Skafandry pro astronauty v Orionu

Před pár dny jsme Vám přinesli článek o nových amerických skafandrech xEMU, které mají astronauti v rámci programu Artemis nosit při výstupech do volného prostoru – třeba na lunární povrch. Ale kosmonautika zná dva typy skafandrů, které se dají označit jako lehké a těžké. Skafandr xEMU je určen k výstupům do volného prostoru a proto se řadí do kategorie těžkých skafandrů. Naopak skafandry patřící mezi lehké nejsou určeny k tomu, aby v nich lidé vystupovali do volného prostoru. Jejich úkolem je zajistit posádce bezpečné prostředí v případě nečekaných událostí během startu či přistání kosmické lodě. Astronauti létající v lodi Orion by měli poznat pokrok i v tomto směru. NASA totiž představila lehké skafandry určené právě pro start a přistání nové americké kosmické lodě.

Několik hodin před startem lodi Orion na raketě SLS si posádka oblékne skafandry OCSS (Orion Crew Survival System), které budou nepřehlédnutelné díky jasně oranžové barvě. Inženýři se při návrhu skafandru zaměřili na pohodlné nošení, ale i na to, aby oblek disponoval bezpečnými technologiemi a zlepšováky, které pomohou astronautům během startu, při krizových situacích, riskantních operacích u Měsíce nebo při vysokorychlostním návratu na Zemi.

Skafandr OCSS (Orion Crew Survival System)

Skafandr OCSS (Orion Crew Survival System)
Zdroj: https://www.nasa.gov

Mnoho misí vyžaduje oba výše popsané typy skafandrů. Ty, které se nosí na výstupy do volného prostoru, jsou navrženy jako samostatná kosmická loď pro jednoho člověka. Skafandry používané v kosmické lodi pak posádku chrání před nebezpečím při riskantních částech mise jako je start či přistání. Program Artemis bude potřebovat oba typy skafandrů. K procházkám po měsíčním povrchu se použije xEMU, který využije šest desítek let dlouhé zkušenosti v tomto oboru. Skafandr OCSS má technologicky vycházet z obleků používaných na raketoplánech, přičemž inženýři zapracovali na rozšířeném spektru pohybů a podařilo se zlepšit i bezpečnost nositelů těchto obleků.

Skafandr OCSS se někdy označuje také jako Orion suit (Oblek pro Orion), flight suit (letový oblek) nebo launch and entry suit (startovní a návratový oblek). Když řekneme, že původní návrh z raketoplánů byl přepracován od halvy k patě, nebudeme daleko od pravdy. Když začneme od hlavy, tak v helmě je hned několik nových prvků, které zlepšují komfort a funkčnost. Samotná helma je oproti dřívějším lehčí, pevnější, nemá jen jednu velikost, redukuje okolní hluk a snáz se připojuje ke komunikačním systémům, které jsou nezbytné pro domluvu astronautů mezi sebou nebo s řídícím střediskem.

Vnější vrstva samotného skafandru je oranžová a tato barva nebyla zvolena náhodou. Jejím úkolem je zviditelnit astronauty v oceánu, pokud by někdy z jakéhokoliv důvodu potřebovali opustit návratovou kabinu bez asistence pomocných týmů. V tělové části najdeme třeba přepracovaný mechanismus ramen, který umožňuje lepší pohyblivost  a je také odolný vůči ohni. Jde o přetlakový oděv vybavený tzv. omezující vrstvou, která se postará o udržení správného tvaru a usnadní astronautům pohyb.

Skafandr OCSS (Orion Crew Survival System)

Skafandr OCSS (Orion Crew Survival System)
Zdroj: https://pbs.twimg.com

Přepracované zipy také posádce umožní rychlé oblečení skafandru OCSS a budou i pevnější. Najdeme zde i nová adaptabilní rozhraní pro dodávky vzduchu a odvod oxidu uhličitého. Oblek disponuje vylepšeným systémem řízení teploty, takže posádka by měla zůstat v suchu a příjemném chládku. Pod skafandrem se bude nosit vrstva s integrovaným chladicím okruhem, který vypadá skoro jako spodní prádlo se zabudovanými ohebnými hadičkami. Materiál této vrstvy byl upraven, takže je mnohem víc prodyšný a i jeho výroba je snazší.

