Zkouška záchranného motoru lodi Orion

Možnost záchrany pilotované kosmické lodi je pro bezpečnost posádky mimořádně důležitá. NASA, Northrop Grumman a Lockheed Martin společně testují záchrannou věžičku pro novou americkou loď Orion. 13. prosince došlo ke statickému zážehu abort motoru, tedy právě toho motoru, který se při kritické situaci postará o odlet kabiny od nebezpečné rakety. Samotná záchranná věžička je ale tvořena motory tří různých typů. Kromě abort motoru zde najdeme i attitude control motor pro manévrování oddělené lodi a také jettison motor pro odhození.

Data ze statického zážehu, který proběhl v Promontory v Utahu potvrdila, že motor je schopen zážehu během několika milisekund a to dokonce i za nízkých teplot – přesně, jak byl navržen. Tato zkouška je dalším z mnoha kroků vstříc prvnímu testovacímu letu lodi Orion na raketě SLS. Celá záchranná věžička pak ještě podstoupí kompletní test Ascent Abort-2, který by měl proběhnout na Floridě v květnu 2019.

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://www.youtube.com/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/p10103430.jpg

Zkouška záchranného motoru lodi Orion, 4.9 out of 5 based on 13 ratings
Pin It
(Visited 2 759 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 4.9/5 (13 votes cast)
(Visited 2 759 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


14 komentářů ke článku “Zkouška záchranného motoru lodi Orion”

  1. frank napsal:

    To jsou záhady 🙂

    abort motor

    attitude control motor

    jettison motor

    Hlavní/únikový motor ?

    Manévrovací/polohový/ polohu řídící motor ?

    Odhazovací/separační motor pro oddělení únikové věže od kabiny ?

    • Dušan Majer napsal:

      Ano, jejich funkci jsme v článku popsali.

      • frank napsal:

        No jasně že popsali , ale ty názvy anglicky jsou takové nějak jako úplně nadbytečné 🙂

        V nadpisu také nemáte napsáno Test abort motoru lodi Orion který slouží k záchraně atd 🙂

        Nechci šťourat, ale tento způsob překladu, tedy že se vysvětluje slovo anglické, místo toho aby se rovnou přeložilo, je poněkud nešťastný ( neurate se ale malilililinko mi to pak připomíná ona slavna zčeštění na technetech a podobných webech kde by asi měli v článku abortový motor, jettisonový motor nebo atittudový motor případně záchranný tower :_D )

        Ještě jednou díky za celý rok úžasného zpravodajství a odpusťte mi občasné šťourání do věcí, které tahají za oči , technický mozek, případně bránici 🙂

        • Dušan Majer napsal:

          Dříve jsme tyto výrazy překládali, pak se někteří ohlásili, že si chtějí o dané technologii zjistit více a k tomu je jim český překlad k ničemu, protože jej nemohou googlit. Proto jsme vsadili na hybridní formu, kdy napíšeme originální název a ten pak zkusíme nějak vysvětlit v češtině. Je potřeba si uvědomit, že náš web čte stále více lidí. Část lidí umí anglicky dobře, část normálně, část trochu a část vůbec. Stejné je to se znalostí technických detailů a všeho možného. Není možné vybrat jeden styl, který by vyhovoval všem, přesto se snažíme cílit na nejširší okruh uživatelů. Víme však, že tu vždy budou okruhy čtenářů, které zrovna konkrétně zvolený formát nezasáhne.
          Nemáte zač děkovat, děláme to rádi.

        • Yokotashi napsal:

          Dusan Majer +1

          Vetsina lidi uz dnes zna technologie spise z wikipedie a jinych anglickojazycnych zdroju a dalsi informace budou hledat take tam.

          Stavajici stav mi vyhovuje, ale bylo-li by potreba vyjit vstric jazykovym puristum, nevadilo by mi ani pouziti (byt pravdepodobne zcela nekodifikovaneho) ceskeho prekladu s anglickym originalem v zavorkach.

          Zobrazovat anglicky original na najeti mysi (viz. what-if.xkcd.com) bych uz povazoval za opruz. Vyhradni pouzivani nenalezitelnych ceskych terminu by asi vedlo k tomu, ze bych se vice orientoval na anglickojazycne zdroje.

