sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Devět měsíců poté, co evropské země vyčlenily finanční prostředky na program European Launcher Challenge pro vynášení družic, udělila Evropská kosmická agentura (ESA) své první kontrakty.
Společnost LeoLabs získala od amerických Vesmírných sil kontrakt v hodnotě 20,68 milionu dolarů na dodání upravené verze svého přenosného radaru Scout a předvedení této technologie pro obrannou misi, která jde nad rámec jejího dosavadního využití pro sledování družic a kosmického odpadu na oběžné dráze.
Výrobce malých družic a poskytovatel služeb pro kosmické mise Blue Canyon Technologies, který je součástí divize Raytheon společnosti RTX (NYSE: RTX), představil svůj nejnovější subsystém pro kosmická zařízení s názvem FleXbus. Jedná se o připravenou a letově ověřenou sadu komponentů, včetně špičkového subsystému FleXcore.
Japonský startup Sarmony zaměřený na radarové snímkování podepsal dohodu o vynesení své první demonstrační družice na raketě Kairos společnosti Space One.
Společnost Spire Global získala od NOAA kontrakt v hodnotě 28 milionů dolarů na vývoj a letovou kvalifikaci družice a hyperspektrálního mikrovlnného sondovacího přístroje pro operativní předpověď počasí.
Pentagon rozšiřuje využívání družicové sítě Starshield společnosti SpaceX na palubě vojenských letounů. Firmě přidělil novou smlouvu na poskytování služeb pro celou flotilu, která ukazuje, jak je tento systém postupně integrován napříč americkými leteckými flotilami.
Společnosti Phi Earth Technologies a australská firma zaměřená na zpravodajství o Zemi, LatConnect 60 (LC60), oznámily strategické partnerství, jehož cílem je překlenout mezeru v propojení družicového pozorování Země s ověřenými informacemi přímo z terénu pro projekty zaměřené na přírodě blízká řešení.
Tým NASA a průmyslových partnerů připravuje pokračování mise cubesatu k Měsíci. Vyvíjí dvojici malých družic, které budou na Měsíci testovat přiblížení a operace v těsné blízkosti jiného kosmického tělesa.
Společnost Redwire bude na základě licenční smlouvy s lucemburskou společností Edge Aerospace vyrábět jednotky pro zpracování dat a síťové přepínače. Firmy to oznámily 25. srpna na konferenci Small Satellite Conference.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Společnost podepsala v uplynulém roce 14 nových zakázek na vynesení celkem 44 družic.
8. ledna 6:00
Rubrika:
Štítky:
Sdílejte tento článek:
Další podobné články:
Komentáře:
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
Otázka je, kolik z toho je mikrodružic, které se dají zvládnout jedním startem 😀
Chtěl jsem napsat něco podobného, proto se optám Karlíka přímo, počítá se do toho OneWeb? Protože v tom včerejším článku na spacenews psali i o rekordním počtu startů pro letošek a velká část z toho je právě tato konstelace 🙂
ArianeSpace v roce 2019 vynesla na GTO celkem 8 družic, což je ze všech poskytovatelů nejvíc. Fakticky je to dokonce o dva více, než všichni ostatní poskytovatelé dohromady. Na 2020 se chystá myslím 12 startů. Počítá se s prvními lety Vega-C a Ariane-6. 8 startů se plánuje z Ruska, pokud se nepletu.
Já bych vlastně jen řekl, že prostě letěla 4x. To je celé. A SpaceX taky 4x na GTO. 🙂
Psal jsem počet družic. Nikoliv počet startů Jirko. Možnost vynést během jednoho startu 2 družice na GTO může být výhoda. Šetří to peníze i čas. Falcon-9 má horší kryt, pod který se toho přeci jen oproti Ariane-5 vejde méně.
Každý náklad se počítá. Ukazuje se, že malé družice mají budoucnost.
Ano, jen jsem chtěl říct, že je rozdíl 14 startů na GTO a třeba 4 na LEO. Ale rozhodně je to od Ariane dobrý výkon a jsem za něj bytostně rád 🙂
Bohužel to u Ariane ještě neznamena i ekonomickou rentabilitu.
Stačí, když to pokryje náklady. Víte ono to zda Evropa bude mít někdy ještě vyšší cíle záleží hodně na obyčejných lidech. Když se bude koukat na každé euro a rentabilitu, protože se to lidem nelíbí, tak se to nikdy neposune.
Možná, že kdyby se počítalo každé euro, posune se to tím, že vyvinou nosič vhodný pro ty „vyšší cíle“.
Evropa má kvalitní nosiče s velmi dobrou reputací. Slouží skvěle účelu, pro který byly navrženy a výjimkou není ani Ariane-6. Což bude moderní nosič, který zásadně nevybočuje z dosavadních trendů. Naopak, přinese řadu inovativních řešení výroby. A není vyloučeno ani zapojení do programu Lunar Gateway.
Vyššími cíli jsem měl na mysli například vlastní pilotovaný program,který není možný i zdůvodu dlouhodobého podfinancovaní kosmických aktivit ESA. Což je mimochodem i důsledkem nepopularity u široké veřejnosti, která řeší proč jde na kosmonautiku „tolik“ peněz. To kam se v kosmonautice ESA vydá, tak v podstatě záleží i na každém z nás.