V prvních čtyřech dílech jsme od doby založení NASA, na základech její předchůdkyně NACA, postoupili do roku 1992 a pověděli si něco o prvních osmi administrátorech a osmi zastupujících administrátorech (z nich jeden nebyl předtím zástupcem administrátora). Postoupili jsme od krize Sputniku, přes krizi Gagarina, katastrofu Apolla 1 až po katastrofu Challengeru a jejich řešení. Povšimli jsme si i hvězdných okamžiků NASA. Zaznamenali jsme dosavadní maximum ročních výdajů v roce 1966 (43,5 miliard USD) i pokles po ukončení programu Apollo na 14,3 miliard USD v letech 1979 a 1980 (vše v přepočtu na ceny r. 2014).

Pátý díl bude věnován administrátorům NASA s pořadovým číslem 9, (nejdéle sloužícímu) Danielu Saulu Goldinovi a 10, Seanu Charlesi O’Keefemu, zastupujícím administrátorům Danielu R. Mulvillovi a Fredericku Drewovi Gregorymu a bude pokrývat období od roku 1992 do roku 2005.

Daniel Saul Goldin – se narodil v roce 1940 v NYC, sloužil jako administrátor NASA s nejdelším funkčním obdobím od dubna 1992 do listopadu 2001, tj. 3517 dní. Byl ustanoven prezidentem Georgem H. W. Bushem a sloužil ještě pod prezidenty Billem Clintonem a téměř rok pod Georgem W. Bushem.

Goldin získal vzdělání v oboru strojírenství na City College New York. Svou kariéru zahájil v NASA, v Lewis Research Center v Clevelandu a pracoval na elektrických pohonných systémech pro meziplanetární pilotované lety. O několik let později odešel pracovat do společnosti TRW Space and Technology Group v Kalifornii, kde strávil 25 let a postupem času se stal jejím vice-prezidentem a generálním manažerem.

Při svém nástupu na pozici administrátora propagoval přístup „rychleji, lépe, levněji“, tedy to, že NASA může snižovat náklady a stále přitom dodávat široké spektrum programů v letectví i ve vesmíru. Tento přístup byl pociťován velmi kontroverzně, zejména po ztrátě misí k Marsu vinou manažerských chyb. Rozpočet NASA za jeho období klesl z 23,5 na 18,5 miliard USD (v cenách roku 2014).

Ztracené sondy: Mars Climate Orbiter (MCO)
Sonda dorazila 23. září 1999 k Marsu, zažehla svůj motor a  přitom se dostala za planetu (při pohledu ze Země). Se sondou se poté již nepodařilo navázat spojení. Vyšetřování bylo uzavřeno s tím, že software dodaný společností Lockheed Martin počítal celkový impuls dodaný tryskami sondy vadně v imperiálních jednotkách (lb·s), zatímco software pro výpočet trajektorie dodaný NASA očekával v souladu s požadavky System Interface Specification (SIS) tato data v jednotkách SI (N·s). Vypočtená trajektorie byla proto chybná. Sonda by se namísto plánovaného nejnižšího bodu oběžné dráhy 226 km dostala do vzdálenosti pouhých 57 km od povrchu planety, ale rozpadla se v řídké atmosféře již mezi 90. a 80. km od povrchu (a zřejmě shořela). Pochybení bylo i na straně NASA, která nezjistila rozdíl v použitých jednotkách při přebírání SW, ani při anomáliích po každém zážehu korigujícím dráhu sondy, takže ta se k Marsu přiblížila v jiné než předpokládané trajektorii.

