém dopravit loď do dostatečné výšky, aby měla před dopadem čas na vytažení padáků a dostatečné zpomalení. Při úniku z letící rakety tento problém řešit nemusíte, ale zase musí Vaše loď bojovat s mnohem větším aerodynamickým odporem okolního prostředí.

NASA samozřejmě požaduje, aby obě soukromé lodě pro posádku měly prověřený únikový systém a proto měly obě firmy povinnost otestovat záchranný systém ze statické situace – simulovala se tedy havarijní situace na startovní rampě. Crew Dragon od SpaceX tuto zkoušku provedl 6. května 2015, Starliner od Boeingu pak 4. listopadu 2019. V obou případech byla zkouška ve výsledku úspěšná, ale je fér přiznat, že obě lodě měly při tomto testu menší odchylky od očekávaného stavu. Na to, že Starliner přistával jen na dvou padácích místo tří, si jistě všichni pamatují, ale ani zkouška Crew Dragonu nebyla stoprocentně předpisová. Vinou špatného směšovacího poměru v jednom motoru SuperDraco dosáhla kabina menší než plánované výšky a dosedla blíže k pobřeží, než se čekalo. V obou případech se ale zdá, že šlo o odchylky v rámci tolerancí a pokud by byla na palubě posádka, nedostala by se vinou těchto odchylek do nebezpečí a zachránila by se.

Zatímco zkouška záchrany lodi ze startovní rampy byla pro obě společnosti povinná, zkouška úniku za letu patřila mezi nepovinné milníky, které si každá firma mohla, ale nemusela zvolit. SpaceX po této možnosti sáhla, Boeing jí nevyužil. Pokud se zkouška Crew Dragonu povede, dostane SpaceX od NASA finanční odměnu, které agentura dává za každý splněný milník – v tomto konkrétním případě půjde o 30 milionů dolarů.

Loď Crew Dragon (stejně jako Starliner) sází na tlačné motory záchranného systému - zde na vizualizaci od Nathaniela Kogy.

Loď Crew Dragon (stejně jako Starliner) sází na tlačné motory záchranného systému – zde na vizualizaci od Nathaniela Kogy.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

Aktuální zkouška IFA by měla odstartovat z rampy 39A v sobotu 18. ledna mezi 14:00 a 18:00. Test je navržen tak, aby k úniku lodi došlo v těch nejhorších podmínkách – pokud se Crew Dragon dokáže zachránit teď, zvládne to i kdykoliv jindy. Zhruba 90 sekund po startu, tedy v době největšího dynamického namáhání (známé MaxQ) dojde k vypnutí motorů Merlin na prvním stupni, což bude symbolizovat závadu nosné rakety zhruba při rychlosti zvuku. Senzory v těle lodi Crew Dragon zaznamenají, že se děje něco neobvyklého (raketa ztratila tah), což spustí automatickou záchrannou sekvenci. Záchranný systém vydá pokyn k oddělení servisního modulu (trunku) od horního stupně rakety a vzápětí se zažehnou motory SuperDraco.

Crew Dragon provede únik od rakety i s připojeným trunkem - výstupky na něm totiž sestavu aerodynamicky stabilizují.

Crew Dragon provede únik od rakety i s připojeným trunkem – výstupky na něm totiž sestavu aerodynamicky stabilizují.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/

Možná si říkáte, proč s sebou kabina Crew Dragonu potáhne i trunk – nebylo by lepší nechat ho připojený k raketě? Odpověď je prostá – má to smysl. Na trunku totiž najdeme výstupky připomínající ploutve. Jde o stabilizační aerodynamické plochy, které sice nejde nijak ovládat, ale tím, že kolem nich proudí vzduch, pomáhají udržet lodi přímý směr letu. Raketu Falcon nebude možné po úniku Crew Dragonu řídit a dosavadní simulace předpokládají, že nosič bude zničen odporem okolního prostředí. SpaceX by ráda zkusila z oceánu vylovit co nejvíce trosek, ze kterých by mohla vyčíst mnoho informací.

Právě z důvodu očekávaného zničení nejsou na raketě přistávací nohy, roštová kormidla ani nic dalšího, co není nezbytně nutné k provedení zkoušky. Dokonce i nádrže zápalné směsi TEA-TEB jsou naplněny méně než obvykle, protože motory prvního stupně budou potřebovat jen jediný zážeh. Prakticky všechny systémy rakety, které nejsou nezbytné k provedení zkoušky, byly buďto zjednodušeny nebo úplně odstraněny.

