Společnost Rocket Lab se chystá na další start. z Nového Zélandu. Startovní okno rakety Electron se otevírá zítra a pokud dojde k odkladu na další dny, je k dispozici okno dlouhé 14 dní. Každý den bude okno otevřené čtyři hodiny od 8:00 SELČ. Mise STP-27RD (označovaná též jako That’s a funny looking cactus) bude představovat zatím nejtěžší náklad, jaký kdy Electron vynesl na oběžnou dráhu – celkem totiž družice váží více než 180 kilogramů. Šestý vyrobený Electron bude při této misi vynášet tři družice pro americké letectvo. Start proběhne v rámci programu STP (Space Test Program), který má ověřovat nové technologie využitelné nejen na armádních družicích.
Zdroj: https://www.rocketlabusa.com
První družice se jmenuje SPARC-1, což je zkratka originálního názvu Space Plug and Play Architecture Research CubeSat-1. Tento projekt sponzoruje Výzkumná laboratoř ředitelství kosmických stojů vzdušných sil AFRL/RV (Air Force Research Laboratory Space Vehicles Directorate ) a jedná se o společný projekt Švédska a Spojených států. Jeho cílem je ověřit nové technologie spojené s miniaturizací avioniky, softwarově definovanými radiovými systémy a prostorového sledování.
Druhá dvojice nese jméno Falcon ODE alias Falcon Orbital Debris Experiment a sponzoruje jej Akademie letectva Spojených států. Tato družice bude mít za úkol vyhodnocovat výsledky pozemního sledování kosmických objektů jako jsou nejrůznější úlomky kosmické tříště.
Trojici pak uzavírá Harbinger research payload – malá komerční družice postavená společností York Space Systems. jejím úkolem je prověřit schopnosti experimentálních komerčních systémů a zjistit, zda splňují vládní požadavky na provoz v kosmickém prostoru.
Zdroj: https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net
Firma Rocket Lab vytvořila pro misi i originální logo. Ke svému výtvoru přidala i vysvětlení, které ukazuje, že každý grafický prvek má svůj význam. Hvězdy na obloze odkazují na předešlé starty rakety Electron – každému patří jedna. Zelená čili paprička odkazuje na Nové Mexiko – americký stát, ve kterém sídlí STP (konkrétně ve městě Albuquerque). Kukačka kohoutí (známá jako Road runner z kreslených grotesek) je ptákem symbolizujícím Nové Mexiko. Oproti tomu pták kiwi je zase symbolem Nového Zélandu, odkud se startuje. Kaktusy a skalní formace odkazují na Nové Mexiko a tři ptáci na obloze značí tři družice na palubě.
Šest hodin před začátkem plánovaného startu se začnou v okolí kosmodromu zavírat silnice. O dvě hodiny později dojde ke vztyčení rakety do vertikální polohy a za dalších 90 minut rampu opustí veškerá obsluha v rámci přípravy na start. Dvě hodiny před chystaným zážehem motorů začne tankování Electronu kapalným kyslíkem a zároveň začne platit vyhrazená oblast pro námořní dopravu v okolí kosmodromu.
Zdroj: http://spaceflight101.com/
Půl hodiny před startem vstoupí v platnost uzavření vzdušného prostoru ve vyhrazené oblasti. Za dalších 12 minut zahájí letový ředitel hlasování letových operátorů (go-no go) o připravenosti ke startu. Dvě minuty před startem přijde pokyn palubním počítačům, aby zahájily startovní sekvenci. Dvě sekundy před startem se zapálí devět motorů Rutherford na prvním stupni Electronu a senzory začnou sledovat jejich chování. Pokud neodhalí žádnou anomálii, dojde v čase T + 0 k uvolnění držáků a nosič zamíří k obloze.
Po dvou minutách a jednatřiceti sekundách letu se devět motorů na prvním stupni vypne a za další tři sekundy přijde jeho odhození. Motor Rutherford uzpůsobený pro provoz ve vakuu a umístěný na druhém stupni se zapálí v čase 2:37. O 31 sekund později by mělo dojít k rozdělení dvoudílného aerodynamického krytu, který již nebude potřebný.
