Jaký bude průlet kolem Ultima Thule?

Ultima Thule v představách umělce.

Sonda New Horizons se nezadržitelně blíží ke svému dalšímu cíli. Poté, co splnila svůj hlavní úkol a poskytla nám první podrobné fotky a informace o trpasličí planetě Pluto, pro ni vědci našli nadstavbový úkol. Na Nový rok si totiž připíše další unikát – proletí kolem zatím nejvzdálenějšího objektu v historii. Cílové těleso má generické označení 2014 MU69, které se někdy nahrazuje provizorním názvem Ultima Thule. Finální název bude vybrán až příští rok, aby odpovídal tomu, co o objektu New Horizons zjistí. Emily Lakdawalla vytvořila mimořádně detailní souhrn informací věnovaný této události a my jej použijeme jako základ pro tento článek.

Dráha sondy New Horizons kolem objektů Kuiperova pásu.

Dráha sondy New Horizons kolem objektů Kuiperova pásu.
Zdroj: http://pluto.jhuapl.edu/

K maximálnímu přiblížení New Horizons k Ultima Thule dojde 1. ledna ve 12:41 SEČ při vzájemné rychlosti 14,16 km/s. Vědci a fanoušci se už nemohou dočkat fotografií tohoto drobného světa, který je pozůstatkem z doby vzniku Sluneční soustavy. Zatím nemáme ani tušení, jak by mohl tento objekt vypadat a celkově naše znalosti tohoto světa jsou značně omezené. Pravděpodobně má průměr mezi 20 a 35 kilometry, což je asi 10× více, než kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko, kterou studovala sonda Rosetta z oběžné dráhy. Vypadá to, že 2014 MU69 má velmi nepravidelný tvar – vědci spekulují o tom, že se může jednat o dvě tělesa obíhající blízko sebe, nebo o slepenec dvou objektů (jako u komety 67P). Povrch by mohl mít načervenalý nádech, přičemž se může jednat o úlomek většího tělesa.

Snímky objektu 2014 MU69 pořízený 24 června 2014 pořizované v desetiminutových intervalech pomocí Hubblova dalekohledu (zdroj NASA).

Snímky objektu 2014 MU69 pořízený 24. června 2014 pořizované v desetiminutových intervalech pomocí Hubblova dalekohledu.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org

Stejně jako tomu bylo při průletu kolem Pluta, tak ani nyní nebude New Horizons během maximálního přiblížení komunikovat se Zemí. Plně se zaměří na sběr dat a fotografií, na které má jen omezený čas. Nakonec se však od Ultima Thule vzdálí a otočí svou anténu vstříc Zemi. Data z ní poletí k naší planetě rychlostí světla více než šest hodin.

V rámci datových přenosů před průletem i po něm se dočkáme i fotografií pořízených kamerou LORRI (Long Range Reconnaissance Imager), jejíž fotografie Pluta ve stupních šedi všem vyrazily dech. Těšit se můžeme i na barevné fotky s menším rozlišením, o které se postará kamera MVIC (Multicolor Visible Imaging Camera), která je součástí přístroje Ralph. První fotky, které dorazí, rozhodně nebudou tím nejlepším, co nám sonda nabídne. Důvody budou popsané níže. Předtím se však podívejme na harmonogram několika dní kolem průletu.

Simulace toho, jak budou postupně přicházet fotografie Ultima Thule - zde jsou využity snímky komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko ze sondy Rosetta. Zdroj: http://planetary.s3.amazonaws.com/

Simulace toho, jak budou postupně přicházet fotografie Ultima Thule – zde jsou využity snímky komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko ze sondy Rosetta.
Zdroj: http://planetary.s3.amazonaws.com/

Před samotným průletem dojde ke dvěma komunikačním oknům a po průletu budou tyto komunikační fáze tři. Výše přiložený obrázek ukazuje, jak kvalitní fotografie můžeme kdy očekávat. Jako náhrada za Ultima Thule posloužila kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko, jejíž fotky ze sondy Rosetta byly upraveny, aby odpovídaly tomu, co můžeme čekat od New Horizons. Úpravy spočívaly jak v úpravě velikosti, tak i v rozostření a lehkému zašumění. Z mnoha důvodů totiž fotky Z New Horizons nebudou tak ostré, jako od Rosetty – všechny fotky ale mají velmi podobný fázový úhel (pozice sondy vůči cílovému tělesu a Slunci) – u Rosetty 10° a u New Horizons to bude 11°.

