Největší letadlo historie (měřeno podle rozpětí křídel) se před pár desítkami minut odlepilo od ranveje letiště v kalifornském Mojave. Tento dvoutrupý letoun má sloužit k vynášení raket, které by dopravil do výšky deseti kilometrů. Tady by došlo k jejich uvolnění a zapálení raketového motoru. V uplynulých měsících Stratolauch testoval své systémy a zkoušel pojíždění po ranveji. Dnes se však poprvé dostal do vzduchu. V tomto článku najdete fotografie od pozorovatelů v okolí. Dnes se píše jedna z kapitol letectví, které si v tomto případě podává ruku se svou mladší sestrou – kosmonautikou.
The world’s largest airplane takes flight! @Stratolaunch @NASASpaceflight #stratolaunch pic.twitter.com/jmLs3mpztn
— Jack Beyer (@thejackbeyer) April 13, 2019
All the other planes are avoiding the big bird. 😄https://t.co/nJfD7iW77h pic.twitter.com/mt5NlGhzqE
— Chris Bergin – NSF (@NASASpaceflight) April 13, 2019
Zdroje informací:
https://twitter.com/
https://twitter.com/
https://twitter.com/
https://twitter.com/
https://twitter.com/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/D4Cfi3GVUAEd0m9.jpg:large
https://pbs.twimg.com/media/D4CSfy6UYAIRBCv.jpg:large
https://pbs.twimg.com/media/D4CduDZUEAEUyfu.jpg:large
https://pbs.twimg.com/media/D4CgJtnUUAAZwz6.jpg:large
https://pbs.twimg.com/media/D4CjvtNU4AAJLsb.jpg:large
Na Stratolaunch jsem nějak úplně zapomněl, takže tahle zpráva mě překvapila a hodně potěšila. Doufám, že všechno půjde bez nějaké nehody, protože takhe od pohledu se mi to nezdá jako stroj, s ktrým by byla sranda přistávat.
Klobouk dolů před konstrukéry tohoto letadla.Něco takového dostat do vzduchu to je paráda. Teď ještě jak to bude fungovat kdzž bude mít připojenou raketu.
Nádhera, hned bych se proletěl. První let, to se nedá nasimulovat. By mě zajímaly tech, detaily, jak fungují-pracují stabilizátory, jestli se ty dva trupy kroutí. wow,JO!
Popis pod obrázkem „Základ tvoří dva Boeingy 747-400“ je zavádějící.
Ze zmíněných Boeingů jsou údajně použity motory, paluba, avionika, podvozky a některé další komponenty.
Při pohledu na letoun jako celek je jasné, že trup a křídlo jsou nemají v letectví obdobu a svou podobou s letounem Voyager nebo systémem SpaceShipOne / SpaceShipTwo nezapřou ruku Burta Ruthana.
No ano, motory, paluba, avionika, podvozky a některé další komponenty jsou přece základ celé konstrukce.
Taky mě to překvapilo.
V tomto případě je pravdivé i tvrzení, že základ každého auta tvoří šroub M8.
Dovoluji si nesouhlasit, v rámci letectví jsou motory, avionika, podvozek, atd. brány jako samostatné systémy, které je možné použít do vícero typů letadel.
Pro příklad stejný typ motoru jako Stratolaunch nepoužívá jen Boeing 747-400, ale i další typy Boeingu, Airbusu a McDonnell Douglas.
Zajímavé je použití paluby ze 747-400, ale i tam předpokládám použití jen části konstrukce nebo její přepracování. Podobné to bude s podvozkem a avionikou. Využili jednotlivé komponenty, ale systém jako celek (kabeláže, potrubí, aj.) bude s ohledem na jasné rozdílnosti v konstrukci odlišný.
To se ale přeme o malichernosti.
Po technické stránce je to velmi chytré a ekonomické řešení. Použití již certifikovaných komponentů zásadně zlevní stavbu a zkoušky nového stroje. Tak to chodí v civilním letectví, zatímco v kosmonautice se většinou začíná od čistého stolu, protože raketa bývá obvykle na jedno použití. Výjimkou jsou pouze některé raketové motory užívané různými typy raket.
Při uznání Vašich znalostí o kosmonautice; motory, paluba (asi myšlen kokpit), avionika a podvozky opravdu nejsou základem konstrukce letadla. Základem konstrukce letadla je vždy jeho holý drak- a ten je tady naprosto unikátní jak po aerodynamické tak po technologické stránce. V tom je velký rozdíl proti kosmickým strojům.
