Ruský Orel se dává nesměle do pohybu

Nová ruská kosmická loď známá dříve jako Federace a dnes jako Orel by měla v roce 2021 dostat finanční podporu. Roskosmos pro ni plánuje osm miliard rublů (necelé 3 mld Kč, nebo 116 mil EUR). Podle dostupných informací se zdá, že Rusové nejprve postaví dva testovací exempláře. První kus by měl být jakýmsi prototypem, který pomůže v roce 2023 vyzkoušet kompatibilitu s raketami Angara A5 a Jenisej. Druhý exemplář má být dokončen v roce 2028 a měl by už představovat plně použitelnou loď pro letové zkoušky i ostré mise. Podle všeho se zdá, že v srpnu až září 2023 by mohl prototyp lodi letět na raketě Angara A5. O rok později má následovat nepilotovaný test a v roce 2025 má Orel dopravit kosmonauty na ISS. Těžkotonážní raketa Jenisej by mohla letět v roce 2028, o rok později má prý zamířit k Měsíci a v roce 2030 by měla umožnit ruským kosmonautům přistát na lunárním povrchu.

Vývoj lodi, která už několikrát změnila název (PPTS, PTK-NP, Federace a Orel), trvá již více než deset let, ale v posledních měsících se věci konečně začínají dávat do pohybu. Už v loňském roce požádala společnost Eněrgija, která tento projekt zajišťuje, organizaci Roskosmos o 18 miliard rublů. Ty měly být použity na vybudování související odpovídající infrastruktury na nově budovaném kosmodromu Vostočnyj.

Loď Federace a lander u Měsíce

Loď Federace a lander u Měsíce
Zdroj: http://russianspaceweb.com

Přeloženo z:
https://ria.ru/

Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/EDy4nSHXYAE_9Me.jpg
http://russianspaceweb.com/images/spacecraft/manned/ptk_np/2015/ptk_ll_llo_1.jpg

Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

108 komentářů ke článku “Ruský Orel se dává nesměle do pohybu”

  1. RoliD napsal:

    Tohle je tak smutný pohled na ruskou kosmonautiku :(. Prostředky na úrovni 140 milionu dolaru jsou prostě hrozně málo. To by si mohla dovolit i česká republika. Pokud se to radikáln ně nezmění tak i za deset let budou tak max u makety 1:1 zhotovené z hliníku a ne ze dřeva.

  2. Roman89 napsal:

    Díky za článek. Tak snad se již brzy dočkáme něčeho nového.

  3. Majo napsal:

    Tak určite Rusko bolo počas studenej vojny n1 a teraz je úpadok.Ale ani ostatní nič moc nepredvádzajú a len to posúvajú.Na papieroch majú všeličo.Okrem toho Rusáci vrazili veľa peniazov v poslednej dobe do armády.

  4. Alois napsal:

    Ruská kosmonautika nemá na růžích ustláno. Je na periférii státního zájmu. Za sovětské éry profitovala na propagandistické vlně kosmických prvenství různé kvality. V dnešní době prakticky jednoduchá prvenství již nejsou k mání. Být druhý nikoho nezajímá i případný let na Měsíc nenabízí ani druhé místo, navíc se hlásí další adepti nejen na druhé místo na Měsíci ale i obecně. Na druhou stranu je obdivuhodné jak se Rusové s minimálními náklady a prakticky žádnými inovacemi padesát let drží v popředí kosmonautiky. Nová generace kosmických lodí vzor Apollo, kterou staví, nejen NASA a Čína, ale zejména soukromé společnosti, činí využívání padesát let staré techniky neudržitelným. Pokud se Ruko nepochlapí bude pro USA a Čínu jen chudým příbuzným a to přehlížím Indii, Japonsko a byrokraticky bezzubou Evropu.

  5. Gendibal napsal:

    Druhý exemplář má být hotový… v roce 2028, a to už je 10 let ve vývoji!
    No, co k tomu říct.

  6. Majo napsal:

    A to Rusi ako dlho robili taxík na Leo?Iná kvalita.A aj tak,všetky tie ťažkotonážne rakety budú vyskúšané a budú lietať na konci tohto desaťročia…možno Musk prekvapí…

  7. Spytihněv napsal:

    Pořád nevím, co si myslet o tomto asi už definitivním jménu Orel. To má být naschvál? Vždyť Eagle celému světu evokuje jednu konkrétní ikonickou záležitost. Jasně, NASA na to nemá copyright, ale tento ruský krok mi připadá poněkud nešťastný a účelový.

  8. tomast napsal:

    me se treba strasne libil film Apollo 18, kde jde videt rusky pristavaci modul na povrchu mesice, to je naprosto uzasny pohled…skoda ze se to skutecne nepodarilo, i treba po pristani americanu. Jeho design byl opravdu uchvatny a ukazoval jak rozdilne obe zeme ke kosmonautice pristupovali.
    Doba Energie, Buranu je bohuzel take za nami…ten genialni plan jak by mohly pristat postranni boostery byl nadcasovy, skoda ze nerealizovan.

