Agentura NASA vybrala k realizaci novou kosmickou misi. Teleskop pojmenovaný SPHEREx (Spectro-Photometer for the History of the Universe, Epoch of Reionization and Ices Explorer) má pomoci astronomům pochopit, jak se náš vesmír vyvíjel, ale kromě toho by mohl prozradit, jak běžné jsou v planetárních systémech naší galaxie základní složky života. Teleskop by se měl do vesmíru vydat v roce 2023 a jeho základní mise má trvat dva roky. SPHEREx bude prohlížet oblohu ve viditelné a blízké infračervené oblasti spektra. Astronomové se těší na sběr dat z více než 300 milionů galaxií a více než sto milionů hvězd v naší Mléčné dráze.
„Jsem z nové mise opravdu nadšený,“ přiznal administrátor NASA, Jim Bridenstine a dodal: „Nejen, že rozšíří letku amerických vědeckých kosmických průzkumníků, které se snaží o odhalení vesmírných tajemství, ale navíc je to i klíčový prvek vyváženého vědeckého programu, který obsahuje mise různých rozsahů.“
Zdroj: https://www.nasa.gov
SPHEREx bude studovat stovky milionů galaxií bez ohledu na jejich vzdálenost – prohlédne si ty blízké i vzdálené. Počítá se s tím, že spatří i objekty, které se od nás nachází 10 miliard světelných let daleko! V Mléčné dráze pak má pátrat po stopách vody a organických látek, což jsou základní stavební kameny života, jak jej známe. Zaměří se hlavně na takzvané hvězdné porodnice – oblasti, kde se z oblaků prachu a plynů rodí nové hvězdy, ale i na disky kolem hvězd, kde se mohou formovat planety.
Zdroj: http://spherex.caltech.edu
„Tahle mise bude pro astronomy pokladnicí unikátních dat,“ avizuje Thomas Zurbuchen, přidružený administrátor NASA pro ředitelství vědeckých misí a dodává: „Přinese nám bezprecedentní galaktickou mapu obsahující stopy z prvních momentů historie vesmíru. Budeme mít k dispozici nové náznaky pro hledání odpovědi na jednu z největších otázek vědy – Co způsobilo, že se vesmír rozepjal tak rychle za méně než nanosekundu po Velkém třesku?“
Každých šest měsíců prozkoumá SPHEREx celou oblohu. Využije k tomu metody, které se předtím osvědčily na družicích u Země a sondách u Marsu. Palubní přístroje dokáží vytvořit mapu celé oblohy v 96 různých úsecích vlnových délek, čímž dalece předstihnou barevné rozlišení všech dřívějších celooblohových map. Navíc by měl SPHEREx pomoci identifikovat cíle, které si zaslouží detailnější průzkum jinými teleskopy – třeba Dalekohledem Jamese Webba (JWST) nebo Širokoúhlým infračerveným průzkumným teleskopem (WFIRST).
Zdroj: https://www.nasa.gov/
Program Astrofyzikálních průzkumníků přijal návrhy na novou misi v září roku 2016, přičemž celkem dorazilo devět návrhů. Z nich byly v srpnu 2017 vybrány dva koncepty pro hlubší rozpracování. Následovala hloubková analýza a posouzení návrhů od expertního panelu z NASA i od externích vědců a inženýrů. Na základě těchto výsledků NASA usoudila, že SPHEREx má největší vědecký potenciál a nejproveditelnější vývojový program.
Zdroj: http://spherex.caltech.edu/
Hlavním vědeckým pracovníkem nově schválené mise je James Bock z Kalifornského institutu technologií (Caltech) v Pasadeně. Právě Caltech bude při vývoji vědeckého vybavení spolupracovat s NASA i s Jet Propulsion Laboratory (JPL). O řízení mise se má postarat také JPL z kalifornské Pasadeny. Stavbu a integraci samotné sondy zajistí společnost Ball Aerospace z coloradského Broomfieldu. Na testování vybavení a vědeckých analýzách se budou podílet odborníci z Korejského astronomického institutu kosmických věd v Daejeonu.
Samotný program Explorer, v rámci kterého bude mise realizována, je spravován Goddardovým střediskem v Greenbeltu, stát Maryland a jde o nejstarší kontinuálně fungující program v historii NASA. Jeho cílem je poskytovat častý, nízkonákladový přístup do vesmíru projektům, které zastupují hlavní vědečtí pracovníci. Oborem tohoto programu je hlavně astrofyzika a heliofyzika. V rámci tohoto programu již bylo vypuštěno více než 90 misí, přičemž první letěla už v roce 1958 – ano, první americká družice Explorer 1, která jako první prozkoumala van Allenovy pásy, stála na počátku stejnojmenného programu, který funguje dodnes. Další významnou misí v tomto programu byla třeba COBE (Cosmic Background Explorer) vypuštěná v roce 1989, jejíž objevy přinesly v roce 2006 dvěma týmovým vědcům Nobelovu cenu za fyziku.
Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
http://spherex.caltech.edu/
Zdroje obrázků:
https://astrobiology.nasa.gov/…crop_subject_location-465%2C290_subsampling-2.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/spherex.jpg
http://spherex.caltech.edu/images/SPHEREx-MissionWavelengthsChart-v5.png
http://spherex.caltech.edu/images/SPHEREx_MIDEX_cutaway.png
http://spherex.caltech.edu/images/SPHEREx_MIDEX_raytrace.png
Skor som zvedavy kedy vypustia webba.
Zatím to vypadá na rok 2021, možná v březnu.
Skoda tych odkladov,neviem sa dockat prvych zaberov.
Ohromující program. Bude pracovat v oblasti na níž se váhavě chystá i Web. Jedná se o nízkonákladovou misi zhruba v ceně kterou pravidelně polyká každý další odklad WEBa. Pokud WEB neodstartuje co nejdříve bude další odklad znamenat asi jeho konec.
Vědátorům začíná docházet, že celý dalekohled J. Webba může být docela dobrý průšvih. A když nebudou mít nahoře aspoň něco funkčního, tak by taky mohli jít k lopatě:-)
Jinak kongresmani to řekli letos jasně: pokud se opět začne plánovat nějaký odklad, tak to už zaříznou celý. Konečně
Za ty peníze tam mohli mít už 5 Hubblů i se servisníma misema.
A vůbec není vyloučeno, že až jim Webb bouchne při startu, tak si možná některý lidi oddechnou.
No tak ten konec je trochu dost přitažený za vlasy. 😉
Pane Majere,
dokážete si představit, že po těch všech miliardách a odkladech Webb doletí na místo určení a NEROZEVŘE SE?
Nebo bude ukazovat špatně?
Ze začátku to byla ohromná vědecká výzva a mise s nejvyšší prioritou.
Dnes už to je jen Černý Petr, který někomu zůstane v ruce.
Jsou chvíle, kdy si vážně myslím, že už staví čtvrtou verzi. Finančně by to odpovídalo.
To riziko tu samozřejmě je, ale díky důkladnému pozemnímu testování (které je drahé a trvá dlouho) se ty mouchy ale většinou vychytají včas – v době, kdy se dají opravit.
Ak by to bol Cierny Peter, odpisu ho uz teraz alebo davno pradavno. Je prirodzene, ze kazdy je nervozny kvoli casovemu a financnemu napatiu. Moze sa stat cokolvek. Vedatori su len netrpezlivi 🙂
Co si malokto uvedomuje, ze Web nam, v pripade dobremu stavu, prinesie objavy, o ktorych nemame ani predstavu. A tu by nepomohlo ani 10 Hubbleov.
Mě nejvíc pobavil ten 5xHubble, když si vzpomenu o kolik vyšel dráž oproti plánu, jak dlouho byl vyráběn, jaké s ním ze začátku byly problémy, to by se pan maiden, pokud v té době vůbec byl na světě, doslova u-ušklíbal vědátorům 🙂 Nemluvě o tom, že raketoplán by na oběžnou dráhu Webba nikdy nedostal ani jednoho Hubbla natož 5 kousků a těžko by ho tam mohl servisovat…. atd atd
vědátoři naštěstí tyhle příspěvky nečtou, bez vědátorů by ostatně tyhle příspěvky ani nebylo kam ani čím psát a je dost pravděpodobné, že bez vědátorů by značná část z lidstva vlastně dnes ani nebyla na světě.
Bingo
Tak spektrální rozsah je nižší a nechcete snad srovnávat sběrnou plochu 20cm zrcadla se sběrnu plochou zrcadel JWST
Takže dosah nižší, ale za to multispektrální
Když už se tady probírá “ kde co ve smyslu vědátoři a ták“, tak jsem si na jednu “ vědátorku“ vzpomněl 🙂
NASA nedávno pojmenovala Independent Verification and Validation (IV&V) ve Fairmontu na Katherine Johnson IV&V.