Crew Dragon během přípravy na Floridě.

Crew Dragon během přípravy na Floridě.
Zdroj: https://blogs.nasa.gov/

Samotný Crew Dragon během únikového manévru spálí zhruba 1,5 tuny pohonných látek a kabina dosáhne výšky maximálně 72 kilometrů. Nyní bude odhozen již nepotřebný trunk a ke slovu přijdou malé raketové motory Draco, které návratovou kabinu otočí v prostoru tak, aby do hustých vrstev atmosféry vstoupila ve správné orientaci. Jakmile se loď dostane do výšky 10 kilometrů, budou vystřeleny brzdící padáky a o osm kilometrů níže přijde řada na padáky hlavní. Na nich se kabina snese do vln Atlantiku a simulace předpovídají dosednutí zhruba 31 kilometrů od pobřeží.

Podle dostupných informací by měla ke kabině zamířit loď GO Searcher, která ji vyloví podobně, jako se vytahují z vody nákladní Dragony. Loď pak zamíří k pevnině, kde kabinu v přístavu vyloží pro poletovou analýzu. Pokud SpaceX uzná, že zkouška neměla na konstrukci a systémy Crew Dragonu negativní vliv, není vyloučeno, že se tato kabina dočká ještě nějakého použití – tentokrát ale už na oběžnou dráhu. Jen zatím není jisté, zda k tomu dojde, ani o jakou konkrétní misi by se mohlo jednat..

Zdroje informací:
https://www.elonx.cz/
https://www.elonx.cz/
https://www.elonx.cz/
https://spaceflightnow.com/
https://twitter.com/
https://www.spacex.com/
https://twitter.com/

Zdroje obrázků:
https://www.elonx.cz/wp-content/uploads/2018/06/inflight_abort_Emmajhtr.jpg
https://pbs.twimg.com/media/EN1yPoWX4AEaFw1?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/EOBsJdpXsAMNuSl?format=jpg&name=4096×4096
https://i.imgur.com/oJKw7ef.jpg
https://upload.wikimedia.org/…Hawthorne_facility_%2816789102495%29.jpg
https://www.teslarati.com/…SuperDraco-install-Oct-2019-SpaceX-1-c.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/07/2018-07-04-224605.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2019/12/Dragon-2-IFA-july-2019-final.jpg
https://blogs.nasa.gov/commercialcrew/wp-content/uploads/sites/230/2020/01/Crew-Dragon.jpg

SpaceX se chystá na efektní zkoušku Crew Dragonu, 5.0 out of 5 based on 11 ratings
Pin It
(Visited 6 855 times, 2 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (11 votes cast)
(Visited 6 855 times, 2 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


57 komentářů ke článku “SpaceX se chystá na efektní zkoušku Crew Dragonu”

  1. David R. napsal:

    Dotaz – u mise DM1 bylo MaxQ podle infografiky v čase 58 sekund. Nyní má být 90s. To je docela veliký rozdíl…

    • Dušan Majer napsal:

      To je velmi dobrý postřeh. Domnívám se, že zde bude jiný letový profil, který bude příkřejší, aby bylo namáhání ještě větší.

      • Palach napsal:

        Naopak letový profil míří víc nad oceán, aby případné trosky (z prvního stupně) neohrozili kosmodrom. Raketa tedy bude nabírat výšku a rychlost pozvolněji. Více v moc pěkném článku na elonx.cz

  2. Alois napsal:

    Je zcela nelogické dávat havarijní motory s tunou paliva do kabiny pro posádku, když stejně sebou táhnou servisní modul a tyto motory i s palivem zase vézt zpět na Zem. Krom toho je systém záchrany komplikovaný, osm motorů na KPH je jistě daleko náchylnější k selhání než dva nebo tři motory na THP používané u ” věžiček “. Krom toho se ” věžička ” neveze na orbitu natož zpět na Zem.

    • Roman89 napsal:

      Taky mi to přijde nelogické a hlavně nebezpečné.
      Dal bych rozhodně přednost záchrannému systému s věžičkou. Věžičku nemá sice ani Starliner, ale únikové motory jsou aspoň v servisním modulu.

    • Mr G napsal:

      Ciastocne mate pravdu, ciastocne nie.

      Motory SuperDraco mali mat dve funkcie, 1. motoricke pristatie, 2. zachranny system. Motoricke pristatie bolo zrusene, zostala zachcranna funkcia. Bolo by nelogicke prepracovavat cely koncept lode a stavat vezicku.