V éře raketoplánů byly podobné oranžové skafandry pro start a přistání dodávány v konfekčních velikostech – malý, střední a velký. Skafandry OCSS ale budou přizpůsobené na míru každému členovi posádky a budou je moci nosit astronauti všech velikostí. Návrh obleku minimalizoval počet nepohodlných míst, která byla v éře raketoplánů běžná, pokud astronaut nosil delší dobu natlakovaný skafandr.

Skafandr OCSS (Orion Crew Survival System)

Skafandr OCSS (Orion Crew Survival System)
Zdroj: https://cms.algoafm.co.za

Rukavice jsou součástí skafandru a právě ony zažívají při nošení největší namáhání. Návrháři se proto zaměřili na zlepšení jejich odolnosti, ale kromě toho jsou kompatibilní s dotykovými obrazovkami. Zbývají nám ještě boty – ty poskytují především ochranu před žárem v případě požáru, lépe sedí na nohy a astronautům umožní pohodlnější chůzi.

Ačkoliv je skafandr OCSS primárně navržen pro start a přistání Orionu, měl by dokázat udržet posádku při životě i v tak extrémním případě jako je ztráta atmosféry z kabiny lodi při cestě k Měsíci, při úpravách dráhy u stanice Gateway nebo při cestě domů. Astronauti by v těchto oblecích měli přežít až šest dní, což je dost dlouhá doba na bezpečný návrat.

Ve skafandru jsou navíc integrovány i některé pomůcky, které se mohou hodit v případě, že posádka bude muset po přistání Orionu na vodě opustit návratovou kabinu. Každý oblek je proto vybaven vlastním nouzovým balíčkem. V něm se nachází osobní vysílač-lokátor, nůž, signální sada se zrcátkem, blikající světlo, baterka, píšťalka a svítící prvky.

Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://grabancijas.com/…/uploads/2019/10/nasa_Orion_Crew_Survival_System-1920×991.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/20191015_jk3104032.jpg
https://pbs.twimg.com/media/CmOxzpNWUAEKJGf.jpg
https://cms.algoafm.co.za/img/or_201910167328.png

Skafandry pro astronauty v Orionu, 5.0 out of 5 based on 13 ratings
Pin It
(Visited 3 319 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (13 votes cast)
(Visited 3 319 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


37 komentářů ke článku “Skafandry pro astronauty v Orionu”

  1. MichaelM napsal:

    Ano, to je sice hezké a zajímavé ale co takhle malé číslo 1 a velké číslo 2? Jak se ty tam budou dělat? Jen se ptám.

    A navíc, proč je ta žena oblečena do ruské vlajky?

    • Radim Pretsch napsal:

      Vždycky mě pobaví, jak jsou někteří týpci “fascinování” něčím tak přirozeným a obyčejným jako je vyměšování.
      Myslím, že člověk nepotřebuje nijak zválšť bujnou fantazii, aby mu bylo jasné, že v tak extrémní situaci kdy nebude možné vyměnit pleny či sběrné vaky (či se jiným způsobem zbavit odpadu), bude skafandr samozřejmě znečištěn.
      Teoreticky pak hrozí infekce, což je přijatelná cena za přežití. Pro ty, pro něž je to nezkoustnutelná představa, pak, prozatím, zůstavá povolání astronauta zapovězeno.

      Poznámka o “ruské vlajce” je pak, stylově řečeno, zcela mimo mísu. Kombinaci bílé-modré-červené používá řada států, včetně samotných USA

  2. Štěpán Krňanský napsal:

    To s těmi čísly na 6 dní by mě taky zajímalo.. Ale upřímě je to extrémní scénář a navíc, když to napíšu lidově – nevadí že budou mít ve skafandru nasráno, důležité je že přežijí…

    A co se týče té ruské vlajky.. Spíš jde o barvy a červená, modrá a bílá jsou i americké i když mají zvězdy a pruhy a ne jen pruhy jako Rusové.
    Pár možností proč to tak je mě napadá 🙂

    a) grafik řešil barvy a ruskou vlajku ani nezná
    b) chtějí tím ukázat, že i artemis je mezinárodní a spletli si Francouzskou a Ruskou vlajku – pruhy jako pruhy ne 🙂
    c) použité barvy mají mít určité vlastnosti v prostředí mimo zemi, které zatím nebyly zveřejněny
    d) grafik je ruský agent, který propašoval ruskou vlajku na americký skafandr
    e) něměly barevně stejné kusy a tak to poskládaly z toho co bylo k dispozici 😀

  3. Majo napsal:

    Zdravím,ja by som sa chcel len opýtať trošku mimo témy.Najsilnejšia verzia SLS bude aj tak slabšia ako Starship,že?A plánuje NASA s SLS lety na Mars,či len pár misií artemis?Kedže je to okresaný constellation,,použité časti space shuttle a tak ďalej.Ako áno,bude silný ale nie znovupoužitelný ako má Spacex.
    A ešte koľko štartov má v pláne Spacex čo sa týka Starlinku?

