Podle zprávy Bryce Space and Technology dosáhl globálně hodnoty 360 miliard USD – na segment raketových nosičů připadlo 6,2 miliardy USD.
10. května 21:10
Dlouhý pochod 10
Čína provedla úspěšný test oddělení aerodynamického krytu užitečného zatížení pro raketu Dlouhý pochod 10. Test hodnotil design krytů, strukturu připojení, plán oddělení a maximální dostupnou obálku. Všechny testované parametry splňovaly jejich konstrukční požadavky.
Dobrý den, rád bych,jestli by nebylo možné, někdy napsat článek o tom co je na družicíc, sondách a podobně tak drahé. Je pro mě nepředstavitelné proč se například cena, dá se říci dnes už běžné družice vyšplhá tak vysoko. Myslím tím nějaké příklady pro nás neznalé, abychom si to lepší představili. Díky.
Hezký den,
doporučuji třeba tohle video (pokud umíte anglicky – https://www.youtube.com/watch?v=30XpSozOZII
Ve zkratce (a značně zjednodušeně) se dá říct, že nejdražší je testování.
Zdravim, ja som ten graf videl uz kdesi za predminuly rok. Neviem aka je metodika, ale zda sa mi dost pochybny. Podla neho ma „launch Industry“ podiel len 6.2 miliard dolarov. Ak to naozaj myslia ako priemysel, tab by tam mali byt zaratane aj naklady na vyvoj rakiet a len taka SLS napriklad zhltla 2.1 miliardy za rok 2018 (zdroj wikipedia). Ale ak aj pocitam cisto len platby za starty rakiet bez nakladov na vyvoj a tych startov bolo 114 (zdroj wikipedia), tak to vychadza priemerne 54,4 milionov za start. Co mi prijde ako velmi male cislo.
Ten graf je kritizován i z druhé strany. Tj. „nafouknuté“ výdaje v jiných oblastech a započítávání obratů spotřebitelsků, které nejsou např. u automobilového průmyslu zahrnovány (např. provozovatelů flotil nákladních aut, taxiků apod.).
Proti malému podílu „launch industry“ jsem výraznější kritiky nezaznamenal. Možná je to i tím, že SLS je zřejmě zahrnuta do nesatelitního (vládního a komerčního pilotovaného) sektoru – a buhvíco ještě dalšího (celkem 82,5 miliardy USD). Přesnou metodiku neznám.