Složený snímek ze 48 expozic s délkou 30 sekund pořízených 16. srpna 2018. Vpravo je detailní výřez, který vznikl odečtením hvězdného pole s pomocí snímku, který sonda pořídila v září 2017.

Složený snímek ze 48 expozic s délkou 30 sekund pořízených 16. srpna 2018. Vpravo je detailní výřez, který vznikl odečtením hvězdného pole s pomocí snímku, který sonda pořídila v září 2017.
Zdroj: https://www.nasa.gov

Je potřeba zdůraznit, že výše uvedené časy jsou termíny stažení, které se mohou lišit od času zveřejnění. Data z New Horizons totiž nejsou (na rozdíl od misí jako Curiosity, Opportunity, InSight či dříve Cassini) automaticky zveřejňovány na webu, jakmile dorazí na Zemi. Pozemní operátoři je totiž musí zpracovat, doplnit popisky a NASA pak fotografie zveřejní zřejmě v době největšího mediálního zájmu. Ve výsledku tak může mezi přijetím obrázku a jeho zveřejněním uplynout klidně i celý den – pamatujme na to, až budeme netrpělivě čekat na nové fotky. Kde tedy sledovat aktuální informace o průletu? Tady je pár tipů:

Kromě již zmíněných kamer LORRI a MVIC disponuje New Horizons i několika dalšími vědeckými přístroji. Prostředky dálkového průzkumu obsahují třeba přístroj LEISA, který společně s kamerou MVIC tvoří přístroj Ralph. LEISA má za úkol měřit spektrum v infračervených oblastech. Alice je ultrafialový spektrograf schopný měřit složení i provádět zákrytová měření hvězd, což se hodí k hledání komy kolem 2014 MU69. Sonda ale disponuje i trojicí přístrojů pro měření místních podmínek v okolí. Jde o měřič nabitých částic PEPSSI, měřič slunečního větru SWAP a čítač prachových částic SDC. Pozemní týmy rozdělily průlet do tří hlavních fází:

  • Přibližovací fáze byla nejdelší – začala 16. srpna letošního roku a skončila 24. prosince, tedy zhruba týden před největším přiblížením. Během této fáze sonda pořizovala snímky pro optickou navigaci a hledala objekty představující riziko – například prstence nebo malé měsíce. Zatím se nic podobného u Ultima Thule neobjevilo, takže by průlet snad měl být bezpečný. V této fázi měly nejvíce práce přístroje měřící podmínky v okolí sondy – zjišťovaly, jaké podmínky z hlediska elektromagnetických polí a částic panují v meziplanetárním prostoru.
  • Hlavní fáze trvá deset dní – od 24. prosince do 2. ledna. Prakticky veškerá věda se odehraje během dvou dnů kolem maximálního přiblížení. Právě tehdy bude sonda ostošest fotit a provádět spektroskopická měření mapující povrch Ultima Thule. Z těchto údajů bude možné později vyčíst složení látek na povrchu, určit rychlost otáčení, hledat prach, prstence a případné oběžnice.
  • Odletová fáze bude trvat od 3. do 8. ledna. Po ní začne 20 měsíců dlouhé období odesílání všech naměřených údajů – hotovo by mělo být až v září roku 2020!

Hned několik věcí je v případě 2014 MU69 komplikovanějších než v případě Pluta. Ultima Thule je malé, tmavé a špatně viditelné těleso. Sonda uvidí i tři dny před průletem jen tečku. 2014 MU69 je tmavší a také na něj dopadá méně slunečních paprsků, než na co byla kamera LORRI stavěná. I kvůli malým rozměrům Ultima Thule musí New Horizons proletět mnohem blíže než v případě Pluta, aby mohla na povrchu spatřit zajímavé detaily. Z toho vyplývá potřeba výrazných změn úhlů pohledu v době průletu.

Výše jmenované faktory mohou způsobit, že snímky z LORRI budou trochu rozmazané a také budou obsahovat více šumu než v případě fotek Pluta. MVIC je těmito faktory ovlivněna méně, takže je možné, že New Horizons se pokusí slabé osvětlení a velkou rychlost průletu kompenzovat pomalejším snímkovacím přesunem po povrchu, aby měly přístroje dost času na správnou expozici.

