V hale Space Station Processing Facility na Kennedyho kosmickém středisku firma Sierra Nevada Corporation (SNC) odhalila jméno nákladního modulu pro miniraketoplán Dream Chaser. Společnost zároveň oznámila i nové informace o stavu příprav na zásobování ISS, které by mohlo začít v roce 2021. Řeč se stočila i na možnost zásobování chystané stanice Gateway, využití konstrukce jako samostatně letící stanice k provádění vědeckého výzkumu, nebo i na možnost pilotované verze.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/
Firma SNC momentálně pracuje na tom, aby první exemplář vyrazil k ISS na podzim roku 2021, což potvrdil i Steve Lindsey, viceprezident divize Kosmických průzkumných systémů ve firmě SNC. Letový exemplář miniraketoplánu se již staví a probíhá jeho příprava na start na raketě Vulcan od firmy United Launch Alliance. „Zhruba před měsícem a půl jsme doručili primární strukturu Dream Chaseru. Momentálně je v Coloradu v naší výrobní hale. Jsme až po uši v procesu sestavování a integrace. Jakmile budeme mít hotovo, vezmeme vlastní miniraketoplán a také první nákladní modul, který je v San Diegu, a převezeme je do Plum Brook na Glennovo středisko, kde uděláme vakuové zkoušky. Testy provedeme na kompletní sestavě, která zažije podmínky srovnatelné s těmi, jaké ji čekají v ostrém provozu. Pak to všechno pár měsíců před startem pošleme sem,“ popsal Steve Lindsey.
Na Kennedyho středisku pak letový exemplář Dream Chaseru projde závěrečným testováním na Shuttle Landing Facility, načež zamíří do haly Space Station Processing Facility, kde do jeho útrob technici naloží potřebný náklad. Naplněný stroj se převeze do sídla firmy Astrotech v Titusville, kde proběhne jeho tankování. Poslední zastávkou před cestou do vesmíru pak bude startovní komplex 41, kde bude připojen k raketě Vulcan s horním stupněm Centaur.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/
Další průběh bude velmi podobný zásobovacím misím lodí Dragon nebo Cygnus. Pokud nenastane žádný problém během přibližování, nebo zkoušky nouzového zastavení, bude miniraketoplán zachycen staniční paží a připojen k volnému dokovacímu portu „západní“ části ISS. A tady se už pomalu začínáme dostávat k tématu avizovanému v nadpisu článku. Samotný raketoplán totiž nemá žádný dokovací prstenec nutný ke spojení s ISS – ba co víc, nejsou na něm ani žádné fotovoltaické panely generující elektřinu.
Tyto prvky společnost SNC umístila na konstrukci, která se až doposud označovala sterilním univerzálním pojmenováním „nákladní modul“. V rámci nedávné prezentace firma oznámila, že tento objekt dostane jméno Shooting Star. Tento termín se v anglicky mluvících zemích používá pro meteory – a jelikož jde o laický název, pak je nejlepším překladem český ekvivalent „padající hvězda“.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/
Název odkazuje na skutečnost, že Shooting star je jedinou částí Dream Chaseru, která se dá odhodit a může shořet v atmosféře a proměnit se v ohnivou kouli – podobně jako „padající hvězdy“. Samotný modul nese již zmíněné fotovoltaické panely, dokovací prstenec, ale i orientační trysky pro manévrování na oběžné dráze. Důležité je, že do tohoto prostoru bude možné před startem naložit zásoby pro ISS. Na vnější stranu Shooting Star bude možné připojit externí náklad určený pro umístění na vnější části stanice. Před odletem od stanice se na něj mohou umístit již nepotřebné přístroje a systémy, které byly uložené na vnější stěně ISS.
Zdroj: http://mediakit.sncorp.com/
Jakmile bude jeho pobyt u ISS u konce, staniční robotická paže oddělí sestavu Dream Chaser + Shooting Star od ISS a začne poslední fáze mise. Shooting star se pomocí svých trysek postará o odlet dostatečně daleko od stanice a zajistí i brzdící zážeh. Po jeho dokončení otočí celou sestavu tak, aby přední část Dream Chaseru mířila ve směru letu. V tuto chvíli může být Shooting Star oddělen – aby se oba objekty od sebe dostatečně vzdálily zajistí malé trysky na Dream Chaseru.
