Firma, která je hlavním výrobcem ukrajinské raketové techniky, představila plány na kosmodrom, který by mohl vyrůst u pobřeží Černého moře. Pokud by se plány zhmotnily, bylo by to poprvé, kdy tato postsovětská republika získá možnost dosáhnout oběžné dráhy z vlastního území. Společnost KB Južnoje v únoru letošního roku předložila návrh úřadu v ukrajinském městě Dnipro. Tento návrh počítá s tím, že by z nového kosmodromu startovaly nové rakety. Mělo by jít o lehké nosiče označované jako Cyklon-1M, které by podle dostupných informací mohly mít dva raketové stupně, přičemž ten první by poháněl jediný motor.
I kdyby kosmodrom překonal všechny technické, finanční a společenské problémy, které se mu postaví, bylo by možné jej využívat pouze k letům na polární dráhy. Důvodem je samozřejmě střelecký prostor, který z bezpečnostních důvodů nemůže mířit nad obydlené území a tak by rakety mohly letět pouze směrem k jihu. To ale není zase takové mínus, jak se může zdát. Oběžné dráhy, které vedou nad póly, nebo v jejich blízkosti, umožňují družicím pokrýt celý povrch Zeměkoule. Malé družice, které by odsud mohly létat, by mohly sloužit jak k pozorování Země, tak i komunikaci.
Zdroj: http://www.russianspaceweb.com
Ale zpět k samotnému návrhu. Pravděpodobně jde o první veřejně dostupný plán na stavbu vlastního ukrajinského kosmodromu. Ukrajina za tři desítky let nezávislosti většinou doplácela na to, že neměla vlastní kosmodrom, což výrazně brzdilo značné úsilí o vývoj kosmických technologií. Ukrajinci sice „zdědili“ nemalé zkušenosti a technologický odkaz z éry sovětské kosmonautiky, ale to v poslední době již nestačí. Místní společnost KB Južnoje se za poslední roky vypracovala na jednoho z hlavních dodavatelů pro ruské, ale i některé americké a evropské projekty. Právě tato firma by měla hrát při stavbě nové ukrajinské brány do vesmíru hlavní roli.
Podle návrhu by měl kosmodrom vzniknout ve venkovské oblasti severního pobřeží Černého moře v Mykolajivské oblasti. Přesné souřadnice nového kosmodromu mají být 46,36° severní šířky a 32,03° východní délky. Areál by se měl částečně rozkládat v deltě řeky Dněpru, což by bylo pro logistiku velmi výhodné. Naskytla by se možnost přímého lodního spojení nového kosmodromu s výrobním závodem firmy Južnoje, která může sloužit jako alternativa k dopravě po pevnině, která by byla komplikovaná vinou nekvalitních silnic.
Letový profil rakety startující z navrhovaného kosmodromu jsme již nakousli na dřívějších odstavcích, ale teď se na ni podíváme podrobněji. Nosič by po startu začal sklánět špičku k jihu, přeletěl přes Černé moře a následně zamířil nad Turecko. První stupeň by však tento stát ohrozit neměl – jeho dopadová zóna má ležet ve Středozemním moři mezi Krétou a Kyprem zhruba 1300 kilometrů od místa startu. Zbytky aerodynamického krytu by dopadly relativně nedaleko od prvního stupně – do Středozemního moře severně od Egypta zhruba 1500 kilometrů od místa startu. Druhý stupeň by pak dosáhl oběžné dráhy a po dokončení jednoho oběhu by se celá sestava vrátila nad území Ukrajiny.
Zdroj: http://www.russianspaceweb.com
Dráha letu byla zřejmě navržena tak, aby přelet přes Malou Asii byl co nejbezpečnější. Nad území Turecka by měla raketa vstoupit u úžiny Bospor a dále má letět nad hornatou oblastí, takže by se vyhnula hustě obydleným oblastem v okolí Instanbulu. U každé rakety samozřejmě existuje nenulová pravděpodobnost havárie – v určitých fázích letu by proto nevyhnutelně došlo k dopadu trosek nosiče na tureckou pevninu. Právě proto bude nutné uzavřít dohodu mezi Kyjevem a Ankarou, která by řešila podobné situace. Tato dohoda by řešila přeletová práva a případné kompenzace v případě nehody.
