sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čína provedla úspěšný test oddělení aerodynamického krytu užitečného zatížení pro raketu Dlouhý pochod 10. Test hodnotil design krytů, strukturu připojení, plán oddělení a maximální dostupnou obálku. Všechny testované parametry splňovaly jejich konstrukční požadavky.
Společnost Lockheed Martin 19. listopadu oznámila, že její nová družicová platforma střední velikosti LM 400 bude mít svou orbitální premiéru příští rok na palubě rakety Firefly Aerospace.
Společnosti Teledyne Space Imaging a Satlantis oznámily partnerství na Space Tech Expo Europe. Jedná se o vývoj elektroniky senzoru pro pozorování Země a planetární průzkum. Satlantis vyvine Front-end Electronics (FEE) pro vyvíjený detektor CIS125 TDI Teledyne.
Společnost Lockheed Martin začala spolupracovat s konsorciem vedeným společností Iceye, finskou společností provádějící pozorování Země, která se specializuje na družice pro radarové zobrazování. Společnosti pracují na vývoji technologií rozpoznávání cílů s umělou inteligencí pro finskou armádu.
Společnost Inversion Space získala 44 milionů dolarů na další vývoj návratových pouzder pro náklad vracející se z vesmíru. Inversion použije finanční prostředky na další vývoj zařízení Arc.
Generál Chance Saltzman, velitel vesmírných operací U.S. Space Force, navštívil Starbase v Boca Chica během šestého zkušebního letu rakety SH/SS. Saltzman byl pozván SpaceX, aby sledoval zkušební let a zúčastnil se dvoudenního hodnocení programu.
Středisko pro sdílení a analýzu vesmírných informací (Space ISAC) otevřelo své první mezinárodní operační středisko v Austrálii. Expanze přichází v době rostoucích obav o zranitelnosti kybernetické bezpečnosti v orbitálních systémech.
ESA 19. listopadu oznámila, že prodlužuje smlouvy se společnostmi HyImpulse, Isar Aerospace, Orbex a Rocket Factory Augsburg (RFA) v celkové hodnotě 44,22 milionů eur prostřednictvím svého programu „Boost!“, který má pomoc při integrovaném testování nosných raket
Arianespace oznámila kontrakt na vynesení zařízení společnosti Exotrail raketou Ariane 6. Start se uskuteční z evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně v druhé polovině roku 2026.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Vláček družic narušil pozorování na observatoři Cerro Tololo v Chile. Úkaz prý trval 5 minut.
21. listopadu 18:10
Rubrika:
Štítky:
Sdílejte tento článek:
Další podobné články:
Komentáře:
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Je to zvěrstvo, idea pokrytí slabě obydlených oblastí jako jsou pouště, Sibiř nebo oceány je pochybná. K čemu bude Eskymákovi, lovci kožešin, beduínovi nebo domorodci někde v končinách oceánu vysokorychlostní internet to věru nevím.
První pokrytí má být Amerika, to zrovna řídce obydlená oblast není. Taky hlavní důvod není pokrýt celou zemi, ale umožnit spojení na dlouhé vzdálenosti s krátkou odezvou, ono to ve vesmíru lítá rychleji než kabelem pod mořem. A za zkrácení o pár milisekund jsou lidi ochotní platit.
Par milisekund se snad vyplati jen pro automaticke obchodovani na burze, ale pro ne je Starlink prilis pomaly. Servery pro obchodovani jsou co nejblize burzy, idealne ve stejnem datacentru.
Muze to pomoct hracum s linkou s hodne vysokou latenci, ale to nebude skok o jednotky milisekund, ale o desitky/stovky ms.
To miesto podla map leteckych tras nevyzera uplne proste leteckej dopravy a samotne observatorium sa nenachadza nejako neskutocne vysoko nad morom, len cca 2km. A s tymi 4metrovymi teleskopmi im v snimkoch lietadlo musi narobit ovela viac problemov, nez satelity. Urcite to nepotesi, ale pochybujem o tom, ze by to bol neprekonatelny problem. Kvoli lietadlam a pripadnym inym satelitom ktore nevyhnutne musia FOV snimaca pretnut a eliminacii sumu by som cakal, ze masivne stackuju snimky na seba. Pri takom niecom je preletujuca druzica nezaujimava prakticky bez ohladu na jej magnitudu.
