sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
BlackSky Technology oznámila kontrakt s australským startupem HEO. V rámci kontraktu dojde k poskytování snímků vesmírných objektů pro obranu, zpravodajství a komerční využití. Prostřednictvím dohody se společnost BlackSky připojí k síti zobrazovacích senzorů HEO mimo Zemi.
Startup Astranis, zabývající se družicovou komunikací, získal kontrakt v hodnotě 13,2 milionu dolarů na zajištění kompatibility svých komunikačních družic s vojenskými terminály. Společnost získala zakázku prostřednictvím dohody o zvýšení strategického financování (STRATFI).
SpaceX zveřejnila 19. září dopis, který zaslala vedení sněmovního vědeckého výboru a senátního obchodního výboru, dvou výborů, které dohlížejí na Úřad pro komerční vesmírnou přepravu FAA neboli AST.Čtyřstránkový dopis nabídl podrobnou odpověď na navrhovanou pokutu ve výši 633 000 USD za porušení licence od FAA.
Saúdskoarabská společnost Neo Space Group (NSG) podporovaná suverénním investičním fondem se snaží pronajmout kapacitu na více oběžných drahách, aby posílila své postavení na družicovém trhu, dříve než bude vlastnit a provozovat svou vlastní konstelaci.
Boeing plánuje předvést technologii senzorové fúze, která by mohla zlepšit vojenské situační povědomí kombinací dat z atmosférických a vesmírných senzorů. Tato fúze dat ze senzorů by mohla být doručena operátorům na zemi nebo pilotům.
Týdeník SpaceNews, který se zabývá vesmírným zpravodajstvím slaví 18. září své 35. výročí.
Indická vláda udělila souhlas s řadou velkých vesmírných projektů včetně návratu lunárního vzorku prostřednictvím mise Chandrayaan-4 a prvního modulu vesmírné stanice.
NASA 17. září oznámila, že udělila kontrakt společnosti Intuitive Machines na podporu Near Space Network. Jedná se o systém, který poskytuje komunikační služby pro mise NASA na oběžné dráze Země a cislunárním prostoru.
Evropští představitelé tvrdí, že změna softwaru by měla vyřešit problém, který nastal při inauguračním startu Ariane 6 v červenci s horním stupněm.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Vláček družic narušil pozorování na observatoři Cerro Tololo v Chile. Úkaz prý trval 5 minut.
21. listopadu 18:10
Sdílejte tento článek:
Rubrika:
Štítky:
Další podobné články:
Komentáře:
Je to zvěrstvo, idea pokrytí slabě obydlených oblastí jako jsou pouště, Sibiř nebo oceány je pochybná. K čemu bude Eskymákovi, lovci kožešin, beduínovi nebo domorodci někde v končinách oceánu vysokorychlostní internet to věru nevím.
První pokrytí má být Amerika, to zrovna řídce obydlená oblast není. Taky hlavní důvod není pokrýt celou zemi, ale umožnit spojení na dlouhé vzdálenosti s krátkou odezvou, ono to ve vesmíru lítá rychleji než kabelem pod mořem. A za zkrácení o pár milisekund jsou lidi ochotní platit.
Par milisekund se snad vyplati jen pro automaticke obchodovani na burze, ale pro ne je Starlink prilis pomaly. Servery pro obchodovani jsou co nejblize burzy, idealne ve stejnem datacentru.
Muze to pomoct hracum s linkou s hodne vysokou latenci, ale to nebude skok o jednotky milisekund, ale o desitky/stovky ms.
To miesto podla map leteckych tras nevyzera uplne proste leteckej dopravy a samotne observatorium sa nenachadza nejako neskutocne vysoko nad morom, len cca 2km. A s tymi 4metrovymi teleskopmi im v snimkoch lietadlo musi narobit ovela viac problemov, nez satelity. Urcite to nepotesi, ale pochybujem o tom, ze by to bol neprekonatelny problem. Kvoli lietadlam a pripadnym inym satelitom ktore nevyhnutne musia FOV snimaca pretnut a eliminacii sumu by som cakal, ze masivne stackuju snimky na seba. Pri takom niecom je preletujuca druzica nezaujimava prakticky bez ohladu na jej magnitudu.
