Společně s čínskou družicí Queqiao letěly do vesmíru i dva technologické demonstrátory Longjiang. Šlo o malé družice s rozměry 50 × 50 × 45 centimetrů a hmotností 45 kg, které měly za úkol kroužit kolem Měsíce po protáhlé dráze. Měly udržovat vzájemnou vzdálenost 1 – 10 kilometrů a provádět experimenty v rádiové části spektra v rádiovém stínu Měsíce. K tomu však bylo potřeba, aby malé družice zapálily svůj motor a vstoupily na oběžnou dráhu kolem našeho přirozeného satelitu, což byla vzhledem k malým rozměrům obou průzkumníků technologická výzva. Výsledkem je vyrovnané skóre – jedna družice uspěla, druhá nikoliv.
Zdroj: https://i.imgur.com/
Longjiang 1 svůj úkol nesplnila, jelikož se pozemním týmům odmlčela a spojení se nepodařilo obnovit. Družice je na velmi protáhlé oběžné dráze a bude kroužit kolem Země. To její sesterská družice Longjiang 2 si vedla o poznání lépe. Brzdící manévr se jí podařil, za což si vysloužila zápis do rekordních tabulek. Historie totiž nezná žádnou menší sondu, která by s využitím vlastního pohonu dokázala vstoupit na oběžnou dráhu kolem Měsíce.
Cílová oběžná dráha byla 200 x 9 000 km a reálně dosažená se liší jen o kousek – 350 x 13 800 km. Ztráta druhého exempláře však znamená konec nadějí na interferometrická měření. Jejich testováním se mělo ověřit, zda bude v budoucnu možné s pomocí hejna malých družic nahradit velké družice zaměřené na radiové pásmo a v některých ohledech je i překonat.
Zdroj: https://i.imgur.com
Zdroj: https://static.gbtimes.com
Hlavní družice Queqiao prolétla nad povrchem Měsíce ve výšce 100 kilometrů a provedla motorický manévr, který ji nasměroval do libračního centra L2 soustavy Země-Měsíc. Do něj by měla dorazit během dneška a následně se usadí na halo orbitě kolem tohoto bodu. Z této dráhy bude mít bezchybný výhled jak na Zemi, tak i na odvrácenou stranu Měsíce, kam má za několik měsíců poprvé v dějinách lidstva přistát sonda. Této premiéry se dočká čínská Chang’e 4, která sem navíc vysadí i průzkumné vozítko. K přenosu dat poslouží skládací deštníková anténa o průměru 4,2 metru.
Zdroj: https://static.gbtimes.com
Zdroje informací:
https://gbtimes.com/
Zdroje obrázků:
https://i.imgur.com/Ia9TWqS.jpg
https://i.imgur.com/8ZXtBM6.jpg
https://i.imgur.com/0jMDeko.jpg
https://static.gbtimes.com/uploads/files/2017-11/23/ce5t1-em-l2.jpg
https://static.gbtimes.com/uploads/files/2018-05/21/relay-sat-function-gf.gif
Ta družice bude kroužit kolem Měsíce nebo kolem L2 soustavy Země-Měsíc? Jaký vliv bude mít Slunce na parametry dráhy?
V článku se píše, že retranslační družice bude v libračním centru L2 soustavy Země-Měsíc. Vliv Slunce je na této dráze pro úkol družice zanedbatelný.
Na jednom z Longjiang je kamera z King Abdulaziz City for Science and Technology (KACST) v Saúdské Arábii. Tandem Longjiang sice nevyšel, ale budiž aspoň útěchou, že kamera je na dvojce.
Jak jsou Longjiang napájeny? Asi z baterie, ale to znamená omezenou životnost. Kolik to bude?
mělo by to mít solární panel
http://space.skyrocket.de/doc_sdat/dslwp-a.htm
Aha. Solar array. Tak to asi bude ta deska, co vypadá spíše určená k upevnění na stěnu 🙂 Ale na žádné vizualizaci jsem sondu neviděl z druhé strany, kde by tedy asi měly ty solární články být.
Tak tyhle drobečkové jsou velikostí na úrovni „Magionů“, tedy cca 100U cubesaty.