    • Dušan Majer napsal:

      Hezký den,
      Ano, SuperHeavy/Starship má být silnější než nejsilnější verze SLS.
      Ano, SLS s lodí Orion a stanicí Gateway mají umožnit lety k Marsu. NASA si již objednala dalších deset centrálních stupňů.
      Řádově to budou stovky,přesné číslo neznáme, jelikož ani nevíme, kolik družic v tom systému bude, případně kolik odnosí Falcony a kolik Starship.

    • 3,14ranha napsal:

      Na to se nedá jednoduše odpovědět. Nosič superheavy (1. stupeň) by měl být nejsilnější raketa v historii. Jenže se nám do toho plete reusable. Které slibuje rapidní zlevnění za vynesený kilogram, ale výměnou za snížení nosnosti na zlomek toho co by odpovídalo “hrubé síle” nosiče.

      V podstatě podobná situace jako s raketoplánem: Počítat nosnost raketoplánu jen podle velikosti družice v nákladním prostoru, nebo tam počítat i samotný kluzák ?

  4. Majo napsal:

    A ešte jedna otázka.Bude ten red dragon od Spacex v roku 2020?
    A inak,viem že NASA už ťažko bude ako za čias apolla ale,že súkromník ich predbehne je fakt sila.Holt ,rozpočty už na to Nasa nemá.

    • Dušan Majer napsal:

      Red Dragon byl zrušen před několika lety, když bylo zrušeno motorické přistávání lodí Dragon 2.

    • Radoslav Karásek napsal:

      No predbehne je dosť silné slovo, keďže to nie je závod.

      Musíte si uvedomiť jednu zásadnú vec, ktorá sa dosť často vynecháva. SH/Starship je LEN koncept. Nikto netuší ako to dopadne, je to niečo nové, obrovské a celkom ľahko možu vyrobiť 10 kusov a všetky sa im rozpadnú pri návrate do atmosféry až nakoniec tento smer zavrhnú a vrátia sa k Red Dragonu.

      NASA je financovaná z daní bežných ľudí, oni si takýto risk nemožu dovoliť a musia pracovať s technológiami, ktoré aktuálne máme a postupne ich inovovať. Viete si predstaviť tú kritiku, keby minuli 10 mld dolárov a nakoniec by povedali, “tak inak a odznovu”? Musk si toto može dovoliť, lebo bude stratový len on a dobrovoľní investori.

    • lvy napsal:

      Pozor, to není o financích, program SLS je asi 10-15x dražší než SHS.

      • Radim Pretsch napsal:

        K tomu je ještě třeba dodat, že NASA zdaleka není jen SLS. Tento program “spolyká” jen zlomek každoročního rozpočtu. Majo navštivte webovky agentury a podívejte co všechno NASA obsahuje.
        SpaceX je ve srovnání s NASA úzce zaměřena a má nesrovnatelně menší rozpočet než NASA.

        Nejen že to není o závodění, ale snažíte se srovnávat hrušky a jablka.

      • Petr Groh napsal:

        Je to o míře rizika.

        A srovnávat oba programy je zatím předčasné. Ještě nevíme, kolik bude celkem stát vývoj SHS.

  5. michalrusina napsal:

    mna by zaujimalo ako v extremnom pripade 6 dnoveho pobytu v skafandri pri strate atmosfery budu kozmonauti jedlo prijmat, vylucovanie mi je jasne 🙂

    • Dušan Majer napsal:

      Berte to tak, že to budou muset vydržet, lepší než zemřít hned, je lepší se pokusit o přežití byť za cenu sníženého komfortu.