Čas 8:51 po startu s sebou má přinést dosažení oběžné dráhy, ale motor bude hořet ještě další 4 sekundy, aby bylo dosaženo požadované dráhy. V čase 8:59 se od druhého stupně oddělí horní stupeň alias kick-stage a začne několik desítek minut dlouhá přeletová fáze s vypnutým motorem. V čase 49:12 dojde k zážehu motoru Curie na horním stupni, který bude hořet do času 51:55. Po kontrole systémů začne v čase 54:14 uvolňování nákladu.
Zdroj: https://www.rocketlabusa.com
Na závěr mi ještě dovolte odpovědět na otázku, kterou jsem v posledních dnech několikrát dostal – proč nebudeme tento start vysílat s českým komentářem. Raketu Electron jsme pozorně sledovali od začátku. První start neměl ani oficiální přenos, druhý jsme vysílat chtěli, ale nevyšlo to. Mise It’s business time, ELaNa-19 a R3D2 jsme Vám přinesli s českým komentářem. Raketa Electron úspěšně létá a firma Rocket Lab plánuje její starty každý měsíc. Pomalu se tak z jejich startů stává rutina – není možné komentovat všechny starty, pak by nám to zevšednělo. Mise STP-27RD tedy bude prvním startem Electronu, který nebudeme vysílat. Do budoucna však na tuhle raketu rozhodně nezanevřeme. Pokud bude vynášet nějaký zajímavý náklad, nebo pokud bude její mise něčím atraktivní, určitě naplánujeme komentovaný přenos. Ale už to nebude tak, že budeme komentovat každý start této malé, ale šikovné rakety.
EDIT:
Původně se mělo startovat dnes, tedy 4. května, ale firma Rocket Lab potřebuje dodatečný čas k provedení dodatečných kontrol nákladu. Poletí se tedy nejdříve zítra v 8:00 SELČ.
Start by měl být živě vysílán na YouTube kanálu firmy Rocket Lab.
Zdroje informací:
https://www.rocketlabusa.com/
https://www.rocketlabusa.com/
Zdroje obrázků:
https://www.rocketlabusa.com/assets/Uploads/Rocket-Lab-STP-27RD-press-kit.pdf
https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/…231c51710d965a5832ea64907c9658cb&oe=5D674B9C
http://spaceflight101.com/spacerockets/…/uploads/sites/17/2017/01/Rutherford-Photo.jpg
A nebol by prenos, ani keby nám hviezdy dopriali, štartoval by Falcon a v dobe vypnutia prenosu by ostávali 2 min odpočtu Electronu? 🙂 asi malá šanca, ale dajte nám aspoň nádej
Odklad startu Electronu vyřešil tuhle spekulaci za nás.
Odklad sa dal očakávať. Zatiaľ majú 0% štartov v povodnom termíne.
Raketa je raritou svým typem motoru. Už nám ukázala, co umí a teď už nastoupila rutina. Představa, že by tato raketa odstartovala místo na druhý pokus třeba až podesáté, mě také děsí.
Mezitím vznikají nové raketové společnosti a na jejich starty se chceme také podívat.
Dá sa už tvrdiť, že daľšia súkromná spoločnosť sa úspešne zapojojila do vynášania tovaru do blízkého vesmíru. Držím palce všetkým novým vesmírnym súkromníkom. Čím viac úspešných inovatívnych spoločnosti, tým viac možnosti a lacnejšie vynášanie tovaru do vesmíru, väčší počet možných štartov.(Tie štátne by tam dodnes vynášali maximálne 12-20 štartmi ročne. A to riadne tlačilo cenu nahor za 1kg vyneseného tovaru do vesmíru.) Tým viac možností pre menšie spoločnosti zapojiť sa do vesmírneho podnikania. Rozbehnuť tam nové aplikácie, nové možnosti.
Podľa môjho názoru ak skoro nevynesieme do vesmíru, aspoň časť výroby, ťažbu,rôzné služby, hrozí ľudstvu veľa hrozieb zániku. Cez rôzné pady ekosystémov.
Už len služby na predpoveď počasia prinášajú do svetovej ekonomiky miliárdy.Ďaľšie vesmírné služby reštartujú svetovú ekonomiku miliárdami cez telekomunikácie, prenos internetu. Proste nemusíme toľko cestovať aby sme sa niečo dozvedeli, toľko minúť benzínu aby sme sa stretli a niečo predebatovali, dozvedeli. Ďaľšie miliárdy sa vracajú do svetovej ekonomiky, cez navigáciu a tam sa budú služby onedlho rozšírovať cez navigáciu autopilotov, ktoré štartuje aj Tesla Elona Muska.