Stovky snímku pomohly vytvořit tuto grafiku. Čárkované kružnice značí možnosti blízkého a vzdáleného průletu. Matné stopy mířící ke středu, jsou pozůstatky vzniklé po softwarovém odstranění hvězd. Nikde nejsou vidět žádné překážky, takže sonda míří na bližší průlet.

Stovky snímku pomohly vytvořit tuto grafiku. Čárkované kružnice značí možnosti blízkého a vzdáleného průletu. Matné stopy mířící ke středu, jsou pozůstatky vzniklé po softwarovém odstranění hvězd. Nikde nejsou vidět žádné překážky, takže sonda míří na bližší průlet.
Zdroj: http://pluto.jhuapl.edu

Další výzvou je to, že Ultima Thule byla objevena až v roce 2014. Objekt obíhá hodně daleko od Slunce, takže od objevení se po své dráze jen drobně posunul. Nemáme tedy k dispozici pozorovací data z dalšího časového úseku. Navigátoři tedy nemají k dispozici úplně přesné informace o oběžné dráze, jaké by potřebovali. Naše znalosti o pozici 2014 MU69 v ose našeho pohledu od Země jsou nepřesné v řádu několika tisíc kilometrů. Sonda se navíc k cíli blíží ze stejného směru, jakým objekt vidíme i my. Perspektiva z jiného úhlu nám tedy nepomůže a nebylo možné zpřesnit tyto údaje.

Jak se New Horizons přibližuje k Ultima Thule, je tato nepřesnost stále větším problémem – velmi snadno se může stát, že by sonda celou dobu hleděla do jednoho místa, kde by čekala cílový objekt a ten by přitom byl jinde – na fotkách bychom tak viděli jen černou tmu posetou hvězdami. Aby k ničemu podobnému nedošlo, provede New Horizons během průletu kompletní skenování celé oblasti, ve které se tento drobný objekt může nacházet. Jinými slovy vznikne velké množství fotografií, na kterých nic nebude, ale naopak budeme mít jistotu, že na nějakém snímku je Ultima Thule zachycena.

Sonda New Horizons

Sonda New Horizons
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/

Pouhé tři dny před průletem se 2014 MU69 jeví nejlepší kameře LORRI jen jako jednopixelový objekt. Sonda do dnešního dne pořizovala každý den sérii snímků pro navigační účely a hned je odesílala k Zemi. Na základě těchto dat mohli odborníci zmenšit výše zmíněnou nepřesnost a tři dny před průletem je poslední možnost k aktualizaci údajů o orientaci během průletu. Teprve až v dalších desítkách hodin se z malé tečky vyloupne svět, který jsme ještě nikdy nespatřili zblízka. Zatím ještě Ultima Thule vypadá podobně jako okolní hvězdy, ale již brzy se zvětší.

Když se bude chýlit 29. prosinec ke konci, začne sonda pořizovat větší objemy vědeckých dat. Kamera pořídí dlouhoexpoziční snímky určené k hledání malých měsíců a pak se sonda začne řízeně otáčet ve všech třech osách – důvod je prostý – přístroje měřící podmínky v okolí sondy tak budou moci kompletně zmapovat toto okolí. Pomalu se začne i s pořizováním krátkoexpozičních snímků cílového tělesa, ale oproti fotkám z LORRI nenabídnou o moc lepší kvalitu. Na konci dne začne sběr vědeckých dat naplno. Detailní pozorování s vysokou frekvencí snímků umožní vytvořit světelnou křivku 2014 MU69, díky které zjistíme, jak se povrch objektu jeví v různých pozicích rotace, po dobu zhruba šest hodin.

Primární průletová dráha.

Primární průletová dráha.
Zdroj: https://s22380.pcdn.co/

Ještě před snímkováním tak sonda získá informace o rychlosti otáčení Ultima Thule i o pozici jejích pólů – předtím budou k dispozici jisté náznaky, ale tato fáze sledování umožní určit tyto parametry velmi přesně. Rotuje 2014 MU69 pomalu nebo rychle? Míří její pól ke Slunci nebo jej naopak uvidíme ze strany? To zatím nevíme a dozvíme se to až když data dorazí na Zemi. Barevné snímky zase pomohou určit, jak se barvy na povrchu mění podle „zeměpisné“ šířky, ale MVIC stále uvidí objekt jen jako jednopixelový.

Propagační plakát připomínající blížící se historický moment.