Osobně fandím technologickému pokroku, ale na druhou stranu moc nechápu trend všemožných diskusí podkopávat odborný názor. Astronomka, která poukázala na vláček 19 družic konstelace Starlink, které přerušily pozorování je fakt a není důvod tomu nevěřit. Pokud již v počátcích astronomové zaznamenávají problémy, tak je pořád čas pokusit se to nějak řešit a právě podobná hlášení tomu mohou napomoci.
Je ironické, že astronomové, tedy lidé, jejichž veškerá profesní aktivita se opírá o fyziku, nějak nejsou schopni předpovídat keplerovské dráhy. Že by pod svícnem tma?
Hlavně je to pokrytecké. Kdysi si astronomové stěžovali, že města moc svítí. A města svítí dál. Prostě se postupně přesune sledování vesmíru do vesmíru. Chce to jen čas.
Bez urážky, ale tohle je špatné i jako vtip.
1. Astronomie se (jako celek) do vesmíru nepřesune dřív než za desítky, nebo stovky let (vždyť jen detektory u špičkových observatoří váží i desítky tun. My máme problém přesouvat je aspoň po Zemi ! Ne tak je střílet na orbitu !!
2. Kdy jste se naposled byl podívat na hvězdnou oblohu ? Myslíte že hvězdná obloha, možná vůbec nejkrásnější přírodní div, zajímá jen vědce ?
Ani ve městech není nezbytně nutné svítit celou noc stejně silně a na všechny stavby (nemluvě o tom, že dodnes najdete celé ulice či čtvrti osvětlené lampami u kterých 90% světla míří nahoru, nikoli dolů na chodník či silnici).
PS: re: GG
problém není v předpovědi družice, problém je naplánovat pozorování tak, aby vám několik minut nic nevlétlo do záběru. Zatím se zahazují jednotky procent snímků… se Starlinkem to může dopadnout přesně naopak – 90% zahodit a jen pár procent snímků bude nepokažených.
To s tím skládáním snímků je hodně používaná metoda. Ale tím horší je Starlink problém pro astronomii, když tyhle metody selhávají už samém začátku budování konstelace !
Od určitého minimálního průměru přístroje a určité minimální přesnosti detektoru uvnitř neexistují „druhořadé“ observatoře. Země je rotující koule, oblohu nad některými observatořemi mohou zakrývat mraky a třeba zákryty hvězd malými tělesy sluneční soustavy mají pozorovací pás jen v jednotkách kilometrů (takže jsou pozorování která jsou možná jen v jedné konkrétní observatoři).
Jsme teprve na začátku zkoumání vesmíru a spoustu jevů má periodu opakování (= našeho pozorování těch jevů) ve stovkách let. Poslední pozorovaná supernova v naší galaxii byla v 17. století. Ta příští může vzplanout klidně během čtení tohoto příspěvku ale nevíme kdy, v které části oblohy a která observatoř bude v té nejpříhodnější pozici (= bude při svém řádném programu koukat zrovinka do toho správného místa)
Na vaši odpověď mi již odpovědět nejde, tak to hodím sem.
Můj příspěvek jsem myslel spíše stylem, že jsme v údolí a valí se na nás lavina. A my se budeme bavit zda uskočit doleva, nebo doprava, když je jasné, že na obě strany je to moc daleko. Chtěl jsem vyjádřit to, že celá civilizace je tam, kde je jen proto, že jako zvířata vynikáme vlastností umění se přizpůsobit změnám.A i starlinku se přizpůsobíme. Což ale neznamená, že to nebude bolet.
A ještě k bodu 2.
Přesně jak píšete. Noční obloha je nádherná. Ale troufnu si říct, že naprostá většina lidí bydlících ve městě nemá ani tušení, že je na ní okem vidět mnohem víc než pár desítek světýlek, ze kterých polovina jsou ještě letadla. A to je právě ta lavina o které píši v předchozím příspěvku.