Pro FullHD rozlišení, které se v posledních letech stalo standardem, používáme výraz „vysoké rozlišení“. Před několika lety se začala prosazovat technologie, které používá ještě vyšší počet obrazových bodů – rozlišení 1920 × 1080 obrazových bodů je v každé ose zdvojnásobeno a výsledkem je tzv. 4K rozlišení s čtyřikrát větším počtem obrazových bodů než v případě FullHD. Pro tento nový formát se poměrně rychle vžilo označení supervysoké rozlišení. Nyní však pomalu začíná nastupovat technologie, která nabízí 4× více pixelů než 4K video (konkrétně 8192 x 4320). Takové záznamy nesou označení 8K a většina lidí si je momentálně nebude mít na čem přehrát. Dnes bychom Vám chtěli ukázat první video v tomto rozlišení, které bylo natočeno ve vesmíru – na palubě Mezinárodní vesmírné stanice.
Kamera, která umožnila natočení tohoto klipu nese označení Helium 8K a jejím výrobcem je společnost RED, která se zaměřuje právě na vývoj digitálních kamer pro speciální projekce. Právě kinosály jsou momentálně společně s některými planetárii schopné promítat obraz s takto vysokým rozlišením. „Nejnovější záznam umožňuje ukázat skutečný příběh pilotované kosmonautiky v mnohem jemnějších detailech než kdy dříve,“ popisuje Dylan Mathis manažer komunikace pro ISS z Johsonova střediska v Houstonu a dodává: „Svět kamerových technologií se neustále vyvíjí a možnost vidět naši planetu v ultravysokém rozlišení je vždy vítaná. Jsme nadšení a těšíme se na záběry, které pořídíme v budoucnu.“
Zdroj: https://farm8.staticflickr.com
A co všechno můžeme na výše přiloženém videu vidět? Sekvenování DNA v rámci experimentu BEST, studium dynamických sil mezi částicemi usazenin v experimentu BCAT-CS, hledání genetických rozdílů mezi rostlinami vypěstovanými na zemi a ve vesmíru v rámci experimentu Plant Habitat-1, pozorovat nízkorychlostní vodní výtrysky k vylepšení spalovacích procesů v motorech při experimentu Atomization, nebo prohlídku staničních systémů MELFI (lednička), Plant Habitat (zařízení k pěstování rostlin), Life Support Rack (zařízení pro udržování životních podmínek), japonskou přechodovou komoru nebo rameno Canadarm2.
Kamera se na ISS dostala na palubě lodi Dragon v rámci zásobovací mise CRS SpX-14 v rámci dohody mezi NASA a firmou RED. Výše přiložený záznam je jednou z forem oslav 20. výročí vypuštění prvních dvou modulů stanice (20. listopadu Zarja a 4. prosince 1998 Unity), ale i 18. výročí (2. listopadu) nonstop obydlenosti stanice. A že nemáte 8K displej? Nevadí. K plnému zážitku z videa je sice nezbytný, ale YouTube umí s pomocí svých algoritmů překonvertovat video na různá nižší rozlišení, takže si krásu výše popsaných záběrů můžete vychutnat klidně i na mobilních telefonech.
Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/8k.jpg
https://farm8.staticflickr.com/7451/8977589651_72ae842d85_c.jpg
Pěkné.
Dovolím si trochu mimo téma:
Narazil jsem na DW na zajímavý článek k přípravě Orionu.
Spolupráce ESA a NASA.
Dvě největší kosmické agentury světa pokračují v přípravě Orionu na první let.
ESA předává první servisní modul a v německých Brémách, kde se stavěl, začíná již práce na dalším, pro první pilotovaný let.
Ještě odkaz ten 🙂
https://www.dw.com/en/orion-spacecraft-esa-hands-over-service-module-to-nasa/a-46131932
V pondělí k tomu vydáme podrobný článek. 😉
Nemame si to na com pozriet 🙂
Osobne som radsej za HD/FullHD, ak je 50 alebo 60fps oproti standardnym 24/25 fps. Jednak sa datovy tok zdviha iba linearne v porovnani s kvadratickym narastom toku pri zvysovani rozlisenia a druhak to video je citelne plynulejsie. Mam pri sledovani takeho videa pocit, ze sa cez okno pozeram na nieco, co tam skutocne je.
A v neposlednom rade to ide prehrat aj nam, co setrime na kupovani novych pocitacov ob-rok 🙂
Jak je uvedeno na konci článku, tak i když většina lidí nemá video na čem přehrát v originálním rozlišení, je tu možnost si jej pustit v rozlišení, které vyhovuje Vašemu přístroji.
Jinak co se počtu snímků za sekundu týče, tak tam plně souhlasím. Ten rozdíl je ohromný. Právě proto chci po přechodu Vesmírných výzev na YouTube produkovat tento pořad nejen ve 4K, ale i v 60 fps.
Nádhera!
To budou mít zase plochozemci možnost vykřikovat o tom, že světové vlády mají zase asi víc grafického výkonu pro manipulaci s realitou 😀
Hezké, ale zábavné tím zvyšujícím se předstihem budoucnosti před přijímací a vysílací realitou .