Veľa práce na Zemi poberú naše čoraz lepšíe počítače, roboty, drony, automatizácia a podobne. Vo vesmíre je ale veľa možnej práce a možností na rozbehnútie vesmírneho obchodu.Čítal som, že iba ťažba platiny z blízkych asterodiov by reštartovala svetovú ekonomiku cez 600 biliónov $. A nemusíme len nečinne čakať na 3 svetovú hospodárskú krízu. Na preľudnenie, pady ekosystémov, s toho možné vojny a podobne. Aj tie aplikácie ktoré tam vysielajú pre armádné účely, často neskôr prejdú do svetovej ekonomiky ako GPS, internet.
Možno k najväčšiemu pokroku v ekológii na Zemi dôjde, ak budeme môcť naštartovať vynášanie ťažko spracovateľného,nebezpečného, nerecyklovateľného odpadu, do vesmíru. Načo to skladovať niekde hlboko v Zemi s nákladným nepretržitým dozorom a obsluhou? Veď napríklad, taký radioaktivny odpad z našich atómových elektrárni sa musí skladovať ani neviem koľko desiatok rokov hlboko v Zemi. Nijakí obyvatelia nechcú vo svojich okresov, krajov také skládky odpadu. Vo vesmíre je radiácie dosť, ako aj priestoru, aby to tam niekomu vadilo. Počet štartov rakiet do blízkeho vesmíru bude len narastať a ich nosnosť nie je vždy ideálne využitá.
Čoraz častejšie sa začínajú presadzovať, zdieľané štarty rakiet, aby zlacnili misie pre zákazníkov. Dajme tomu štát chcie napomôcť nejakej vesmírnej spoločnosti. Nemusí ani tak pumpovať do nej peniaze zo štátneho rozpočtu,ale pomôcť zdieľaným štartom, pri ktorom sa zbaví nejakého nebezpečného odpadu navždy. Napríklad aj štát Izrael chce napomôcť svojím mesačným súkromníkom z druhou misiou na Mesiac. Aj súkromníci americkej spoločnosti Orbital Sciences Corporation, ktorí USA vynášajú tovar loďou Cygnus na ISS už zistili, že nemusia stále svoje lode púšťať zhorieť do atmosféry našej Zemi s odpadom z ISS. Životnosť svojich lodí chcú predlžiť aj na iné aktivity. Ten posun v myslení už je cítiť.
Treba si uvedomiť, že počet ľudí na Zemi stúpa a rýchlo sa blíži k 8 miliardam. Naše ekosystémy asi nezvládnu viac ako 12 miliárd ľudí. Toho nebezpečného odpadu na Zemi kvôli ľuďom a rôznym aktivitám ľudí bude len narastať. Naše ekosystémy sa môžu rýchlo zrútiť, poprípade aj vzniknú kvôli pádom ekosystémov vojny,počet utečencov bude narastať .
To je velmi neekologicke a nesmyslne reseni. Na vyneseni 1kg odpady na unikovou rychlost (11.2km/s – aby se nevratil do atmosfery) spotrebujete mnoho tun paliva jehoz zplodiny skonci v atmosfere.
Rozumna reseni jsou:
– normalni odpad spalit v elektrickem oblouku
– – radioaktivni veci uskladnit (jako dosud)
– – navrhnout elektrarny tak, aby produkovaly mene radioaktivniho odpadu (thoriovy cyklus, subkriticke reaktory se spalatory na stepeni transuranu, vyssi prohoreni paliva = mene odpadu na jednotku vyrobene energie)
– – vynaset do vesmiru solarni panely, ziskanou energii prenaset mikrovlnym svazkem na Zem a nahrazovat tim jaderne elektrarny
„mikrovlnym svazkem na Zem“
Zatím kromě vysokých ztrát při tomto přenosu není ani vyřešena ochrana ptáků, které by mohli do toho svazku vletět.
Aby každý mal zabezpečený slušný životný štandard môže nás byť na Zemi nie viac ako cca 2 Gľudí. To sme už dávno prekročili !
Skoro mám chuť napsat do Kosmonautixu článek s názvem třeba „Proč nutně brzy zahyneme bídnou smrtí a proč to vlastně není až tak horké“.
