sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
BlackSky Technology oznámila kontrakt s australským startupem HEO. V rámci kontraktu dojde k poskytování snímků vesmírných objektů pro obranu, zpravodajství a komerční využití. Prostřednictvím dohody se společnost BlackSky připojí k síti zobrazovacích senzorů HEO mimo Zemi.
Startup Astranis, zabývající se družicovou komunikací, získal kontrakt v hodnotě 13,2 milionu dolarů na zajištění kompatibility svých komunikačních družic s vojenskými terminály. Společnost získala zakázku prostřednictvím dohody o zvýšení strategického financování (STRATFI).
SpaceX zveřejnila 19. září dopis, který zaslala vedení sněmovního vědeckého výboru a senátního obchodního výboru, dvou výborů, které dohlížejí na Úřad pro komerční vesmírnou přepravu FAA neboli AST.Čtyřstránkový dopis nabídl podrobnou odpověď na navrhovanou pokutu ve výši 633 000 USD za porušení licence od FAA.
Saúdskoarabská společnost Neo Space Group (NSG) podporovaná suverénním investičním fondem se snaží pronajmout kapacitu na více oběžných drahách, aby posílila své postavení na družicovém trhu, dříve než bude vlastnit a provozovat svou vlastní konstelaci.
Boeing plánuje předvést technologii senzorové fúze, která by mohla zlepšit vojenské situační povědomí kombinací dat z atmosférických a vesmírných senzorů. Tato fúze dat ze senzorů by mohla být doručena operátorům na zemi nebo pilotům.
Týdeník SpaceNews, který se zabývá vesmírným zpravodajstvím slaví 18. září své 35. výročí.
Indická vláda udělila souhlas s řadou velkých vesmírných projektů včetně návratu lunárního vzorku prostřednictvím mise Chandrayaan-4 a prvního modulu vesmírné stanice.
NASA 17. září oznámila, že udělila kontrakt společnosti Intuitive Machines na podporu Near Space Network. Jedná se o systém, který poskytuje komunikační služby pro mise NASA na oběžné dráze Země a cislunárním prostoru.
Evropští představitelé tvrdí, že změna softwaru by měla vyřešit problém, který nastal při inauguračním startu Ariane 6 v červenci s horním stupněm.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
2. listopadu byla vynesena družice Gaofen-7. První stupeň měl roštová kormidla a povedlo se ho navést mimo obydlenou oblast”.
6. listopadu 6:27
Sdílejte tento článek:
Rubrika:
Štítky:
Další podobné články:
Komentáře:
Hmm, tak zatím to používají, kromě sběru dat pro znovupoužitelnost, pro řízení dopadu prvního stupně mimo obydlená místa. Je absurdní, že vůbec střílí do obydlených oblastí, tohle se jinde na světě nevidí.
Navést kam zpět?
Co myslíte? Na Měsíc to asi nebude. 🙂
Proč nemůžete odpověď přímo? Jestli tím evokujete odpověď: „na Zemi“, pak k tomu opravdu nepotřebuje roštová kormidla, někam na Zemi by ten stupeň spadl tak jako tak…
Proč nemůžu odpovědět přímo? Protože mi odpověď přišla natolik zřejmá, že mně to nenapadlo. Předpokládám, že k nám chodí lidé kterým podobné věci prostě vysvětlovat není třeba. Dobře: Stupeň byl naveden zpět do blízkosti místa startu mimo obydlenou oblast. Stačí Vám to takto? Snažíme se to psat co nejkratší, proto jsou to krátké zprávy.
Jak vidíte, tak k vám chodí i lidé, kterým tak „zřejmé věci“ je potřeba vysvětlovat 😉
Navíc mi zase tak zřejmé nepřijdou. Je fakt, že na tuhle stránku nechodím moc často a vývoj znovupoužitelnosti prvního stupně u čínských raket moc nesleduji.
Díky za odpověď, ale nestačí mi to takto, jelikož z běžné trajektorie prvních stupňů víme, že na to, aby se vrátil zpět do blízkosti místa startu by bylo potřeba stupeň otočit, jinak by dopadl hodně daleko od místa stratu. Znamená to snad, že Číňani už umí skoro totéž, co SpaceX?
Pokud Vám to tedy takto nestačí, tak doporučím kontaktovat CNSA (Čínská národní vesmírná agentura), určitě na všechny vaše otázky rádi odpoví…
Mimochodem ty stupně i bez otočení padají v oblasti blízké startu. Jenže dopadají do obydlenych oblastí a to se díky kormidlům daří eliminovat.