Propagační plakát připomínající blížící se historický moment.
Zdroj: https://pbs.twimg.com

30. prosince započne další šestihodinový vědecký blok zaměřený na výše popsané oblasti – půjde tedy o harmonogram obsahující barevné fotky, hledání družic a měření světelné křivky. Stejné úkoly se zopakují i 31. prosince ráno. Po jejich splnění začne nejintenzivnější fáze. Poslední komunikační možnost se Zemí před průletem začne v 8:06 (podle hodin na sondě) a my tento signál obdržíme ve 14:14 SEČ. Nejkvalitnější fotky, kterých se dočkáme, nám ukáží 2014 MU69 jen jako shluk několika málo pixelů. A pak už nám nezbude nic jiného, než čekat.

Sonda zatím bude mít mimořádně nabitý program. 1. ledna ve 12:41 SEČ sonda proletí kolem Ultima Thule v nejmenší vzdálenosti, ale se Zemí v této fázi mluvit nebude. Její čas v okolí tohoto objektu je až příliš cenný na to, aby se zdržovala odesíláním dat. Každou sekundu musí využít pro sběr informací, které uloží do palubní paměti. Sonda by se nám měla ozvat 1. ledna v 16:28 SEČ, tedy zhruba čtyři hodiny po maximálním přiblížení k Ultima Thule. Je však potřeba zdůraznit, že půjde jen o krátkou zprávu oznamující (doufejme) dobrý stav palubních přístrojů. V tomto komunikačním okně nedojde k přenosu žádných vědeckých dat.

Teoretická podoba 2014 MU69

Teoretická podoba 2014 MU69
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/

Těch se dočkáme ve stejný den, ale o pár hodin později – konkrétně ve 21:15 SEČ nastane čtyřhodinová komunikační fáze v rámci které by měly dorazit fotografie, na kterých bude mít Ultima Thule průměr 100 pixelů (viz vizualizace výše). Sám Alan Stern říká těmto prvním komunikačním příležitostem New York Times, nebo NYT. Naráží tím na fakt, že se během nich přenesou data důležitá pro vědce i pro veřejnost.

Druhý balík vědeckých dat začne přicházet 2. ledna ve 2:55 SEČ. Zde bychom se již měli dočkat fotky cílového objektu s šířkou 200 pixelů, ale není to jisté. Velmi záleží na tom, kde Ultima Thule při snímkování byla – viz výše rozebíraná nepřesnost. Pokud snímek nebude v této zásilce, měl by dorazit v komunikačním okně, které začne 2. ledna v 17:44 SEČ.

Událost, kterou dělá sonda (Signál přijmeme za 6 hodin a 8 minut)Čas do maximálního přiblíženíStředoevropský čas konání (nikoliv čas přijetí)
Začátek 1. předprůletového přenosu-1 d 10 h 10 min30. prosince 20:23
Konec 1. předprůletového přenosu-1 d 6 h 45 min30. prosince 23:48
Nejlepší snímky z LORRI budou mít rozlišení 8 km na pixel. Velikost objektu bude 3 - 4 pixely. Snímky z MVIC se nebudou přenášet. Fázový úhel snímků bude jen 12°. Snímky z LORRI pomohou určit tvar Ultima Thule a zjistit, zda není binární.
Začátek 2. předprůletového přenosu-18 h 31 min31. prosince 12:02
Konec 2. předprůletového přenosu-14 h 46 min31. prosince 15:47
Nejlepší snímky z LORRI budou mít rozlišení 5 km na pixel. Velikost objektu bude 5 - 7 pixelů. Snímky z MVIC se jen zlehka zachytí cíl. Data z LEISA senebudu přenášet, dojde k přenosů pár údajů z Alice, SWAP, PEPSSI a SDC
MAXIMÁLNÍ PŘIBLÍŽENÍ1. ledna 6:33
Se sondou v této fázi nebudeme komunikovat
Zavolání domů začíná+3 h 47 min1. ledna 10:20
Zavolání domů končí+4 h 4 min1. ledna 10:37
Žádný přenos vědeckých dat, pouze informace o stavu sondy
Začátek 1. poprůletového přenosu (NYT 1)+8 h 34 min1. ledna 15:07
Konec 1. poprůletového přenosu (NYT 1)+11 h 54 min2. ledna 18:27
Snímky z LORRI budou mít rozlišení 300 m na pixel. Velikost objektu bude zhruba 100 pixelů, což stačí na určení tvaru a povrchových útvarů. Přenesou se i data z Alice, SWAP a SDC.
Začátek 2. poprůletového přenosu (NYT 2)+14 h 14 min2. ledna 20:47
Konec 2. poprůletového přenosu (NYT 2)+20 h 58 min2. ledna 3:31
Snímky z LORRI budou mít rozlišení 140 m na pixel, snímky z MVIC pak 900 m/pixel, data z Alice při zákrytu Slunce. Snímky z LORRI nemusí zachycovat 2014 MU69 (záleží na pozici objektu. Pokud dorazí, bude mít Ultima Thule šířku cca. 200 pixelů
Začátek 3. poprůletového přenosu (NYT 3)+1 d 5 h 3 min2. ledna 11:36
Konec 3. poprůletového přenosu (NYT 3)+1 d 20 h 29 min3. ledna 3:02

