Jak jsme informovali v krátké zprávě, NASA vydala 21. června předběžnou poptávku návrhů průmyslových firem na partnerství při stavbě a provozu modulu PPE lunární orbitální stanice Gateway. Ve středu 10. července se v Glennově středisku NASA konal Průmyslový den, kterého se zúčastnili zástupci 21 firem. NASA na setkání prezentovala předpokládaný časový harmonogram dalšího postupu. Termín pro návrhy a vyjádření společností k předběžné poptávce uplyne 20. července. Vydání finální poptávky je zatím předpokládáno na 6. září, s devítitýdenním termínem pro podání konečných návrhů, tedy přibližně do 8. listopadu. Kontrakt by měl být vybranému vítězi udělen v příštím roce, snad v březnu. Vynesení modulu PPE komerčním nosičem je plánováno nejpozději na září 2022. Poté má následovat až dvanáctiměsíční demonstrační fáze, dokončení certifikace modulu, převod vlastnictví, předání provozu a dalších dvanáct měsíců provozně technické podpory ze strany partnera. Tato podpora bude v případě potřeby prodloužena o dalších dvanáct měsíců.
Zdroj: https://www.fbo.gov/
Překlad: Dušan Majer
Během setkání byly zodpovězeny vznesené dotazy. Z nich vybíráme deset nejzajímavějších:
- Proč je hmotnost modulu omezena na 8 tun i v případě, že komerční nosič bude mít vyšší kapacitu?
Osm tun je založeno na analýze integrované sestavy Gateway. Pokud se domníváte, že by specifikace měla být jiná, můžete v návrhu v termínu do 20. července podat komentář. - Je solárně elektrický pohon (SEP) určený pro plánované manévry Gateway, nebo je to sekundární systém určený jako demo pro budoucí mise?
Je plánován jako primární pohonný systém pro manévry včetně korekcí a změn oběžné dráhy. - Může být pohonnou hmotou jiné palivo než xenon za předpokladu, že splňuje ostatní požadavky?
V současné době NASA požaduje xenon. Komentář k alternativnímu návrhu pohonné hmoty pro SEP můžete podat v termínu do 20. července. - Jaký má průmysl přístup k popsané technologii 12,5 kW SEP motorů?
Navrhovatel je odpovědný za návrh systému PPE včetně pohonu. NASA není schopna zajistit stejný přístup k technologiím, včetně 12,5 kW pohonu. - Může NASA poskytnout informace, čím je dán požadavek na 50kW pohonný systém? (4 motory po 12,5 kW – pozn. aut.)
Kosmická loď třídy 50 kW je založena na analýze integrované sestavy Gateway, zahrnující požadavky na provoz elektrického pohonného systému pro korekce a změny oběžné dráhy. Pokud se domníváte, že by specifikace měla být jiná, odešlete komentář do termínu 20. července. - Může být pro RCS použito alternativní, bezpečnější palivo než hydrazin?
Komentář k alternativnímu návrhu můžete podat v termínu do 20. července. - Pokud bude zpožděno uzavření smlouvy, dojde ke zpoždění startu, nebo bude plán komprimován?
Plán pro vynesení PPE je 2022. Máte-li obavy ze skluzu, můžete v návrhu do 20. července připojit připomínky. - Proč NASA požaduje opci převodu vlastnictví a provozu PPE místo smlouvy o komerčních službách?
Byla diskutována řada přístupů, rozhodnutí o vlastnictví PPE bylo v nejlepším zájmu vlády podporovat 15letou životnost PPE jako prvního modulu Gateway. - Proč existuje 129 požadavků NASA? Není to v rozporu s cílem využít komerční systémy?
Požadavky NASA definují funkčnost PPE potřebnou pro Gateway. - Zobrazená konfigurace Gateway má pouze jeden PPE. NASA však zmiňuje možnost udělení více kontraktů. Proč by NASA chtěla víc než jeden PPE?
Celková architektura průzkumu je dostatečně robustní na podporu i jiných aplikací PPE než jako první díl Gateway. Například sonda podobná PPE může sloužit jako lunární retranslační stanice.
Seznam společností přihlášených na Průmyslový den:
- ADTL, Inc.