Pro firmu KB Južnoje to není první oznámený plán na kosmodrom. Už před dvěma lety její zástupci avizovali stavbu startovní rampy v Kanadě, ze které měla startovat těžší raketa Cyklon-4M. Vývoj nové rakety i rampy byl však neustále prodlužován kvůli finančním a technickým problémům. V únoru firma slíbila, že první kopnutí do kanadské země přijde na konci letošního roku. Obě zvažované startovní rampy mohou existovat společně, jelikož z každé mají startovat jinak silné rakety. Jisté však je, že vývoj obou nosičů bude muset překonat významné finanční a technické překážky. Ostatně dřívější plány na stavbu startovní rampy pro rakety Cyklon 4 v Brazílii byly zrušeny v roce 2015 kvůli politickým problémům.
Zdroje informací:
http://www.russianspaceweb.com/
Zdroje obrázků:
https://n.sinaimg.cn/sinacn08/377/w1200h777/20180625/f3a2-heirxyf3892824.jpg
http://www.russianspaceweb.com/images/rockets/tsyklon/tsyklon1m/tsyklon1m_iso_2.jpg
http://www.russianspaceweb.com/images/centers/mykolaiv/mykolaiv_1.jpg
Držím palce ale myslím si, že praktickou šanci to, díky mezinárodní politice, mít nebude, Turci,Řekové, Egypt a Kypřané mají příliš silné vazby na Rusko, které se to celé celkem pravděpodobně pokusí zarazit( politika a konkurence )
Pro Ukrajinu by bylo lepší domluvit se Finskem nebo Norskem nebo s Švédskem či „Skotskem“ mající střelecký prostor k pólu, nebo přijít s řešením typu „první stupeń letadlo“ :), s velkými letouny mají Ukrajinci neskutečné zkušenosti….
Souhlasím a navíc by se potom rusové mohli (celkem oprávněně) obávat nahrazení
družice nějakou hlavicí.
Osobně vidím spíš problém v obrovské korupci. Bohužel nemá šanci na úspěch. Ukrajina se nachází v ekonimickém i společenském úpadku. Zatím ještě nesvítí to pověstné světlo na konci tunelu, težko se něco v náledujíchc letech pro ukrajince změní. Spíš to považuju za tlachání ála ruská základna na Měsíci nebo Mars-One projekt.
Nebyl bych zase tak příkrý nebo skeptický. Problémy jsou ohromné, měna slaboučká.Ale Ukrajina může fungovat na nízké cenové bázi a nastavovat si tak konkurenceschopnost.Dělá to tak mnoho zemí. Ekonomika v posledních několika letech soustavně roste a národ se snaží udržet parlamentní republiku.Což na danou oblast zaslouží pochvalu..
Projekt kosmodromu by potřeboval zahraničního investora , třeba někdo z ČR ?
A proč se vůbec někdo od nás třeba nepokusil kapitálově vstoupit do ukrajinského raketového průmyslu ? Nebo ze středoevropského regionu ? Spojit se s Ukrajinou k rozvoji vojenské i civilní raketové techniky.. ? Tam jsou technologie, zde jsou prachy.
Situace na Ukrajině je opravdu zlá a má zhoršující se tendenci.