      Ak mate lod na jedno pouzitie je vezicka idealny sposob. CrewDragon je od zaciatku planovany na znovupouzitie a preto je zachrana systemu (znovupouzitie) vyhodnejsia. Samozrejme vsetko ma aj svoje nevyhody, ktore ste popisali.

      • Roman89 napsal:

        Ano, pak to dává smysl.

      • Štěpán napsal:

        Ještě další důvody-nadrze na kapalné pohonné látky má společné jako Draco motorky, takže palivo se tak či tak použije – buďto na únik, nebo na manévrování na oběžné dráze. Tedy lepší než pokaždé vyrábět novou věžičku, u které je jisté že se spotřebuje. Navíc nemusíte pokaždé vyrábět znovu motory-viz ta znovupoužitelnost. Takže za mě mnohem lepší. Navíc když vám to bouchne pod vámi v servisním modulu, nevím jestli to bude mít rozdíl od výbuchu v lodi (čekám destrukci tak či tak

        • Motory v kabine napsal:

          Souhlasím se Štěpánem, při výbuchu budou naslesky fatální ať budou v kabině nebo v trunku. A přesně jsi to zmínil, jde o znovupouzitelnost, takze vyrabevt pokazde vezicku do tohoto konceptu jednoduše nezapadá. Věřím tomu, ze kvalita výroby je již na takové urovni, aby se riziko nehody blizilo absolutni nule.

          • Miloš Hůla napsal:

            Viděl bych to ještě radikálněji.
            Pokud vám vybuchne motor záchranného systému, když pracuje, je jedno, jestli je ve věži, v kabině nebo v servisním modulu. Jste mrtvej. Jedinou smysluplnou otázkou v tomto směru je spolehlivost jednotlivých systémů.
            Pokud již záchranný systém nepotřebujete. Věž zahodíte. Z mototů Superdraco, se stane kus mrvého kovu, ve kterém není nic nebezpečného. Od rozvodu paliva je oddělen tlakovu membránou. Všechno palivo, které mohlo být použito v záchranném systému je palivem pohonného a orientačního systému lodi a nemá smysl se na něj dívat jako na součást záchranného systému. Můžeme diskutovat o tom, kolik má mít loď paliva, ale velká manévrovatelnost lodi je vždy výhodou. Pokud vám za letu vybuchne nádrž s palivem je opět jedno jestli je nádrž v kabině nebo v servisnímím modulu. Tedy pokud se jedná skutečně o výbuch.
            Dále je třeba si uvědomit, že každá návratová kabina kosmické lodi, která má řízený sestup, jej řídí motorky, které mají nádrže paliva přímo v návratové kapsi- opět to ošklivé hypergolické palivo. Takže se třeba mezi Apollem a Dragonem bavíme opět jen o velikosti nádrží v kapsi.

      • KarelTv napsal:

        Znovupoužití kabiny přeci vůbec nic nebrání i u jednorázového záchranného systému. A je jedno jestli je ve věžičce, v trunku nebo naboku trunku – pod kabinou. Jde jenom o to, procent ceny dělá ta zahozená část a kdy se odhodí.

        • Roman89 napsal:

          Přesně tak. Loď Orjol bude taky znovupoužitelná a věžičku mít bude.

        • Štěpán napsal:

          Jde o to že to bude dražší (a teoreticky vzato i neekologičtější-musíte vyrobit pokaždé část novou a tu starou hodíte volně do moře)

          • KarelTv napsal:

            Jestli dražší a o kolik nevíte. Záleží kolik stojí vývoj, výrobní cena a jaký je celkový dopad na nosnost – platí se za náklad a to je třeba taky zahrnout. Určitě automaticky neplatí že reusable všeho je vždy levnejší.

    • RoliD napsal:

      Mít v zásobě 1500kg paliva pro případné manévry na orbitě Země či jinde je prostě prima. Navíc přistávání na motorech je jaksi univerzální na jakémkoli vesmírném pevném tělese. Padáky na Měsíci prostě nefungujou. Je nutno myslet hodně dopředu.

      • Marián Grega napsal:

        Myslím si, že táto konkrétna odpoveď pána Aloisa určite dostatočne uspokojila. Tí, ktorí si dovolia dnes – po 60 rokoch pilotovanej kozmonautiky – vyrobiť funkčnú návratovú kabinu, už určite zvažujú dopredu niekoľko možností využitia pohonných systémov, preto si ako laik myslím, že sa tieto ani náhodou dnes “nevezú” na orbit zbytočne.