„Blízko“ je dost relativní pojem. U varianty 4 (bez kormidel) dopadá 1. stupeň cca 600 km od místa startu
To už je slovíčkaření a úhel pohledu. Každý kosmodrom má tzv. střelecký prostor a vymezenou část bezletové zóny, případně zakazanou zónu pro plavidla během startu apod. Takže se pořád bavíme o oblasti blízké startu. Myslím si navíc, že většina chápe kam se ten stupeň vrací a o to šlo především. Trochu tedy nechapu tohle nesmyslné popichovaní.
Pokud chcete přesný rozbor mista přistaní a data napište si do CNSA. V krátkých zprávach prostě není prostor pro hlubší rozebrání situace.
Ano, je to úhel pohledu. I to, co je a není slovíčkaření, je jen váš úhel pohledu, pro mě to slovíčkaření není.
Možná uvažujete v ruských rozměrech, kde i 100 km znamená za rohem. Já ale uvažuji v pohledu středoevropana, kde 600 km je dál než z Prahy do Benátek a to pro mě věru blízko není.
Když napíšete jen „povedlo se ho navést zpět,“ pak mi z toho opravdu nemůže být jasné, jestli „zpět“ znamená na zam, na kosmodrom, do blízkosti kosmodromu, do střeleckého prostoru, do Číny, Pekingu nebo nevím kam.
A má otázka: „Navést kam zpět?“ Nebylo žádné popichování, ale prostá otázka, která neobsahovala žádné emoce. Popichování jste začal vy vaší zbytečnou zmínkou o Měsíci. Jestli tedy nechápete tohle „nesmyslné popichování“, tak vám jen doporučím více sebereflexe.
Tím z mé strany končím tuhle diskuzi.
Dobře, tak tedy ještě jednou a polopatě. Pokud jste si všiml, tak součástí té krátké zprávy jsou dva odkazy. Jeden vede na obrázek a druhy na zdroj informací. Pokud byste si ho prošel, tak tam objevíte například video sestupu toho stupně mimo obydlenou oblast a další informace, které nejsem schopen do takto krátkého formatu dostat. Opravdu není můj problém, že čtenář není schopen kliknutí na odkaz a jeho, alespoň základní prolistovaní. Pokud byste to totiž udělal, tak se s prominutím tak hloupě neptáte. Proto jsem na Vaší otázku reagoval podobně. Což nebylo popichovaní, ale ironie. Popichovaním jsem měl na mysli příspěvek od uživatele bohyn a spekulovaní nad relevancí slova blízko. Je to naprosto jednoduché a stejné jako u raket SpaceX. Mluví se o tom, že je společnost naučila vracet se zpět. Což je více méně řečnický obrat, protože byste mohl vaší logikou namítnout, že všechny první stupně raket se vracejí zpět…
Co už ale vůbec nechapu je vaše poznámka o ruském způsobu uvažování. Navíc nemám k dispozici informace o tom, že by ten stupeň přistával 600,400 nebo 500 km daleko. Vy ano? Tak proč se tedy ptáte kam zpět, když tu informaci máte a znáte? Není to pak tedy popichovaní? Ještě dodám, že kdybych neměl dostatek sebereflexe, tak jsem na vaše zprávy už dávno nereagoval.
Za sebe Vám tedy také něco doporučím, a to méně arogance a více úcty k cizí práci. Tím bych tuto debatu také ukončil. Hezký večer.
Tak si po sobě přečtěte především ten předposlední komentář a pak něco mluvte o aroganci. Sebereflexe vám opravdu chybí. Ani nejste schopný diskutovat na úrovni a přecházíte do osobních invektiv.
Řečnická otázka: Kdo je víc arogantní, ten kdo se jen prostě zeptá, nebo ten, kdo tuto otázku od samého počátku považuje za hloupou, jak se právě přiznal a proto na ní v podstatě arogantně odpoví a spustí tak celou tuhle nesmyslnou diskuzi?
Nemám žádnou konkrétní informaci, jen vycházím z toho, co psal bohyn, sám jen vím, že jsou to obyčejně stovky kilometrů u raket bez jakéhokoliv kormidlování, což prostě z mého pohledu (a nejen z mého) blízko není.
Právě protože SpaceX naučila vracet rakety zpět na místo startu, proto jsem vůbec tuto otázku položil, protože nic nevím o tom, že by toto už uměli i Číňané u svých raket.
Btw. Na ty dvě tři slova navíc, která by stačila připsat k článku, abych se pak nemusel „hloupě ptát“, by ten prostor jistě byl.
A tím opravdu končím.
Vychazim z toho clanku http://spaceflight101.com/gaofen-10-launch-failure/
Je to sice 4C, ale ten prvni stupen je stejny. Tu vzdalenost samozrejme ovlivnuje i profil letu, takze je to plus minus.
Vyrok „navest zpet“ ve me take evokoval navrat na kosmodrom. Vhodnejsi by bylo „navest mimo obydlenou oblast“.
Upravil jsem zprávu podle vašeho návrhu. Děkuji za konstruktivní komentář a odkaz na článek.