Průletem však věda neskončí. V odletové fázi se řídící tým pokusí vyslat signál k 2014 MU69, odrazit jej od jeho povrchu a zachytit na New Horizons. Přístroj Alice pohlédne do Slunce a bude v případné komě hledat stopy plynů. Něco podobného se dělalo už u Pluta a i tentokrát budou vědci hledat prstence a prach ve slunečním svitu kolem 2014 MU69. Sonda se však bude od Ultima Thule rychle vzdalovat a aktivita tedy pomalu utichne. Nastane fáze, při které bude potřeba odeslat všechny naměřené údaje. Pokud půjde všechno podle plánu, nashromáždí New Horizons u tohoto malého světa 50 gigabitů měření, přičemž už u Pluta jich bylo 55. Ultima Thule však obíhá podstatně dál než Pluto, takže přenosová kapacita bude menší. Očekává se, že kompletní přenos potrvá 20 měsíců, takže hotovo by mělo být na podzim roku 2020.

Čeká nás průlet kolem nejvzdálenějšího objektu (nebo snad objektů?)

Čeká nás průlet kolem nejvzdálenějšího objektu (nebo snad objektů?)
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov

A kdy tedy uvidíme krásné fotky Ultima Thule? kdy se dočkáme snímků s největšími detaily? Musíme být trpěliví, protože k tomu dojde zřejmě až po nějakém čase. Bude se jednat o zhruba 900 snímků ve fázi největšího přiblížení, přičemž 2014 MU 69 bude jen na několika z nich. Určit, které fotky zachycují povrch Ultima Thule ještě před odesláním na Zemi, chvíli potrvá. Nejprve bychom se měli dočkat snímků s menším rozlišením, díky kterým získáme lepí představu o pozici 2014 MU69.

Na základě těchto znalostí pak bude možné zúžit počet fotek, které mohou obsahovat cíl. Pozemní týmy chtějí stahovat i metadata všech snímků, ještě než dojde k odeslání samotných fotek. Tato metadata budou obsahovat informace jako je třeba histogram snímků na obrázku – pokud na fotce je Ultima Thule, pak by medián pixelových hodnot měl vypadat jinak, než když je na snímku jen prázdný prostor. Odborníci pak vytvoří seznam fotografií, které vypadají nadějně a požádají sondu o jejich zaslání. Jde však o dlouhý proces, takže ty nejlepší fotky by mohly dorazit zhruba do konce února.

Zatím nejlepší fotografie Ultima Thule ze sondy New Horizons. kamera LORRI pořídila 24. prosince tři snímky s délkou expozice půl sekundy. Na Zemi se pak snímky spojily do této výsledné fotografie. Sonda byla šest a půl miliardy kilometrů od Slunce a deset milionů kilometrů od Ultima Thule.

Zatím nejlepší fotografie Ultima Thule ze sondy New Horizons. kamera LORRI pořídila 24. prosince tři snímky s délkou expozice půl sekundy. Na Zemi se pak snímky spojily do této výsledné fotografie. Sonda byla šest a půl miliardy kilometrů od Slunce a deset milionů kilometrů od Ultima Thule.
Zdroj: http://pluto.jhuapl.edu/