    Kazda konkurence a soutez je super a zene nas kupredu. Ale odhaduji, ze to nej co Rusko zazilo ve vyvoji skoncilo s Buranem a od te doby diky uplne jinemu rozpoctu je vyvoj na hrane preziti, a to nemluvim o preneseni vyvoje na HW.

  9. Racek napsal:

    No, přeji jim úspěch. Samozřejmě, musí obracet každou kopejku a navíc mají pořád uvnitř tu korupční tasemnici, která vznikla krátce po rozpadu SSSR. A bojovat s mafií není legrace, jak ví hodně zemí, kde vznikla a působí. No, šikovné konstruktéry mají pořád, školy technického směru měli dobré a rusové na své kosmonauty byli vždy velmi hrdí. Samozřejmě, nemohou mí už záběr jako dřív. Ale i tak mohou udělat zajímavé věci.

    • Radim Pretsch napsal:

      Korupce „nevznikla“ po zániku SSSR, v Rusku funguje už od carství. Doporučuji četbu ruských klasiků.

      Současné Rusko s mafií nebojuje, mafie je řídí.

      Všude najdete šikovné lidi, to není ruská specialita. Rusko neudává trendy v žádném oboru, ruští konstruktéři jsou tedy s bídou průměrní.
      Ovšem ruské univerzity se v mezinárodním srovnání dostávají nejlépe do čtvrté stovky a níž. To vypovídá i o úrovni nižších vzdělávacích stupňů.

      O prestiži kosmonautů vypovídá (ne)zájem o konkurzy na doplnění stávajícího týmu.

      Ovšem víra hory přenáší…

      • BlackSheepOI2 napsal:

        Dovolím si oponovať. Rusko má svoje stále miesto vo vývoji nových technológií. Možno ťaží z histórie ale to je ťažko momentálne posúdiť, keďže nič z nových plánov sa do výroby nedostáva v dôsledku nedostatku financií. To ale neznamená, že neexistujú návrhy, skúšobné prototypy.
        Produkcia a úpravy ruských raketových motorov môžu byť toho dôkazom. RD-180, RD-120, RD-171 sú stále na svetovej úrovni a ani ich klony z Číny ich výkonom nedobiehajú. A dokonca aj na západe sú uznávané – viď ESA – Sojuz, USA – ULA, ktoré ich používajú.

        Dovolím si trošku spochybniť hodnotenie univerzít. Všimnite si naše hodnotenia. V minulosti boli na nízkych úrovniach v hodnotiacich rebríčkoch ale väčšina absolventov nemala problém s uplatnením aj na západe po páde bloku. Momentálne sa predbiehajú univerzity v pozitívnych hodnotenia a oceneniach a v reále je čoraz menej konkurencie schopných absolventov.
        Ako si nastavíš hodnotiacu škálu, taký výsledok sa dá očakávať.

        • Radim Pretsch napsal:

          Já přece netvrdím, že Rusové nedokaží vymyslet natož vyrobit něco zajímavého a kvalitního. Ale jsem přesvědčen, že v žádném oboru neudávají trend. A že jejich technicko-výrobní základna nedává moc důvodů k optimismu – to byla reakce na „Racka“.

          Mezinárodní srovnávací žebříčky univerzit mají stejná hodnotící kritéria (včetně vámi zmiňvané úspěšnosti absolventů) pro všechny univerzity. Jsou uznávany, mimo jiné, i/ především hodnocenými univerzitami. K čemu tedy je jejich relativizování?

          • BlackSheepOI2 napsal:

            K hodnoteniam a rebríčkom: Nie všetko čo sa podáva, že je dobré je v skutočnosti dobré. Prirovnal by som to k používaniu značkových produktov.
            K tomu udávaniu trendov, vedeli by ste to konkretizovať? Prístup západu a východu k dosiahnutiu rovnakých cieľov v kozmonautike je rozdielny. Vidieť to aj na historickom takmer totožnom programe raketoplánov. Visuálne podobný, technický veľmi odlišný.
            Ak je trend v kozmonautike daný počtom využití tak vládne SOjuz – čo by som zasa trendom nenazval.
            Mir bol začiatkom existencie na obežnej dráhe, ISS by asi bez Ruska rovnako nebola.
            Fakt neviem teda ako vnímate udávanie trendov. SpaceX je podobne ako ULA dotovaný biznis so sympatickými výsledkami, ale hovoriť o nejakom trende? Ak myslíte znovu použiteľnosť, tak tá je daná skôr stanovením požiadaviek, pomerom ceny opráv k cene masovej výroby. Rentabilita znovupoužiteľného raketoplánu je príkladom ako to nerobiť.

      • xxl napsal:

        korupcia je vsade, len niekde to robia na drzovku a inde sa to naucili robit tak aby to na prvy pohlad nevypadalo ako korupcia
        amici korupciu jednoducho premenovali na lobizmus a tvaria sa ze to korupcia nieje 🙂

  10. Vysoky Japonec napsal:

    Do politickej debaty na odbornom portáli (ako som bol upozornený) vnesiem aj opačný názor.

