Letectvo Spojených států Amerických (USAF) v noci ze středy na čtvrtek oznámilo udělení kontraktu třem americkým společnostem, kterým finančně pomůže ve vývoji jejich nových kosmických nosičů, které se stanou tahouny americké kosmonautiky v následující dekádě. Jedná se o dotace ve výši přibližně 2,2 miliardy dolarů, které budou mezi tři vítězné výrobce raketové techniky rozděleny v rámci programu Evolved Expendable Launch Vehicle (EELV), Launch Service Agreement (LSA). Úspěšnými kandidáty, kteří pro vývoj svých raket získali dotace letectva, se staly společnosti United Launch Alliance, Northrop Grumman Innovation Systems a Blue Origin. Ve výběru naopak neuspěly firmy SpaceX a Aerojet Rocketdyne, které obdržely dotace na vývoj v dřívějším kole soutěže před dvěma lety.
Program Launch Service Agreement (LSA) je v USAF poměrně mladou novinkou, která vznikla v rámci EELV na základě hospodářského a politického vývoje posledních let. V roce 2015 začalo americké letectvo pomýšlet na modernizaci raketové flotily, kterou používá pro vynášení svých nákladů. Nutno podotknout, že družice USAF patří v současnosti k těm největším, nejtěžším, nejpokročilejším a zdaleka nejdražším nákladům, jaké do vesmíru létají. Rakety, které se mohou ucházet o jejich vynášení, tedy patří k nejlepším nosičům světa a díky těmto zakázkám jsou zárukou kvality i pro komerční zákazníky. Stávající rakety však přestaly vyhovovat aktuálním požadavkům. Delta IV Heavy společnosti United Launch Alliance (ULA) donedávna figurovala jako nejsilnější nosič na světě a je tedy schopná vynést všechny náklady, které ji USAF a další vládní orgány svěří. Její nevýhodou však je až příliš vysoká cena, která přesahuje 350 milionů dolarů. Druhá raketa používaná letectvem USA, Altas V, která rovněž patří společnosti ULA, je sice o poznání levnější, avšak její první stupeň využívá ruský motor RD-180. A vzhledem k vojensko-politickému vývoji posledních let byly právě ruské motory označeny za největší slabinu amerického vojenského přístupu do kosmu. Proto Kongres letectvu nařídil zbavit se závislosti na Rusku v této oblasti. V neposlední řadě pak po dlouhých letech bez jakékoliv konkurence pro ULA na trh vstoupila soukromá společnost SpaceX, která začala letectvu nabízet starty svého velice levného avšak výkonného Falconu 9. Letos navíc do hry vstoupil i Falcon Heavy, který už svou nosností dokáže uspokojit veškeré požadavky USAF a to dokonce při zachování ceny příznivější než u Delty IV Heavy i u Atlasu V.
V závislosti na výše uvedených okolnostech se USAF rozhodlo vydat novou cestou, která měla americkým společnostem pomoci s vývojem nových raket, které vstoupí na trh ve 20. letech. Vznikl tedy program Launch Service Agreement (LSA), který si v souladu s nařízením Kongresu klade za cíl mít k dispozici nejméně dvě kompletně americké rakety dvou různých nevládních společností, které jsou schopné vynést velký náklad na devět referenčních oběžných drah (viz tabulka níže). V první fázi LSA v roce 2016 byly dotace uděleny SpaceX (na vývoj metanového motoru Raptor), firmě Orbital ATK (dnešní Northrop Grumman Innovation Systems) a později také Aerojet Rocketdyne a United Launch Alliance.
Kategorie nákladu: A – (průměr max 4 m), B – (průměr max 5 m), C – (průměr max 5 m, nadměrná délka).
Pozn.: Údaje uvedené v kilometrech byly z originálního dokumentu převedeny z námořních mil. Údaje v kilogramech byly převedeny z liber a zaokrouhleny na desítky.
Aktuální kolo finanční pomoci mělo být uzavřeno již v červenci, avšak poměrně nedávno do celé věci vstoupila společnost Blue Origin se svou raketou New Glenn a představitelé USAF potřebovali dodatečný čas na zhodnocení této nabídky. Není zcela jisté, kdo všechno se této soutěže účastnil, jelikož to z oficiálních míst nikdy nebylo oznámeno. Dá se ale předpokládat, že kromě třech zmiňovaných vítězů to byly i firmy SpaceX a Aerojet Rocketdyne, které uspěly v prvním kole před dvěma lety. O těch ale později. Nyní se podívejme na vítěze.
