křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Oddělení pro zadávání veřejných zakázek amerických vesmírných sil vyhlásilo soutěž pro firmy na návrh kompaktního rádiofrekvenčního (RF) komunikačního terminálu, který by umožnil družicím přímé připojení k širokopásmové síti Starlink.
Čínská národní kosmická agentura (CNSA) včera kontaktovala NASA ohledně možné srážky na oběžné dráze.
Provozovatelé družic žádají mezinárodního regulačního orgánu o pomoc s udržováním komunikačních linek mezi nimi a řešením potenciálních konjunkcí a dalších problémů s bezpečností vesmíru.
Společnost Exploration Company, evropský startup vyvíjející demonstrátor návratové kabiny Mission Possible, stále zkoumá, co se stalo v závěrečných fázích zkušebního letu před třemi měsíci, které vedly ke ztrátě lodi.
Společnost Varda Space Industries, která se zabývá výzkumem mikrogravitace, podepsala dohodu s provozovatelem kosmodromu Southern Launch, která umožní až 20 návratů kapslí v Jižní Austrálii do roku 2028.
Univerzita Jižní Austrálie 29. září oznámila dohodu s australským startupem RapidBeam a japonským startupem Warpspace o vývoji laserových komunikačních systémů.
Společnost Flexell Space (generální ředitel Taehun Ahn) oznámila na Mezinárodním astronautickém kongresu (IAC) 2025 v australském Sydney podpis memoranda o porozumění (MOU) s italskou společností NPC Spacemind, která se zabývá řešením družicových technologií.
Austrálie a Spojené království obnovily svůj závazek ke spolupráci v oblasti vesmíru v dohodě podepsané 1. října na Mezinárodním astronautickém kongresu.
Společnost Moog Inc. oznámila dokončení dvou integrovaných pohonných modulů Moog. Tyto pokročilé systémy budou dále instalovány na družicových tahačích Meteor třídy ESPA-Grande společnosti Moog.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Společnost podepsala v uplynulém roce 14 nových zakázek na vynesení celkem 44 družic.
8. ledna 6:00
Rubrika:
Štítky:
Sdílejte tento článek:
Další podobné články:
Komentáře:
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
Otázka je, kolik z toho je mikrodružic, které se dají zvládnout jedním startem 😀
Chtěl jsem napsat něco podobného, proto se optám Karlíka přímo, počítá se do toho OneWeb? Protože v tom včerejším článku na spacenews psali i o rekordním počtu startů pro letošek a velká část z toho je právě tato konstelace 🙂
ArianeSpace v roce 2019 vynesla na GTO celkem 8 družic, což je ze všech poskytovatelů nejvíc. Fakticky je to dokonce o dva více, než všichni ostatní poskytovatelé dohromady. Na 2020 se chystá myslím 12 startů. Počítá se s prvními lety Vega-C a Ariane-6. 8 startů se plánuje z Ruska, pokud se nepletu.
Já bych vlastně jen řekl, že prostě letěla 4x. To je celé. A SpaceX taky 4x na GTO. 🙂
Psal jsem počet družic. Nikoliv počet startů Jirko. Možnost vynést během jednoho startu 2 družice na GTO může být výhoda. Šetří to peníze i čas. Falcon-9 má horší kryt, pod který se toho přeci jen oproti Ariane-5 vejde méně.
Každý náklad se počítá. Ukazuje se, že malé družice mají budoucnost.
Ano, jen jsem chtěl říct, že je rozdíl 14 startů na GTO a třeba 4 na LEO. Ale rozhodně je to od Ariane dobrý výkon a jsem za něj bytostně rád 🙂
Bohužel to u Ariane ještě neznamena i ekonomickou rentabilitu.
Stačí, když to pokryje náklady. Víte ono to zda Evropa bude mít někdy ještě vyšší cíle záleží hodně na obyčejných lidech. Když se bude koukat na každé euro a rentabilitu, protože se to lidem nelíbí, tak se to nikdy neposune.
Možná, že kdyby se počítalo každé euro, posune se to tím, že vyvinou nosič vhodný pro ty „vyšší cíle“.
Evropa má kvalitní nosiče s velmi dobrou reputací. Slouží skvěle účelu, pro který byly navrženy a výjimkou není ani Ariane-6. Což bude moderní nosič, který zásadně nevybočuje z dosavadních trendů. Naopak, přinese řadu inovativních řešení výroby. A není vyloučeno ani zapojení do programu Lunar Gateway.
Vyššími cíli jsem měl na mysli například vlastní pilotovaný program,který není možný i zdůvodu dlouhodobého podfinancovaní kosmických aktivit ESA. Což je mimochodem i důsledkem nepopularity u široké veřejnosti, která řeší proč jde na kosmonautiku „tolik“ peněz. To kam se v kosmonautice ESA vydá, tak v podstatě záleží i na každém z nás.