Následovat bude vstup do atmosféry, přičemž Dream Chaser má být orientován s velkým úhlem náběhu a zvednutým čumákem podobně jako tomu bylo u raketoplánů. Jelikož bude mít miniraketoplán křídla generující vztlak, bude schopen manévrovat. Bez pomoci motorů postupně doplachtí na Kennedyho středisko a přiblíží se k ranveji Shuttle Landing Facility.
Zdroj: https://pbs.twimg.com
Nejprve vysune svůj zadní podvozek s koly i přední konstrukci s lyží. Jako první se ranveje dotknou zadní kola a o chvíli později dosedne i přední lyže. „Tato lyže bude opakovaně použitelná,“ poznamenal Lindsey a dodal: „Je vyrobena z velmi odolného materiálu. Jedinou částí lyže, která bude pro každou misi nová, je vrstva tepelné ochrany.“ Destičky tepelné ochrany kryjí celé břicho miniraketoplánu a nachází se tedy i na spodní části lyže. „To znamená, že po vyklopení předního podvozku s lyží se systém tepelné ochrany dostane do kontaktu s ranvejí a bude na povrchu lyže zničen,“ vysvětlil Lindsey.
NASA zatím přislíbila šest misí Dream Chaseru k Mezinárodní kosmické stanici – všechny proběhnou do roku 2024 v rámci programu Commercial Resupply Services 2. „Předpokládáme, že se rychle připravíme na další mise. Upřímně řečeno, tým se momentálně zaměřuje na první misi. To je pro nás nyní nejdůležitější,“ doplnil Lindsey.
Zdroj: https://c.slashgear.com
Jak již bylo napsáno v úvodu článku, řeč se během prezentace stočila i na další možnosti využití Dream Chaseru. U některých možných využití se nešlo příliš do hloubky – byla však zmíněna možnost využít konstrukci jako základ pro systém servisování družic, firma uvažuje i o tom, že by Dream Chaser fungoval jako samostatně letící stanice, která by se po určité době vrátila i se vzorky na Zemi. Krátce zmíněna byla i možnost připojení nafukovacího modulu na zadní část, nebo často se objevující pilotovaná verze.
Ohledně dvou návrhů jsme se však dozvěděli o něco více – zásobování stanice Gateway a vědecké výzkumné mise pro Spojené národy. Ohledně stanice Gateway uvedl Steve Lindsey, že Shooting star je vyvíjen pro mise na ISS, ale zároveň splňuje všechny požadavky pro hermetizovaný i nehermetizovaný prostor, které NASA stanovila pro komerční zásobovací služby. To by znamenalo, že celý návrh by se dal použít jak pro mise na nízké oběžné dráze, tak i u Měsíce.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/
Dream Chaser má velmi dobře nakročeno k tomu, aby spojil svůj budoucí osud se Spojenými národy. Již dříve se hovořilo o tom, že UN začaly jednat s firmou SNC o potenciálním využití Dream Chaseru pro členské státy, které nedisponují prostředky pro přístup do kosmického prostoru. Jejich experimenty by mohl nést právě tento malý okřídlený stroj. „Pro mise Spojených národů vycházíme z předpokladu, že existuje mnoho států, které nemají možnost létat do kosmu,“ říká Lindsey a dodává: „Na ISS se podílí jen některé státy, ale zdaleka ne všechny. Objevil se tedy nápad poskytnout těmto národům, které nikdy nebyly v kosmu, příležitost navrhnout náklad ve spolupráci se státy, které s tím již mají zkušenosti a tento náklad pak posadit do Dream Chaseru.“
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/
S tím souvisí také informace, že Dream Chaser je schopen pojmout 30 – 35 vědeckých experimentů, které následně dopraví na Zemi a může přistát na libovolné komerční ranveji, která je dost dlouhá na to, aby přijala Boeing 737. Z toho vyplývá, že mise pro Spojené národy by nemusela přistávat v USA, ale třeba v Jižní Americe, Austrálii, nebo Evropě. jak Lindsey poznamenal, na začátku jednání se Spojenými národy nebylo jisté, jaký bude o tuto možnost zájem.