Nemyslím si, že ukrajinský aerospace průmysl udělá díru do světa. Spíš jenom dojíždí setrvačností. Ono stavět rakety není jen tak. Není to jenom o penězích. Proč si asi Musk vybral Kalifornii a ne Ukrajinu nebo jiný stát? Protože potřeboval schopné a nadané lidi. Ne že by ukrajinci neměli mezi sebou dost chytrých hlav, ale ty chytré hlavy při první příležitosti svoji vlast kvapen opouštějí. Pak potřeboval univerzity a vědecké labolatoře. Na ukrajině, teď použiju slova svého ukrajinského známého, si diplom zásadně kupujete. Univerzitní vzdělání na ukrajinských školách nemá žádný význam. Technická podpora vědeckých pracovišť je navíc z dob SSSR. A proč se nikomu nechce na ukrajině investovat? Protože majetek není právně dvakrát dobře chráněn. Investoři brzo o své peníze přicházejí. Pokud se daří, tak se musíte patřičně „podělit“. Jinak prostě skončíte. A že by na ukrajině byla parlamentní demokracie? Ale kde pak. Tam vládne oligarchie dobře napojená na mafii.
“ A proč se nikomu nechce na ukrajině investovat?“
Radši si nejdřív zjistěte skutečná fakta a nešiřte svoje domněnky. V r. 2017 byly zahraniční investice na Ukrajině 39 mld USD (o 3 mld víc než v předchozím roce). Hlavní investoři ArcelorMittal, EBRD, Procter and Gamble, Fairfax Financial Holdings atd.
viz: https://www.businessinfo.cz/cs/clanky/ukrajina-zahranicni-obchod-a-investice-19094.html
nemyslím si, že problém je v korupci nebo údajném úpadku Ukrajiny, ostatně i Rusku se stále nedaří nahradit některé špičkové produkty ukrajinského aerokosmického a lodního průmyslu 🙂
Ono je legrační, že Medvěděv v prosinci podepsal další sankce na ukrajinské zboží, když se ví, že pak Rusové ani nedokáží po světě servisovat jejich vrtulníky protože si sami zakázali dovážet díly a motory 🙂
Ostatně Sojuzy stále používají ukrajinskou avioniku :), akorát to neradi slyší…
Ohledně Sojuzů – myslím, že to platilo u dřívějších verzí. Nová varianta MS již disponuje plně ruskými výrobky.
Měl jsem dojem, že pár FG mají dopoužít někdy letos a až od roku 2020 plně přejdou na MS ?
No každopádně je pořád o Ukrajinu zájem, 27/2 tohoto roku se sešli James Bridenstine ( NASA) se zástupci ukrajinského kosmického průmyslu ohledně spolupráce kolem návratu k Měsíci .
Mám k tomu tedy jen ruský linky…
https://topwar.ru/154763-posol-ukrainy-nasa-zainteresovano-v-uchastii-kieva-v-lunnoj-programme.html?
https://tvzvezda.ru/news/vstrane_i_mire/content/201902280511-bndf.htm
JO Vy myslíte rakety Sojuz, já psal o lodích Sojuz (proto MS)
to frank: o Ukrajinu je zájem z USA na truc Rusům a taky možná na vyzobání posledních vědeckých drobečků. Ukrajina v současném stavu není spolehlivým partnerem do budoucna pro obtížné úkoly. Je to stejné jako prohlášení evropských představitelů, že Ukrajina bude vzata do Europské unie. Nebude. Je to plácání prázdné slámy.
goodman nemáte pravdu, pak by bylo Rusko jen v těsném závěsu za Ukrajinou, což mi jistě radostně potvrdíte 🙂
Ja s tymto vidim asi len dva problemy:
1. to miesto v stredozemnom mori je dost, ale fakt ze dost rusna namorna cesta. byt majitelom lode asi sa nechcem nachazat nikde po priamke letu stupna.
2. vstup na trh v tejto dobe, ked zacina byt pomalicky nudza o vynasane naklady moze byt sam o sebe aj s vhodnym streleckym priestorom problematicky.
kazdopadne… ak to neskusia, ich koniec je asi isty.
já bych viděl obrovský problém ve velmi omezeném střeleckém prostoru takového kosmodromu
Evropa se prostě na kosmodromy nehodí, je na severozápad od oceánů a velmi zalidněná, o Krymu ani nemluvě
Proč to nezkusit. Zkušenosti mají a nevyužít velice konkurenceschopné ceny práce obzvlášť v jejich ekonomické situaci by bylo chybou.