Největší část dotace v celkové výši 967 milionů dolarů byla přidělena společnost United Launch Alliance (ULA) na vývoj rakety Vulcan. Necelá miliarda je zcela jistě dostatečná částka na to, aby vývoj Vulcanu mohl probíhat v plném tempu a bez finančních zádrhelů. To společnosti ULA v současné nelichotivé situaci, kdy jí zakázky jejích drahých raket ve velkém přebírá SpaceX, zajisté pomůže. ULA okamžitě dostane 109 milionů dolarů a zbývající částka bude společnosti postupně vyplácena v průběhu vývoje a testování nové rakety, a to až do 31. března 2025, kdy by měl být vývoj dokončen. První start Vulcanu by přitom, jak víme, měl nastat mnohem dříve a raketa projde postupným vývojem.
Zdroj: https://img.purch.com/
Druhou nejvyšší sumu ve výši 792 milionů dolarů obdrží Norhtrop Grumman Innovation Systems (NGIS). Tento název společnosti je v kosmonautice poněkud nový, tak si v krátkosti připomeňme, o koho vlastně jde. V roce 2015 se firma Orbital Sciences Corporation sloučila s Alliant Techsystems a vznikla tak Orbital ATK, která pak byla v letošním roce zakoupena firmou Northrop Grumman. Udělení takto vysoké částky NGIS může být poměrně překvapivé, jelikož se firma specializuje na motory na tuhá paliva, které jsou na výrobu i vývoj levnější než klasické raketové motory na paliva kapalná. NGIS přitom plánuje na trh vstoupit s raketou OmegA, jejíž první dva stupně budou právě na tuhá paliva a třetí stupeň bude využívat již existující a prověřený motor RL10 na směs kapalného vodíku a kyslíku. Může tedy být lehce zarážející, že na vývoj Omegy USAF přispívá mnohem více, než na zcela novou raketu s novým motorem na „nové palivo“ od Blue Origin, která navíc má být opakovaně použitelná stejně jako rakety Falcon. NGIS nyní obdrží 109 milionů dolarů stejně jako ULA a dokončení vývoje a financování je očekáváno do 31. prosince 2024, přičemž první start Omegy by mohl přijít už v roce 2021.
Zdroj: https://2ch.hk/spc/src/419466/15385125456891.jpg
Třetím a posledním úspěšným hráčem se stala firma Blue Origin se svou již zmiňovanou raketou New Glenn a metanovým motorem BE-4. Zde opět stojí za povšimnutí další zarážející fakt. Motory BE-4 totiž mají sloužit nejen na raketě New Glenn, ale také na prvním stupni raket Vulcan od ULA. Je tedy poněkud úsměvné, že si ULA, která obdržela zdaleka nejvyšší částku, nebude dělat starosti s hlavními motory své rakety. O ty se postará Blue Origin s nejmenší dotací. Aby Blue Origin dostála závazkům týkajících se výše zmiňovaných referenčních oběžných drah, je jasné, že bude muset startovat nejen z Floridy, kde už pracuje na přestavbě startovního komplexu LC-36, ale také z Kalifornie, aby dosáhla polárních oběžných drah. BlueOrigin tedy při této příležitosti oznámila záměr vybudovat pro New Glenn startovní rampu na kosmodromu Vandenberg. Získané finance ve výši 500 milionů tedy přijdou zcela jistě vhod. První dotace bude stejně jako u ULA a NGIS 109 milionů a ukončení vývoje je v plánu nejpozději do konce roku 2024.
Je nutné poznamenat, že žádná ze tří zmíněných společností ještě nemá uvedené částky jisté. V roce 2020 by měla být ukončena druhá fáze programu, ve které budou vybráni pouze dva finalisté. Ti budou mít nárok na zbytek v současnosti přislíbené částky a třetímu kandidátovi bude financování ukončeno. Naopak SpaceX bude mít možnost se v roce 2019 do této druhé fáze znovu přihlásit a nadále bojovat o finance letectva. Stejně tak se může přihlásit i kdokoliv jiný. Fáze 2 je otevřena všem. Nakonec bude dvěma vítězům udělen kontrakt na vynesení několika vládních nákladů v první polovině dvacátých let a o ostatní zakázky už se opět bude moci ve volné soutěži přihlásit kdokoliv. Asistent tajemníka USAF, Will Roper, sdělil, že je snaha o to, aby na trhu byli k dispozici minimálně tři kvalitní poskytovatelé přístupu do vesmíru.