    • Radim Pretsch napsal:

      Můžu jen spekulovat, ale třeba skafandry pro výstup do volného prostoru mají nádržku s pitnou vodou a do přilby vyvedený naústek. Stejně mohou být vybaveny i tyto skafandry, nádržka může mít ventil a být vyměnitelná z venku a její obsah by se tak mohl přizpůsobit situaci.

      Stejně tak musí být v prvé řadě ošetřeno zásobování kyslíkem. Ztráta atmosféry na 6 dní by mohla znamenat jedině neopravitelnou dekompresi, ale systém zásobování kyslíkem by musel zůstat funkční. A půjde-li do skafandrů doplnit kyslík, určitě to půjde i s nějakou nouzovou stravou.

    • android napsal:

      6 dní jíst není netřeba. Stačí cucat ochucený cukr s vitamíny, minerály a kofeinem či nějakým efedrinovým derivátem ;p. V nouzových dávkách pro piloty pro přežití na moři jsou taky jen energo/vitamínové bonbony a voda.

      V nouzi se většinou vykadíte jen jednou a pak stejně už nemáte co kadit když nejíte. A když máte vůli, tak těch 6 dní taky dáte bez kadění. Dá se tomu i pomoct léky.

  6. Majo napsal:

    Skafandr OCSS je ako vo filme Ad astra s Bradom Pittom.
    Inak už fakt posledná otázka mimo,ako je NASA s NTP?(nuclear thermal propulsion)
    Viem,že dostali nejaké peniaze do rozpočtu na rozvíjanie jadrových pohonov a,že to NTP skúšajú ale nevedno či z oho čosi bude,či?

  7. Jiří Hošek napsal:

    Informace od Jasona Hutta, vedoucího týmu pro kabinu Orionu
    https://twitter.com/jhutt75
    Při úniku atmosféry z kabiny lodi bude mít posádka 30 minut na nasazení zařízení pro sběr biologického odpadu s odlišnými vzory pro mužskou a ženskou anatomii, a na následné oblečení skafandrů. Poté bude provedena rychlá kontrola integrity tlaku skafandrů, přičemž po celou dobu bude ECLSS Orionu udržovat tlak v kabině na úrovni 55 kPa (asi 0,54 atmosféry). Poté bude ponechán přirozený pokles tlaku v kabině na vakuum při současné kontrole zdroje úniku. Následně bude tlak ve skafandrech snížen, aby posádka získala schopnost manuální zručnosti.
    První tři až čtyři dny pobytu ve skafandrech bude posádka přijímat jídlo, navržené speciálně za účelem minimalizace biologického odpadu. Sáčky na potraviny a vodu mají brčka, která se vejdou do otvoru na boku přilby. Prostřednictvím tohoto portu bude možno přijímat i léky, které mají pomoci vyloučit jakékoli potenciální infekce. Jde o systém, který má dostat posádku do udržitelného scénáře.
    Velkým plusem je podle Hutta potenciální bezpečné útočiště Gateway.

  8. vreckam napsal:

    jiz delsi dobu mi vrta otazka, ohledne zenskych mesicnich cyklu na ISS / cesta na mesic … Je to takove trosku tabu, pro nas chlapy, ale stejne by mne to zajimalo, jak je to resene, nevite nekdo?
    Pripadne se omlouvam, za nevhodnou otazku.

    • Dušan Majer napsal:

      Otázka není nevhodná, částečně se o ni otřel kolega v tomto článku.

      • vreckam napsal:

        velice dekuji za odkaz … kdyz jsem se pri cteni nekolikrat zasmal nahlas a vedle mne spici manzelka to nesla nelibe, asi by nebrala, ze ctu vlastne o hov*e :-O .. i kdyz vesmirnem 🙂
        uz se tesim na Vanoce, psal jsem Jeziskovi o knizky pana Samarka a Vam dekuji p. Majer za uzasny web, musim hodne zabrousit do archivu k velmi zajimavym clankum, ktere jsem zatim neprecetl.

