sociální sítě

Přímé přenosy

PSLV-XL (Proba-3)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Teledyne Space Imaging

Společnosti Teledyne Space Imaging a Satlantis oznámily partnerství na Space Tech Expo Europe. Jedná se o vývoj elektroniky senzoru pro pozorování Země a planetární průzkum. Satlantis vyvine Front-end Electronics (FEE) pro vyvíjený detektor CIS125 TDI Teledyne.

Iceye

Společnost Lockheed Martin začala spolupracovat s konsorciem vedeným společností Iceye, finskou společností provádějící pozorování Země, která se specializuje na družice pro radarové zobrazování. Společnosti pracují na vývoji technologií rozpoznávání cílů s umělou inteligencí pro finskou armádu.

Chance Saltzman

Generál Chance Saltzman, velitel vesmírných operací U.S. Space Force, navštívil Starbase v Boca Chica během šestého zkušebního letu rakety SH/SS. Saltzman byl pozván SpaceX, aby sledoval zkušební let a zúčastnil se dvoudenního hodnocení programu.

Space ISAC

Středisko pro sdílení a analýzu vesmírných informací (Space ISAC) otevřelo své první mezinárodní operační středisko v Austrálii. Expanze přichází v době rostoucích obav o zranitelnosti kybernetické bezpečnosti v orbitálních systémech.

Boost!

ESA 19. listopadu oznámila, že prodlužuje smlouvy se společnostmi HyImpulse, Isar Aerospace, Orbex a Rocket Factory Augsburg (RFA) v celkové hodnotě 44,22 milionů eur prostřednictvím svého programu „Boost!“, který má pomoc při integrovaném testování nosných raket

AeroVironment

Společnost AeroVironment, dodavatel obrany zaměřený na bezpilotní vzdušná vozidla, oznámil 19. listopadu, že plánuje získat BlueHalo, společnost zabývající se obrannými a vesmírnými technologiemi. Hodnota obchodu je přibližně 4,1 miliardy dolarů.

Kepler Communications

Kanadský operátor Kepler Communications požádal Federální komunikační komisi, aby schválila celkem 18 družic, včetně 10 s optickým užitečným zatížením, které by měly být vypuštěny koncem příštího roku. Společnost plánuje provozovat větší družice s menším počtem.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Slovensko se podílí na výzkumu záření atmosféry

Když se podíváte na noční fotografie zemského horizontu pořízené z ISS, často si můžete všimnout tenkého svítícího pruhu. Ten se označuje jako airglow a jedná se o důsledek procesu, který začíná už za dne. Sluneční záření (konkrétně jeho ultrafialová složka) totiž rozděluje dvouatomové molekuly kyslíku na samostatné atomy. Ty si pak k sobě hledají cestu, aby se opět spojily do své stabilnější formy. Při vzniku dvouatomové molekuly dochází k vyzáření fotonu – a právě ten je (společně s dalšími) původcem jevu zvaného airglow.

Airglow vyfocený z ISS.
Airglow vyfocený z ISS.
Zdroj: https://www.nasa.gov

Ačkoliv je airglow zhruba desetmilionkrát slabší než denní světlo, představuje překážku při sledování zajímavého fyzikálního jevu – částicových spršek tvořených kosmickým zářením s ultravysokou energií,“ vysvětluje Pavol Bobik z Ústavu experimentální fyziky Slovenské akademie věd oddělení kosmické fyziky a dodává: „Původ těchto UHECR částic (Ultra High Energy Cosmic Rays) je už 60 let nevyřešenou záhadou astrofyziky. Více než 300 výzkumníků ze 16 států pracuje na přípravě projektu Observatoře extrémního vesmíru EUSO (Extreme Universe Space Observator), která by měla z vesmíru pozorovat světelné stopy částicových spršek tvořených UHECR zářením a rozřešit tuto záhadu.

Naše východní sousedy jistě potěší, že se na tomto projektu podílí také Ústav experimentální fyziky Slovenské akademie věd a Technická univerzita v Košicích. Významný vliv v celém projektu má mapování již zmíněného jevu airglow, který je největší překážkou při sledování částicových spršek v atmosféře. Než odstartuje hlavní experiment EUSO, musí proběhnout celá řada přípravných projektů. Hned dva z nich proběhly před pár dny.

Detektor Mini-EUSO
Detektor Mini-EUSO
Zdroj: Ústav experimentálnej fyziky SAV

Z kosmodromu Bajkonur odstartovala 22. srpna raketa Sojuz 2-1a s lodí Sojuz, ve které po 33 letech nebyla žádná lidská posádka. Kromě humanoidního robota FEDORa bychom zde našli ještě 600 kilogramů nákladu. V něm se kromě jiného nacházel experiment Mini-EUSO. Posádka stanice jej nainstaluje na okno ruského modulu Zvezda, které míří směrem k Zemi. Experiment bude během přeletů nad noční stranou Země monitorovat intenzitu airglow záření, ale i další atmosférické jevy. Na tomto projektu se podílí Ústav experimentální fyziky Slovenské akademie věd díky své účasti v nadnárodním programu JEM-EUSO.

31. srpna pak byl z kanadského Timminse vypuštěn balón francouzské kosmické agentury CNES, který mířil na misi Strato Science 2019. Jeho gondola obsahovala celou řadu přístrojů včetně kluzáku HiDRON s rozpětím křídel 3,4 metru od kanadské firmy Stratodynamics. K jeho odhození došlo ve výšce 34 kilometrů, což je možná světový rekord.