Zdroje informací:
http://www.planetary.org/

Zdroje obrázků:
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/05/ultimathule.jpg
http://pluto.jhuapl.edu/News-Center/PI-Perspectives/images/20181127-01.png
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/6a/KBO_2014_MU69_HST.jpg
http://planetary.s3.amazonaws.com/…/20181213_simulations_flyby_downlinks_info-01.png
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/nh_ultima_thule_first_detection_v3.jpg
http://pluto.jhuapl.edu/Galleries/Featured-Images/pics800wide/LORRI_Search.png
https://upload.wikimedia.org/…Transparent.png/643px-New_Horizons_Transparent.png
https://s22380.pcdn.co/wp-content/uploads/prime_flyby_trajectory.png
https://pbs.twimg.com/media/DuT86EQXgAAfu_2.jpg
https://upload.wikimedia.org/…comparison.png/473px-2014MU69_67P_size_comparison.png
https://images-assets.nasa.gov/image/PIA21943/PIA21943~orig.jpg
http://pluto.jhuapl.edu/Galleries/Featured-Images/pics/UT_first_1x1_detection.png

Jaký bude průlet kolem Ultima Thule?, 5.0 out of 5 based on 28 ratings
Pin It
(Visited 4 718 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (28 votes cast)
(Visited 4 718 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


29 komentářů ke článku “Jaký bude průlet kolem Ultima Thule?”

  1. Spytihněv napsal:

    NASA je opět ve finančních problémech, tentokrát kvůli zdi mezi USA a Mexikem. Prostředky na provoz nezbytných systémů se vždy někde najdou a tým NH jsou nadšenci, ale příjemné to není. Tak copak asi uvidíme. Bizarní krajinu jako 67P čekat nemůžeme a úžasnou různorodost povrchu jako u Pluta asi taky ne. Navíc malé těleso a velmi rychlý průlet ve vzdálenosti asi stonásobku jeho průměru také zřejmě nenahrává nějakým vizuálním orgiím. Ale jakékoliv záběry budou stát za to. Doufejme, že LORRI při zběsilém fotografování většinou prázdného prostoru neselže v rozhodujícím okamžiku.

    • Geo napsal:

      Je to nepříjemné, nějací lidé tam budou. Naštěstí lze konec čekat brzo po 3.1. kdy začne pracovat nový kongres.
      Já osobně nečekám že uvidíme něco úhledného. Můj tip tvaru, lehce protažená kopka sena 😀

      • Radim napsal:

        Tohle “neschválení” rozpočtu je jeden z běžných politických nástrojů. Fungování v rozpočtovém provizoriu rozhodně není “finanční problém”, ale jen dočasný přechod na jiný režim.

        Dopad konkrétně na NH to nemá žádný a na svých místech nebudou “nějací lidé”, ale normálně všichni, kteří jsou potřeba.

        • Geo napsal:

          ” Z celkového počtu 17586 současných zaměstnanců bylo identifikováno 437 zaměstnanců na plný úvazek + 664 na částečný úvazek, kteří musí zajišťovat kritické činnosti i v této době. Dalších 2189 osob bude držet telefonickou pohotovost. ” citace kolegy Pospíšila z fóra, která platí do rozhodnutí nového kongresu po 3.lednu.

        • Radim napsal:

          Tenhle článek a diskuze je o NH, nikoliv celé NASA. Na tomhle projektu určitě nepracuje 17586 zaměstnanců.;-)

          Rozpočtové provizorium je samozřejmě mimořádný režim. Ale znovu opakuju – průletu NH kolem Ultima Thule se nijak nedotkne. Ani z pohledu řízení sondy, ani z pohledu její vědecké činnosti nebo zpracování získaných dat.
          Opravdu není důvod k obavám typu “jéje finační problémy”, “snad tam nějací lidé budou” apod.

          • Spytihněv napsal:

            Myslím, že tady nikdo nepředpokládá zhasnutou místnost a pouze únikové osvětlení a NH bezprizorně a nečinně prolétnuvší kolem Ultimy. Probíhající mise jsou pod kontrolou. Rozpočtové provizorium bylo i v době startu MAVEN, kolem čehož se motalo mnohem více lidí, než je potřeba teď. Ale dlouhodobě to udržitelné není a Trump se dal slyšet, že peníze na Velkou mexickou zeď chce za každou cenu.

    • frank napsal:

      V USA jak za republikánů tak za demokratů úplně běžná situace, ostatně zažili jsme to už i v ČR.