  2. frank napsal:

    Zajímavý důvod 🙂
    Mám tedy vlastně kliku, že jsem nevyrostl online na google ale téměř odborných překladech v rámci třeba Letectví a kosmonautiky, Technického magazínu,ATM, nebo knih od pana Toufara, Grüna a dalších 🙂

    • Dušan Majer napsal:

      Tak to prostě je. Kdybychom uvedli pouze výraz v češtině, lidé by neznali originální název a nemohli by si k němu dohledat další informace v originále. Stále je potřeba pamatovat na to, že na náš web chodí různí lidé – od profesionálů po amatéry, kteří sbírají první zkušenosti. Právě vůči nim máme být nejvíce ohleduplní. Vzpomenout si, jak jsme to sami měli těžké a jak se nám hodilo, když nám někdo podal pomocnou ruku a něco vysvětlil.

      • frank napsal:

        Těžké 🙂 Pamatuji si, jak jsem v státní technické knihovně v Klementinu kolem roku 1976-77 projel asi 3x rejstříky a cca dva dny prudil knihovníky, než jsem našel, kde najdu ne populárně naučnou, ale amaterským technologiím a možnostem příslušnou naučnou knihu a pak za týden jsem si vyzvedl knihu o broušení zrcadla k mému prvnímu Newtonovi z centrálního skladu a jak jsem si to obkresloval a opisoval přímo na místě, protože to nebylo možno vzít domů a pak brousil a brousil.

        Prostě chápu a nechápu, pokud si někdo chce najít originál co je tryska, manévrovací tryska nebo třeba spektroskop, tak k tomu nepotřebuje originální anglické slovíčko, tedy pokud máme dostatečně zažitý výraz český a je dokonce pravděpodobnější, že bude znát český výraz, no a pokud prahne googlovat, tak není problém to najít i skrz češtinu.
        Pokud se jedná o konkrétní přístroj, který nemá adekvátní český význam, pak chápu český popis, ale takhle pomalu směřujeme k civilizaci googletrotlů, která bez návodu ani nepřečte o čem čte 🙂

        Byla o tom jedna taková scifipovídka, kde doktorem byl majitel kufříku, který jen postupoval podle návodů a obrázků ale netušil co to vlastně dělá a čím, ale vysvětlivek měl k dispozici habaděj 🙂

        No buďme ohleduplní, ale opatrně s tou vstřícností, aby jsme nakonec neměli věty 10x delší než samotné výrazy tím samým vysvětlováním a za ručičku voděním 😀

        • Dušan Majer napsal:

          Vím, jak to myslíte, ale všechno záleží na tom, kam se chce ten který zdroj orientovat. Vezměme si to na příkladu školní třídy. V ní je většinou několik mimořádně nadaných dětí, většinu tvoří průměrní žáci a pak je tam několik stěží vzdělatelných. Učitel musí učit pro celou třídu. Nemůže se zaměřit jen na ty nejlepší.
          Nesmíte navíc zapomínat ani na věk našich čtenářů. Nevím, kolik let Vám bylo, když jste sháněl knihy v knihovně, ale řekněme že jste byl ve věku 15 – 18 let. Nás ale čtou i mladší čtenáři. Na ně je potřeba pamatovat. Náš web chce nabídnout informace všem skupinám. Proto tu máme historické články Ondřeje Šamárka nebo seriál Návrat k poslovi bohů od Michaela Voplatky – to jsou články, které cílí na poučené publikum. Pak jsou tu ale články jiné, včetně některých otitulkovaných videí, jejichž cílová skupina leží v jiné části odborného spektra. Obě skupiny by se měly tolerovat. Laik si třeba odborný článek nepřečte (čest výjimkám), ale odborník by měl zase u laických článků vzít v úvahu, že on není cílovou skupinou, pro kterou byl článek psán a povznést se nad to.

