300 metrů vysoký skok a měkké přistání v podání Číny

Čínská soukromá firma LinkSpace má zájem o znovupoužitelnost svých raket. Postavila proto zkušební testovací prototyp RLV-T5, který můžeme považovat za analogii k zařízení Grasshopper, na kterém SpaceX před lety sbírala první zkušenosti s motorickým přistáváním prvních stupňů. RLV-T5 vystoupala 19. dubna letošního roku do výšky 40 metrů a následně měkce přistála. Nyní přišla větší výzva – vyletět do výšky 300 metrů a pokusit se o motorické přistání. Jak dokládá níže přiložené video, pokus byl úspěšný.

Z dostupných informací to vypadá, že se přistání podařilo mimořádně přesně – odchylka byla pouhých 7 centimetrů. RLV-T5 by měla měřit na výšku 8,1 metru, vážit 1,5 tuny a disponovat pěti motory na kapalné pohonné látky. Z hlediska rozměrů jde tedy o poměrně malý exemplář – pro lepší představu můžeme říct, že testovací Grasshopper měřil na výšku 32 metrů, přičemž jeho druhá generace (oficiálně F9R Dev 1) byla ještě o nějakých 50% vyšší. To však na úspěchu RLV-T5 nic neubírá. Je fascinující sledovat, jak stále více organizací projevuje zájem o znovupoužitelnost. Troufám si říct, že nás v nejbližších letech rozhodně čekají zajímavé momenty.

Zdroje informací:
https://twitter.com/
https://en.wikipedia.org/

Zdroje obrázků:
https://room.eu.com/images/contents/LinkSpaceVertLiftOff.png

300 metrů vysoký skok a měkké přistání v podání Číny, 5.0 out of 5 based on 18 ratings
Pin It
(Visited 5 504 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (18 votes cast)
(Visited 5 504 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


35 komentářů ke článku “300 metrů vysoký skok a měkké přistání v podání Číny”

  1. Petr Groh napsal:

    No, a kdopak za tohle může ?

    🙂

  2. tonda napsal:

    Copak použili za palivo?Skoro to nekouří.Nemáte někdo info?

  3. David R. napsal:

    Čínské firmy se, jak známo, s patentovou ochranou moc netrápí. Zákazníky si pak najdou na čínském trhu, ti se také ptát nebudou. Přesto by mne zajímalo, kolik asi tak poruší patentů Spacex.

    • Malky napsal:

      Žádné. SpaceX žádné patenty nemá, právě z obavy Elona Muska, že by posloužili jen jako návod pro jejich čínskou konkurenci.

      • otaznick napsal:

        Ta obava Muska byla někde zmíněna? Spíš si myslím, že se jedná o národní zájem. Nějací špioni u SpaceX stejně nejspíš pracují.

    • maro napsal:

      Ve vojenství a kosmonautice se na žádné patenty nehraje. Si představte, že by měli Němci patent na turbočerpadla v raketovém motoru. Myslíte že by Američani či Rusové čekali komu prodají licenci nebo taky 20 let až by vypršel? A taky jde o to, že i patentovanou věc si samozřejmě sám pro sebe a své použití můžete bez problémů vyrobit i bez licence. Jen ji nesmíte prodávat.
      A navíc. Tu nesmyslnou dobu 20 let si vymysleli nějací západní hlavouni. A Číňani ji mají opravdu u zadnice, protože je proti jejich filosofii neustálého startovního napodobování, tak jako se student učí ve škole od svého učitele, a následné rozvíjení s tím, že beru na vědomí, že ty mé nové věci zase rychle použije i někdo jiný, zase jako student ve škole. Z čínského “filozofického” pohledu je prostě tohle pro společnost efektivnější než umělé 20 leté stopky.
      A každý dobře zná historii jak na několik let jeden patent jakýchsi bratrů Wrightů úplně stopnul vývoj letecké techniky v USA. Působili tam jako dnešní patentoví trollové. V Evropě měli patenty Wrightů úplně na háku (i z hlediska toho, že pro ně byl třeba Otto Lilienthal dál než ti Wrightové i když bez motoru) a jak dobře na rozvoji letecké techniky zapracovali.