Zdroj: https://i3.wp.com/
A nyní se vraťme k neúspěšným firmám, o kterých jsme se zmínili. Aerojet Rocketdyne před dvěma lety získala od USAF finance na vývoj svého motoru AR-1. Ten byl donedávna spolu s BE-4 od Blue Origin jedním ze dvou kandidátů na hlavní pohonnou jednotku rakety Vulcan od ULA. Teprve před několika týdny ale ULA definitivně vybrala pro Vulcan motory BE-4 a pro Aerojet Rocketdyne a jejich AR-1 tak pochopitelně nelze nalézt uplatnění. Zúčastnila-li se společnost soutěže, neměla téměř žádnou šanci na úspěch.
Řadu z vás ale jistě zajímá, proč neuspěla favorizovaná SpaceX. Upřímně řečeno, těžko říct. Výsledek se může jevit překvapivý a můžeme pouze spekulovat. Nejprve znovu připomeňme, že ač se účast SpaceX v soutěži předpokládá, oficiálně potvrzena nebyla. Nevíme ani s čím konkrétně se SpaceX soutěže zúčastnila. Letectvu mohl být nabídnut větší aerodynamický kryt pro rakety Falcon, vylepšený druhý stupeň s motorem Raptor nebo možnost vertikální integrace nákladu přímo na rampě. Existuje také nemalá pravděpodobnost poptávky na financování BFR, avšak u tohoto nosiče to mohla být sázka na velmi nejistou kartu. Americké letectvo by totiž nemuselo mít o BFR zájem z důvodu zjevného přebytku výkonu a nosnosti pro současné potřeby. Na druhou stranu by možná mohla být účast USAF na vývoji BFR nechtěná, jelikož by letectvo mohlo přijít s celou řadou požadavků, které by vývoj jednak zdržely, a jednak by se celá věc mohla vydat úplně jiným směrem, než by Elon Musk chtěl. Příklad vývoje amerických raketoplánů, na kterém se USAF podílelo, hovoří jasně.
Podíváme-li se ale na věc střízlivým pohledem, neúspěch SpaceX nemusí nutně být opravdovým neúspěchem. Falcon 9 už koneckonců vládní zakázky vynáší a úspěšně konkuruje Atlasům a Deltám. Falcon Heavy sice teprve čeká na uvedení do operačního provozu, ale už nyní je certifikován pro vynášení nákladů USAF, má pro ně podepsané zakázky, a navíc dokáže vynést požadované náklady na všech devět zmiňovaných referenčních oběžných drah. Nadto představitelé letectva mohou mít dojem, že vývoj Falconu Heavy byl dostatečně sponzorován skrze dotace na vývoj Falconu 9 v rámci programů NASA pro vynášení nákladů a posádek k Mezinárodní kosmické stanici. V neposlední řadě je pak potřeba uznat, že SpaceX již má spolehlivé a silné rakety schopné vynášet jakékoliv náklady a v rámci udržování zdravé konkurence na trhu je potřeba podpořit nové rakety jiných společností.
V následujících deseti letech se tedy máme na co těšit. Americká kosmonautika se dere vpřed s celou řadou nových raket a bude velice zajímavé sledovat, co tato mimořádná konkurence přinese nejen zainteresovaným firmám, ale i kosmonautice obecně.
Zdroje informací:
Space and Missile Systems Center Launch Enterprise Directorate (SMC/LE): Evolved Expendable Launch Vehicle (EELV), Launch Service Agreement (LSA); 2017.
https://dod.defense.gov/
https://arstechnica.com/
https://spacenews.com/
https://www.af.mil/
Zdroje obrázků:
https://spacenews.com/
https://img.purch.com/
https://2ch.hk/spc/src/419466/15385125456891.jpg
https://i3.wp.com/
Lze nyní provést rámcové srovnání s Činou do 2025 ???
Zřejmě potřeba iniciovat v nabídce nosičů konkurenční prostředí, což by mohl dokládat volný přístup do druhé fáze.