Ach jo, a všichni se budou vrtat v téhle bleše. Já prostě motory a avioniku za základ letounu považuju, proto jsem to tam napsal. Děkuji za pochopení.
No, věřte tomu že je to drak. A právě jeho konstrukce třeba rozhoduje o úspěchu dopravního letadla, neb motory mají všichni stejné či na výběr, odběratel má možnost si zvolit svou variantu podle charakteru využití na jeho tratích.
Pod drak letadla mj. spadají i avionika a podvozek.
Technické cvičení to bude pořádné,ale jinak je to estetická katastrofa,proti tomu je krasacec i He-111Z Zwilling 🙂
Jsem zvědavý na rychlost stroje,s přímým křídlem a podvěšeným nákladem to moc nebude. A zda stroj bude moci sednout i s podvěšeným nákladem,v případě poruchy,nebo jej bude muset odhodit.
No, v operační výšce pro vypuštění někde v 13 až 15 kilometrech mohou být vhodné profily křídel z hlediska rychlosti téměř vyrovnané. Samozřejmě, dostup je výhodou pro přímá křídla. Vypuštění probíhá ovšem při podzvukové rychlosti a proto asi přímé křídlo je pro tyto účely vhodnější.
Podľa môjho názoru nadejny smer vynašania rakiet.
Nepotrebuje kozmodrom. Uplatní sa aj vo vynášani tovaru do vesmíru aj v husto osídlených krajinách. Teda aj v Europe. Skôr či neskôr bude ekonomickejší, len tento smer treba vyvíjať.
Prelom v danom smere asi dôjde ak bude uspešný vývoj raketových motorov Sabre. Napríklad link:
Reaction Engines předpokládá, že se první testy jádra motoru Sabre uskuteční za tři roky, tzn. v roce 2020. Poté už bude možné přemýšlet nad nasazením do nějakého experimentálního letounu. První komerční nasazení přichází v reálných úvahách nejdříve v roce 2025, pokud se neobjeví nějaké fatální problémy.
Více na: https://vtm.zive.cz/bleskovky/novy-raketovy-motor-sabre-za-15-minut-ve-vesmiru-a-letani-rychlosti-5-mach/sc-871-a-187552/default.aspx
No, v Evropě asi ne, vyjma startů nad atlantikem. Ona havárie prvního či druhého stupně a i jen jejich odhození prostě nemá v Evropě dostek místa. Ale jinak je to docela dobrá možnost ja zvýšit podstatně nosnost rakety, přičemž „první stupeň“ tedy jetadlo je provozně levné a samozřejmě opakovaně používatelné. Moc se mi to líbí. A opravdu, vypada to jako další úžasná šílenost od Rutana.
V Evropě je pro takový systém místa dost. Kromě zmiňovaného Atlantiku tu máme celé Středomoří. Ale je to americký projekt, bude třeba vozit náklad k vynesení do USA. Že by si to pořídila soukromá společnost v Evropě pro komerční provoz, to je ekonomicky nereálné.
Jsem zvědavý na to jak se Stratolaunch prosadí. Vybaví se projekt Pegasus. Své místo ve vynášení nákladů do Vesmíru má. Ale revoluci neznamenal, dokonce mám pocit,že zaostal za očekáváním. A to je dnes mnohem větší konkurence ve vývoji malých soukromých raket.
Středomoří? Víte, jel jsem párkrát po středomoří lodí. Prakticky v každém okamžiku vidíte jednu nebo více lodí. Příliš hustý provoz, myslím. To si málokdo lajzne.
Zkuste letadlo, budete překvapen.
Dobrý den, máte nějaké informace o pilotech? Pokud ano, moc prosím o jejich krátké představení 🙂 Děkuji!
Hezký den, bohužel tyto informace chybí.
Testovací pilot Evan Thomas je bývalý testovací pilot a instruktor pro F-16ky, bývalý velitel testovací 411. perutě USAF a 46. testovacího křídla USAF, také měl funkci při NATO v Evropě.
Díky!
Přiznám se, že jsem nevěřil, že tohle někdy uvidím ve vzduchu. Natož ještě letos, takže rozhodně mají můj obdiv. Na druhou stranu je to jedno z mála (ne-li jediné) ze současných letadel do kterého bych si nesednul ani za milion.
Smrková husa 2. Doufám, že bude mít delší život než jednička.