    Keďže takmer všetko je o ekonomike, možno keby proti Rusku neboli uplatňované nelegálne širokospektrálne sankcie, keby sa na jeho hraniciach nezhromažďovali ozbrojené sily vždy mierového NATO,
    alebo keby RF prepadávalo krajiny majúce ropu, zvrhávalo vlády a „privatizovalo“ ich aktíva, tak ako ctený Západ, malo by určite viac peňazí na všetko.

    Nie že by korupcia v Rusku neexistovala. Existuje. Ale nie taká, ako na Západe. Stačí si porovnať ceny hocičoho. Napríklad hyperzvukových rakiet. To bol len žart.

    Život má dynamický charakter a táto dynamika sa viditeľne prejavuje u Ruska, Číny, aj USA, hoc v iných témach, ako je téma tohoto portálu.

    Rusi majú iné priority a musia riešiť za súčasného ekonomického, politického a vojenského tlaku najprv iné veci a čo je podstatné, darí sa im. Ako by reagovali raketoví rusofóbi, keby Rusi vyrábali na úkor národa óbr-rakety? Nedávali tomu logiku. Oprávnene.

    Všetko so všetkým súvisí a príde aj na kozmické témy. O tom nikto nepochybuje.

    • Radim Pretsch napsal:

      Opravdu patří tenhle „příspěvek“ do diskuze na Kosmonautixu? 🙁

    • Radek napsal:

      Jasně 😀

      Ruský problém fakt není ve zlém Západu. Naopak, ten ruskou kosmonautiku podporoval a ochota spolupracovat byla ze strany NASA i ESA vždy vysoká. Problém ruské kosmonautiky je v jejím řízení. Né-li řízení celého ruského státu.

    • yamato napsal:

      preco vzdy, vsade, na kazdom fore a pri kazdej teme musim narazit na taketo bludy? Vacsina z tych nezmyslov neprezije prvy kontakt s vynalezom zvanym mapa. O dejepise ani nehovoriac.

      Mozno keby rusko davalo na kozmonautiku take peniaze, ako dava na propagandu, tak by sme si tu nevypisovali o jej depresivnom upadku 🙁

    • Dušan Majer napsal:

      Váš názor, že vše souvisí se vším je sice pravdivý, nicméně pro udržení určité tématické jednoty je vhodné omezit diskusi spíše jen na určitou sekci a nezabíhat do jiných. V tomto případě chápu, že jste se snažil pojmout celý popis jaksi zeširoka, ale myslím, že jste to vzal široce až moc. Jde o to, že jakmile se v diskusi objeví podobný příspěvek, je velká pravděpodobnost, že se pod ním začne diskutovat třeba o významech či důvodech zmíněných sankcí, o NATO a tak dále. Výsledkem je, že debata utíká od hlavního tématu. Proto vás chci důrazně požádat, abyste se v diskusích na našem webu pouštěl pokud možno co nejméně do podobných široce rozkročených geopolitických rozborů. Zaměřme se opravdu pouze na kosmonautiku. Díky.

      • xxl napsal:

        „nicméně pro udržení určité tématické jednoty je vhodné omezit diskusi“ vylucne na kritizovanie ruska 🙂

        tak nejak? 🙂

        • Dušan Majer napsal:

          Asi bez komentáře, protože z minulosti vím, že diskuse s vámi je zcela zbytečná. Jen vám chci říct, že neustálé napadání naší objektivity může mít jen jediný důsledek – jednou mi dojde trpělivost a ten ban opravdu dostanete. Z varování jste se nepoučil, takže jste na nejlepší cestě.

          • xxl napsal:

            takze riesenim neobjektivity je zabanovat toho kto na nu poukazuje?
            nuz aj to je riesenie a pre toho neobjektivneho asi najlahsie ak ma on kluce od miesacky 🙂
            ale to jeho neobjetivitu nezmeni na objektivitu

          • Dušan Majer napsal:

            Problém je, že vy opakovaně ukazujete, že objektivní přístup považujete za neobjektivní. Ale jak jsme psal už mnohokrát, to je problém váš, nikoliv můj. Ban byste nedostal za kritiku, ale za neoprávněné očerňování – to je podstatný rozdíl.

          • xxl napsal:

            to, ze tvoje moderovanie povazujem za neobjektivne je ociernovanie? vies co znamena mat nazor? ty si myslis, ze si objektivny, ja si myslim ze casto nie si. to je nazor, nie ociernovanie
            nemozes ludom nanutit ako sa maju na tvoje vystopovanie pozerat, kazdy si urobi svoj nazor. niekto ta povazuje za objektivneho niekto nie

  11. Hawk napsal:

    Je treba ocenit, ze Rusko se snazi udrzet si nezavislou pilotovonau kosmonautiku. Na to se Evropa nikdy nezmohla.
    Az budu slyset o evropska lunarni pilotovane lodi s nazvem treba Unity a evropske mesicni rakete Ariane Heavy, tak rad zatleskam. Bohuzel situace je takova, ze Evropa si bez spoluprace s USA ci Ruskem v tomto smeru ani „nevrzne“.
    Je to skoda i z dalsich duvodu, i diky teto absenci, byl „Zapad“ po skonceni STS zavisly v oblasti pilotovane kosmonautiky na Rusku.
    Predpokladam, ze Evropa nema ani vlastni technologie a zkusenosti v teto oblasti{vlastni skafandry napr.), jinymy slovy zaostava v pomerne dulezite technologicke oblasti.
    A pokud dojde nekdy na lamani chleba a renesanci imperialnich zajmu treba na Mesici,kvuli surovinam, tak nasinec ostrouha.