  3. Alex napsal:

    Názor na koncepciu Dragona

    • myshpul napsal:

      “mašinka smerti, za takoy dizajn zastrelyat …. ” no když človek přežije projev toho chytrolina pochopí, proč space x dela s abort testem víc zkoušek než boeing

    • RoliD napsal:

      Tak rusové budou mít nutně s čímkoli americkým nějaký problém. Možná by pán měl udělat analýzu proč za posledních 50 let neuvedli do provozu něco modernějšího/většího než je jejich Sojuz.

      • JosVerstapen napsal:

        Nezlobte se nechci sice Ruskou kosmonautiku nějak chválit, ale říci že za posledních 50.let neuvedli do provoze nic modernějšího samozřejmě není pravda!!
        Už se to tu několikrát řešilo.
        Sojuz byl několikrát modernizován ať už hardwarem či softwarem a tento upgrade přinesl naprosto unikátní spolehlivost a rychlost dopravy kosmonautů na LEO a k ISS. Nikdo se jim tímto způsobem zatím nepřiblížil.
        To že Sojuz jako “skořepina” zůstal beze změny, to je sice fakt, ale nebyl moc důvodu dělat něco co funguje na 100%.
        Vždyť se podívejme co za velké problémy přináší vznik nového dopravního prostředku viz. SpaceX a Boeing, prostě to není žádná sranda!
        Sám bych rád chtěl, aby to bylo jinak, ale jde to velmi ztuha….snad se to brzo změní.

        • Roman89 napsal:

          Nebýt Rusů a jejich Sojuzu, tak už by ISS pravděpodobně ani neexistovala.

          • Dušan Majer napsal:

            Vše je produktem aktuálních podmínek. Pokud by Rusové neměli Sojuzy, muselo by se to řešit jinak – třeba by raketoplány létaly o pár let déle, nebo by se urychlil vývoj soukromých lodí – firmy by dostaly více peněz.

          • Roman89 napsal:

            No nic jiného by jim nezbývalo. Teď budou mít Američané k dispozici 2 lodě ke stejnému účelu a říkám si jestli to není trochu zbytečné, jasně jsou to 2 na sobě nezávislí výrobci, ale to není podstatné. Jde spíš o to, že ISS za pár let skončí životnost a Dragon se Starlinerem nebudou mít do čeho píchnout. Stejně jako ruský modul Nauka přijde s křížkem po funuse, jestli vůbec. No teď budou muset ISS udržovat při životě co to půjde.

          • Dušan Majer napsal:

            U ISS se plánuje životnost do roku 2032, byť zatím není do tohoto roku schválená. Bude tedy dost času na využití veškerého hardwaru. A co se dvou firem týče – vždy je lepší mít zálohu pro nenadálé situace.

          • yamato napsal:

            neviem ako Starliner, ale pri Dragone sa od zaciatku prizvukovalo ze je navrhnuty pre navraty z BEO. Ak je to pravda, tak po malých upravach by mohol obsluhovat aj DSG. Urcite by to stalo menej ako Orion. Ten by mohol posluzit pre skutocne vzdialene misie (napríklad k asteroidom), pre ktore je aj navrhnuty.

          • Roman89 napsal:

            yamato: Taky jsem si to myslel, ale Dragon k tomu nemá vhodný nosič. FH by to údajně nezvládl.

          • yamato napsal:

            neviem ci to “udajne nezvladl” stanovisko uvazuje aj so vsetkymi upravami, ktore je mozne na CD relativne lahko realizovat. Napríklad umiestnit do trunku zopar nadrzi s hydrazinom a jeden Superdraco…

          • Dušan Majer napsal:

            To, co popisujete, nejsou lehké úpravy.

          • Roman89 napsal:

            yamato: to nevím, ale měl jsem na mysli FH s Dragonem tak jak jsou. Možná by se musel přidat ještě nějaký horní stupeň pod kosmickou lodí. Ale to jsou jen spekulace, navíc FH stejně nebude mít certifikaci k letům s posádkou, takže je to bezpředmětne.

          • Jiří Hošek napsal:

            Dragon v současné konfiguraci nedokáže letět ke Gateway a zpět.
            Mluvíme o celkové změně rychlosti u Měsíce 840 m/s a dvou o pětidenních autonomních přeletech, viz obrázek
            https://i2.wp.com/www.kosmonautix.cz/wp-content/uploads/DtvO1kpX4AADgt8.jpg

        • myshpul napsal:

          jako zkratku v reakci na to co tam ten clovek na videu povídá, tomu rozumím. jeho zavery jak usa trvale hrubě podcenuji bezpecnost astronautů kvuli penezum mi přijde dost za hranou nestrannosti.