Mars Polar Lander (MPL)
K Marsu dorazila 3. prosince 1999. Třicetiminutový korekční manévr na oběžné dráze začal ve 12:45 UTC. Do marsovské atmosféry vlétla sonda ve 20:00 hodin. Se sondou se poté již nepodařilo navázat spojení. Následující analýza ukázala, že došlo k předčasnému vypnutí brzdícího motoru (tj. před dosažením plánované výšky 12 m nad povrchem, pravděpodobně již ve výši 40 m). Vyšetřování Failure Review Board bylo uzavřeno s tím, že se zřejmě jednalo o SW chybu a došlo k nekorektnímu vyhodnocení vibrací. Ačkoli bylo známo, že existují falešné indikace vyklopení přistávacích nohou, design SW s touto možností nepočítal. Podle Thomase Younga, předsedy Mars Program Independent Assessment Team, celý program Mars Surveyor 1998 „byl podfinancován přinejmenším o 30%“. Dále hodnotící tým zmínil jako jednu z příčin selhání chabý management.

Goldin dohlížel na projekty jako Mars Pathfinder, servisní mise k Hubble Space Telescope a International Space Station. Zpočátku podporoval low-cost pilotovaný lunární projekt, ale po oznámení nálezu biologické aktivity na marťanském meteoritu Allan Hills 84001, změnil zaměření na robotické sondy k Marsu.

Kritikové vyčítají Goldinovu vedení, že selhalo při stanovování nových cílů, přestože v roce 1999 v tichosti založil Decadal Planning Team, který spolu se svými následovníkem NASA Exploration Team připravoval v pozadí NASA pro budoucí program Vision for Space Exploration vyhlášený v roce 2005 prezidentem Bushem, Jr.

V roce 1992 navrátil NASA tradiční modré logo a vedl kampaň uvnitř NASA za odstranění červeného „červa“ z roku 1975. Rozčiloval se, kdykoli zahlédl předchozí červené logo nezaměněné za modré.

Po odchodu z NASA se zabýval robotickým výzkumem v kalifornském Institutu neurověd v La Jolla a později se stal prezidentem společnosti produkující HW pro neurální computing.

V roce 2003 byl vybrán za 9. prezidenta Boston University, ale jeho kontrakt byl zrušen den před nástupem do úřadu, mj. po tom, co byla uveřejněna zpráva o vyšetřování katastrofy raketoplánu Columbie, které se nelichotivě zmiňovalo o způsobu jeho vedení NASA.

Daniel R. Mulville – se narodil v roce 1939 v N. Jersey. V roce 2001 byl 32 dní zastupujícím administrátorem NASA. Vystudoval strojní inženýrství na Univerzitě George Washingtona a Ph.D. v oboru strukturální mechaniky získal na Katolické univerzitě. Později navštěvoval Industrial College of the Armed Forces. Mulville byl strojním inženýrem ve Výzkumné laboratoři námořnictva, programovým manažerem v Úřadu námořnictva pro výzkum a Structures Technology Managerem v Naval Air Systems Command, kde vedl vývoj, testování a certifikaci v programech pokročilých letadel a raket.

Od 1986 do 1990, byl zástupcem ředitele divize v Úřadu letecké a vesmírné technologie NASA. Do roku 1994, byl ředitelem divize v  Úřadu bezpečnosti a zajištění misí NASA. Potom byl rok zástupcem hlavního inženýra a do roku 1999 byl hlavním inženýrem NASA. Mezi lety 2000 až 2003 byl přidruženým zástupcem administrátora NASA a byl nejvyšším poradcem administrátora. Vzhledem k tomu, že v robě rezignace D. Goldina nebyla obsazena pozice zástupce administrátora, stal se nakrátko zastupujícím administrátorem NASA. Po nástupu nového administrátora zůstal i nadále v NASA.

Sean Charles O’Keefe – se narodil v roce 1956 v Kalifornii. Administrátorem NASA byl po dobu 1148 dní mezi lety 2001 – 2005. Navštěvoval Loyola University v New Orleans a následně Syracuse University, kde získal titul Master of Public Administration. Stal se analytikem rozpočtu ministerstva obrany a sloužil v administrativním týmu senátního rozpočtového výboru, kde se později stal ředitelem personálu podvýboru pro obranný rozpočet.  V roce 1989 se stal vrchním účetním ministerstva obrany, kde ho přezdívali „Smrťák“ pro jeho úsilí po škrtech v nikoli nezbytných nebo marnotratných obranných programech.  Byl veleben za výběr rozsáhlých plateb od spojenců ve Válce v Zálivu, čímž došlo k podstatnému vyrovnání výdajů na celou kampaň.