      • Tomas Kratochvil napsal:

        Zneuzivani cizich napadu je asi stejne stare jako lidstvo. Jako vyspela civilizace jsme zavedli patentove pravo na ochranu originalnich myslenek a usili jejich tvurcu, kterym mnohdy trvalo roky driny dotahnout to do konce. Cinan to porusuje, protoze strana a vlada tak kaze. Porusuji i jina prava, zejmena lidska. Je to rizena strategie, nic vic. Je to svinstvo vuci vsem ostatnim a je treba proti tomu bojovat jak se da. Kazdy, kdo se nekdy snazil vymyslet neco komercne vyuzitelneho, tomu myslim rozumi. Jakmile dostanu patent, neznamena to, ze to nikdo jiny nesmi pouzit, jen mi za nej neco zaplati, to je prece fer. Kdyz neche platit, musi cekat do vyprseni patentu – jeho volba. Na druhou stranu nektere firmy si o kopirovani primo rikaji, vyrobou svych veci v Cine. To ale samozrejme nezbavuje cinana odpovednosti.

        • Hawk napsal:

          Spise to vede k monopolizaci, zbytecnym soudnim sporu a zpomaluje technologicky pokrok. Kdyby se na to nehralo, tak firmy ktere vyvinou neco noveho mouhou beztrestne pouzit jine napady, radu veci by to zlevnilo a zrychlilo.
          Zkopirovat slozitejsi veci nelze ze dne den a je treba mit k tomu i technologickou zakonu.
          Linux tez diky svobodnejsi forme nezanikl, naopak , vznikla rada distribuci a na serverove platforme se mu skvele dari.

  4. tomast napsal:

    pokud Musk bude souperit o zakazky s Cinou v segmentu nosnosti pro Falcon 9, tak predpokladam, ze Cina proste nabidne levnejsi cenu. Doufam tedy, ze az Cina zprovozni to jejich hopsadlo na orbitu, tak Musk bude uz v jinem segmentu nakladu.
    jen si rikam v jakem, kdyz FH poleti vlastne az za rok zase. Neni tu tedy zrovna priliz tezkych nakladu…zatim?

    • David R. napsal:

      Nerad se opakuji, ale (když už, tak aspoň jinými slovy): např. mezinárodní korporace (nebo jiné slušné firmy, které nechtějí mít ostudu) si netroufnou použít pro svůj náklad raketu, která by porušovala byť třeba jediný americký patent. A protože SpaceX je americká firma, a Američané jsou přímo posedlí patentováním, zanechává za sebou SpaceX poměrně malý prostor pro legální (= nepatentovaná) technická řešení v oblasti znovupoužitelných nosičů.
      Čínský a Ruský lokální trh pak není třeba brát jako konkurenci, protože Číňané ani Rusové si služby SpaceX stejně asi nekoupí. Z uvedeného plyne, že se zde pravděpodobně nejedná o konkurenci.

      • Samo2 napsal:

        SpaceX nepantentuje skoro nič, viem o jednom patente ohľadom AD krytu no inak motory, nohy, avionika, a celá technológia potrebná pre výrobu (SpaceX používa veľké množstvo vlastných strojov) patentovaná nieje.

    • Tonotime napsal:

      Musk sa posúva už niekde inde. Skúša svoje rakety na motoroch Raptor na metán. Metán menej zanáša motory a je omnoho lacnejší na výrobu, omnoho vhodnejší na znovu požívanie. Metán sa dá ťažiť aj na Marse pre návratové misie na Zem. SpaceX sa snažia sa dobehnúť ďalší americkí súkromníci ako Blue Origin s BE-4 motormi na metán.
      Musk a SpaceX oznámili, že budú odstavovať Falcon9 a Falcon-Heavy. Možno, motory Merlin predajú napríklad NASA, JAXA, ESA, či budú prenajímať. Napríklad rusi už dlho predávajú svoje motory typu RD -180 americkej ULA na raketové nosiče Atlas. Predaj ruských raketových motorov veľmi nezasiahli, ani embarga na Rusko. A predaj raketových motorov sa vykrikoval aj v Ruskej dume. Ruské raketové motory vynášajú totiž aj špionážne satelity, ktoré sledujú samotné Rusko.
      Teda nejde o Čínsku konkurenciu, SpaceX už skúša skoky svojich rakiet na metán, ktoré budú omnoho krát lacnejšie, čistejšie a bude ich možné viac krát použiť, + lacnejšie a čistejšie palivo a podobne. Tie motory na metán konkurencia len tak skoro nevyvinie, je to asi otázka 10 rokov. SpaceX už úspešne zachytáva aerodynamické kryty! Podľa Muska cena Super Heavy Starship pri prepočtu na kilogram nákladu vyneseného na nízku obežnú dráhu, bude minimálne 10 krát nižšia než v prípade Falconu 9.
      Aj Rocket Lab známy s lacnými raketami Electron, už vyvíja techniku vracania sa posledných stupňov na padákoch. To sú vlastne tiež súkromníci z USA.
      O vývoju vracania sa posledných stupňov rakiet na padákoch som počul už dávnejšie aj v Číne.
      ESA sa mi zdá že vsadila na raketové motory SABRE ktoré vyvíjajú Britskí súkromníci.
      O vesmírnych súkromníkov je počuť už aj v Japonsku.
      Práve nedávno oznámila SpaceX projekty vlastných zdieľaných štartov.
      Onedlho už riadne dole šli s cenou zdieľaných štartov a cubesatov aj rusi a ESA.
      Elon Musk a SpaceX vlastne zahájili novú éru lacnejšieho vynášania tovaru do vesmíru a éru vesmírnych súkromníkov. Ide aj o kadenciu štartov. Napríklad Ariane 5 mohla štartovať do roka maximálne 12 krát?! Konkurencia súkromníkov donútila ESA zlacniť Ariane na polovicu a vývoj rakiet Ariane 6. Éra čakania na drahé vynesenie tovaru do blízkeho vesmíru sa končí! Na Mesiac už poslali svoj lander aj súkromníci z Izraelu cez Falcon9. Na ďalšom Mesačnom projekte sa už má podieľať aj štát Izrael.
      Otázka je teda nakoľko tým vesmírnym súkromníkom pomáha vo všeličom štát a nakoľko je to priorita.
      Vo vesmíre je nespočet energii a vzácnych kovov. Napríklad v blízkych asterodiov sa nachádzajú kovy typu platina, ktoré by reštartovali svetovú ekonomiku cez 600 biliónov $. A nemuseli by sme čakať na ďalšiu svetovú ekonomickú krízu. Aj na Mesiacu dopadlo kopec takých asteroidov, pozrite koľko má kráterov.Ľudstvo musí expandovať do blízkeho vesmíru aspoň svojou výrobou a ťažbou, lebo je veľa hrozieb,scenárov, že zanikne.
      Odľahčilo by sa aj naším ekosystemom, ktorým hrozia pády. Už teraz stovky miliárd vracajú do svetovej ekonomiky, rôzne vesmírne technológie napríklad cez predpoveď počasia, navigačné družice, telekomunikácie, televíziu.
      Svoje hranice už ťažko rozšírime na úkor susedov. Ale vo vesmíre je miesta a energie ako slnečnej dostatok. Určite existujú možnosti výroby, ktorá bude v stave beztiažie a pre ekológiu výhodnejšia v blízkom vesmíre. Automaty a roboty, čoraz lepšie počítače zoberú ľuďom veľa práce.V blízkom vesmíre je veľa možnej práce!!! Treba reštartovať aj vesmirný biznis. To štátne agentúry ťažko urobia. Čím viac zapojených menších spoločnosti a ľudí do vesmírnych projektov, tým lepšie pre budúce projekty v rôznych smeroch. Pozrite ako náš svet pozmenilo zlacnenie PC, mobilov. Rôzne Open – Source aplikácie a softwéry zadarmo, Linux a podobne.

      • pbpitko napsal:

        https://www.youtube.com/watch?v=HKVvrQ

        Už sa teším ako o pár rôčikov budú takéto stroje z asteroidov odkusovať balvany platiny.
        😮

        • Racek napsal:

          Já to tipuji tak za 80 až 100 let. Možná s výjimkou vysoce drahých kovů a téměř již vytěžených… wofram, rhenium, snad kobalt …pokud ted se tam v potřebné koncentraci vyskytují. A možná ani ne.

          • David R. napsal:

            V potřebné koncentraci… to jste asi trefil hřebík na hlavičku. Zatím známé mechanismy vzniku ložisek jsou z 90 procent na bázi fungování živých organismů, zbytek je hydrotermální, popř. vulkanická záležitost. Na běžných asteroidech toto bohužel není. Zbývají tedy úlomky z kolizí protoplanet – Psyche aj. s koncentrací Fe, Ni. Koncentrace Pt apod. z dnešního pohledu asi nevýznamná. Rozhodně ne balvany, spíš rozptýlené atomy. Pokud se ale budou někdy těžit Fe, Ni na konstrukce ve vesmíru, což je skoro jisté (alternativou je jen hliník), pak se vzácné kovy budou asi separovat jako vedlejší produkt. Tou dobou už uran asi nebude užitečný, a měď nahradí ve vesmíru supravodiče, ale Au, Pt určitě nikoho neurazí.