O niecom takom ako o konkurencii v odvetvi, ktore je velmi intenzivne dotovane z vladnych financii snad nemoze byt ani v najmensom rec 🙂
Ja by som to skor nazval pokus o vytvorenie pestrej ponuky a redundancie. Ak by sa pre fatalny problem ci uz havariu, problemy s dodavkou komponentov, personalu, zazemia alebo komodit ktorykolvek system stal letu neschopnym, stale je tu aspon jeden (najlepsie dva) nezavisle systemy, ktore naklad na obeznu drahu dorucia.
Konkurence muze znamenat mene penez pro SpaceX a tim pro vyvoj BFR
Northrop Grumman a ULA jsou chudé startupové firmy, které nutně potřebují finanční injekci na vývoj, aby vůbec mohli dál fungovat. To sem blázen. Hlavně ULA si snad nabrala dost peněz za své „levné“ rakety a přímo raketové inovace. 😀
Firma, která má nejdražší rakety, má na vývoj nejvíce času a v podstatě musí “odvést na raketě nejméně práce” , dostane největší dotaci. Zajímavé.
Blue Origin docela fandím, ale NG je na tom pro nezasvěceného diváka ve vývoji v podstatě zatím stejně, jako BFR. Viděli jsme motor, toť vše. Jinak BO jen vypouští animace a prohlášení, co všechno zvládnou.
S timhle souhlasim,a taky se tesim na den kdy uvidim opravdovou raketu od BO…New shepard nepocitam ikdyz to je raketa-Tu povazuju jen za jakouisi reklamu podobnou ukotvenemu balonu.
Navic bych se vsadil ze nova raketa od ULA bude stejne premrstene draha a ne-Znovupouzitelna jako ty predesle…Ale treba jim krivdim
„Expendable Launch Vehicle“ je hodně komickej název programu. Aby si někdo nestěžoval, že je to na míru SpaceX. Nebo že by ostatní nedovedli s raketou přistát? : )
Je to vcelku běžný termín, který se používá léta. Akorát po nástupu SpaceX dostal trochu hořkokyselý nádech.
Tento program a tedy i jeho název má kořeny na počátku 90. let. Slovo „expendable“ jednak zrcadlilo dobu, kdy opakovaně použitelné rakety neexistovaly, a jednak bylo potřeba jasně říct, že to je něco jiného, než nedávno havarovaný raketoplán.
fuj, co to smrdi? tiez to citite? je to taky puch, uplne ako… lobbing?
ono by sa dalo povedat, ze to vyzera ako obycajna korupcia. Stare firmy mozu prist o biznis tak dostanu dotaciu aby to dotiahli. A aby to nebolo okate, tak dostane dotaciu aj Blue Origin. Ale vsak su to peniaze z US dani, tak nas to nemusi trapit.
Doufám že druhé kolo Spacex vyhraje. Ty zakázky potřebuje jako sůl… BFR bude drahá, a čím dřív poletí, tím líp
No SpX potřebuje zakázky, ale letectvo nepotřebuje BFR. Tak proč by to mělo financovat ?
A to máte odkiaľ túto informáciu. Poskytnite zdroj.
S potrebou vykonnych nosicu to nebude asi tak horke, pro letectvo zatim vidim pouze U.S. Air Force (STP-2):
https://www.spacex.com/missions
Ale az budou nutne vysadky ve stylu Hvezdne pechoty BFR si nepochybne uplatneni najde 🙂
Teoreticky by BFR mohla v pripade globalniho konfliktu slouzit jako bezpecna unikova cesta po politicke a vojenske spicky, proti variante bunkru v podzemi ci ve skale.
Pokud se nepletu, konstelaci GPS má pod palcem taky armáda, konkrétně US Air Force, tj, každé vynášení satelitů GPS je zakázka pro armádu. A SpaceX má rozhodně zajištěno vynesení víc než jednoho satelitu GPS plus opci na další starty.
Nechápem prečo silou mocou tlačia tie najväčšie peniaze do ULA. Trošku mi to príde ako keby mali veľký lobbing niekde vo vládnych inštitúciach. Preto aj tých „zaručených“ 5-6 štartov. V prípade že by mali súťažiť s inými firmami s nastavenými cenami ako majú dnes, moc by neuspeli.
Máte tam jednu zásadní nepřesnost, ten lobbing je obrovský, jedou v tom všichni. No a teď najednou hrozí, že jim vyschne tok financí, tak se nedivte.
Očekávaný a logický krok.