Nakonec se však sešlo dost návrhů – zájem projevilo něco mezi 65 a 70 členskými státy. „Program tedy pokrčuje,“ řekl Lindsey a dodal: „Projekt zastřešují Spojené národy a je tu velký zájem na realizaci v časovém období let 2023 a 2024.“ Jak již bylo napsáno výše, tyto mise by mohly přistávat na libovolném letišti, ale také by mohly startovat na libovolné (dostatečně silné) nosné raketě. Dream Chaser tedy pro tyto mise nebude striktně vázán na využívání sestavy Vulcan-Centaur od ULA. Díky tomu bychom se jednou mohli dočkat toho, že Dream Chaser jednou poletí na ruském Sojuzu, pak na Ariane 5 či 6 a nakonec na nějaké japonské raketě.
Přeloženo z:
https://www.nasaspaceflight.com/
Zdroje obrázků:
https://spacenews.com/…/2019/08/Dream-Chaser-in-flight1-web879-879×485.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2019/11/D3l6I2XWwAYgdsl.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2019/11/cargo-module-wcredit.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/07/2018-07-10-204500.jpg
https://pbs.twimg.com/media/DE9qze4VwAEGPnW.jpg:large
https://c.slashgear.com/wp-content/uploads/2015/03/03-23-15-1-Dream-Chaser-7.png
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2019/11/IMG_3318.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/…/dream-chaser-cargo-ISS-july-2019-17-final.png
preklep v nadpisu? 🙂
Ha, díky, opraveno.
Z clanku jsem nabyl dojem, ze naklad bude pouze v modulu Shooting Star ale z obrazku vypada i Dreamchaser nalozeny az po napojeni servisniho modulu.
Ale jinak je vlastne modul Shooting Star vkastne skoro univerzalni platforma, ke ktere by sel pripojit asi jakykakoli tlakova nadrz s jakymkoli nakladem 🙂
Nicmene jsem fakt rad, ze se dari Dreamchaser prodavat i mezinarodne.
velmi sympaticky projekt
diky za prehled
Rádo se stalo, díky za pochvalu. 😉
Pokud to vyznělo tak, že v DC nebude náklad, tak se omlouvám, raději článek ještě jednou projdu, abych opravil případná nesrozumitelná místa. Díky za zpětnou vazbu.
Včera byl na tohle téma dezinformační článek na vtm.cz. Strašně napsaný. Díky za objasnění toho, co se chystá.
Jsem rád, že se Vám náš článek líbil.
Mám dvě připomínky, jednak v textu píšete o možnosti modul odpojit, ale správně by se mělo psát o nutnosti modul odpojit a zahodit, protože jinak by to asi celé dopadlo hodně špatně.
Druhá věc je to jak se tato společnost rázně distancuje od SpaceX, takže jejich produkt může vynést jakákoli raketa, kromě Falcon9/FH. 🙂
Nevíte nějaké podrobnosti, proč jsou proti spaceX? Docela zajímavé, být nepřítelem s lídrem trhu?!
Nevlezl by se pod aerodynamický kryt F9/FH, když rozpětí křídel bude 7 metrů. To pak bude limitovat i další možné nosiče.
Raketoplany atmosfericky kryt nepotrebovaly.
Ha,tak cargo verze oproti původní pilotované by měla mít křídla sklápěcí.
Děkuji opět za skvělý článek . A gratuluji ke krásnému 6. místu v Křišťálové lupě
Mnohokrát děkujeme, jak za pochvalu, tak za gratulaci.