  4. Mara napsal:

    „Tato zkouška měla podle původních plánů proběhnout zhruba v polovině roku 2018 a vyrazit na ni měla kabina Crew Dragonu, který v březnu 2018 pobýval v nepilotované verzi několik dní u ISS a pak se bez problémů vrátil na Zemi.“

    Myslim ze tak davno to nebylo Dušane bylo to loni tj 2019.

    • Dušan Majer napsal:

      Je to tak, díky za upozornění, opraveno.
      Tuhle chybu dělám pravidelně pár týdnů po začátku nového roku. Hlava ví, že už je jiný rok a že k tomu došlo vloni. Bohužel ale pořád pracuje s tím, že je rok 2019 a tak prostě od něj odečetl jedničku, když to bylo vloni. Už by to mělo být ok a ještě jednou díky.

  5. Vašek napsal:

    Musím říct že se na tuto zkoušku velmi těším. Divácky bude velmi zajímavá a i z hlediska pokroku v pilotované kosmonautice velmi důležitá. A navíc co si budeme povídat – ještě ani jedna zkouška jak CD tak Starlineru nedopadla 100% úspěšně, vždy tam byla malá anomálie oproti ideálnímu stavu. Tak bude zajímavé sledovat i po případném úspěšném testu zda po analýze všech dat může SpaceX říct že vše dopadlo tentokrát na jedničku.

    • B.Boruvka napsal:

      Libi se mi a souhlasim s vami, kdyz rikate ze problem pri testu Starlineru byla jen mala anomalie-Vzdit se vlatne nic nestalo jen se nedostal na obeznou drahu-Kdyby se… nebo kdyby tam…. Nasa je s vysledkem spokojena tak je asi vse v poradku a to je dulezite

  6. fumbduck napsal:

    „O tom, že každá kosmická loď pro posádku potřebuje záchranný systém, asi není potřeba dlouze spekulovat.“ Raketoplan ho nemal, Starship ho nebude mat.

    • Vašek napsal:

      Jo, taky mě ta první věta trochu zarazila. No někde jsem slyšel takovou frázi že pokud bude mít raketa (nebo cokoliv jiného) spolehlivost letadel tak mít záchranný systém nemusí. Letadla ho řece taky nemají… No a u Starship který má být pro 100 lidí ani být nemůže jelikož by záchranný systém byl celá loď (což podle vyjádření Muska i je).

    • Dušan Majer napsal:

      Částečně máte s raketoplánem pravdu. Raketoplán sice neměl záchranné motory (proto také nepíšu o motorech, ale obecně o systému), ale měl záchranné režimy / manévry – například RTLS, TLA, AOA, ATO. U Starship máte pravdu, zkusím to přeformulovat.

    • Casso napsal:

      prve dva raketoplany mali zpociatku katapultovatelne sedadla, ale len dve. bolo velmi zlozite vyriesit katapultovatelne sedadla pre vsetkych 7 clenov posadky, tak sa nakoniec zrusili aj tie dve.

      spacex sa trosku oneskorilo so silvestrovskym ohnostrojom, ale na dobre veci sa oplati pockat 😉

    • KarelTv napsal:

      Však taky raketoplán skončil nejen kvůli nákladům, ale hlavně bezpečnosti. A nejde jen o ty dvě havárie, ale byla i nebezpečná situace na rampě kdy se zažehly SSME, ale pak nenaběhly SRB a start se zrušil. Jenže motory SSME byly už rozpálené a chytal jim tam unikající vodík, nebo co. Natankovaná raketa je zkrátka vždycky výrazně nebezpečnější než natankované letadlo, bohužel.

      • Vítek napsal:

        Ta situace, kterou popisujete, nastala pokud vím u premiérového letu stroje Discovery, tedy ještě dost dlouho před zkázou Challengeru, natož aby přispěla k ukončení provozu STS. Pad-Abort pak proběhl ještě několikrát a už bez podobných incidentů.