    “ Existují plány na využití mnoha zajímavých izotopů z měsíčního prachu, které bychom potřebovali. Z hlediska energetického třeba deuterium, tritium, což jsou izotopy vodíku, které mají obrovský význam.“

    Zdroj: https://www.idnes.cz/technet/veda/tunguzsky-meteorit-cesky-vedec.A200113_102827_veda_mla

    • Radek napsal:

      Přesně naopak, evropský přístup je v tomto hodně racionální. Soustředí své prostředky na to, co má v celém projektu návratu na Měsíc skutečně tu přidanou hodnotu. Že tam její astronauti nepoletí na vlastní raketě není vůbec podstatné.

      • Tomáš Kratochvíl napsal:

        Tomu kosmonautovi je samozřejmě jedno, v čem tam poletí. V širším pohledu to samozřejmě jedno není. Téma neexistujícího pilotovaného projektu v Evropě rozděluje lidi na dva tábory. Jedni si myslí, že to Evropa dělá dobře a kam by se hnala, když se může svézt ať se západem či s východem. Druzí, včetně mě na to mají názor opačný. Je až ostuda, že technologický gigant Evropa nemá a nevyvíjí potřebné technologie pro pilotovaný průzkum vesmíru. Je jako závodník, jezdící v monopostu konkurenční stáje, spoléhající výhradně na jejich podporu. Ta podpora může kdykoliv skončit.
        Nemám-li vlastní program, tak moje pozice u kulatého stolu vesmírných agentur není z nejsilnějších, zvlášť když se mi už teď smějí holobrádci Indie a Čína. Opět je to takový líný závod o technologickou převahu, kterého se Evropa snad ani nechce zúčastnit. A nebýt Francouzů, tak snad nemáme ani Evropskou raketu.
        Jako Evropanovi se mě nelíbí, že na poli pilotované kosmonautiky ne že hrajeme druhé housle, ono nejsme ani v základní sestavě…
        Američani obdivují a uznávají Evropská auta, pro Evropskou pilotovanou kosmonautiku mají Trumpův výraz – „total loosers“.

        • Dušan Majer napsal:

          A je opravdu nezbytné mít vlastní pilotovaný program? Vždyť kosmonautika není jen o tom. Evropa má zase značné úspěchy v nepilotované části.

          • Tomáš Kratochvíl napsal:

            Jistě znáte rčení o tom, že pilotovaná kosmonautika je výkladní skříní kosmického průmyslu. Nikoho nenadchnete prázdnou skříní s odkazem na komerční vypouštění satelitů. Myslím, že by pilotovaný program zvedl novou vlnu zájmu nejen mezi lidmi ale i mezi firmami a byl by přínosný nejen pro Evropu a její spojence, ale v širším pohledu pro celé lidstvo.

          • Dušan Majer napsal:

            Nejde přece jen o komerční družice. Mluvil jsem o nepilotovaném vědeckém výzkumu vesmíru. V tom má Evropa velice silnou pozici a byla by škoda tento trend opouštět jen kvůli tomu, abychom také za každou cenu měli vlastní pilotovaný program – jen proto, že ho mají všichni, tak my ho přece musíme mít taky.

          • yamato napsal:

            suhlasim s Tomasom – pilotovana kozmonautika je top of the top, ved staci len porovnat dobu a naklady na vyvoj pilotovanych vs. nepilotovanych aparatov. Ta technicka narocnost je o level inde.

            A inde je aj zaujem verejnosti – nemam sice presne cisla, ale mam pocit ze pristatie Curiosity na marse nesledovalo tolko ludi, ako start FH so Starmanom na palube – a to je len atrapa cloveka. Je to proste tak, ked su v tom ludia, je v tom skutocne riziko, a teda aj skutocne dobrodruzstvo. A to ludi pritahuje rozhodne viac ako vedecke data, hlavne vo veku ked sa rozhoduju co budu v zivote robit.

            A ak sa chceme technologicky vyvijat, tych mladych ludi zaujat musime. Z dlhodobeho hladiska je pilotovana kozmonautika jasne navratna investicia, v ludoch, v ich motivacii a technickom vzdelani, a v produktoch a trhoch ktore neskor vytvoria.