      • Rosťa napsal:

        Také děkuji za odkaz na tento starší článek. Velice poučné a i pobavilo. Ta klobása plující lodí:-)

  9. HM napsal:

    Odborník na skafandry a módu tedy fakt nejsem, ale když se dívám na xEMU, napadá mě, že Neil Armstrong a další byli na Měsíci tedy větší elegáni 🙂

    Teď vážně. Člověku se ani nechce věřit, jak ten měsíční skafandr z pol. 60. let (mimochodem nechodilo se v něm jen po Měsíci, ale 3. člen posádky s ním dělal výstup do volného kosmu – takže s xEMU je to srovnatelné) vypadal nadčasově. Tedy aspoň mně se vždy vysloveně líbil…

    • 3,14ranha napsal:

      Možná ten Apollo (A7L) vypadal elegantněji (s kevlarovými potahy – holá přetlaková vrstva a klouby vypadaly dost bizarně), ale pohyb v něm připomínal spíš zorbování, než chůzi. A třeba ruce odřené do krve, to se občas stávalo i v EMU.

      Myslím že usměvavou inženýrku jako “modelku” zvolili zcela záměrně aby zavřeli ústa všem rejpalům. Když ho rozhýbala ona, tak kdokoli. Nemusím být zrovna inženýr, abych viděl že tenhle skafandr je fakt revoluce. Klobouk dolů !

  10. ixb1 napsal:

    Nepodařilo se mi najít kolik vlastně váží “měsíční” skafandr.Ten starý z apolla měl údajně 180lb.Ta slečna s tím měla evidentně co dělat,aby ho unesla.

  11. Majo napsal:

    Na koľko minút asi majú zásoby vzduchu v tom skafandri,batohu?Myslím,keď sú v otvorenom kozme?
    Ešte otázka trocha mimo,ako je NASA s NTP(nuclear thermal propulsion)?Viem,že s tým začali,dostali nejaký rozpočet a bol tu aj nejaký článok o tom ale nejaké nové info?Ďakujem.

    • Dušan Majer napsal:

      Výstup ve skafandru xEMU může údajně trvat až osm hodin, přičemž další hodina je rezervní pro mimořádné případy.

    • 3,14ranha napsal:

      Batoh by měl vydržet aspoň 8 hodin, jak je obvyklé při EVA na ISS. Kyslík vlastně není hlavní problém, limitem je systém na odstranění CO2. Nový batoh by ho měl mít jednodušší a hlavně permanentní (žádné patrony s oxidem lithným), téměř ihned připravený na další procházku (což je úžasný pokrok).

      Existuje 53 minutová verze prezentace skafandrů na NASA kanále – “Introducing Artemis Generation Spacesuits”. Doporučuju všem co aspoň trochu rozumí anglicky !

      A koho by zajímalo jak se dostali k současnému modelu. Tak na YT kanále “astronauticast” včera nahráli hodinový sestřih zkoušek různých prototypů.

      • Jiný Honza napsal:

        Někde (nejspíš tady) jsem četl, že problém výdrže skafandru je spíš v sublimačním chlazení, kterému dojde voda.

        Je fakt, že kyslíku člověk opravdu moc nepotřebuje, v klidu jen asi 0,5 kg za den.

  12. Jan Mládek napsal:

    Jen mě tak napadá, jestli to není krok zpět
    Přeci jen rusové teď představili svoje nově vyvíjené lehké skafandry sokol které pokud se nepletu by měly být na víc použití a hlavně by se neměli šít kosmonautům na míru ale ten skafandr by se měl dát přizpůsobit.
    A různý velikosti helmy mě příjdou taky zbytečný

    Zkrátka rusáci musí na každou misi vyrobit na daného člověka novýho sokola, chápu ževje to nebaví a že je to místo kde se dá ušetřit, přeci jen ten menší konfort je jen během startu a přistání, a to člověk pociťuje takový přetížení že na nějaký nepohodlí ve skafandru je druhořadý
    Zatím co američani teď chcou začít šít pro každýho astronauta nový skafandr

    • Dušan Majer napsal:

      Ne, že budou šít na každého zvlášť. Oni budou mít už připraveno několik velikostí, ze kterých sestaví nejlépe padnoucí komplet, který bude možné ještě drobně doladit do ideálního stavu. V rámci ergonomie a pohodlnosti nošení je to nejlepší možné řešení.

    • 3,14ranha napsal:

      Ono je nutné se podívat kam se poletí a na jak dlouho. Tohle jsou skafandry na cesty k Měsíci, nikoli na taxikaření na LEO (kde je doba evakuace v minutách). V případě havárie může posádka ORIONu v oranžových skafandrech strávit až 6 dní (doba evakuace od Měsíce na Zem).

      Jinak k velikostem viz odpověď autora článku.

Zanechte komentář