Ačkoliv máme všichni v paměti situaci z konce loňských prázdnin, kdy z orbitálního modulu lodi Sojuz MS-09 unikal vzduch, aktuální únik rozhodně není nebezpečný. Netýká se ani vzduchu, ale vody. Celých jedenáct litrů této kapaliny uniklo do útrob stanice během prací, které jsou nezbytné k budoucí instalaci systému manipulace s močí UTS (Urine Transfer System). Tato událost je svým významem nesrovnatelně menší než v případě vzpomínaného otvoru v Sojuzu, ale jedná se o krásnou ukázku toho, že život na ISS rozhodně není snadný. Stále je potřeba být ve střehu a očekávat nečekané.
K úniku došlo během překládání elektrického kabelu HMU 267, který bude použit pro systém UTS, až v průběhu roku dorazí na Mezinárodní kosmickou stanici. Během této činnosti měli členové posádky za úkol protáhnout kabel pod rackem s běžeckým pásem T2 (Treadmill 2). Aby se to ale dalo udělat, musela být zdejší toaleta (WHC Kabin) vyjmuta z WHC Racku a přesunuta stranou.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/
„Při demontáži rychlospojek, které dodávají pitnou vodu do toalety WHC v racku, posádka narazila na problémy se spojkou, což způsobilo únik pitné vody do útrob stanice,“ bylo uvedeno ve staniční zprávě uzavřené sekce L2 na webu nasaspaceflight a dále se v ní můžeme dočíst: „Prvotní řešení úniku z rychlospojky tento problém nevyřešilo a posádka musela celou rychlospojku kompletně vyměnit. Do té doby však ze systému uniklo skoro 11 litrů vody. Posádka dokázala kapalinu uklidit s pomocí významného množství ručníků. Po izolování rozvodu pitné vody mohlo dojít k odpojení rychlospojky.“
Když se na Zemi vyskytne únik vody v koupelně či na toaletě, stačí zavolat instalatéra, ale posádka na ISS si musí poradit sama. Však také před startem prochází důkladným nácvikem všech možných situací, které je mohou ve vesmíru potkat. Učí se, jak reagovat na mimořádné události a jak je nejlépe vyřešit. Při skutečné události pak mají na pomyslném drátě specialisty, kteří jim mohou pomoci s případnými nečekanými komplikacemi.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com
Ačkoliv se to třeba nezdá, tak i podobné na první pohled triviální opravy bude nezbytné dokonale nacvičit, než se lidé jednou vydají do hlubšího vesmíru. Vypracování pracovních postupů, které se posádka naučí před startem, konzultace s odborníky na Zemi a rychlé řešení – to jsou základní předpoklady bezpečného řešení mimořádné situace. Protékající záchod můžeme v tomto případě považovat za banalitu, ale v budoucnu může dojít k závažnějším poruchám – třeba na systémech podpory života. Aktuální příhoda tedy ukázala, že posádka dokáže rychle reagovat na mimořádné situace.
„Posádka nakonec mohla přeložit elektrický kabel, jak bylo původně plánováno. Neočekává se, že by se během čištění dostalo významné množství vody do prostoru za racky,“ uvádí zpráva, ve které je uvedeno také: „WHC rack byl úspěšně připojen zpět a posádka provedla důkladnou kontrolu jeho stavu před povolením k jeho využívání. Následně mohlo dojít k opětovnému natlakování rozvodu pitné vody a celý systém se vrátil do normálního stavu.“
Astronauti zároveň této činnosti využili a udělali i nějaké práce navíc. Po přeložení kabelu a úklidu nečekaného úniku došlo k instalování nové budky kolem toalety. Nejde o nic sofistikovaného – v podstatě se jedná o několik stěn, které astronautům umožní alespoň trochu soukromí při využívání toalety.
Zdroje informací:
https://www.nasaspaceflight.com/
Zdroje obrázků:
https://c2.staticflickr.com/2/1924/45566091032_296d7b1fc4_k.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2019/02/201904-161724.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2019/02/201904-161921.jpg
V jednom dílu Teorie velkého třesku „vědátoři“ řešili konstrukční problém záchodu na ISS 🙂 .Tehdy mě to rozesmálo a hele – realita. Rychlospojky jsou prevít. Léta na stejném místě bez pohybu, no a pak po rozpojení netěsní. Já to zažil několikrát, i nejdražší mosazné a nerezové selhaly. A vypadal jsem stejně jako astronauti – mokrý, překvapený a na..štvaný. Hezký den všem, hlavně tam nahoru.
Najvacsia sranda je, ze som ho akurát nezavazne na clanku dopozeral
Pobavilo mě větší množství ručníků 🙂 Myslel bych, že vzhledem k tomu jakej je voda ve stavu beztíže prevít, tak budou mít pro tyhle účely k dispozici nějaký vysavač.
Mě by spíš zajímalo, jestli se bude dát voda z ručníků nějakým způsobem recyklovat. A mám vnímat ručníky na ISS stejně jako tady na Zemi? Namočí se a pak nechají vyschnout?