          • xxl napsal:

            samozrejme ze to nieje nutne
            ono nieje ani nutne mat tu nepilotovanu kozmonautiku aj ta sa da outsourcovat inde a nakoniec dojdeme k tomu, ze ci je potrebne mat nejaku kozmonautiku
            ver tomu, ze vela ludi keby sa ich opytali, ze ci maju staty davat do vyskumu vesmiru tie miliardy alebo ich maju pouzit na ine veci, by povedali, ze ich maju pouzit inde 🙂

            na toto nieje jednoznacna odpoved

            vela sa napriklad diskutovalo, ze ci vlastne EU potrebuje projekt galileo, ze ved naco tam utapat miliardy eur ked uz funguje americke gps

          • Dušan Majer napsal:

            To, že je populace z většiny hloupá a nechápe význam vyšších cílů, sleduje pouze přízemní spotřební cíle, není bohužel nic nového. Kopáč kanálů (nic proti nim, jsou také potřeba), více ocení zlevnění piva a výzkum vesmíru mu opravdu nic neřekne. Je to smutné, ale je to tak.
            Galileo představuje unikátní prostředek – narozdíl od ostatních systémů není postaven na armádní podstatě, takže bude fungovat i v případě případného vyostření politické situace.

          • yamato napsal:

            ten kopac kanalov kazdy vecer sleduje futbalovy zapas a defacto tym prispieva na plat partii milionarov, co behaju za loptou. Preco to robi? Ved z toho pivo tiez nezlacnie a moze mu to byt ukradnute.

            Robi to, pretoze to je napinave. Sme tak nastaveni, ze napinave veci nas pritahuju. Kopac kanalov ani netusi ze niekde na nejakej komete pristala sonda. Ale keby partia astronautov riskovala zivoty pri pokuse o pristatie na marse, tak bude nalepeny na obrazovke jak pri finale ligy majstrov.

          • Dušan Majer napsal:

            Nemyslím si to. Pokud někoho nebere přistání sondy na kometě, nebude ho brát ani přistání lidí na Měsíci či Marsu a obráceně – pokud někoho bere přistání lidí na Marsu, tak ho bude brát i přistání sondy na kometě. V obou případech jde o napětí, že se něco může pokazit a o vědu, která se tím získá.

          • Hawk napsal:

            Ja jsem presne tenhle pripad, bere me to co souvisi s pilotovanou kosmonautikou, sleduju pripravy na prvni start SLS, mrzel me neuspech Crew Dragonu, ale veci kolem nakladniho Dragonu, pristani sond treba na Marsu ci na Mesici uz me tolik „nebraly/neberou“ s vyjimkou pripravovaneho vozitka s dronem/helikopterou na to jsem hodne zvedavy. Dalsi vyjimkou jsou sondy typu Voyager, Pionner,NH ktere jsou na ceste ven resp. uz prekrocily hranice Slunecni soustavy, ale dalsi nebudou bohuzel ani hned.
            Ale treba automaty ke Slunci, ke kometam, planetkam, to jde trochu mimo me. Vsak pod tyto clanky skoro neprispivam. Proste dokud tam nevstoupi clovek, jako by ten civilizacni mylnik nebyl zcela prekrocen, hranice jeste nebyla prekonana. Zustava tam stale vyzva dostat se tam osobne.

            Je to stejny rozdil, jako kdyby na zemskych polech misto cloveka doposud byl jen nejaky automat, dokud by tam nebyl clovek, byla by to pro nej vyzva se tam dostat.

          • xxl napsal:

            „To, že je populace z většiny hloupá a nechápe význam vyšších cílů, sleduje pouze přízemní spotřební cíle, není bohužel nic nového.“

            dost odvazne slova od absolventa gymnazia a autora popularizacnych/amaterskych clankov

            to, ze ty povazujes nieco za vyssi ciel neznamena, ze mas pravo urazat inych ludi ktori tento vyssi ciel nevnimaju ako prioritu

            a vacsina populacie nieje hlupa, ale priemerna a do nej spadas aj ty aj ked si mozno o sebe myslis nieco viac lebo vnimas kozmonautiku ako vyssi ciel

            ako nehnevaj sa ale toto si uz prehnal

            ja chapem potrebu kozmonautiky ale rozhodne na rozdiel od teba nebudem tomu co ju ako potrebnu nevnima nadavat do hlupeho

          • Dušan Majer napsal:

            Pravda, statisticky vzato Gaussova křivka udává vrchol na IQ 100, což se bere jako průměrná inteligence. Ale pokud někdo ve svém životě preferuje zlevnění piva a podobně přízemní cíle před investicemi do vědy, je to pro mne hlupák bez ohledu na věk, vzdělání, pohlaví, politickou orientaci či IQ. Hloupý může být podle tohoto měřítka i manažer vrcholové firmy s vysokou školou.
            Nikoliv, že já něco považuji za vyšší cíl – je to zcela jednoznačně definovatelné, co jsou nižší a co jsou vyšší cíle. Diskutovat o tom, zda věda a výzkum patří mezi vyšší cíle, považuji za zcela zbytečné.
            Cílem našeho webu je, aby si tu našli své všichni – od amatérů přes pokročilé až po profesionály. Člověk ale musí mít zájem. Tímto zájmem projeví,že stojí o vyšší cíle. To, že je člověk v kosmonautice amatér, nám nevadí – každý z nás je amatér v něčem. Ale pokud má tento začátečník zájem o obor, pak si zaslouží, abychom k němu přistupovali jako k serióznímu návštěvníkovi. Když však někdo preferuje nižší cíle na úkor těch vyšších, je to jeho volba, pro něj ale budou nejspíše určeny jiné webové stránky. My stojíme o to, kteří mají zájem o vyšší cíle a je nám jedno, jestli nedodělali základní školu, nebo učí na univerzitě. Svým zájmem o vyšší cíle ukazují, že nejsou hloupí a právě pro ně tvoříme náš obsah.