Velmi zajímavý stroj. Nejdřív mi přišlo, že se servisního modulu trochu škoda, jelikož je lépe vybavený než trunk Dragonu, ale pokud bude použitelný i pro jiné systémy než DreamChaser, tak je to velká výhoda. Podobně s nutností startovat pod aerodynamickým krytem. Najednou to dává smysl, když ho pak bude možné posadit na skoro každou dostatečně silnou raketu.
Trochu se divím SpaceX, že nerozvíjí svůj nápad s DragonLabem. Asi už jsou příliš zaměření na SS/SH a po téhle možnosti SNC s DreamChaserem určitě rádi skočí.
SpaceX tento nápad rozvíjela, ale nebyl o něj zájem. Kdysi získala dvě mise pro Dragonlab, ale jaksi zájem opadl a mise potichounku z manifestu zmizeli.
Osobně se divím, že naopak tyto společnosti (SNC a NGIS) to pořád plánují. Přijde mi, že tak veliký náklad žádná společnost nemá a než aby se deset z nich cpalo do Dream Chaseru, raději si to dají do ESPA prstence a nechají si to vynést na PSLV, GSLV, Sojuzu, Falconu 9 a pak už si dělají nahoře co chtějí.
Přeji jim zákazníky, ale obávám se, že jich moc nebude.
A další věc, která hraje proti nim, je to nedávné snížení cen startu na Falconu 9, Sojuzu atd. To je taky proti firmám jako NGIS či SNC.
S tím přistáváním kdekoliv se mi to taky moc nezdá. Nejde o to, že bych nevěřil, že to nedokážou, tomu věřím, ale dokážu si představit, jak vypadal Falcon 9/Dragon vystavený veřejnosti, myslím ty různě zalepené senzory. A to se ani nepřesunul z USA. Mimo USA? Aby neměli problém, že létá kam nemá. Narážím na zákon o vývozu zbraní a zbraňových systémů.
Udělat cubesat a nechat si ho vynést čímkoliv je jedna věc, ale mít možnost experiment vrátit na povrch, je věc druhá. Tohle zatím nabízí jen ISS se Sojuzem (s tím dost omezeně) a Dragonem, Biom a Foton. Další věcí je podpora ze strany kosmické lodi. Na cubesatu musíte řešit navigaci, řízení, zdroj energie, regulaci teploty, komunikaci a pokud chcete nahoře sledovat živé organismy, tak i atmosféru.
Tím nechci shazovat význam cubesatů, ale je spousta experimentů, na které se prostě nehodí.
Zdá se mi, že DragonLaby potichu zmizely spolu s představením první BFR a CrewDragony už SpaceX chce jen doklepat, protože se k nim zavázala. Jinak by je zrušila taky.
Přistání kdekoliv je samozřejmě nemožné z politického hlediska, ale pořád je dost možností, kde by to šlo (většina Evropy, Japonsko, Austrálie, Kanada).
To přistávání „kdekoli“ je možné tak akorát teoreticky. Prakticky by to asi vyžadovalo na příslušném letišti na několik hodin uzavřít a vyklidit vzdušný prostor. Kromě toho navigace na přistání bude nejspíš podobně jako u Shuttle záviset na pozemních majácích systému TACAN a tím se nám to „kdekoli“ dost redukuje…
Já si zase kladu otázku, jak to potom odvézt. Počet letišť se tak může taky o dost smrsknout o ty, kam dosednou jen velkokapacitní přepravní stroje.
Predtym ma nikdy nenapadlo, ze by to mohli ponat aj tymto sposobom. Teraz z toho paradoxne vychadza ze hlavnou sucastou je vlastne servisny modul a klzak je len volitelny prilepok. V principe sa da na tomto postavit velmi zaujimavy system, kedy v pripade ak nepotrebujem navrat materialu z orbity mozem samotny klzak nahradit jednoduchsim kontajnerom na jedno pouzitie a ziskat tym nejaky ten objem alebo tonaz navyse. Velmi flexibilne.
No, nějak se z toho úkolu zásobovat ISS ztratil ten raketoplán. Taky to nechápu.
Jo, úsudek já mám chabý, maminko… řečeno slovy klasika.