V našem nepravidelném seriálu si čas od času ukazujeme, jaké činnosti vyplňují časový harmonogram astronautů na ISS. Jelikož jde o unikátní vědeckou laboratoř, není se co divit, že spektrum experimentů pokrývá různé vědecké obory. Jako vždy se sluší poznamenat, že ani zdaleka nejde o souhrn všech experimentů, které na ISS probíhají. V těchto souhrnech se vždy dostane jen na ty, kterým astronauti věnovali nejvíce času. Mnohé experimenty se pak bez obsluhy posádky obejdou úplně. Co tedy dělali astronauti na ISS v pátek 10. května?
Christina Koch a Anne McClain se zaměřily na biologický experiment Kidney Cells, který si dává za cíl hledat inovativní postupy léčby ledvinových kamenů, osteoporózy i omezení následků vystavení škodlivým látkám. Poznatky půjde využít nejen v pozemské medicíně, ale pro dlouhodobé kosmické mise je potřeba najít prostředky, které budou proti těmto faktorům, které kosmické prostředí zhoršuje, účinně bojovat.
Zdroj: https://blogs.nasa.gov
Anne McClain pak společně s velitelem expedice Olegem Kononěnkem a kolegy Alexejem Ovčininem a Nickem Haguem prováděla experiment zaměřený na nitrolební a oční tlak, přičemž se hledaly stopy působení pobytu v mikrogravitaci. Čtveřice astronautů využila ke zkouškám speciální oblek Lower Body Negative Pressure suit, který podtlakem ve spodní části těla obrací přirozený proces, kdy astronautům v kosmickém prostoru plyne krev a další tělní kapaliny směrem k hlavě. Astronauti také prováděli ultrazvuková měření očí a očních žilek v rámci experimentu Fluid Shifts.
Zdroj: https://spacenews.com
Plno práce měly i pozemní týmy – kanadští a japonští operátoři příslušných robotických ramen se chystali na víkendovou výměnu vnějších přístrojů. Z trunku lodi Dragon byly vyjmuty dva přístroje a opačným směrem putoval starší přístroj. Rameno Canadarm2 uchopilo přístroj OCO-3 a vyjmulo jej z nehermetizovaného nákladového prostoru lodi, aby jej následně předalo menšímu japonskému rameni na modulu Kibó, které se postaralo o umístění přístroje pro sledování oxidu uhličitého v atmosféře na vnější paletu japonského modulu.
Následně Canadarm2 vyjmula z trunku sestavu přístrojů STP-H6 a umístila ji na příhradovou konstrukci stanice. Jakmile byly nové přístroje na svém místě, mohlo japonské rameno odpojit z vnější části stanice přístroj CATS (Cloud-Aerosol Transport System), aby jej následně předalo Canadarm2. CATS byl na ISS doručen v lednu 2015 a na externí paletě modulu Kibó měl za úkol demonstrovat nízkonákladové techniky pro monitoring atmosféry. Kanadské rameno tento již nepotřebný přístroj naložilo do trunku Dragonu, který na konci května shoří nad Pacifikem.
Zdroje informací:
https://blogs.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://live.staticflickr.com/65535/33934678848_1adb1615ce_k.jpg
https://blogs.nasa.gov/ISS_Science_Blog/wp-content/uploads/sites/207/2015/05/Chibis.jpg
https://spacenews.com/wp-content/uploads/2018/01/0129_OCO-3_on_ISS_Concept.jpg
Viem ze to je možno jasné ale akým spôsobom si ramená predávajú experimenty?
Buďto se využije dočasné úložiště, nebo (pokud má zařízení dvě úchopová místa), je možné provést přímou předávku (jako když si dva běžci předávají štafetový kolík).