V roce 2017 Rusko určilo, že projekt Sunkar se stane základem nové generace raket, čímž se zrodil plán na raketu Fenix, později pojmenovanou Sojuz 5, která je dnes známá jako Irtyš. Vývoj však pokračuje i nadále a konstrukční kancelář Progress pracuje na kosmickém nosiči, který by spaloval kapalný metan. Tato raketa byla často označována jako Sojuz 7, přičemž nejčastěji se mluvilo o používání motorů RD-0164. V letošním roce však bylo označení Sojuz 7 použito pro nově navrženou raketu, která má na prvním stupni používat motor RD-180. Podle všeho se zdá, že i přes menší zmatky v pojmenování stále „metanová verze“ žije – aktuálně se ukrývá pod zkratkou RN SPG.
Zdroj: http://www.russianspaceweb.com
23. května 2019 vystoupil šéf agentury Roskosmos, Dmitrij Rogozin na Moskevské státní univerzitě, kde v proslovu o budoucí letce ruských raket zmiňoval i nosič spalující metan jako palivo. Podle prezentace, kterou měl, by měla raketa RN SPG dopravit na nízkou oběžnou dráhu devět tun nákladu, přičemž první stupeň vybavený metanovými motory by měl být znovupoužitelný.
Rogozin představil více technických a ekonomických informací o metanové raketě na Baltické technické univerzitě D. F. Ustinova v Petrohradu v září 2019. Oficiální fotografie z akce zachycuje Rogozina při prezentaci v době, kdy byl na ploše za ním promítán slajd porovnávající různé aspekty konceptu RN SPG a aktuálně provozované rakety Sojuz 2-1b. Ze snímku se dají vyčíst následující údaje:
| Sojuz 2-1b | RN SPG | |
|---|---|---|
| Nosnost na LEO | 8,2 tuny | 9 tun |
| Nosnost na GTO | 2 tuny | 2,2 tuny |
| Průměr krytu | 3,7 - 4,1 metru | 5,2 - 7 metrů |
| Letová spolehlivost | 0.98 | 0.99 |
| Příprava na rampě | 2 - 5 dní | Méně než den |
| Typ přípravy na rampě | Manuální | Automatická |
| Počet dílů a sestavovacích prvků | cca 4 500 | cca 2 000 |
| Produkční komplexnost | cca 220 000 pracovních hodin | cca 174 000 pracovních hodin |
| Produkční náklady | cca 1 280 000 000 rublů | cca 900 000 000 rublů |
| Cena za start | cca 45 milionů | 40,5 milionů |
I díky přímému porovnání obou raket se očekává, že nová raketa by měla využívat startovní komplex raket Sojuz na kosmodromu Vostočnyj, přičemž by zjednodušila využívání některých prvků tamní infrastruktury. Podle informací webu www.russianspaceweb.com/ by se nová raketa měla obejít například bez čtveřice postranních opor, servisní věže nebo podzemního servisního systému.
Přeloženo z:
http://www.russianspaceweb.com/
Zdroje obrázků:
http://www.b14643.de/Spacerockets/Specials/Russian_Rocket_engines/RD-0164.jpg
http://www.russianspaceweb.com/images/rockets/rn_spg/rogozin_voenmekh_1.jpg
No držím palce,nech to rozbehnú.Ale SX je môj favorit.EM a SX aspoň znovunakopol tie vesmírne lety a to nadšenie do toho.Inak to akosi stagnovalo alebo to bolo veľmi pomalé.A ako jediný(možno ešte SLS) bude mať technológie na vzdialenejšie lety.Tí ostatní sa snažia ale SX v dohľadnej dobe bude najlepší a vznikne tak konkurencia,ktorá bude ostatných ťahať.Nech sa už staneme medziplanetárnou rasou.A ako súkromník není až tak závislý od tej finančnej situácie vo svete narozdiel od NASA,ktorej bohvie či zase neokrešú rozpočet.Good luck!EM and SX is future!
No … prave napravo v spravach citam o 19tom cinskom starte tohoto roku. Myslim, ze na nich netreba zabudat, aj ked ich motivacia a plany su trosku netransparentne… 🙂
Všimnite si toho pána na stoličke úplne naľavo, myslím si že vystihuje stav Ruskej kozmonautiky 🙂
Napravo 🙂
S PowerPointem umí Rusové pořád dělat skvěle.
Souhlasim, prezentace v Power Pointu snesou hodne, v podstate zalezi pouze na fantazii …
Sojuz 7 (ten s motorem R-180) byl ale již označen jako Sojuz 6 „Amur“, protože označení Sojuz 7 chce využívat společnost S7 Space pro svou upravenou verzi rakety Irtyš, ta by měla měla mít znovupoužitelný první stupně, podobně jako Falcon 9.
https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Sojuz_6_(nosn%C3%A1_raketa)&redlink=1
Díky za info. Je to (opět) docela složité.
Chápu, je celkem oříšek se v tom zorientovat. Podle mě jsou to jen jakési jejich pracovní názvy to Sojuz-5 a Sojuz-6. Rogozin řekl, že všechny nové rakety mají nést jména po řekách. Jak se bude metanová raketa „RN SPG“ jmenovat se ještě neví.