Z toho je vidět, že základní parametry cubesatu jsou pořád vhodné spíš pro školní projekty. Reálná funkční družice je podstatně větší, a ani to jak je vidět nemusí tačit…
Pokud to z článku chápu dobře, selhal komunikační systém. Jaký má vliv na komunikační systém velikost sondy pro reálnou práci? I u větších sond se stává, že se odmlčí. někdy se podaří komunikaci obnovit, jindy ne. problém bude jinde, než ve velikosti.
Asi jsem se špatně vyjádřil.
Tyhle družice považuji za dost velké pro reálnou práci. Standardní cubesaty jsou příliš malé a omezené, i když se to díky technickému vývoji postupně zlepšuje.
Ztráta druhého exempláře však znamená konec nadějí na interferometrická měření…
Tieto udalosti treba brať s rezervou. Dnes žijeme aj v dobe vesmírnych kamufláži. Neúspešný demonstrator Longjiang môže úspešne plniť nejaké armádne misie, alebo pre špionáž. Oveľa viac sa dočítame o vojenských a špionážnych aktivitách USA a Ruska ako o Čínskych.
Už dávnejšie som čítal v časopise Quark, že USA vypustili do vesmíru raketu a fingovali haváriu.
Po opačnej strane obežnej dráhy sa ale rozbehol stealth satelit, ktorý veselo monitoroval Rusko.
Také finty ale nejde robiť stále a existuje monitoring vesmírnych objektov, nielen pre kozmicky odpad. Aj armáda susedného Poľska by už mala v súčasnosti monitorovať vesmírne objekty na obežnej dráhe. Vesmírne objekty monitoruje aj kopec amatérov. Dnes je ťažké schovať vypustený objekt na obežnej dráhe.
Ale čo ak pod civilnom projekte sa vypustí fingovaný armádny, alebo špionážny projekt? Finguje sa že satelit zlyhal, ale on začne vo vhodnej dobe tajne fungovať s armádou, alebo tajnými.
Veď Čína vôbec nezaostáva v špehovaní za USA. Amnesty už dávno uvádzala, že iba na špehovani internetu sa tam podieľa cez dva milióny zamestnancov.
Ak by k tomu takto pristupovali naše štáty, určite by sa vyriešila nezamestnanosť v našich štátoch a vyspelé technológie.
Zabrzděte své spekulace. Bavíme se o krabičce s hranou délky půl metru, která je u Měsíce! Co byste z téhle vzdálenosti chtěl špionovat? 🙂 Nehledejte nějakou senzaci za každou cenu. 😉
…Bavíme se o krabičce s hranou délky půl metru, která je u Měsíce! …
…Longjiang 1 svůj úkol nesplnila, jelikož se pozemním týmům odmlčela a spojení se nepodařilo obnovit. Družice je na velmi protáhlé oběžné dráze a bude kroužit kolem Země…
…K tomu však bylo potřeba, aby malé družice zapálily svůj motor a vstoupily na oběžnou dráhu kolem našeho přirozeného satelitu…
Teda obežnú dráhu je ešte možne vhodne pozmeniť.
… Bavíme se o krabičce s hranou délky půl metru…
Ale aj vojaci a tajní určite potrebujú menšie menej detegovateľné, lacnejšie satelity odskúšať. Popripade skušajú aj demonstratory malých formácii satelitov.
U formácii drónov je taký vývoj už bežný. A podobných motivov môže byť na tisíce.
Samozrejme ťažko odhadnúť, každú misiu. Len som chcel tiež naznačiť, že vojaci a tajní budú čoraz častejšie skrývať svoje projekty aj za civilnými projektami. A potom sa niektorí diktátori čudujú že im tá protivzdušná obrana akosi zlyhala, alebo rakety nezasahujú svoje ciele.
Takto malé družice nesou jen málo paliva. I kdyby družice na aktuální dráze provedla nějaký manévr, tak nebude schopna se dostat na dráhu, která je využitelná pro špionáž. Prostě tahle myšlenka je od základu postavená špatně.
Škoda. Čínské experimenty mi začínají připadat velice originální a zrovna tenhle bude asi dlouho čekat na možnost opakování. Samozřejmě, těším se na přistání na odvrácené straně. Pokud to vyjde, jak má, bude to opravdu příklad vysoce sofistikovaného projektu a důkaz rychlých pokroků Číny.