- Advanced Space, LLC
- Aerojet Rocketdyne
- Boeing Company
- Draper
- Firefly Aerospace
- Honeywell
- Human SpaceFlight Institute (přihlášený účastník Buzz Aldrin)
- Kratos|RT Logic
- L3 Technologies
- Leidos Innovations
- Lockheed Martin Space
- MAXAR Technologies
- Moog, Inc.
- Northrop Grumman Innovation Systems
- RUAG Space USA
- Sierra Nevada Corporation
- Space Systems/Loral
- SpaceX
- Spectrolab, Inc.
- TTTech North America
Zdroje informací:
https://www.fbo.gov/
Zdroje obrázků:
https://forum.nasaspaceflight.com/…dlattach;topic=43409.0;attach=1440896;image
https://www.fbo.gov/utils/view?id=57fa05b98242b692128d431d029c227e
Ten utilization element od kedy je v pláne? do nedávna nebol
pokiaľ viem či?
Podoba stanice se neustále upravuje a upřesňuje, ani toto nemusí být její finální podoba. Osobně se s tímto prvkem setkávám poprvé.
Utilization Element je americký modul. Vpravo od něj je mezinárodní modul I-Hab, který by podle současných představ měla společně zajistit ESA a Japonsko.
Oba moduly jsou tomto v časovém plánu, který 4. května zveřejnil A. Zak:
https://twitter.com/RussianSpaceWeb/status/992400686364192770
A tady je grafická podoba Utilization Element (UE) od A Zaka:
http://www.russianspaceweb.com/images/spacecraft/manned/lunar/mpp/ue/ue_info_1.jpg
V hlavní ose UE je vlevo ESPRIT, vpravo dokovací port pro připojení mezinárodního modulu I-Hab.
Tak mě napadá, budou tam nějaké „nepoužíváné“ uzly, pro případná další rozšíření? Kdyby třeba pan Bigelow měl nápad… 🙂
Takže mezinárodní dva. Jeden Rusko a jeden Evropa? Že to tam nemá rusko jak zatím vynést vím. Ariane 6 či barter a vynesení pomocí SLS? 8,2-8,5t ve variantě 64 by snad mohlo stačit.
Ty otázky jsou velmi zajímavé. Dokonce i někdy jsou otázky o dost zajímavější než odpovědi. Opravdu nemyslím špatně, otázka byla třebas zajímavá a odpověd opřipomínkujte to do 20. července, což znamená, že NASA si ráda prohlédne alternativy. A z principu nic neodmítá.
A ten obrázek je nádherně rozkreslený a hezky přeložený, ten se mi líbil snad nejvíc. 🙂
Stanice se bude rozrůstat pomalu, takže bude moci reagovat na nějaké aktuální trendy, pokud budou včas zahájena jednání. Ale nějaký volný port tam asi bude.
A ten obrázek mne zaujal hned na první pohled a věděl jsem, že ho musím přeložit.
My dříve narození neangličtináři moc děkujeme!!!
Není vůbec zač! 😉
take dekuji za obrazek 🙂
Díky za odpověď i za překlad obrázku,každopádně díky oběma, panu Hoškovi i vám.
No, mě právě zaujal ten modul G, že to je celkem snadná cesta, jak stanici rozšířit, ikdyž tady by asi stačilo vynést něco jako Uzlovoj Modul a je to.
Chtěl jsem napsat, že by to Rusové mohli vynést na Protonu, protože na LEO je silnější než Ariane 6. Ale pak jsem si našel nosnosti na vyšší dráhy a rozdíl mi vyrazil dech. Ta kombinace hydroloxu a boosterů na TPH má něco do sebe.
Proton K/D dokázal na TLI vynést cca 6t. Což není zrovna málo. S tím by se už dalo něco k DSG dopravit.
http://www.spacelaunchreport.com/proton.html
To určitě, 6 tun není zas tak málo. Jen mě překvapilo, že s Ariane 6 v silnější verzi by to bylo kolem 10 tun a to je na LEO o dost slabší než Proton.
Eventuální „nafukovací modul“ je v obrázku zakreslen pod písmenem E.
Ruská by mohla být přechodová komora H. Alternativně by jí dodala NASA.
Otázky jsou opravdu zajímavé. A ano, díky zvolenému dvoukolovému výběrovému řízení NASA zřejmě ještě může k alternativním návrhům přihlédnout a modifikovat požadavky.