        • Marián Grega napsal:

          Necítim sa urazený, vážený pán Frank – a to ani náhodou. Naopak vďačný pánovi Dušanovi za tento populárne-naučný web, za ktorý – odpustite mi, pán Dušan, že túto tému opäť načínam – som ochotný hneď a bez okolkov zaplatiť. Takže, ak dovolíte ešte raz, vážený pán Frank, som veľmi vďačný za tento práve tak populárny a náučný spôsob prekladania a písania článkov o kozmonautike, vede o vesmíre a astronómii. Ak sa Vám zdá predsa len veľmi laický, neverím ani náhodou, že neexistuje tak náročný web, aby Vás svojim obsahom a štýlom písania uspokojil. Ak by náhodou predsa len chýbal, je mi veľmi ľúto, ale – nechceli by ste taký web založiť, venovať sa mu, písať naň? Ďakujem za pochopenie a pekný Vianočný pozdrav zo Slovenska! 🙂

        • frank napsal:

          Marián Grega, mě se to tu vůbec nezdá laické a necítím se neuspokojený, naopak jsem s komsmonautixem velmi velmi spokojen a kdysi jsme v kroužku vedli takové zápisy a psali jsme si je na stroji přes 10 kopíráků a předávali navzájem, ovšem to je historie.

          To ale přece neznamená, že nemůžu naznačit, že mě pobavila přílišná polopatičnost některých postupů v případě naprosto základní pojmologie 🙂

          Ostatně tohle samé zažívám ve své profesi, občas k nám přijdou pracovat vážně chytří lidé, kteří se ale v okamžiku, kdy jim ” někdo vypne web nebo comp” dostávají do výkonností křeče a nejsou asi si schopni připustit, že to jde i bez excelu, online spojení a okamžitého modelování 🙂

          Kosmonautix je fajn dílo, určitě ho mám v rámci dnes už jen koníčkářského sledování aerokosmického průmyslu a technologii v první desítce a líbí se mi právě to, že je to web český a vím, že čeština ( i slovenština) je moderní a velmi bohatý jazyk právě na straně technologické mluvy/slovníku a zdaleka nepotřebuje přebírat tolik slov, jako třeba ruština.

          Po letech čtení v angličtině je prostě fajn zase sát informace v mateřském ale člověka prostě zarazí, když jednoduché technické pojmy , pro který má čeština zavedené a srozumitelné výrazivo jsou popsány opisově ale ” drženy v originálu”, jen kvůli tomu, že u některých složitějších technologických pojmů tu někdo potřebuje dohledat v googlu na první dobrou ( navíc v dnešním googlu:) .

          Ale chápu to, jen mě to mrzí, protože si myslím, že je to určité podceňování čtenářstva vzniklé dotazy několik lidí, kteří možná nejsou schopni úplně jednoduše něco najít 🙂 ?

        • Dušan Majer napsal:

          Já Vám rozumím. Jenže ten pes je zakopaný v tom, že Vy berete naše čtenáře jako sobě rovné. Vycházíte z úvahy, že ostatní mají stejné znalosti jako Vy. A tak to není. čtou nás mladí lidé, nebo i starší,ale jejich znalosti mohou být na nižší úrovni Jelikož chceme oslovit všechny, je potřeba sahat k určitým spojkám, zjednodušením a zkratkám. To je ostatně podstata popularizace. Jsme samozřejmě rádi, když nás čtou vzdělaní lidé. Dokonce jsme se dozvěděli, že se naše články stávají podklady pro různé vysokoškolské práce atd. Je to pro nás ohromná čest. ale pořád stojíme nohama na zemi. Moc dobře víme, že naše čtenářská základna svým způsobem připomíná pyramidu. Nejvíc čtenářů se rekrutuje z nejširší veřejnosti. Jak roste erudovanost, klesá počet takových čtenářů. Je nám jasné, že pokud bychom psali skripta pro VŠ studenty, volili bychom jiné formulace, ale my jsme web popularizační. Z toho vyplývá veškerá naše činnost. Vím, že pro odborníky to může být často na hraně. Ale za těch pár let jsme si už vypěstovali určitý model, který reprezentuje běžného čtenáře. Víme, že to není na první pohled vidět, ale v redakci (za oponou) musíme řešit spoustu otázek – co je ještě ok a co už musíme vysvětlit. Snažíme se dělat svou práci, nejlépe, jak umíme. Víme, že není možné uspokojit všechny. Přesto se snažíme předat informace co nejširšímu spektru čtenářů. Děkujeme za pochopení. Všichni jsme na stejné lodi. 😉

  3. Zbyněk Henzl napsal:

    Super článek… a fantastická síla toho motoru. Nechtěl bych být v té lodi v okamžiku záchrany….. Akceleruje tak s 6-8G?

Zanechte komentář