HiDRON na gondole balónu.
HiDRON na gondole balónu.
Zdroj: Ústav experimentálnej fyziky SAV

Zde začal provádět měření v rámci experimentu HiDRON Airglow, kterou zajišťoval Ústav experimentální fyziky v Košicích, k čemuž využil detektor AMON. „Tento detektor býval původně součástí pozemní sítě AMON-net, kterou postupně buduje Ústav experimentální fyziky Slovenské akademie věd,“ vysvětluje Pavol Bobik a pokračuje: „Jeden AMON monitoruje noční oblohu v Mexiku, další na Kanárských ostrovech, jeden v Německu a jeden v Kolonici. Na ÚEF SAV nyní připravujeme jeho verzi přizpůsobenou kosmickým podmínkám, v jejímž rámci proběhl i let v Timminse.

Detektor AMON na Lomnickém štítu.
Detektor AMON na Lomnickém štítu.
Zdroj: Ústav experimentálnej fyziky SAV

HiDRON po oddělení od gondoly volným pádem zrychlil na 900 km/h a přetížení se dostalo na hodnotu 12 g. Palubní systém následně let srovnal a přešel do klouzavého letu. k přistání došlo 4 hodiny po oddělení od balónu a potěšující bylo, že AMON na palubě fungoval správně. Podařilo se mu zaznamenat intenzitu světelného záření a také telemetrické údaje. „Zvládl podmínky ve výšce 34 kilometrů, kde je například teplota -60 °C. Tým z ÚEF SAV potřebuje, aby tyto podmínky zvládal dlouhodobě,“ říká Pavol Bobik.

Na rok 2022 je plánovaný let série detektorů AMON s detektorem EUSO na stratosférickém balonu od NASA v rámci mise EUSO-SPB2. Let ve výšce 35 kilometrů má trvat 100 dní. Vědci očekávají, že díky těmto misím společně se sítí AMON-net vytvoří časovou mapu airglow záření, v rámci které bude možné určit, kolik světla produkuje horní vrstva atmosféry na různých místech a v různém čase.

U letounu HiDRON během přípravy v hangáru stojí šéf firmy Stratodynamics, Gary Pundsack
U letounu HiDRON během přípravy v hangáru stojí šéf firmy Stratodynamics, Gary Pundsack
Zdroj: Ústav experimentálnej fyziky SAV

Zdroje informací:
http://space.saske.sk/
http://www.space-lab.sk/

Zdroje obrázků:
http://philhart.com/files/AirglowFromSpace.jpg
https://www.nasa.gov/…/image/isslightshow_nasa_4928_nasa_jsc_esrs1.jpg
Ústav experimentálnej fyziky SAV

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
8 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
frank
frank
5 let před

Naprostá bomba, pořád mě těší, jakou ta naše bývalá , na dva malé státy rozdělená vlast, zanechává stopu v kosmickém výzkumu a že zrovna SAV tam nechává pořádnou…

casso
casso
5 let před
Odpověď  frank

mna tesi, ze na tom spolupracuje moja alma mater spolu s UEF SAV, ktory sidli tiez v tu v kosiciach. je skvele, ze aj napriek znacnemu podfinancovaniu vedy u nas sa dokazu podielat aj na takychto projektoch.

co ma celkom prekvapuje, ze ten „mini“ experiment bude umiesteny v okne. pride mi to zvlastne. ale asi vedia co robia.

frank
frank
5 let před
Odpověď  casso

možná je okno levnější a jednoduší na obsluhu, než vně stanice 🙂

Vojta
Vojta
5 let před
Odpověď  frank

To také. Rovněž je mnohem jednodušší vyrobit zařízení, které bude pracovat v normální atmosféře a pokojové teplotě uvnitř stanice než ve vesmírném vakuu s častým střídáním vysokých a nízkých teplot. O interfacu se staničními systémy nemluvě. Možná pak na základě zkušeností a nasbíraných dat postaví přesnější přístroj, který posadí na vnější platformu ISS nebo do cubesatu, ale na základní test principů mi to přijde jako velmi dobré řešení.

Pali
5 let před
Odpověď  Vojta

V roku 2022 startuje na ISS experiment K-EUSO. To je omnoho vacsi detektor, ktory uz bude umiesteneny standardne zvonku. Mini-EUSO je predbezny experiment EUSO programu. Potom v roku 2022 poleti EUSO-SPB2 na NASA SPB balone. Az potom pot roku 2026 poleti hlavny experiment, teraz zhmotneny v POEMA projekte.

Mini-EUSO ma viacero klucovych uloh, ktore dokaze splnit aj zvnutra ISS pozorovanim cez jedno z mala UV priehladnych okien na ISS. Ano, bola to priamejsia cesta, dostat Mini-EUSO na ISS taktouto cestou.

Podrobnejsie informacie najdete na http://jem-euso.roma2.infn.it

Dušan Majer
Dušan Majer
5 let před
Odpověď  Pali

Díky moc za doplnění zajímavých souvislostí.

Gabriel
Gabriel
5 let před

Mam na to svoj nazor, podobny ako na projekt slovenskeho cubesatu.

Marketing prevlada nad realnym vedeckym prinosom, hlavne, ze budu nejake dotacie pre skostnatenu slovensku kvazi „vedecku“ obec.

Trapne!

Dušan Majer
Dušan Majer
5 let před
Odpověď  Gabriel

Jestli je tu někdo trapný, tak jste to vy a váš komentář. Trapné je plivat a házet podobnou špínu na odborníky, kteří něco odkázali. Za klávesnicí je každý hrdina s deseti vysokoškolskými tituly a patentem na rozum, který všemu rozumí. Měl byste se stydět!

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.