          • Aurelius napsal:

            no ako píše pán Racek, na nejakú kozmickú ťažbu nateraz môžeme zabudnúť, po prvé) ešte sme ani nezačali ťažiť z oblastí šelfových morí a to by vyšlo omnoho lacnejšie ako dovážať niečo z vesmíru, potom tu ešte máme dná oceánov, plus na zemskom povrchu je toho ešte dosť, po druhé) nejaké to Helium 3 bude potrebné až pre druhú či tretiu generáciu fúznych reaktorov… my ešte len ideme spustiť a testovať tú prvú v 30tych rokoch… čiže ťažba tak 22. storočie… ťažba by bola relevantná len ak by sme mali kolóniu na Marse a tam by si niečo ťažili pre seba, poprípade zatiaľ v malom na nejakej väčšej základni na Mesiaci v 2. polovici 21. storočia, skôr v poslednej štvrtine

          • Hawk napsal:

            Pro urcite segmenty konstrukci/instalaci ve vesmiru se to muze vyplatit drive, napr. vyrobni retezec tezba +zpracovani suroviny + 3D tisk.

          • pbpitko napsal:

            Ekonomicky významnú ťažbu by som odhadoval na 800 – 1000 rokov. Ale kto vie čo budeme potrebovať o 1000 rokov ? Ja by som typoval že zlato, platinu … bude potrebovať akurát šperkárstvo a márnivosť žien. Všetky drahé kovy ktoré dnes nevyhnutne potrebujeme na niečo iné ako na šperky budú nahradené alternatívnými materiálmi. Význam možno budú mať iné „železné kovy” ako Ni,Co a nejaké prísady, W, Nb a pod, aj to iba v obmedzenom množstve. Veľkú väčšinu nahradí uhlík, keramika a niečo, čo si dnes ani nedokážeme predstaviť !
            pb 🙂

      • David R. napsal:

        Je to přesně tak, jak píšete. Jediná obrana před konkurencí a kopírovači je být pořád napřed.

  5. Fis napsal:

    Najde se v brzske dobe take nejaky odvazlivec v na starem kontinentu?

    • Racek napsal:

      No, pokud vím je Čína součástí euroasie, tedy “starého” kontinentu, takže zkouší, ano.
      Mimochodem, Evropské centrum je v Kourou, tedy Jižní Americe. A skupina Ariadne zkoumá znovupoužitelnost již delší dobu a jejich technickou zdatnost bych nepodceňoval. Zatím však to nevypadá, že půjdou Muskovou cestou, pokud vůbec. A určité přípravy znovupoužitelnosti lze zaznamenat i v Rusku, viz Buran a postraní stupně Energie. První byl ovšem americký raketoplán a ten byl sice funkční, ale zoufale neefektivní pro komerční použití.
      Spíše mám obavu, aby pan Musk poněkud nepřecenil své síly příliš ambiciozními projekty a nepostihlo to další vývoj jeho systému. Konkurenci by to potěšilo.

  6. Majo napsal:

    Space is future!!!A Elon Musk držím palce!

  7. Kenny007 napsal:

    Celkem zajímavé je, že těsně před přistáním zůstal několik vteřin viset pár metrů nad přistávací plochou. Tohle jsem třeba u Graashoperu nikdy neviděl. Třeba se snaží eliminovat ten prvek kdy musí Falcon dosáhnout přesně nulové rychlosti v nulové výšce. Vzhledem k rozměrům a hmotnosti si to tento malý stroj možná bude moci dovolit zaviset a pak zlehka dosednout .

    • Dušan Majer napsal:

      Přesně tak, podobně to dělá i New Shepard. u těch menších strojů se s tím dá poměrně jednoduše vyřešit to, co F9 neumí a nikdy umět nebude.

    • Pavel napsal:

      No určitě je to pro ně pokrok.Fandím každému takovému vývoji, ale jak píšete, až se to bude vracet po té nakládačce co to schytá, nepomerně větší a jen na výpary, tak si myslím, že si moc nezablbnou pár metrů nad zemí, aby se trefili co nejblíže na střed.

    • maro napsal:

      Prostě krok za krokem. Step by step. V příštím letu už to může vyjít přesně na nule a žádné visení nebude.

  8. Martin Gašparovič napsal:

    Pre ESA by bolo vhodné kúpiť si licenciu na Falcon 9 a zrušiť Ariane 6 a 5.

    • Dušan Majer napsal:

      To by nebyl dobrý nápad z mnoha důvodů.

    • Hawk napsal:

      Hlavne zamrzi, ze podobna spolecnost dosud nevznikla v Evrope.
      O Arianspace si nejsem jist zda se pohybuje v tak tvrdem konkurencnim prostredi podobnemu SpaceX, podle me tam jsou i hodne uzke vazby na ESA a je otazka, zda cast nakladu ,treba na vyvoj nenese ESA. Me Ariane trochu evokuje zkostnateleho dinosaura, ktery by bez ESA kapacek neprezil, ale treba se mylim.

Zanechte komentář