Ne, určitě bych nedosáhl kvality zdejších redaktorů, každopádně všichni chceme zažít revoluci v přímém přenosu, ale kosmonautika je bohužel pomalejší obor.
Žádný strach, pokud se nestane nic šíleného, tak se na Mars určitě dostaneme a i na ty kolonie dojde. Jako dinosauři bychom rozhodně dopadnout neměli. Pár set let z pohledu civilizace a sluneční soustavy není nic :-). Jen to vzrůšo zažijí bohužel třeba až naše děti.
Úplně vidím film odehrávající se v roce 2196, kdy soukromá loď vynáší při pravidelné cestě na vyšší oběžnou dráhu radiokativní a jiný odpad, s tím, že to vystřelí na orbitu za Pluto. A pak se věci zvrtnou:)
Radioaktivní odpad se dá mnohem snáze uložit pod zem, kde je prostoru i radioaktivity dostatek.
Pomalu se tak z jejich startů stává rutina – není možné komentovat všechny starty, pak by nám to zevšednělo?????
Naopak, měli by se vysílat úplně všechny starty všech raket
Líbí se mi Vaše nadšení pro věc, ale realita je trochu jiná. Navíc ani naše časové možnosti nejsou nekonečné. 😉
Byly doby, kdy raketová technologie spadala pod nejpřísnější utajení, hlavně v rusku. A starty během programu Apollo skutečně byla neuvěřitelná záležitost.
Dnes je situace taková, že se z toho stává opravdu rutina. Za chvilku to budou vysílat jen nadšenci pro nadšence, ale jako hlavní program hned po zprávách bych to asi nedal.
Zajímavá byla předstartovní videa a vždy mě překvapí razantní náběh motorů, na který jsme zvyklí už jen od motorů na TPH.
Chyběla mi telemetrie, takže po odstartování to byla tak trochu nuda. Snad už jen odhození krytu a vypotřebovaných baterií.
Podla wiki,je raketa schopna vyniest 225kg na leo,takze stale ma rezervu
Při startu Dragonu jsem si povšiml hlášení, že motor Falconu má nejlepší poměr váhy k tahu mezi motory používající KPH. Měl bych k tomu dvě doplňující otázky týkající se motorů Elektronu a krátkou úvahu.
1/ Jak je na tom motor Elektronu ?
2/ Jak by srovnání vyšlo pokud by se do vah motorů započítalo v případě Falconu palivo spotřebované na pohon turbíny a v případě Elektronu váha baterií ?
Domnívám se, že spotřeba paliva pro turbínu nebude zanedbatelná, zejména když Rusové používají palivo neúplně spálené v turbíně k dodatečnému spálení v motoru a tím podstatně zvyšují jeho výkon.
Ptám se, jelikož jsem nikde nenašel údaj, kolik procent paliva spotřebuje k pohonu turbíny ten který motor.
Do váhy motorů ve srovnání s Elektronem by se měla započítat i váha nádrží, pokud je použito k pohonu jiné médium než palivo, jako v případě V-2, nebo poměrná část váhy hlavních nádrží pokud se z nich čerpá jako v případě Falconu.
Doufám že touto úvahou neotravuji, pokud ano, tak to smažte.
Bohužel tyhle údaje taky nemám k dispozici.
Ad TWR u Rutherfordu bez baterií – nedávno jsem to hledal a není to žádná sláva. On sám sice váží pouhých 20 kg, ale má tah pod (pouhých) 20 kN, je to tedy zhruba poloviční hodnota TWR oproti Merlinu 1D. A to mám pocit, že u Merlinu se počítá do hmotnosti i mechanika čerpadla.
V krátkém intervalu druhý noční start. Klaplo to bez vady. Byly záběry i z prvního stupně. Zaujaly mne jiskry vylétající v proudu spalin u obou stupňů, že by neúplně spálené palivo ? Nakonec byla zajímavá změna barvy trysky druhého stupně v druhé polovině hoření na fialovou. Osa druhého stupně směřovala do horizontu z čehož bych usoudil, že výsledkem nebyla kruhová LEO, ale po dohoření sestava i nadále stoupala.
Teoreticky ano, ale není to jediná možnost.
Rutherford by měl být chlazen regenerativně, ale může to být nějaká opalovaná ablativní vrstva.