President George H. W. Bush jej v polovině roku 1992 jmenoval ministrem námořnictva. V této pozici zůstal 7 měsíců a stihl vydat novou směrnici pro službu na moři po konci Studené války. Do úřadu byl mj. ustanoven proto, aby pomohl „uklidit“ po skandálu Tailhook“, kdy během výročního sympozia bratrstva námořních letců v Las Vegas více než 100 námořních důstojníků v několika incidentech sexuálně napadlo 83 žen a 7 mužů.

O’Keefe se stal profesorem oboru Business Administration a děkanem Graduate School univerzity PennState. Jeho další pozice byla na Syrakuzské univerzitě, kde před lety vystudoval Maxwell School of Citizenship and Public Affairs. V roce 2001 byl náměstkem ředitele Office of Management and Budget ve vládě George W. Bushe. Tato práce posílila jeho pověst „cifršpióna“.

O’Keefe přišel do NASA bez formálního vědeckého nebo inženýrského vzdělání (stejně jako James Webb v šedesátých letech). O’Keefemu se podařilo zvládnout 5 miliardový  schodek při stavbě ISS. Ve druhé části jeho mandátu se udála katastrofa raketoplánu Columbia a probíhalo její vyšetřování. Také reorganizoval NASA, aby mohla začít pracovat na prezidentem Bushem, Jr. vyhlášené Vision for Space Exploration k vyslání lidí k Měsíci a Marsu. K tomu přivedl do NASA penzionovaného admirála Craiga E. Steidleho jako přidruženého administrátora, který dostal na starost nový Exploration Systems Mission Directorate (ESMD). Zpracovaná Exploration Systems Architecture Study (ESAS) vedla k vývoji raket  Ares I a Ares V a vesmírné pilotované lodě Orion.

Katastrofa Columbie – při návratu z mise STS-107, v okamžiku, kdy do bezpečného přistání zbývalo jen 16 minut se stroj rozpadl ve výšce 63 kilometrů nad státem Texas při rychlosti 5,5 km/s. Zahynulo všech sedm členů posádky. Vyšetřovací „Gehramova“ komise CAIB (Columbia Accident Investigation Board) dospěla k závěru, že příčinou neštěstí byla poškozená tepelná izolace na náběžné hraně levého křídla, ke kterému došlo už při startu. Způsobil ho velký kus pěnové izolace, který odpadl z nádrže ET. Společně s ním se uvolnily další dva menší úlomky. Velký kus izolace dopadl na náběžnou hranu křídla rychlostí 185 až 255 m/s, kde poškodil panely RCC 5 až 9. Vzniklou trhlinou se při přistání plazma dostalo do křídla, kde nejprve přepálilo žebro náběžné hrany. Za hlavní příčinu, která vedla k havárii, považuje CAIB dlouhodobý nedostatek interní komunikace v rámci organizace a přehlédnutí zdánlivě drobných odchylek od požadovaných technických a bezpečnostních parametrů mise. Podle mínění členů Komise nebylo možno posádku Columbie za nastalé situace zachránit, i kdyby se o poškození vědělo.

Jmény členů posádky Columbie byly pojmenovány planetky (51823) Rickhusband, (51824) Mikeanderson, (51825) Davidbrown, (51826) Kalpanachawla, (51827) Laurelclark, (51828) Ilanramon a (51829) Williemccool. Na jejich památku byla též do přistávacího modulu robota Spirit na Marsu umístěna pamětní plaketa a jejich jmény byly pojmenovány též jednotlivé vrchy pohoří Columbia Hills na Marsu, v blízkosti kterých rover přistál.