Osobně fandím technologickému pokroku, ale na druhou stranu moc nechápu trend všemožných diskusí podkopávat odborný názor. Astronomka, která poukázala na vláček 19 družic konstelace Starlink, které přerušily pozorování je fakt a není důvod tomu nevěřit. Pokud již v počátcích astronomové zaznamenávají problémy, tak je pořád čas pokusit se to nějak řešit a právě podobná hlášení tomu mohou napomoci.
Je ironické, že astronomové, tedy lidé, jejichž veškerá profesní aktivita se opírá o fyziku, nějak nejsou schopni předpovídat keplerovské dráhy. Že by pod svícnem tma?
Hlavně je to pokrytecké. Kdysi si astronomové stěžovali, že města moc svítí. A města svítí dál. Prostě se postupně přesune sledování vesmíru do vesmíru. Chce to jen čas.
Bez urážky, ale tohle je špatné i jako vtip.
1. Astronomie se (jako celek) do vesmíru nepřesune dřív než za desítky, nebo stovky let (vždyť jen detektory u špičkových observatoří váží i desítky tun. My máme problém přesouvat je aspoň po Zemi ! Ne tak je střílet na orbitu !!
2. Kdy jste se naposled byl podívat na hvězdnou oblohu ? Myslíte že hvězdná obloha, možná vůbec nejkrásnější přírodní div, zajímá jen vědce ?
Ani ve městech není nezbytně nutné svítit celou noc stejně silně a na všechny stavby (nemluvě o tom, že dodnes najdete celé ulice či čtvrti osvětlené lampami u kterých 90% světla míří nahoru, nikoli dolů na chodník či silnici).
PS: re: GG
problém není v předpovědi družice, problém je naplánovat pozorování tak, aby vám několik minut nic nevlétlo do záběru. Zatím se zahazují jednotky procent snímků… se Starlinkem to může dopadnout přesně naopak – 90% zahodit a jen pár procent snímků bude nepokažených.
To s tím skládáním snímků je hodně používaná metoda. Ale tím horší je Starlink problém pro astronomii, když tyhle metody selhávají už samém začátku budování konstelace !
Od určitého minimálního průměru přístroje a určité minimální přesnosti detektoru uvnitř neexistují „druhořadé“ observatoře. Země je rotující koule, oblohu nad některými observatořemi mohou zakrývat mraky a třeba zákryty hvězd malými tělesy sluneční soustavy mají pozorovací pás jen v jednotkách kilometrů (takže jsou pozorování která jsou možná jen v jedné konkrétní observatoři).
Jsme teprve na začátku zkoumání vesmíru a spoustu jevů má periodu opakování (= našeho pozorování těch jevů) ve stovkách let. Poslední pozorovaná supernova v naší galaxii byla v 17. století. Ta příští může vzplanout klidně během čtení tohoto příspěvku ale nevíme kdy, v které části oblohy a která observatoř bude v té nejpříhodnější pozici (= bude při svém řádném programu koukat zrovinka do toho správného místa)
Na vaši odpověď mi již odpovědět nejde, tak to hodím sem.
Můj příspěvek jsem myslel spíše stylem, že jsme v údolí a valí se na nás lavina. A my se budeme bavit zda uskočit doleva, nebo doprava, když je jasné, že na obě strany je to moc daleko. Chtěl jsem vyjádřit to, že celá civilizace je tam, kde je jen proto, že jako zvířata vynikáme vlastností umění se přizpůsobit změnám.A i starlinku se přizpůsobíme. Což ale neznamená, že to nebude bolet.
A ještě k bodu 2.
Přesně jak píšete. Noční obloha je nádherná. Ale troufnu si říct, že naprostá většina lidí bydlících ve městě nemá ani tušení, že je na ní okem vidět mnohem víc než pár desítek světýlek, ze kterých polovina jsou ještě letadla. A to je právě ta lavina o které píši v předchozím příspěvku.