            P.S. Já mám podle IQ testů lehce nadprůměrnou inteligenci mezi 120 a 125, takže děkuji za optání, ale do průměrně inteligentní skupiny se neřadím. Podle obecných statistik patřím mezi zhruba 13 % populace s IQ 115 – 130.

        • Radek napsal:

          Jenže pilotovaná kosmonautika neznamená technologickou převahu. Spíš naopak, znamená to peníze, které mohly být investované lépe. Však se podívejte na SLS nebo Putinův kosmodrom. Jsou to vysoce nákladné projekty, ale přitom s nulovým technologickým přínosem.

          • Dušan Majer napsal:

            Zase buďme féroví – nulový přínos to není.

          • Tomáš Kratochvíl napsal:

            No v tom se asi neshodneme, u té SLS je mnoho zajímavých,moderních a špičkových technologií, bohužel tím, že vychází z hardwaru STS si spousta lidí myslí, že je to tím pádem zastaralé. Omyl je pravdou. Polemizovat o tom, kde lépe by bylo bývalo dobré použít ty a ty peníze je demagogie. Proč myslíte, že například automobilky utápí velké peníze do automobilových závodů, když by je mohli použít „lépe“ někde jinde?

          • yamato napsal:

            ale o miere technologickeho prinosu rozhoduju zadavatelia projektu. Dnes su pilotovane projekty malo inovativne, pretoze uradnikom sa nechce ist do rizika.

            Tvrdite aj o Vostoku alebo Apolle, ze prinos tychto nakladnych pilotovanych programov bol maly? Ved to bola dekada zacinajuca suborbitalnymi skokmi a konciaca prechadzkami po mesiaci.

            Ake je z toho poucenie? Napriklad ze ked niekto skusa nieco revolucne, tak nebudeme doaleluja lamentovat nad zvaracskymi metodami pod sirou oblohou, ale ocenime odvaznost a ambicie 🙂

          • xxl napsal:

            ten putinov kosmodrom je strategicka zalezitost, snad dokazes pochopit co to znamena

            z dlhodobeho hladiska rusko nemohlo ostat bez alternativy k bajkonuru
            aj amici investovali miliardy do vyvoja vlastnych taxikov na iss aj ked by ich objednavanie kresiel v sojuzoch vyslo lacnejsie, ale strategicke hladisko prevazilo nad nakladmi

    • yamato napsal:

      pretoze v povojnovom usporiadani vzali USA na seba vacsiu cast zodpovednosti za bezpecnost europy. Co technologicky zahrna aj raketove technologie, a teda aj vesmirny program.
      Europa v sucasnej podobe je viacmenej obchodna zalezitost, a nema nijake „narodne“ zaujmy ani ambicie. Co znamena, ze aj vo vesmire sa sustreduje na obchod – telkom business.

    • xxl napsal:

      europa pilotovanu kozmonautiku ma
      neviem o tom, ze by rusko vylucili z europy aj ked niektori sa o to urputne snazia 🙂
      oporucil by som namiesto pouzivania nazvu oznacujuci kontinent pouzivat oznacenie organizacie(ESA), alebo statu/zoskupenia statov(EU)

      • Dušan Majer napsal:

        EU s tím nemá absolutně nic společného. O raketách Ariane se běžně mluví jako o evropských i na zahraničních portálech. Ale vím, že tohle je vaše oblíbené téma a nikdy nevynecháte příležitost vytáhnout znovu tuhle tolikrát omílanou připomínku. Je to už docela trapné. A hlavně je to důkaz, že vám nejde o diskusi. Už jste dostal několik vysvětlení na tohle téma, ale je to jako házet hrách na zeď.

        • xxl napsal:

          tak urcite s tym ma EU viac spolocne ako Europa 🙂
          je fakt vtipne, ze pouzivate oznacenie Europa pre projekty ESA, ale ked niekto na ne pouzije oznacenie EU tak je zle lebo EU s tym nema nic spolocne 🙂

          navyse ja som tam napisal, ze by bolo vhodne pouzivat BUD oznacenie organizacie, alebo statu/spolocenstva statov, urcite aj to presnejsie ako pouzivat oznacenie kontinentu

          mne ide o diskusiu, ale o diskusiu fakticky spravnu a to sa neda ked sa pouziva na projekty esa oznacenie celeho kontinentu
          a pisat, ze europa nema pilotovanu kozmonautiku je prosto hlupost, nech si o tom myslis co chces. rusko je sucastou europy a teda europa ma pilotovanu kozmonautiku
          eu nerovna sa europa aj ked niektori si radi myslia, ze to tak je

          a zeby eu nemala absolutne nic spolocne s esa tak o tom by sa dalo diskutovat 🙂
          urcite je pripustnejsie zamienanie esa-eu ako esa-europa

          • Dušan Majer napsal:

            Já o tom s vámi diskutovat nebudu. Výraz evropská kosmonautika označuje kosmické projekty Evropské kosmické agentury. Rusko z Evropy nikdo nevyhání, ale o ruské kosmonautice se mluví jako o ruské a s evropskou kosmonautikou není spojována – obě organizace jsou správně rozděleny. Postavte se třeba na hlavu a pište to klidně do omrzení, nic na tom nezměníte. Je to zavedený pojem, který budeme používat i nadále. Nejsme totiž jediní – tenhle pojem se používá zcela běžně i v cizích jazycích. Tímto debatu na tohle téma končím.

