sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Společnost Fi, která se zabývá technologiemi pro domácí mazlíčky, 8. července spustila sledovací zařízení pro psy, které využívá službu T-Satellite s podporou Starlink od společnosti T-Mobile, aby bylo možné zůstat připojeni napříč Spojenými státy, a to i mimo pozemní síť telekomunikačního operátora.
Japonská společnost iSpace, která se zabývá průzkumem Měsíce, kupuje nákladní kapacitu pro svůj budoucí přistávací modul, který by nesla kosmická loď Starship v lunární verzi.
Nová singapurská kosmická agentura podepsala dohodu o spolupráci se svým japonským protějškem v rámci svého úsilí o vybudování kosmického průmyslu v zemi.
Ve věku 87 roků zemřela včera, ve středu 8. července 2026 legendární americká pilotka Wally Funk. Byla poslední z žijících účastnic programu Mercury 13. V roce 2021 nahlédla v kabině New Shepard společnosti Blue Origin na několik minut do vesmíru (mise NS-16, dosažená výška 107 km)
Čest její památce.
Společnost Orbit Fab, která se zabývá doplňováním paliva pro družice, doufá, že s novým generálním ředitelem a novým kolem financování přejde od vývoje technologií k provozu.
Společnost D-Orbit podepsala smlouvu se společností ArkEdge Space. Dohoda o vícenásobném využití servisní družice ION je jednou z dosud největších komerčních dohod společnosti D-Orbit.
Indický startup Skyroot Aerospace se připravuje na svůj první pokus o start na orbitální dráhu, který se uskuteční již 12. července. Společnost plánuje rychlé rozšíření na měsíční frekvenci startů.
Program NASA pro komerční sběr družicových dat (CSDA) oznámil 23. června udělení smluv osmi novým poskytovatelům komerčních satelitních dat, z nichž tři jsou evropští: Kuva Space (Finsko), OroraTech (Německo) a Satlantis (Španělsko).
Společnost Iridium Communications dokončila převzetí společnosti Aireon. Společnost zabývající se sledováním letadel se tak plně stává součástí Iridum, a to před plánovaným prodejem družicového operátora společnosti Rocket Lab za 8 miliard dolarů.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Společnost podepsala v uplynulém roce 14 nových zakázek na vynesení celkem 44 družic.
8. ledna 6:00
Rubrika:
Štítky:
Sdílejte tento článek:
Další podobné články:
Komentáře:
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
Otázka je, kolik z toho je mikrodružic, které se dají zvládnout jedním startem 😀
Chtěl jsem napsat něco podobného, proto se optám Karlíka přímo, počítá se do toho OneWeb? Protože v tom včerejším článku na spacenews psali i o rekordním počtu startů pro letošek a velká část z toho je právě tato konstelace 🙂
ArianeSpace v roce 2019 vynesla na GTO celkem 8 družic, což je ze všech poskytovatelů nejvíc. Fakticky je to dokonce o dva více, než všichni ostatní poskytovatelé dohromady. Na 2020 se chystá myslím 12 startů. Počítá se s prvními lety Vega-C a Ariane-6. 8 startů se plánuje z Ruska, pokud se nepletu.
Já bych vlastně jen řekl, že prostě letěla 4x. To je celé. A SpaceX taky 4x na GTO. 🙂
Psal jsem počet družic. Nikoliv počet startů Jirko. Možnost vynést během jednoho startu 2 družice na GTO může být výhoda. Šetří to peníze i čas. Falcon-9 má horší kryt, pod který se toho přeci jen oproti Ariane-5 vejde méně.
Každý náklad se počítá. Ukazuje se, že malé družice mají budoucnost.
Ano, jen jsem chtěl říct, že je rozdíl 14 startů na GTO a třeba 4 na LEO. Ale rozhodně je to od Ariane dobrý výkon a jsem za něj bytostně rád 🙂
Bohužel to u Ariane ještě neznamena i ekonomickou rentabilitu.
Stačí, když to pokryje náklady. Víte ono to zda Evropa bude mít někdy ještě vyšší cíle záleží hodně na obyčejných lidech. Když se bude koukat na každé euro a rentabilitu, protože se to lidem nelíbí, tak se to nikdy neposune.
Možná, že kdyby se počítalo každé euro, posune se to tím, že vyvinou nosič vhodný pro ty „vyšší cíle“.
Evropa má kvalitní nosiče s velmi dobrou reputací. Slouží skvěle účelu, pro který byly navrženy a výjimkou není ani Ariane-6. Což bude moderní nosič, který zásadně nevybočuje z dosavadních trendů. Naopak, přinese řadu inovativních řešení výroby. A není vyloučeno ani zapojení do programu Lunar Gateway.
Vyššími cíli jsem měl na mysli například vlastní pilotovaný program,který není možný i zdůvodu dlouhodobého podfinancovaní kosmických aktivit ESA. Což je mimochodem i důsledkem nepopularity u široké veřejnosti, která řeší proč jde na kosmonautiku „tolik“ peněz. To kam se v kosmonautice ESA vydá, tak v podstatě záleží i na každém z nás.