Společnost podepsala v uplynulém roce 14 nových zakázek na vynesení celkem 44 družic.
8. ledna 6:00
Arianespace hlásí solidní komerční úspěch
Hodnocení:
0 / 5. Počet hlasů: 0
Sdílejte tento článek:
Hlášení chyb a nepřesností ↗
Hlášení chyby
Arianespace hlásí solidní komerční úspěch
Další podobné články:
Komentáře:
Přímé přenosy
- Falcon 9 (NROL-136)
22. listopadu 2026 13:00 - Ariane 6 (LE-4)
23. listopadu 2026 11:55 - Sojuz-2.1b (Progress MS-36)
24. listopadu 2026 5:50 - Falcon 9 (USSF-266)
24. listopadu 2026 16:40 - LVM3 (Gaganyaan-1)
30. listopadu 2026 0:00
krátké zprávy
-
Virgin Galactic
Dva vědci z Floridské univerzity se zúčastní suborbitálního letu společnosti Virgin Galactic, během něhož provedou experimenty v mikrogravitaci. Navážou tak na snahy začlenit podobné lety do běžné výzkumné praxe.
-
Google
Google v roce 2029 vypustí na raketě New Glenn společnosti Blue Origin skupinu prototypových družic určených pro datová centra ve vesmíru.
-
ATMOS Space Cargo
Německý startup ATMOS Space Cargo, který se zabývá logistikou ve vesmíru, podepsal s výrobcem raket MBDA Deutschland dohodu o spolupráci. Společně prověří možnosti vývoje systému, který by umožnil provádět přesné údery z vesmíru na pozemní cíle.
-
Úřadu pro kosmický obchod
Ředitel amerického Úřadu pro kosmický obchod uvedl, že mezi jeho hlavní priority pro nadcházející rok patří odstraňování regulačních překážek a zajištění toho, aby na mezinárodní scéně zaznívaly „americké hlasy“.
-
MaiaSpace
Francouzská společnost MaiaSpace, která vyvíjí malou nosnou raketu, uzavřela smlouvu se zákazníkem na její první komerční let.
-
Sophia Space
Společnost Sophia Space poprvé nasadila ve vesmíru svůj operační systém Sophia Orbital Operating System. Udělala tak krok k vytvoření základní softwarové vrstvy pro svou budoucí výpočetní infrastrukturu na oběžné dráze.
-
Evropa
Představitelé dvou největších národních kosmických agentur v Evropě, Francie a Německa, zdůraznili potřebu užší spolupráce evropských zemí v oblasti kosmonautiky, lišili se však v názorech na způsob, jakým by této spolupráce mělo být dosaženo.
Naše podcasty
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.


Otázka je, kolik z toho je mikrodružic, které se dají zvládnout jedním startem 😀
Chtěl jsem napsat něco podobného, proto se optám Karlíka přímo, počítá se do toho OneWeb? Protože v tom včerejším článku na spacenews psali i o rekordním počtu startů pro letošek a velká část z toho je právě tato konstelace 🙂
ArianeSpace v roce 2019 vynesla na GTO celkem 8 družic, což je ze všech poskytovatelů nejvíc. Fakticky je to dokonce o dva více, než všichni ostatní poskytovatelé dohromady. Na 2020 se chystá myslím 12 startů. Počítá se s prvními lety Vega-C a Ariane-6. 8 startů se plánuje z Ruska, pokud se nepletu.
Já bych vlastně jen řekl, že prostě letěla 4x. To je celé. A SpaceX taky 4x na GTO. 🙂
Psal jsem počet družic. Nikoliv počet startů Jirko. Možnost vynést během jednoho startu 2 družice na GTO může být výhoda. Šetří to peníze i čas. Falcon-9 má horší kryt, pod který se toho přeci jen oproti Ariane-5 vejde méně.
Každý náklad se počítá. Ukazuje se, že malé družice mají budoucnost.
Ano, jen jsem chtěl říct, že je rozdíl 14 startů na GTO a třeba 4 na LEO. Ale rozhodně je to od Ariane dobrý výkon a jsem za něj bytostně rád 🙂
Bohužel to u Ariane ještě neznamena i ekonomickou rentabilitu.
Stačí, když to pokryje náklady. Víte ono to zda Evropa bude mít někdy ještě vyšší cíle záleží hodně na obyčejných lidech. Když se bude koukat na každé euro a rentabilitu, protože se to lidem nelíbí, tak se to nikdy neposune.
Možná, že kdyby se počítalo každé euro, posune se to tím, že vyvinou nosič vhodný pro ty „vyšší cíle“.
Evropa má kvalitní nosiče s velmi dobrou reputací. Slouží skvěle účelu, pro který byly navrženy a výjimkou není ani Ariane-6. Což bude moderní nosič, který zásadně nevybočuje z dosavadních trendů. Naopak, přinese řadu inovativních řešení výroby. A není vyloučeno ani zapojení do programu Lunar Gateway.
Vyššími cíli jsem měl na mysli například vlastní pilotovaný program,který není možný i zdůvodu dlouhodobého podfinancovaní kosmických aktivit ESA. Což je mimochodem i důsledkem nepopularity u široké veřejnosti, která řeší proč jde na kosmonautiku „tolik“ peněz. To kam se v kosmonautice ESA vydá, tak v podstatě záleží i na každém z nás.