          • xxl napsal:

            ale ved si to pis a oznacuj europu ako stat, co je totalna kravina, ale co uz
            ale ja si vyhradzujem pravo na tieto nepresnosti upozornovat

            europa je kontinent a nie stat
            esa nieje europa

            to su fakty a aj na hlavu sa mozes postavit

      • Josef Waters napsal:

        A to vaše časté „amíci“, to označuje inuity, nebo patagoňany? Když už vyžadujete po ostatních naprosto přesné pojmenování, zkuste to praktikovat v první řadě sám :o)

        • xxl napsal:

          mas pravdu odteraz pouzivam pojem usaci, usak, usacke

          • Dušan Majer napsal:

            Tak a teď už opravdu dost. Jestli jste byl doposud krok od banu, tak teď se už jen držíte konečky prstů konce prkna nad propastí.
            Toho, co tu předvádíte, není diskuse, ale jedovaté prskání nadřazenou formou. Jste na našem webu a tak byste měl dodržovat naše pravidla. Vy je ale neustále porušujete i přes častá varování. Nejde o obsah, ale o formu. Již mnohokrát jsem vám psal, že váš diskusní styl je na naše poměry až příliš konfrontační, drzý a nevychovaný. O komentáře psané takovým stylem a formou u nás opravdu nestojíme. Ještě jednou u nás podobně vyštěknete a už nebude žádné varování. Moje trpělivost je u konce.

          • xxl napsal:

            o co ti zase teraz ide?
            snad ti nevadi pojem usaci? lebo rusaci ti rozhodne nevadia
            zeby zas ten dvojity majerov meter?

            alebo co ta vytocilo konkretne na tom prispevku?

          • Dušan Majer napsal:

            Vaše arogance, kterou jste teď jen potvrdil. Konec, nikoliv na shledanou, ale sbohem.

        • xxl napsal:

          a aby som to uviedol na pravu mieru
          ja nemam problem ked sa budu veci okolo esa oznacovat ako europske, ale irituje ma ked sa pisu veci ako europa nema pilotovany program, europa mala 9(a to tam zaratal este 3 ruske, tie sa hodili ale zvysnych 22 ruskych uz nieje vlastne europskych) startov rakiet, to je proste neakceptovatelna lebo tymto podprahovo vylucuju rusko z europy
          europa predsa pilotovany program ma, pilotovany program nema eu, nema ho esa, nema ho nemecko, francuzsko,…, ale europa ho ma 🙂

          problem mam s tym ked sa medzi esa a europa dava rovnitko a zaroven sa v tom z europy vylucuje rusko a nie len rusko ale aj ine staty v temach spojenych s eu
          napr. „europa rokovala s ukrajinou/bieloruskom…“ to podprahovo podsuva ludom, ze tie staty niesu sucastou europy, ale predsa oni su jej integralnou sucastou
          europa je kontinent a nie zoskupenie statov ktore si hovori EU

          • yamato napsal:

            v zmysle definicie nie je europa ani kontinent, pretoze nie je zo vsetkych stran obkolesena vodou 🙂 Je to skor zapadny vybezok euroazijskeho kontinentu. A tam je aj rusko – na euroazijskom kontinente.
            Neda sa uplne tvrdit ze rusko je europske, lebo vacsinu uzemia ma mimo europy. A neda sa uplne tvrdit ze nie je europske, pretoze hlavne mesto a vacsinu populacie ma este v europskej casti.

            Ale ked sa v diskusii hovori o europe, tak kazdemu je jasne co sa tym mysli. O rusku sa hovori ako o rusku. Takze tieto gramaticko-geograficke odbocky su zbytocne.

    • Dušan Majer napsal:

      Je zbytečné, aby KAŽDÁ agentura, která dělá špičkovou kosmonautiku MUSELA mít pilotovaný program. V tomto směru má význam spolupráce a finance se mohou využít na něco jiného.

      • Hawk napsal:

        Problem je , ze ty finance nezustanou v kosmonautice, ale jsou vyuzity jinde(nezridka kontroverzne). A ESA zastupujici velkou cast Evropy, neni kazda agentura, ma za sebou snad 3. nejvetsi ekonomicke uskupeni statu.

        To ze si jeden kazdy po vlastnim pisecku preci nevylucuje kooperaci, ale naopak zarucuje zastupitelnost. V pripade nehody SLS se program Gateway/Artemis zastavi, pokud by mel evropsky partner obdobne vykonny system muze program pokracovat.

      • yamato napsal:

        uz pri Apolle sa muselo, a stale sa musi, prizvukovat ze tie financie na vesmir neskoncili „vo vesmire“. Skoncili na uctoch dodavatelskych firiem. V Amerike.