Nemůžu si pomoct, ale ta konstrukce mi připadá hrozně křehká – jako kdyby se měla každou chvíli rozpadnout. Vím, že případné chvění vyrovnají automatická křidélka, jen mi to nepřipadá jako nejlepší cesta. Další vývoj ukáže.
Tohle konstruhovali a vyráběli u Burta Rutana, takže křehké to asi nebude…
Bez nákladu to musí mít obrovský přebytek výkonu. Takže doufám, že s tím předvedou nějakou akrobacii.
Myslíte něco ve stylu
„Mach 1.2, Stratolaunch mění geometrii křídel…“?
🙂
Šílený. Vlastně to moc nechápu z hlediska bezpečnosti. Přestože to bude dostávat nahoru jen rakety bez posádky, budou na ně kladeny daleko vyšší bezpečnostní nároky, protože každá vynášená raketa může ohrozit posádku tohoto monstra. Piloti by asi měli mít vystřelovací sedačky. A každý jeden problém rakety může znamenat i zničení tohoto stroje. To neznamená jen nějaké opravení rampy, ale hned postavení nového letadla.
X-15, Pegasus, Virgin Galactic, testy STS, atd. ten systém není nebezpečnější než řada úspěšných projektů na stejném principu. Nenechte se omámit tou velikostí.
„testy STS“
Prvních několik letů mělo vystřelovací křesla pro oba piloty.
A padáky nejspíš také měli – při prvním zkušebním letu i civilního dopravního letadla musí mít posádka k dispozici padáky – taky mě to překvapilo, když jsem se to dozvěděl.
? Vy víte o nějaké havárii během testů STS? Já ne, a proto je uvádím pro ilustraci toho, že se v případě Stratolaunche nejedná o zvlášt nebezpečný princip, jak sugeruje maro.
To, že nějaký systém obsahuje bezpečnostní prvky, přece neznamená, že je extrémně nebezpečný. Airbagy v autě neznamenají, že většina aut havaruje. V každém letadle máte plovací vesty, atd.
Samozřejmě nehoda se stát může. Ale, že by to bylo nějak extrémně nebezpečné, to určitě ne.
Ale to s tím „základem ze dvou Boeingů 747“ je samozřejmě nesmysl. Ty dva trupy tohoto stroje jsou úplná „tintítka“, proti trupu B747. Ten je daleko mohutnější. Skoro dvakrát širší dvakrát vyšší a o polovinu delší. Křídlo je úplně jiné, zrovna tak jako směrovky a výškovky.
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/5d/Stratolaunch_comparison.svg
Je skvělé, že jim to létá, teď ještě budou potřebovat levnější raketový nosič než je Pegasus od Northrop Grumman. Jeden start Pegasusu vyjde na 40 milionů dolarů. Zatímco bylo vyvíjeno tohle letadlo, Rocket Lab mezitím vyvinuli Electron a zvládají to za 5 milionů dolarů. Falcon 9 je už větší raketa, cena za kilogram je u něj něco přes 2000 dolarů oproti Pegasusu s 90000 dolary, ale to se takhle moc srovnávat nedá, Pegasus je pro malé náklady.
Teď mě ještě napadlo, nebudou Stratolaunch Systems tím tajemným třetím soutěžícím do DARPA Launch Challenge? ( https://www.darpalaunchchallenge.org/ ) Virgin tam je s Cosmic Girl a také vypouští Pegasus.
OTÁZKA: Má to smysl?
Jde mi o to, že třeba první stupeň F9 udělí druhému stupni s nákladem rychlost 6500km/h a výsku 70km. Což při porovnání STRATOLAUNCH a jeho rychlosti cca 900km/h a 10 km je docela směšné. Nechci tímto projektem opovrhovat, měli by vědět proč toto dělají, ale mohl by někdo vyčíslit, o kolik je tento způsob výhodnější? Je hustota atmosféry v 10km+ o tolik řidší, že raketa spotřebuje méně paliva? Protože ty hodnoty, na co raketu STRATOLAUNCH urychlí, se mi zdají směšné.
Smysl by to podle mě mělo pokud by ledadlo splnilo funkci prvního stupně, což mi připadá, že splní tak na 10-20%. Takže raketa pod podvěsem musí být pořád pořádná a pokud ta nebude znovupoužitelná, tak to prostě smysl nemá. No a když by byla znovupoužitelná, tak už je zase zbytečný, aby startovala z podvěsu. Podle mě proto SpX odstoupila.
