Teleskop TESS zažehl včera své motory, aby protáhl svou oběžnou dráhu blíže k Měsíci, kolem kterého má 17. května proletět, aby využil jeho gravitace k dosažení unikátní vysoké oběžné dráhy. K zážehu došlo ve chvíli, kdy teleskop prolétal tzv. perigeem, tedy nejnižším bodem protáhlé oběžné dráhy. Nosná raketa Falcon 9 doručila cenný náklad na dráhu s nejvyšším bodem ve výšce 270 000 a nejnižším 250 km vysoko. Vůbec první zkouška trysek přišla už v sobotu, kdy TESS vytáhnul nejnižší bod do výšky 2 250 km.
Zážeh, který přišel včera brzy ráno, oběžnou dráhu ještě více protáhnul – nejvyšší bod skončil 354 000 kilometrů daleko, tedy zhruba na vzdálenost 90% vzdálenosti oběžné dráhy Měsíce. O tom, že byla korekce dráhy úspěšná, informovalo sledovací středisko americké armády. Šlo o druhý z celkem šesti korekčních manévrů, které postupně dovedou TESS na jeho finální dráhu.
Už na příští týden je plánován další zážeh, ke kterému dojde, až se TESS dostane do apogea – nejvyššího bodu dráhy. V perigeu (nejnižším bodě) pak má provést další dva drobné zážehy, které jemně doladí dráhu tak, aby průlet kolem měsíce měl správné parametry. Inženýři plánují, že teleskop se prosmýkne 8 000 kilometrů od povrchu Měsíce, takže lunární gravitace vytáhne jeho oběžnou dráhu až za oběžnou dráhu Měsíce. V červnu pak přijde finální významná korekce, která lehce sníží nejvyšší bod dráhy.
Sedmnáctého června by měl být TESS na finální oběžné dráze, připravený zahájit lov exoplanet. Jeho dráha kolem Země bude v rezonanci s Měsícem, což znamená, že jeden oblet mu zabere 13,7 dne – přesně polovinu délky oběhu Měsíce kolem Země. Finální dráha teleskopu TESS bude mít nejvyšší bod 376 000 kilometrů vysoko a nejnižší ve výšce 108 000 kilometrů.
TESS však momentálně neprovádí jen korekce dráhy. V minulých dnech teleskop podstoupil důležité kroky k operačnímu provozu. Specialisté z Orbital ATK, kteří jej postavili, postupně aktivovali důležité palubní systémy včetně gyroskopů a sledovačů hvězd, díky kterým teleskop udržuje správnou orientaci.
Včera dorazil k dalekohledu příkaz k zapnutí vysílače v pásmu Ka, který bude zajišťovat vysílání vysokoziskové antény. Právě přes ni budou v nejnižším bodě dráhy odesílány pořízené snímky ze čtyř kamer. Dnes v noci byl navíc úspěšně aktivován počítač ADHU, který bude mít na starost správu dat.
S aktivací samotných kamer by se mělo začít nejdříve dnes, ale jejich kalibrace a kontroly zaberou několik týdnů, aby bylo jisté, že snímače fungují správně. V každé kameře je čtveřice detektorů citlivých na červené světlo, které budou sledovat drobné poklesy jasu mnoha hvězd. Z těchto zákrytů pak bude možné vypočítat, kolem kterých hvězd obíhají planety. Celkem by mělo být v protáhlých pruzích nasnímáno během dvou let celých 85% oblohy a mise za 337 milionů dolarů by měla sledovat téměř 200 000 jasných, blízkých hvězd, včetně zhruba šesti tisíc, které můžeme vidět za dobrých podmínek i pouhým okem.
Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/
https://www.facebook.com/
Zdroje obrázků:
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/2018/04/TESSInSpaceRender1.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/2018/04/tess_phasing_loops.jpg
http://spaceflight101.com/tess/wp-content/uploads/sites/215/2018/03/tess_orbit.jpg
A ty dobré podmínky počítám jsou v poušti, na horách, prostě daleko od civilizace, plus ještě na širém oceánu :-), jinak mám pocit, že se moc přes 1000-2000 hvězd běžně nedostanem.
Tak jsem se díval na wiki, tam píšou, že rozpočet delta v na orbitální manévry bude 215m/s, což cca 80% zásob paliva. Ale s tím, že bude pak stabilizován gravitací měsíce je to fuk, zásob bude přehršel.
Je zajímavé, jak se posunem startu o 24 hodin změnily i parametry dráhy, když je Měsíc trochu jinde. Perigeum je vyšší a apogeum naopak nižší, než se plánovalo v případě původního termínu startu. S trochou nadsázky lze říci, že dráha je „kulatější.“