        Dnes su alarmujuce statistiky o tom, ako sa europa prepada na poli vedy a techniky. Ako nas predbieha cina a janeviem kto este.
        Nuz asi to bude aj tym, ze peniaze pre spickovych europskych dodavatelov povazujeme za zlu investiciu.

        • havran napsal:

          yamato, daj tie statistiky, ja si ich rad pozriem.
          institucie ako ESA,CERN,ESO, dalej vyskum materialov, genetika, medicina, to su vykladne skrine na poli vedy europskej unie. jasne, ze sa z kazdej strany tlaci konkurencia, ale ta je dobra a prospesna.

          ESA ma vlastne rakety, ma spickovy kozmicky vyskum, a hlavne ma partnerov na vychode aj zapade, ktorym vie zaplatit za vynesenie svojich hviezdoplavcov na LEO, uplne jednoduche a rozumne 🙂

          • yamato napsal:

            pozrite si napriklad pocty patentovych prihlasok, alebo pocty vysokoskolskych titulov v oblasti vedy a techniky…

            Neexistuje jeden konkretny indikator pre uroven vedy a techniky, takze samozrejme su oblasti, kde je cina stale za EU. Ale to ze sa deru dopredu je evidentne a logicke – oni dobre vedia do coho maju investovat, ak chcu prekonat zapad.

            A zapad, hlavne EU, si musi uvedomit ze samotne financovanie tychto oborov uz nestaci – musia sa vytiahnut do popredia aj spolocensky. Treba motivovat a pritahovat talenty.

  12. BlackSheepOI2 napsal:

    Podľa príspevku o vývoji ľahšieho Fedora:
    2023 – Skúšobný let bez pripojenia k ISS bez posádky
    2024 – Skúšobný let s pripojenia k ISS bez posádky
    2025 – Skúšobný let s posádkou

    https://tass.com/science/1108925

  13. Racek napsal:

    Máte pravdu. Člověk je velice drahy naklad pro pruzkum vesmíru. Proto by se mel zaměřit na oblasti, které automaty zatim zvládnout nemohou. Konec konců, let cloveka je hlavne o systemech udržující zivotni podminky. Na pristroje pak uz moc nezbývá. Ale jistě, podrobnejsi pruzkum Měsíce asi bez cloveka nepujde. I když to bude znamenat enormní naklady na hranici dnesnich možností. Neb se uz nebude jednat o cestu Apolla tam a zase zpet. Ale o ucelu cesty na Mars se zacne vest velmi brzo velka polemika. Jsem přesvědčen, ze krome penez se objeví priblem přežití cloveka v beztížném stavu a v ucinku dlouhodobeho kosmickeho zareni. Pak vznikne otazka, jestli je lepší. Vyslat cloveka nebo 20 sond třeba s návratem. Vyjde to nastejno. Nebo to bude levnější a hlavne drive…

    • Hawk napsal:

      Tam je problem ze velke penize spise ziskate na pilotovanou misi nez na 20 sond. Napr. nebyt Gateway/Artemis, tak ty penize skonci nekde v dotacich do zemedelstvi ci necem podobnem, ale urcite ne v sondach, minimalne zdaleka ne vsechny.

      V pripade globalni katastrofy na Zemi, sobestacna kolonie na jine planete/mesici je schopna zajistit preziti cloveka jako druhu, automaty nikoliv.

  14. milda napsal:

    Dobra zprava z Ruska, bohužel pouze informativni. Plany kosmických velmoci vychazeji z odlišných zdroju financovani. Unikatni system vyvoje kosmonautiky prostřednictvím civilni agentury, která musí zadat kongres, a prozíravých miliardaru, si mohou dovolit USA, coby nejsilnejsi ekonomika světa. Do popredi se dostava Cina se svým centralne rizenym hospodarstvim, kde ovšem Strana ma o kosmonautiku zajem. Evropa v zadnem pripade nezaostava, jen trochu komplikovane kumuluje prostředky. Kdyby rusti oligarchove místo nakupovani fotbalových klubu investovali do „vesmiru“, mozna by Roskosmos mel lepsi pozici.

    Docela s nechuti jsem se prokousaval zdejsi diskusi. Kam az se stale stejni pripevatele dokážou dostat mimo kosmonautickou „misu“. Jestli takhle vypada pokec, no potes.

    Opet se ozyva debata ohledne pilotovane kosmonautiky. Pritom všichni vime, ze do pro život nepříznivého prostedi patri stroje, ne lide. Teprve když je nezbytne nutny lidsky rozum na danem miste, pak snad. To bude nutne az se bude něco tezit třeba na Bennu. Ze je pilotovana kosmonautika vykladni skrini, je spis druhotny efekt.
    Kosmonautika zavisi zcela na vedeckem pokroku. Nedokazeme ani prenaset energii na dalku, ani cestovat časoprostorem, nebo vůbec rychle jen blizkym vesmirem, Mars je nejspis hranicni vyspou, kam by se clovek momentalne mohl vydat.

    Ale to jsem uz taky mimo clanek a musim si dat bacha, abych nesklidil ban.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.