Jaký na to máte názor? Děkuji za odpověďi.
PS: Kdyby STLCH měl ještě nějaký raketový motor a nádrž (nebo já nevím nějaký proudový typu concord ???)a vystoupal byť podzvukovou rychlostí aspon do 20-30km, tak by to smysl trochu mělo. Ovšem konstrukce letadla by byla o dost složitější. Ale pokud by se tyto motory postarali jen o výšku a nikoli rychlost, tak by křídlo mohlo být stejného typu.
Ano, každý kilometr se v tomto směru počítá. Raketa spálí v první fázi letu docela značné množství paliva, než se prodere hustými vrstvami atmosféry.
Mám úplně stejnou otázku. (Má to smysl?) Taky se mi to moc ekonomické nezdá. To prvotní urychlení je slabota a údržba a opravy takového stroje (který není zrovna sériový) také nebude žádná legrace. Zajímalo by mě třeba, kolik spotřebuje paliva v ostrém nasazení (se zátěží) od nastartování až po přistání a vypnutí motorů.
Ještě před 5 lety bych řekl no jasně, tohle je budoucnost. Ale když vidím ty ceny za kg na LEO co nabízí Rocket Lab a brzy přibudou další nevidím pro Pegasus budoucnost. Těžko si představit, že by Northrop Grumman otevřel licenci ani šel nějak dramaticky s cenou dolu. Nepomůže ani LauncherOne od Virginu, ten sice slibuje výrazně nižší cenu, ale pořád je to jen malý nosič (konstruován pro vynesení upraveným B747). Stratolaunch by dával smysl až s takovou raketou/raketoplánem, který by se dokázal přiblížit jeho nosnosti. Zůstává samozřejmě ještě jedna výhoda, dolétnout ze základny do lepší pozice, ze které raketu vypustit. Tohle jediné mě napadá že bude důvodem, proč to NASA a další organizace budou chtít na něco zajímavého použít. Abych pravdu řekl, vážně se obávám, aby ten včerejší let nebyl zároveň poslední, jako u toho Hughesu H-4 Hercules.
figel nie je vo vyske, ale v smere. Bezna raketa musi nastupat zhruba tych 10km vertikalne, aby sa predrala najhrubsou vrstvou atmosfery a mohla zacat zrychlovat horizontalne. Tych 10km je z energetického hladiska ciste utrpenie, gravitacne straty. Vykon motorov sa nevyuziva v plnej miere na získavanie rychlosti, ale vacsina ide na boj s gravitáciou.
Teraz si zoberte raketu zhodenu z lietadla. Od okamziku zapalenia motora leti cca. horizontalne, vykon motora teda ide do rychlosti, nie do prekonavania gravitacie. Samozrejme aj takato raketa musi stupat, ale jednak ze si tam uz moze trochu pomoct vztlakom, jednak ze uhol stupania nemusi byt vertikalne nahor.
Ci to ale ma zmysel v ere znovupouzitelnych boosterov, to je ina otazka.
Tohle video ze startu Pegasu XL z upraveného L-1011 TriStar ve službách Orbital ATK hezky demonstruje, jak to funguje. https://youtu.be/Bla3RsVia9A
Vyhoda by to byla pro ESA, ze by letadlo s raketou mohlo startovat z domovskych zakladen.
Letadlo by vyneslo raketu nad Stredomori a tam ji odpalilo, je tam mista dost, konecne Izrael timto smerem odpaluje rakety jiz dnes.
také za to ovšem platí ztrátou asi 30 procent nosnosti .
Evropa má mnohem lepší možnosti než starty ve Středomoří.
Z letadla neni problem raketu vypustit prave ve smeru obehu Zeme napr. v prostoru jizne od Sicile je vodni plocha smerem na vychod dostatecne tahla.
„Evropa má mnohem lepší možnosti než starty ve Středomoří.“
Ty moznost by me zajimaly, samozrejme pokud se nebude resit, ze strelecke koridory vedou nad obydlenymi oblasti, tak je to potom uplne sumak a tento system neni potreba.
Mě se to teda nezdá moc místa ani jižně od Sicílie ve směru na východ se to dost hustí :), ale budiž.
No minimálně má rozsáhlé střelecké sektory na polární dráhy. Skotsko, Norsko, Irsko, Island, Azorské ostrovy 🙂
Čistě na západní směr ( jako israel) pak Francie, Portugalsko, Španělsko, Irsko, Velká Británie