Poměrně nedávno jsem zjistil, že moje rodinné VHS pořád šlapou ale polovina z toho co jsem z nich nechal přepálit na tehdy super hodnocené disky se nedá přehrát 🙂 Na cloudu to kupodivu stále ještě je, tedy než to někdo ukradne a bude po mě chtít peníze…
Také kazeťák v autě ( Mazda 6 2004) stále ještě jede, na rozdíl od přehrávače CD. Věž doma vyplivne polovinu CD a odmítá většinu dnešních hudebních souborů na fleškách s tím, že kazety a rádio pořád hrají ( tedy než nám vypnou naše vlny a přehodí to na digitál, aby frekvence výhodně prodali na iternét:(
Stará televize Color Oravan koupena 1988 abych viděl OH v Soulu barevně, umřela předloni na chatě, přežila většinu z toho co jsme koupili do roku 2012. Nedávno jsem měl doma mladého elektrikáře, který se málem roztekl blahem nad obrazem naší děvět let staré Plazmy Panasonic a tak jsem mu šel ukázat veteránku 72 cm CRT TV philips, kterou máme v ložnici pro hosty, ta od roku 1997 přepočítává řádky na dvojnásobek a většinu z toho, co se dá chytit v Česku zdarma přehraje v pěkné kvalitě 🙂 Chlapík se mohl zbláznit.
No nic počkám si, až za nějaký ten pátek někdo přijde s 16 K a budu se mu smát taky 🙂
CD co mám vypálený v roce 1994 na zlatý disky yamaha jsou stále v pohodě čitelné. To na čem mi záleží mám na DATA TRESOR DISC DVD+R s keramicko-kovovou záznamovou vrstvou nepodléhající stárnutí.
šťastný to muž 🙂
Stejně nic v technice nepřekoná televizu ze Smolikových, z té dokonce k divákům do obyváku tekla voda při zpravodajství o závlahách:)
Myslím, že od Smolíkových Elon čerpal inspiraci…
Tak ta terminologie je samozrejme spatna, protoze technicky se jedna o 16K, jak si kazdy muze jednoduchym vypoctem overit…
2K 1920×1080
4K 3840×2160
8K 7680×4320
Věz, že se to počítá podle počtu pixelů v ose X (a zaokrouhluje se). Navíc, jakým jednoduchým výpočtem jsi dospěl k tomu svému výsledku? Pak by mi asi vycházelo 32M…
Dušane, dovolím si doplnit, že většina kinosálů u nás je stále jen ve 2K, pár zni ch je ve 4K a nevím o žádném v ČR v 8K (kromě planerárií, kde je to většinou spojená projekce více projektorů).
I ve světě je těch 8K kinosálů minimum, protože na to není patřičný obsah, který by se tam promítal. i laserový IMAX je zatím jen ve 4K, i když filmový imax má nesrovnatelně vyšší rozlišení.
to 8K je hlavně tlačené výrobci z Japonska a Koree, protože Japonci prohlásili, že LOH v Tokiu 2020 budou primárně vysílat v 8K a za měsíc spustí v Japonsku jejich státní televize NHK první pravidelní 8K vysílání.
Na druhou stranu RED je primárně výrobce digitálních filmových kamer a tam se více pixelů při snímání využívá na možnost lehké rekompozice/výřezu, běžně se obraz přepočítává na menší, vetšinou 4K rozlišení, ve kterém se dělá postprodukce. On totiž RED ty kamery nemá 3 čipové, ale jednočipové s Bayerovou maskou (jako jsou fotáky), takže v tom 8K jsou vlastně body dopočítané z RGBG pixelů a tím zmenšením se docílí vyšší ostrosti a čistoty obrazu…
Jasně, nechtěl jsem tvrdit, že všechny kinosály umí 8K, spíš to bylo myšlené tak, že je to jediné místo, kde se s tím může laik setkat (kromě planetárií). A rozhodně díky za doplnění!
Takže ten čip má ve skutečnosti 4x menší rozlišení, to je pak zprůměrováno a dopočítano ze šumu na to 8K rozlišení a opět zprůměrováno a vyfiltrováno na 4K. Není už jednodušší tam doplnit náhodný generátor „krásných“ obrázku“?
ne, není to tak hrozné, navíc, takhle to má i drtivá většina fotáků všech provedení od toho v mobilů až po digitální stěny pro středoformáty
https://cs.wikipedia.org/wiki/Bayerova_maska
jsou ale výjimky, Fuji má v některých modelech X-Trans provedení
https://en.wikipedia.org/wiki/Fujifilm_X-Trans_sensor
pak byly ještě pokusy jako
CYGM (Cyan-Yellow-Green-Magenta)
RGBE (Red-Green-Blue-Emerald)
„Panchromatické bunky“ RGBW (Red-Green-Blue-White)
a nejvíce zásadní je od Sigmy
Foveon X3, kde má každý bod všechny tři fotocitlivé buňky
https://sk.wikipedia.org/wiki/Foveon_X3
Naproti tomu běžné profesionální televizní kamery SD/HD i UHD mají tři čipovou konstrukci s polopropustným hranolem, který světlo rozkládá podlé vlnových délek na tři kolmo na sebe umístěné čipy.
Ale myslím, že už jsme hodně offtopic.
Offtopic – to, co je v článku uvedeno, je vytvoření nějakého (fiktivního) obrazu velice sofistikovanou filtrací šumu. No a vůbec nejsou řešeny datové toky, potřebné pro nekomprimovaný přenost takových dat, aby to mělo vůbec smysl.
Stačí se zblízka podívat nějde v šourůmu na obrazovku 4K, jak pěkně do vlnek jsou vyposterizované přechody v kritických barvách.
Což o rozlišení, to někdo začne vyrábět, ale o datové toky. Koukat na dokonale vykreslené detaily posterizace vzniklé kompresí dat asi nemá velký význam, že?