Na Ukrajinu by se ale měla zaměřit ESA a nabídout program dlouhodobé spolupráce. Pokud ve spolupráci postupně nahradí Rusko Evropou můžou na tom jen vydělat. Jak ekonomicky, tak technologickým růstem.
Ukrajina je jednou z kandidátských zemí na členství v ESA a nějaká spolupráce již běží například na nosiči Vega.
https://strategeast.org/european-vega-light-launch-vehicle-with-ukrainian-engine-puts-european-space-agencys-earth-explorer-aeolus-satellite-into-orbit/
Zkušenosti? 30let postupně tlumili aktivitu vč. investic až k nule. Většina lidí z kosmického průmyslu odešla a nebo zestárla a pro nové není práce. Nebo pracují na západě či v Rusku. A zem co nemá ani nemůže mít vlastní kosmodrom asi naději na prosazení na trhu nemá. I když fandím všem kosmickým mírovým aktivitám (samozřejmě i ty vojenské chápu, bez nich by ty civilní asi nebyly), tady vidím vývoj úplně černě. Je to škoda, byla to země geniálního konstruktéra Gluška i Jangela. Ta zem je bohužel úplně rozvrácená a stálé zásahy zvenku jí zcela zničily. Nicméně, hodně si zavinili sami. Mě tyhle věci jako bývalého ekonoma vždy strašně bolí. Potenciál byl přitom z celého SSSR nejlepší.
Taky Koroljov se narodil na Ukrajině.
A možná se tam narodí další podobní:). Nebojte, určitě tam jsou.
Proč ten pesimismus jakmile jde o Ukrajinu?
Měli hold smůlu, že byli pod vlivem Ruska příliš dlouho. Podívejte se na nás po pouhých 40 letech o co jsme přišli. Jejich tragickou historii známe. Řízené hladomory a cílená likvidace pro zlomení odporu a totální podrobení se, má své následky.
Nicméně je to země o velikosti Francie, tedy po Rusku největší rozlohou v Evropě a s emigrací všude po světě (jen u nás jich je cca 120 000 největší menšina, víc než Slováků) mají přes 50 milionů obyvatel což je víc než třetina Ruska.
Pokud si tentokrát poprvé v historii udrží prozápadní směr a odolají současné agresivní snaze o opětovné navedení pod ruskou nadvládu, můžou za pár let být se západem v zádech velice rychle se rozvíjející evropskou mocností. I Irsko patřilo kdysi k nejchudším zemím v Evropě, než vstoupilo do EU (EEC tenkrát).
Potenciál určitě mají, jsou velcí ve srovnání s trpaslíkama, co zbyli ve střední Evropě po rozporcování Rakouska-Uherska.
Já bych se bál, že vzhledem k husté lodní a letecké dopravě v Černém ale hlavně ve Středozemním moři bude často docházet k narušení dopadových zón a tedy nutnosti odkladu startu.
Na Ukrajině kosmodrom? Ten kdo jen trochu sleduje ekonomickou situaci musí kroutit hlavou. Dám ruku do ohně, že ani za 10 let nebude mít Ukrajina svůj kosmodrom – za svoje peníze. Jsou to jen předvolební kecy…
Pokud jste článek četl, tak víte, že iniciativa nevychází od politiků, ale od soukromé firmy.
Dopadová oblast mezi Kyprem a Krétou. No tak to jo. To už vidím Turky a Řeky jak vesele přikyvují na nějaké ukrajinské pokusy a nechávají si ohrožovat velice lukrativní odvětví, tedy turistiku. Kdyby to bylo jen v prostoru Černého moře tak by to ještě šlo. Ale přeletět Turecko a trefovat se do mořského „plácku“ za ním, to je sci-fi.
Podívejte se na Marinetraffic.com. V tom prostoru pod Krétou a Kyprem vede jeden z hlavních koridorů námořní dopravy spojující Evropu s Asií přes Suez. Tam je provoz jako blázen. To se nedá zastavit kvůli raketce z Ukrajiny.
https://www.marinetraffic.com/en/ais/home/centerx:27.7/centery:34.3/zoom:6