      Největší hrozby budou na straně ” aktuálních výstupů informací z NASA”. Pravděpodobně neproběhne oficiální tiskovka a, ó jaká hrůza, na sociální sítě přitečou některé výsledky s nějakým zpožděním a je dokonce možné, že ofiko web NASA nebude pár dní plně updatován:)

      To je asi podobný problém, jako když zavřou kousek od San Diega federálně financovanou půjčovnu lodí na nádrži na pitnou vodou a občané se pak nemohou několik týdnů o víkendu projíždět po hladině, protože je nemá kdo dalekohledem hlídat, jestli nestrkají ruce do pitné vody neb stráž musí na dovolenou ( to není vtip, to je realita) 🙂

      Na druhou stranu značná část médií NASA ( typicky NASA TV) je obsluhována kontraktory a tyto kontrakty jsou už dávno zaplaceny (NASA už třeba komentovala že mediální pokrytí OSIRISREx bylo také zaplaceno dopředu)

      Představa, že USA a jeho klíčové instituce se rozpočtovým provizoriem stávají nějak neakceschopné nebo dokonce, že se chystají zahodit desetiletí práce je podivná.
      Klidně můžu z vlastní zkušenosti říci, že i v době rozpočtového provizoria je výkon federálních institucí stále ještě mnohem a  mnohem lepší ve srovnání s výkony státem placených aktivit v ČR 🙂

  2. Geo napsal:

    Díky za článek naplněný k prasknutí informacemi.

  3. MilAN napsal:

    Ten dvojitý tvar vychází z  pozemského pozorování zákrytu hvězdy
    Dlouhá série pozorování sondy v poslední době, podle A. Sterna, však nevykazuje měřitelnou amplitudu změn jasnosti. Takže důvod, proč tomu tak není , zrovna tak i  tvar tělesa, je v současnosti záhadou, kterou rozlouskne až průlet.

  4. Alois napsal:

    Jak se zdá je nepravděpodobný i satelit s průměrem nad 3 km.

  5. Miloš napsal:

    Dušane,
    moc díky za články jako je tento! Kosmonautix čtu už hodně dlouho a vděčím mu za většinu mých znalostí a hlavně za nadšení do kosmonautiky.

  6. pbpitko napsal:

    Mockrát dík za perfektnú prácu i počas sviatkov !
    pb 🙂

    • Dušan Majer napsal:

      Není zač, děláme to rádi. Navíc se teď děje tolik úžasných věcí!

      • pbpitko napsal:

        Áno, dejú sa ! A práve také aké ,a najviac zaujímajú : Prieskum slnečnej sústavy od mini-asteroidov , kométy až po najväčšie aj najvzdialenejšie telesá. Nie menej ma zaujímajú aj vedecké poznatky vzdialenejšieho až naj-najvzdialenejšieho vesmíru.
        Pilotované lety ma zaujímajú viacmenej len ako súčasť vedeckého prieskumu, z hľadiska čo môžu vede poskytnúť. Žiaľ, zatiaľ toho moc nie je, s výnimkou experimentov na ISS. Preto považujem nápad po vybudovaní Gateway ponechať ISS hlavne na komerčné využitie pre praktické účely súkromným záujemcom.
        pb 🙂

  7. Martin Gembec napsal:

    Na vloženém obrázku je chybně uveden čas příjmu snímku NYT1 a NYT2, naopak časy příjmu malých snímků jsou správně. NYT1 a NYT2 tam jsou v Eastern Time, tedy u nás bude při jejich stažení 2. 1. 0:35 resp. 9:39 SEČ.

    • Martin Gembec napsal:

      Ta tabulka je taky nějaká divná. Např. max. přiblížení nastane v času sondy v 5:33 tj. 12:41 SEČ. Podobných přehmatů tam může být více, např. zavolání domů bude až 1. ledna odpoledne našeho času… Bohužel jsem se k článku dostal až teď a tak nevím, zda má ještě smysl to předělat. Vycházím z článku Emily: What to Expect When New Horizons Visits 2014 MU69, Ultima Thule

      • Martin Gembec napsal:

        Tak jsem znovu prošel originál timeline a podle toho zkontroloval všude v článku časy a upravil, co bylo třeba, včetně obrázku. Myslím, že je to rozumný kompromis . Až si to budeme v době průletu znovu připomínat, už to tu bude k dispozici dobře v našem středoevropském čase. Je to napínavé období. Hodně napoví už ty 4 pixely. Doufám 🙂

  8. Alois napsal:

    Plánuje NASA nějaké tiskovky ? Dík.

Zanechte komentář