Letectvo vždy mělo několik “ vajec z různých košíků“ nechce se už nikdy dostat do závislosti na jednom dodavateli, zde bylo tedy posílení konkurence Spacexu celkem očekáváno a Spacex už má přece vysoutěženo minimálně 5 letů Falconů a 2 lety Falcon Heavy a nepotřebuje tedy znovu dostat státní peníze na jejich rozvoj 🙂
No a dvě ze tří vybraných firem se z hlediska národní bezpečnosti už osvědčily navíc jsou provázány se strategickými firmami, dodavateli USAF. Kdo čekal změnu ten nezná USA 😀
Nedávno sem to odhadoval dost podobně. Že za prvé, tutově postoupí ULA (stálý dodavatel) a NGIS s OmegA (TPL, stálý dodavatel). A že černý petr dostane buď BO nebo SpaceX. Takže sem to tipoval dobře. A upřímně, je to dobře vůči OmegA, protože ta jediná čekala se zahájením vývoje, ten zbytek by se postavil i bez dotací.
Jen se zeptám na dvě věci.
1) Buď sem něco přehlídl, nebo tu nevidím jméno rakety Aerojet Rocketdyne. Anebo soutěžili jen s motorem?
2) Znamená či neznamená to, že ty firmy, co jsou vybrané, budou mít nárok od roku cca 2025-2030 vynášet zakázky pro US Air Force a ostatní nikoliv? Protože co si pamatuju, SpaceX se do toho s klidem půjde znova prosoudit. :-D, jako posledně.
1) Nevíme, ale ten motor je pravděpodobný.
2) Z článku: Nakonec bude dvěma vítězům udělen kontrakt na vynesení několika vládních nákladů v první polovině dvacátých let a o ostatní zakázky už se opět bude moci ve volné soutěži přihlásit kdokoliv.
Děkuju, Dušane, přehlídl jsem to.
To se stane, v pořádku. 😉
Ono na rovinu: Myslíte si že spacex sníží ceny za kg nákladu na ta čísla, která uvádějí jako cílová bez zdatné konkurence?
ULA nic nedokaže. Už jen jak to u nich chodi. Hodně peněz hodně čacu a malo muziky. Oni existujou jenom proto aby cucali penize. Za to SpaceX věci jako byrokracie a lobbing neřeši.Oni maj jediny cil a to je kolonizace Marzu.
Problém je přesně v tom, co jste řekl, ovšem to, že Spacex údajně neprovádí lobbing a nemá byrokracii je jen představa vytvořená výbornou PR politikou Spacexu:)
Skutečnost je taková, že Spacex nejenže využívá pronajatých lobbistů, ale on dokonce kupuje mozky z lobbistických firem a začleňuje je do své struktury.
V jednu chvíli používal až 9 lobbistických firem najednou 🙂 a třeba v roce 2015 ULA oficiálně vykázala na lobbing o něco nižší částku než Spacex 🙂
už se ví jaké motory bude mít SLS?
třeba se AR-1 využije tam
ještě otázka SLS si NASA kutí sama, nebo na tom s někým spolupracuje?
Na SLS budou motory RS-25 z raketoplánů. Na SLS NASA spolupracuje s Boeingem.
Méně peněz pro BO by mohlo být způsobeno nedůvěrou v postup, kdy BO z suborbitálního poskakovadla NS plánuje přejít rovnou na supertěžkou orbitální raketu která bude navíc znovupoužitelná a poháněná metanem a LH2. NG je opravdu hodně ambiciózní raketa a jsem zvědav kdy a v jaké podobě se podívá do vesmíru.
Překvapilo mě, že o BFR nemá armáda zájem. Ještě nedávno jsem četl, jak jeden armádní potentát slintal nad možností blekového přesunu velkého objemu vojenského materiálu. Přeci jenom, přesunout výsadek/materiál kamkoli po Světě do jedné hodiny, je strategickou výhodou.
No, přesun materiálu do hodiny kamkoliv po celem světě je opravdu téměř nemožné. Navíc ke startu rakety potřebujeme velice dlouhou přípravu v řádu dní, zatímce letadlo je připraveno v řadu hodin.
Northrop grumman,ULA a napr tiež Boeing ktorý má vkozmonautike čo to odskákané sú v podstate firmy majoritne vlastnené americkými senátormi …. chlapi si v podstate odklepli peniaze pre samých seba a americký ľud môže pokračovať v platení daní