Paní vědátorka počítala dráhy letů většiny klíčových misí NASA až do roku 1986
Paní Johnson loni oslavila 100 narozeniny a za tu vědátorku se jí omlouvám 🙂
https://www.youtube.com/watch?v=FgW2kpNQ7BY
Idea WEBu pohlédnout k počátkům času držela projekt nad vodou i když od počátku měl povážlivé trhliny a nezadržitelně šel ke dnu. Interval od počátku projektu k realizaci počítaný na desítky let sám od sebe vytváří hrozbu zastaralosti s tím, že novější byť mně ambiciózní projekty nabourají jeho jedinečnost a nenahraditelnost, což se jak vidno děje. Prezentovaný projekt je vlastně torpédo vypálené na WEBa.
No WEB určitě nebude mít takový široký záběr ve frekvenčním spektru, ale neskutečně větší citlivost. Myslím, že nahoře je někde psáno, že SPEREx bude vybírat objekty pro WEB
WEB má nejenom širší rozsah frekvenci, ale i vyšší rozlišení ve všech pásmech, takže na tento stroj je třeba pohlížet jako na vyhledávací, a web pak bude moci sledovat to zajímavé
Presne tak. V pripade, ze Webb sa dostane do vesmiru a bude fungovat spravne, jeho pozorovaci cas bude tak drahy, ze vyhladavacie kampane si jednoducho nebude moct nik dovolit. A na to tu je SPHEREx – predskokan Webbu.
To bych opravdu chtěl vidět, v čem by měl přehledový dalekohled s malým zrcadlem překonat velkorozměrové zrcadlo s násobným rozlišením a citlivosti, je to jak srovnávat malý kompaktní foťák a profi mašinu s teleobjektivem, každý je dobrý na něco jiného
„Od počátku měl povážlivé trhliny a nezadržitelně šel ke dnu.“ 🙂 🙂 A když už jsme tedy ti odborníci, tak Webb, rozhodně ne WEB 🙂
Pan Alois by nejradši všechno porovnával se vším. Neustále si pořádá své vlastní vesmírné závody ve všech možných i nemožných disciplínách, přičemž však ale porovnává jablka s hruškami, čímž se stále více a více znemožňuje. Až Webb začne pozorovat (klep klep klep na dřevo) a poskytovat data, ze kterých si astronomové sednou na zadek, budu se moc těšit, jak bude pan Alois mlčet. Nebo se naopak hodně zasměju, jak bude zase tvrdit, jak mu kluci z NASA dělají radost a všechno dělají přesně podle jeho prognóz.
JWST a zastaralosť? Veď je to najpokrokovešia konštrukcia aká do vesmíru v najbližšej dobe poletí zbierať vedu. Z automatických sônd ju môže prekonať snáď len „Titanokoptéra“ DragonFly.
Jde o to, že např. elektronika a řídící systémy za to desetiletí udělaly významný pokrok. To holt tak bývá. Na sondách co letí se s tím holt počítá. Ale když to máte na zemi před sebou, že, tak si to dovedete představit to zůepšovatelské nadšení, navíc mezi vědci, z nichž každý nezná jinou než svojí pravdu, že :-)). To se stává pokaždé, když něco dlouho vyvíjíte. Zkušený manažer musí prostě včas zavelet stop a zarazí všechny zlepšovatelské pokusy. A tým se pak věnuje jen vyladění stávajícího stavu.
Uvědomne si, jak dlouho po startu fungují vesmírné sondy do dalekého vesmíru. Taková sondy k Plutu je sestavená na úrovni více jak20 let staré.
Po stránce řekněme (zhruba) mechanické samozřejmě máte pravdu. Problém je ovšem neuvěřitelně subtilní a složitá konstrukce. Velmi elegantní řešení, ale … Každopádně držím všechny palce. Myslím že to nakonec dá, pokud se to povede, vědecký výsledek srovnatelný s letem na měsíc. Bez urážky.
Dekuji za skveli clanek.
Fajn, a v čem je tento teleskop lepší než Webb ?
A podotázka, jaký má smysl utrácet za další řešení, které bude nejspíše méně kvalitní? Záloha resp. malá domů, kdyby Web selhal? Trošku oportunistický přístup, v době Trumpa a jeho šílených rozhodnutí ve stylu bouchnutí pěstí do stolu mně to ale už nepřekvapuje.
Lepší není vlastně v ničem – jen je levnější. Měl by vyhledávat cíle pro Webbův teleskop, který se na ně pak odívá mnohem podrobněji.
Jsem z těch obrázků trochu zmatený. Na jednom jsou ty šestiúhlé trychtýře označeny jako radiáror, na druhém jako „photon shiled“. Skoro mám pocit, že ta šipka „photon shield“ má sahat až k tomu oranžovému rámečku.
Ano, je to pravděpoodobné.
Ano, je to pravděpodobné.