Četní astronomové vyčítali O’Keefemu rozhodnutí (podporované členy CAIB), kdy v roce 2004 zrušil servisní misi raketoplánu ke stárnoucímu Hubbleovi. Podle něj šlo o nepřijatelné riziko, protože při jakémkoli poškození raketoplánu by mu nezbylo dost paliva na dosažení bezpečného přístavu na ISS.

Měsíc před jeho odchodem přistála na Titanu sonda Huygens, která k Saturnu cestovala spolu se sondou Cassini. Na počest jeho práce jako administrátora NASA byl jeho jménem nazván asteroid 78905 Seanokeefe.

Po odchodu z NASA se stal kancléřem Lousianské státní univerzity, jejíž kampus během a po řádění hurikánu Katrina v létě 2005 proměnil  v nejrozsáhlejší akutní polní nemocnici v národní historii. V roce 2009 byl přijat EADS North America (později Airbus Group’s North American Unit) jako CEO, později se stal předsedou představenstva.  Od roku 2014 se stal seniorním poradcem Centra pro Strategická a mezinárodní studia (CSIS) a také profesorem na Syrakuzské univerzitě.

Frederick Drew Gregory – se narodil v roce 1941 ve Washingtonu, D.C., pocházel z rodiny afro-amerických vzdělavatelů a veřejných knihovníků. Jeho strýc, lékař a výzkumník Dr. Charles Drew, vylepšil techniku uchovávání krve a na začátku 2. světové války rozvinul koncept rozsáhlých krevních bank, které pomohly zachránit tisíce životů zraněných spojeneckých vojáků.

Na Akademii letectva Spojených států získal vzdělání ve vojenském inženýrství. Absolvoval školu pro piloty vrtulníků, za války ve Vietnamu létal také na bitevnících, potom byl testovacím pilotem letectva i NASA. Z letectva odešel v hodnosti plukovníka. Na univerzitě George Washingtona získal masters v oboru informačních systémů.

V roce 1978 se Gregory dostal do prvního výběru astronautů pro Space Shuttle. Jako první američan s africkými kořeny pilotoval vesmírnou loď – raketoplán Challenger na misi STS-51B, velel misi při letu Discovery STS-33, potom velel misi STS-44 – raketoplánu Atlantis.

Předtím než se stal zástupcem administrátora byl přidruženým administrátorem pro bezpečnost a přidruženým administrátorem pro pilotované lety. Na začátku roku 2005 byl krátce (62 dní) zastupujícím administrátorem. Potom pokračoval v práci zástupce administrátora. Jedním z jeho největších snů bylo, aby lidstvo opustilo LEO a vyrazilo na cestu, na které by byl Mars jen první zastávkou.

Zdroje textu:
https://en.wikipedia.org/
https://history.nasa.gov/
https://cs.wikipedia.org/
https://en.wikipedia.org/
https://blog.cdemi.io/
https://sma.nasa.gov/
https://www.nasa.gov/
https://en.wikipedia.org/
https://en.wikipedia.org/
https://history.nasa.gov/
https://en.wikipedia.org/
https://history.nasa.gov/
https://cs.wikipedia.org/
https://en.wikipedia.org/
https://history.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/styles/full_width_feature/public/s99-03777.jpg
https://history.nasa.gov/goldin_portrait_72C.gif
https://screenshotscdn.firefoxusercontent.com/…9060-40a4-b199-6038518c2c4c.png
https://c1.staticflickr.com/3/2905/14085350791_d066d158d4_k.jpg
https://history.nasa.gov/Assets/Images/okeefe.jpg
https://dallasnews.imgix.net/US-SPACE-COLOMBIA_5331661.JPG
https://www.nasa.gov/sites/default/files/images/545754main_pia08427-full_full.jpg
https://c2.staticflickr.com/6/5575/14573232936_18e67ef72c_o.jpg