Tak nevim, ale hadam ze tam asi budou mit pracku i se susickou pradla. Takze ty rucniky mohou proste dat do susicky a za par hodin je hotovo. Prece tam museji mit pracku, nebudou chodit vic jak mesic ve spinavem a vozit to na vyprani domu na zem by bylo dost nakladne.
Ale nic jsem o tom necetl, jenom odhaduji tak me prosim klidne opravte.
Obávám se, že žádnou pračku nemají, protože jsem četl, že prostě prádlo berou stále nové.
Přesně tak, několik dní nosí jedno oblečení a pak jej vymění za jiné. Tyhle ručníky budou uloženy do pytlů, které se naloží do lodí, které shoří v atmosféře.
Zajimave, dekuji za odpoved.
Premyslim proc tam tu pracku nemaji. Tady dole na zemi je to docela uzitecna a nyni i prevazne spolehliva vec 🙂 Ze by byl problem s vibracemi pri provozu, nebo je slozite vycistit vodu od praciho prostredku, nebo je to proste dalsi kram, ktery se muze pokazit a co pak s tim ze. Asi kombinace vseho dohromady. Mozna si s tim dal nekdo tu praci a spocital to a vyslo mu, ze by se tim zas tak moc hmontnosti neusetrilo, jestli vubec (stejne by museli byt pripraveni na pripadnou poruchu, opravu, nahradni dily, atd..).
Zajímavá úvaha, ale zřejmě mají se vším tím zařízením i tak dost problémů, takže nechtějí si přidělávat další. Zajímalo by mě však, jak to chtějí vyřešit na Starshipu při cestě na Mars a zpět. A to je jen jeden s mnoha dalších problémů, které je nutné pro tuto cestu vyřešit. Totiž při nějakém nenadálém problému je na rozdíl od ISS nikdo nezachrání, nikdo nic nepřiveze, co by se pokazilo nebo chybělo. A to nemluvím o dvouletém pobytu na Marsu.
Jestli nebude nějaká zásoba prádla a to bude stačit. Na ponorkách za 2 světové války si také co vím oblečení neměnili a také tam ani neměli sprchu.
@Jan Jančura: Dekuji za nazor. Jak nad tim tak premyslim 🙂 tak je asi lepsi si skutecne vest zasobu cistych rucniku a pradla na cestu na Mars a zpet. Protoze co budete delat, kdyz se ta pracka se susickou pokazi? Jasne muzete mit s sebou nahradni dily, nebo rovnou nahradni pracku. Ale co kdyz se pokazi i ta, zrusi se potom kvuli takove „blbosti“ cela mise? Navic v puli cesty k Marsu se ani neni mozne otocit a rict si „vratime se“. Proste stejne museji mit pro pripad poruchy zasobu na celou cestu sebou. Asi zasadni rozdil je, ze tady na zemi vyperete pri nejhorsim pradlo v kyblu vlastima rukama. Ale ve stavu beztize to myslim nejde. A mit na sobe nekolik mesicu stejne pradlo / stejny rucnik? Ne ze by to neslo, ale asi bych tu hygienu zas tak nepodcenoval.
To je problém nejen pro cestu tam a zpět, ale po celou dobu pobytu na Marsu. Ten problém prádla a jeho praní versus např. pračky a sušičky s náhradními díly je jen „malým“ problémem vedlo strojů a zařízení, potravin a léků apod. nezbytných pro přežití po dobu cest a pobytu. O problémech s léky hovořil p. Dušan Majer na svých přednáškách. Nutno totiž domyslet, že lidé na Marsu budou po více než 2 roky naprosto odříznuti od civilizace na Zemi – samozřejmě kromě telekomunikačního spojení a i to bude přerušeno, když bude Slunce mezi Zemí a Marsem. Navíc není jasné, nakolik se budou kolonisté ochotni uskromnit, když za vše zaplatí velké peníze. Velmi zjednodušeně (prosím aby se fandové neuráželi) bude to jako pobyt v gulagu za peníze na pobyt na Riviéře – zřejmě bude velmi obtížné zajistit, aby tomu tak nebylo.
Pračku nemají protože u vody v prostředí mikrogravitace převládá, jako hlavní síla, povrchové napětí a je téměř nemožné vodu z prádla odstranit.
Pusťte si video Chris Hadfielda z ISS kde k tomu má skvělou demostraci co dělá voda v mokrém ručníku při ždímání
https://youtu.be/o8TssbmY-GM
Urine big trouble! 😀
Docela by mě zajímalo, ty mokré ručníky.
Co s nimi dál?