      • Samo2 napsal:

        Ľudia sa oháňajú raketoplánom, ako bol “strašne nebezpečný” no faktom ostáva že na počet letov bol v dobe vyradenia spoľahlivejší ako Soyuz… Ak máme rátať aj s tetovacími letmi lebo raketoplán musel ísť s ľuďmi na prvú dobrú tak Soyuz Shuttle nedobehne nikdy v bezpečnosti. To už je ale moc nefér porovnanie. Porovnávať koľko zabil ľudí (stroj nie, ľudské pochybenie pri návrhu) nemá zmysel jasné že raketoplán ich zabil viac ako soyuz lebo mal väčšiu kapacitu.

        • Roman89 napsal:

          Raketoplán že byl spolehlivější než Sojuz?
          No nevím z čeho tak usuzujete, ale ja bych se teda bezpečněji cítil v Sojuzu. Svou spolehlivost záchranného systému dokázal jak při výbuchu rakety na rampě (Sojuz T-10-1) , tak i za letu (Sojuz MS-10). Ani v jednom případě nemáte v raketoplánu šanci na přežití.

  7. Tomáš Jurka napsal:

    S těmi záchrannými systémy – není to úplně tak jednoznačné:

    https://everydayastronaut.com/starship-abort/

    Zajímavá je pak tabulka “Mechanical launch abort system success rate”.

  8. Jakubko napsal:

    Každý záchranný systém má svoje plus aj mínus, žiadny nie je dokonalý, spacex a Boeing si proste vybrali výtlačný namiesto tažného, mali na to nejaký dôvod a nemá zmysel o tom špekulovať, dôležité je či to bude alebo nebude fungovať, ak bude nie je čo riešiť

  9. yamato napsal:

    Jediny “velky” orbitalny stroj, ktory havaroval pri starte, bol raketoplan. Ten sedel priamo na vodikovej nadrzi, napriek tomu kabina s posádkou prezila havariu prakticky vcelku. Holt tlakova nadoba je tlakova nadoba.

    Uvazujem, nakolko by sa zvysila bezpecnost Starshipu, keby sice nemal komplexny raketovy zachranny system, ale mal by aspon padaky na sekcii pre posadku.

    Poziar a vybuch na rampe ma tiez svoje specifika – ked buchol AMOS, tak cela explozia prebehla “pod” nakladom a druzica defacto spadla do ohna. Starship ale bude mat mohutnu obsluznu vezu, ktora by mala sluzit sucasne ako zeriav. Ak by bol Starship mechanicky zaveseny pod vezou az do okamihu startu, tak pri explozii nosica kabina s posádkou nespadne do ohna. Staci zabezpecit aby bola ziaruvzdorna – co pri ocelovej strukture bude.

    • Kamil napsal:

      Mohla by StarShip havarijně odletět od Super Heavy v případě jeho selhání? Na rampě nebo v letu? “Abort testy” s ní přeci budou dělat pořád.

      • yamato napsal:

        za urcitych okolnosti pocas letu by to asi islo. Ale na rampe skor nie – snazite sa co najrychlejsie rozpohybovat 1000 ton, a to by bolo tazke aj keby ste na to mali spravne motory. Co nemate.

        Pre take monstrum ako Starship by namiesto metody “utek” mohla byt ucinnejsia metoda “bunker” – skratka stavit na to ze kabina vybuch prezije. Konieckoncov ono je to skor horenie nez vybuch.

        • Tomáš Kratochvíl napsal:

          Starship to má se záchranou složité. Natankovaná váží cca 1200 tun. I kdyby se rychle nastartovaly všechny motory, trvá to řádově vteřiny. Navíc celkový tah Starship je s plnými nádržemi lehce menší, než hmotnost lodi, takže z rampy to nikam neuletí. U trysek vakuových variant hrozí jejich destrukce v husté atmosféře. Starship je na tom podobně jako raketoplán v tom smyslu, že je možné loď zachránit pouze od určité fáze letu, s dostatečnou výškou a rychlostí a pouze při určitém druhu selhání boosteru. Takže nelze než zvládnout to spolehlivostí. A  extrémně spolehlivá raketa musí být velice dobře navržena a extrémně dobře kvalitně vyrobena. Starship výroba začala naopak v extrémním prostředí, pro kvalitu naprosto nevhodném. Pro výrobu letových kusů s lidskou certifikací to musí být postaveno celé na hlavu a vyrobeno podle nejvyšších standardů. Už se na to těším.

    • KarelTv napsal:

      U Starshipu by nešlo jen o start, ale i o přistání. Musel by se překlopit a přesně vertikálně přistát, bez chybičky. Řešit, jestli to bude pilotované a kdy je předčasné.

Zanechte komentář