Teorie pěkná, ale uvidíme jak to dopadne až se střetne s tvrdou realitou v ruské kosmonautiky
Fascinuje mě to neustálé přejmenovávání projektů, proč se to (a samozřejmě nejen v Rusku) děje? To je taková móda? Nebo je to způsob, jak udržet publikum v pozoru a v napětí – něco jako „když chvilku nebudete dávat pozor, ztratíte kontext“? 🙂
Omlouvám se za mírnou nadsázku, mé neporozumění nicméně nadsazené není.
Podrobné a přesné informování je výsadou tohoto webu a můj povzdech není, jak je doufám čtenářům jasné, směřován k jeho autorům, ale k lidem, kteří se přejmenováváním a přečíslováním projektů zabývají.
Musím říct, že mi taky tenhle trend nedělá radost. S názvy se pracuje hodně drsně, nerespektují se určité zásady – třeba název Sojuz by měl být používán jen pro rodinu těchto raket, které spolu nějak souvisí. Rusové jej však používají pro všechny možné nové projekty. Lahůdka je to hlavně při psaní článku, kdy se musí dvojnásob dobře ověřovat, názvy a jejich souvislosti.
Koukám,že nejsem jediný koho při pohledu na pána na židli vpravo napadlo, že jeho gesto vyjadřuje názor na Rogozinovu řeč. :O
Pokud by šel Rusům vývoj tak rychle jako přejmenovávání (případ nejen (malůvek) nosných raket, ale i lodě), lítají už dneska po Galaxii na warpový pohon.
Tomu chlápkovi, co na druhém obrázku asistuje Rogozinovi, vyloženě čtu myšlenky:“to je vůl, panebože to je ale vůl“ (redakce promine)
Musim povedat ze je mi trosku zahadou, naco chcu postavit dva takmer identicke nosice – jeden na baze RD-180 a druhy na metalox. Este by som rozumel tej snahe postavit Sojuz-6 v podstate ako sucast projektu supertazkeho nosica. To aspon zapada do nejakeho konceptu, ale tento metalox mi pride uplne mimo. Samo o sebe by ten projekt mozno daval zmysel ale v kombinacii so vsetkym ostatnym co prezentuju mi to pride vyrazne nad ich potreby a moznosti.
Osobně se domnívám, že oba návrhy nebudou realizovány. Nějaký čas se budou rozvíjet, aby se rozhodlo, který z nich je lepší a který má dostat přednost.
To by samozrejme malo logiku keby som to bral cisto ako sutaz o stredny nosic. Lenze Sojuz-6 ma zaroven sluzit ako centralny blok pre Jenisej (ak ten projekt myslia vazne). Vyrabat sestku ako centralny stupen pre Jenisej a sedmicku ako stredny nosic podla mna nedava zmysel a pouzit metalox na centralny stupen pre Jenisej je tiez osemetne. Jednak by museli opat prekopat cely koncept a navyse by potom boostre boli na kerolox, centralny stupen na metalox a horny stupen na hydrolox – co aspon mne pride ako strasne prekombinovane.
Jako základ pro Jenisej má sloužit Sojuz 5 – dnes Irtyš, dříve Sunkar či Fénix.
Aspon podla Zaka toto je posledna platna architektura pre Jenisej:
http://www.russianspaceweb.com/images/rockets/superheavy/superheavy_path_strategy_1.jpg
Ak tomu rozumiem spravne, boostre zu zalozene na Sojuz-5 / Irtis, centralny stupen je zalozeny na strednom nosici s RD-180 (zrejme to co teraz predbezne oznacuju ako Sojuz-6) a horny stupen je hydrolox z planovanej Angary A5V.
Jo Vy jste myslel základ jako centrální stupeň, já bral jako základ urychlovací bloky. Proto jsme si nerozuměli.
Tak tu už som sa stratil. Skúsim znova ráno..
Přesně tak, centrální stupeň má být ze Sojuzu 6, tedy s dvoukomorovým motore RD-180. Kolem něj bude připojeno 6 urychlovacích bloků, tedy 6 prvních stupňů z Irtyše se 4-komorovým motorem RD-171MV.
Jasně, už jsme si to vyjasnili. Problém byl v tom, že každý z nás chápal výraz „je založena na“ jinak. Já jsem za základ bral boostery, pán za základ považoval centrální stupeň. Proto jsme si nerozuměli, ale už se to vysvětlilo.
Mám Rusi rád ale jsem dost skeptický . Až to poletí tak tomu uvěřím . A jak to vůbec vypadá z Naukou ?
Vaclavik :Start MLM „potvrzen“ na listopad/prosinec 2020.
Děkuji za odpověď.
Tipuju, že minimmálně umístění v anketě „Na co se nejvíce těšíte v roce 2020“ má Nauka jisté. Jako každý rok…
Bude tam, snad již naposledy. 😉
Velmi čerstvé je „potvrzení“ startu v listopadu / prosinci 2020, jak na našem fóru informoval Michal Václavík.
No nevím. Řekl bych, že by neměli tříštit síly a prostě dodělat ten nukleární pohon. Nebo ne?
Nebo ne. Nukleární pohon určitě nebudou používat pro lety ze Země. Maximálně pro meziplanetární lety u nějakých 3. stupňů.
Rusové se toho nebojí. Když to cpou do balistických raket …