Ten Bigelow modul bych tam videl moc rad…asi nejsnazsi cesta jak zvetsit vedecky i obytny prostor a navazat na uspech BEAMU.
Ano,velmi dobrý článek,přeložený obrázek,myslím,že každý získal představu,jak si to NASA představuje u Měsíce!Děkuji redaktorům a držím palce,aby se to dařilo!!(Pokud možno co nejrychleji!)
Každým dnem je vypuštění blíže. 😉
Když rusové dokážou vynést náklad pomocí Protonu na Mars, tak nechápu proč by jim nestačila k Měsíci, nebo mohou využít ještě silnější raketu Angara A5, která navíc z Vostočného bude mít ještě větší nosnost.
A. Zak nevylučuje pro dopravu ruské přechodové komory ke Gateway ani systém SLS/Orion:
http://www.russianspaceweb.com/images/spacecraft/manned/lunar/mpp/shm/imp_orion-shm_docking_step1_1.jpg
Treba si pripustiť krutú realitu a to že Rusi sú na tom biedne a co sa týka nových ťažkých nosičov je to katastrofa. Proton ma koniec kariéry na dohľad a angara je hudba budúcnosti ktorá je nenormálne drahá. Aby to nebola paródia ako pri ISS 2 modul v podstate zaplatili američania a nauka je na ceste nekonečne dlho.
Docela me prekvapilo, ze si prihlasilo i SpaceX.
SpaceX se nikam nehlásil. Zúčastnil se akce pořádané NASA pro firmy z kosmického průmyslu. U jednoho z předních hráčů je to naopak logické.
Uvidíme, kolik společností skutečně podá do 20. července svůj návrh.
Takový článek tu chyběl.Víc takových které popisují techniku blízké budoucnosti.
Výborný článok! 🙂
Skvělý článek, plánujete vydal Pane Hošek čvrtletní souhrn EM-1?
Díky za pochvalu. Toto hromadné poděkování samozřejmě patří i Jirkovi Hadačovi, tondovi, Zdeňkovi, ptpc, snad jsem nikoho nezapomněl vyjmenovat 🙂
Potěšil mě dotaz na čtvrtletní souhrn k EM-1. Mám jej rozepsaný, ale pořád ještě přichází další informace za červen, tak nechci vydání článku uspěchat. Problém je, že NASA uvolňuje informace se zpožděním, takže momentálně ještě nemám komplexní představu o stavu prací na přetlakovém modulu Orionu (zda byl v červnu připojen tepelný štít). Měsíční highlight o Orionu za červen by NASA měla vydat během pár dnů. Další věc je, že by se snad koncem července měl sejít Výbor NASA pro pilotovaný průzkum (schází se třikrát do roka), ale zatím není ani veřejně znám termín (v roce 2016 bylo červencové zasedání 25.-27.7., loni 24.-25.7.). V následně uvolněných prezentacích bývá uveden grafický časový plán milníků vedoucích ke startu, a ten jsem dosud využíval až ve svých článcích vydaných v říjnu. Protože by nový harmonogram měl být založen na červnových datech, rád bych jej tentokrát zařadil už do tohoto čtvrtletního přehledu, aby byl co nejaktuálnější. Harmonogram má dvě kritické cesty – jednak problém se znečištěnými trubkami v motorové sekci centrálního stupně, který zřejmě představuje šestiměsíční skluz v připravenosti SLS (z plánovacího termínu startu v prosinci 2019), a jednak 4-5měsíční odklad odeslání servisního modulu Orionu z Brém na KSC (z letošního dubna na přelom srpna a září).
Zvažuji dva přístupy:
1) Že bych teď o víkendu rozepsaný článek upravil podle informací, které budu mít, a v příštím týdnu jej vydal, ale bez informací o aktuálním časovém plánu. Ten bych doplnil později, a o tomto doplnění článku bych informoval v krátké zprávě.
2) Druhou možností je počkat, a kompletní článek vydat na přelomu července a srpna.
Prosim pockat at to mame komplet najednou 🙂
Súhlas, počkajme !
Jestli si mám vybrat článek na 3 čtení, abych to celé pochopil, nebo na 4 čtení, volím ten druhý :-), 14 dní už nás nezabije.
I tak jsem dost zvědav, kam sme se posunuli.
Som za kompletný článok.