Je to spíš otázka ohledně praktického života na stanici, což je též nesmírně zajímavé.
https://www.quora.com/Do-astronauts-use-disposable-towels-or-do-they-wash-them-What-else-do-they-use-to-clean-themselves
Myslim, ze toto je prehnane:
—
Ačkoliv se to třeba nezdá, tak i podobné na první pohled triviální opravy bude nezbytné dokonale nacvičit, než se lidé jednou vydají do hlubšího vesmíru. Vypracování pracovních postupů, které se posádka naučí před startem …
—
Ve vesmiru se samozrejme veci zkomplikuji uplne jinak, nez na Zemi, takze se to budeme muset nejdrive naucit. Ale myslim, ze v dobe, kdy budeme mit nekolik vesmirnych zakladen a lidi tam budou jezdit pracovat tak bezne, jako dnes na ropne plosiny a na zakladny v Antarktide, se uz nic nacvicovat nebude. Stejne jako cesky instalater neda odpadny zvenku na fasadu domu a britsky ano, tak vesmirny instalater udela veci take trosku jinak. Ale cesky instalater opravi rozvody v Britanii a vice versa. A pozemsky instalater opravi zachod ve vesmiru uplne stejne, protoze tech par rozdilu, ktere nas poprve prekvapily, nebo prakvapi, bude znat kazdy technik. A metody reseni havarii a vybaveni k jejich zvladani budou stejne bezne, jako dnes kladivko na rozbiti oken v autobuse. Chce to cas a zkusenost.
Velký rozdíl je to dělat ve stavu beztíže a v gravitaci byť snížené jako na Marsu.
Ve stavu beztíže jsou náročné již základní úkony – šroubování. Je to proto, že se uplatní zákon akce a reakce.
Takže na základny na Marsu ano, ale na vesmírnou stanici do stavu beztíže nikoliv.
Však se taky v článku píše „než“, nikoli „až“. Takže zpočátku, před prvními delšími cestami se bude ledacos nacvičovat. Později, až to bude rutina, tak už tolik ne, to máte pravdu.
Je ale třeba rozlišovat: na základnách (třeba na Marsu nebo Měsíci) tohle nebude takový problém, ale v beztížném stavu, na kosmických lodích nebo orbitálních základnách, nebude únik vody nikdy legrace. Stačí, aby se zatoulalo pár kapek někam do elektroinstalace nebo elektroniky a rázem může být z banálního problému fatální.
Amundsen si do Antarktidy vzal psy a vypravy na pol a zpet prezil. Scott ( https://en.wikipedia.org/wiki/Robert_Falcon_Scott) si vzal traktory a poniky a cestu zpet neprezil. Dnes se na polarnich zakladnach pouzivaji vozidla i kdyz to pred vice nez stoletim Scottovi prilis nefungovalo.
Vime jak maji byt konstruovane, jake pouzit oleje, jake je potreba mit s sebou naradi a ze je nerozumne vyradit z vypravy den pred odjezdem jedineho technika, ktery tem strojum rozumi.
Vesmir bude uplne stejny. Lide budou mit nove vedomosti (z jejich pohledu na urovni: „nestrkej sroubovak do zasuvky pod proudem“), nove nastroje (ve stavu beztize se samozrejme sroubovat da, jenom se clovek musi nekde zaprit, nebo pridelat a vse je uplne jine) a nove postupy pro zvladani problemu (stejne jako dnes vime, ze horici olej neni vhodne hasit vodou). Zrovna na uniky vody se treba bude pouzivat nejaka specialni „montazni pena“, nebo ultrarychle tvrdnouci beton (to uz existuje). Dalsi z moznosti je, ze prijdeme na to, ze voda vzdy nekde zkondenzuje a tak se bude vse delat vodotesne a nejaky litr pitne vody nebude problem.
Az se ty lode budou pohybovat misto setrvavani na orbite, tak se vsechno opet zmeni. ISS musi fungovat jen v beztizi (mikrogravitaci), ale kosmicka lod letici k jine planete bude muset zvladnout beztizi i provoz se zapnutymi motory – zvlast pokud budou iontove a pobezi treba tyden, nebo vice v kuse. Umim si predstavit, ze prechody z beztize na tah a zpet uvolni nejakou vodu (a pripadne dalsi material) ze zeleninovych zahrad. A ty tam asi budou protoze vozit vsechno jidlo pro vice lidi na Mars by bylo silene, takze se je budeme muset naucit delat minimalne na planetach. Snaha provozovat je i cestou k recyklaci odpadu a vyrobe cerstve zeleniny rozhodne bude.
Dnes to vypada jako velka veda a protoze o tom dost nevime, tak vsechno 100x nacvicujeme. Za sto let se na to nasi potomci budou divat stejne, jako my na Scottovu, nebo Franklinovu vypravu (https://en.wikipedia.org/wiki/Franklin%27s_lost_expedition – podceneni otravy olovem a moznosti potreby odchodu pesky).
Já bych to tak optimisticky neviděl. Jednak každý nováček bude muset byt proškolen a vycvičen, cvičení se pak budou muset periodicky opakovat – podobně jak se opakovaně cvičí např. hasiči nebo záchranáři. Budou se stále objevovat nové situace, nová zařízení a nové nástroje. Základní problém spočívá, že člověk má od narození vžité různé reflexy, které pro stav beztíže i v některých případech snížené tíže neplatí. Např. chůze a běh na Měsíci apod.
Děkuji za zajímavý článek.
Zkoušeli jste někdy domluvit zlobivému ventilu dopouštění zásobníku vody na WC? Navíc dneska ty mršky fungují na docela zajímavých principech, takový vodní klopný obvod. O tom věděl a napsal své už Karel Čapek…